9 C 64/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa o vydání nepominutelného dílu ve výši 241 667 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna vydat žalobci nepominutelný díl ve výši 241 667 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované, své matce, zaplacení částky 241 677 Kč představující nepominutelný díl žalobce z pozůstalosti po jeho zemřelém otci Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], protože neuznává důvody vydědění. Samotná skutečnost, že se dlouhodobě nestýkal se zůstavitelem dlouhodobě nestýkal není bez dalšího důvodem k vydědění ve smyslu § 1646 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“). Svým otcem byl v dětství často silně a fyzicky trestán, od útlého věku slýchával, že bude jednoho dne vyděděn, v 17 letech byl zůstavitelem donucen odejít z domácnosti. Pakliže zůstavitel neměl se s žalobcem dobré vztahy, takto mělo základ v dětství, tj. v době, kdy je to naopak rodič, kdo je povinen naplnit řádně svoji rodičovskou odpovědnost. Vzájemné vztahy se pak ani v dospělosti nezlepšily a zůstaly negativní oboustranně. K tomu dále uvedl, že sám ani neměl reálnou možnost projevovat o zůstavitele opravdový zájem, když zůstavitel o žádný vztah ani vzájemný kontakt nestál, zůstavitel sám žádný zájem o jakoukoliv komunikaci či setkání neprojevil. Rovněž nevedl nezřízený život, k dluhu na výživném na syna [jméno] došlo pouze omezeně a na přechodnou dobu, dluh byl totiž obratem vyrovnán. Je také pravdou, že je v úpadku a současně u [název soudu] probíhá insolvenční řízení, kde jsou přihlášení věřitelé s pohledávkami asi 380 000 Kč, což není možné chápat jako nezřízené zadlužování bez reálné možnosti dluhy splatit. Ke dni úmrtí zůstavitele tedy nebyla naplněna trvalost vedení nezřízeného života, neboť svoji finanční situaci řeší a prozatím úspěšně. Doplnil také, že v pekárně pracoval 18 let, teď již 2 roky pracuje ve firmě a jsou s ním spokojeni. On sám také proděl operaci a nikdo se o něj nezajímal. O zdraví otce se zajímal, což dokládá e-mail havířovské nemocnici. Po smrti otce u žalované zůstal 4 dny a pomáhal jí, jako vždycky za mlada, v červenci jeli spolu na voříškiádu. Po smrti otce konečně mohl za žalovanou přijet. Rovněž se vyjádřil k dění po smrti zůstavitele.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, protože zde existují důvody vydědění žalobce. Je nehoráznou lží, že by byl žalobce fyzicky trestán a slýchával, že bude vyděděn, něco takového by jako matka nepřipustila. Je pravda, že otec žalobce vyžadoval plnění určitých povinností, ale nikdy ne násilím, chtěl, aby studoval, když sám byl absolventem VŠB, ale žalobci se studovat nechtělo, proto byly vzájemné pře. Žalobce nedokončil střední školu, a proto také odešel z domu, nechtěl aby ona nebo zůstavitel po něm něco chtěli. Částečně je pravdou, že žalobce a zůstavitel neměli dobré vztahy, ale to vše bylo zapříčiněno paličatostí a neústupností žalobce. Žalobce se zmiňuje o rodičovské odpovědnosti, ale sám byl třikrát ženatý a má dva syny, o které se nestará, po rozvodu s první manželkou přestal platit na výživné a se synem [jméno] se nestýkal, dokonce byl za dluh na výživném trestně stíhán. Ona a zůstavitel podporovali syna žalobce, když studoval na střední škole. V roce [rok] žalobci zůstavitel půjčil 70 000 Kč ale žalobce vrátil jen 15 000 Kč, sdělil, že nemá peníze. Když manžel sepisoval poslední závěť, čekal, že si syn uvědomí své jednání a že se vztahy změní, ale v březnu [rok] se podrobil operaci páteře, který se nezdařila a musel proto na druhou operaci a přesto, že o operacích telefonicky žalobce informovala, žalobce se o zdravotní stav otce vůbec nezajímal, neptal se. V době sepisu závěti manžel nemohl chodit, byl nemocný a žalobce se stejně nezajímal. Dále uvedla, že podle zůstavitele měl žalobce závislost na alkoholu, jehož požívání bylo už v mládí příčinou hádek mezi nimi, vše vyvrcholilo v roce [rok], kdy se žalobce podrobil léčení, předtím mu byl odebrán řidičský průkaz z důvodu řízení pod vlivem. Žalovaná měla za to, že by při výkladu závěti mělo být postupováno dle § 1464 odst. 2 o. z., protože je zcela zřejmé, jakou vůli zůstavitel v závěti projevil, navíc zde uvedl důvod vydědění a jak vyplývá z § 1648 o. z. neuvedení důvodů vydědění zakládá právo na povinný díl. Žalovaná se dále vyjádřila k chování žalobce po smrti jejího manžela.

3. V průběhu nařízených jednání provedl rozsáhlé dokazování, a to listinami, výslechy svědků a v neposlední řadě též výslechy účastníků z nichž zjistil následující skutečnosti.

4. Z notářského zápisu sepsaného dne [datum] pod sp. zn. NZ [číslo] (č. l. 25-27) bylo prokázáno, že Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] (dále také„ otec žalobce“ nebo„ Ing. [celé jméno žalobce]“ nebo„ otec“ nebo„ zůstavitel“ nebo„ manžel“) učinil prohlášení o vydědění jak své dcery [jméno] [celé jméno žalované], tak svého syna, žalobce. Důvodem vydědění bylo, že syn o něj neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl a vede trvale nezřízený život, po dobu nejméně posledních 17 let se o něj nestará a nezajímá se, zda nepotřebuje pomoc, nebo není nemocný, neprojevuje o něho žádný zájem, neposílá mu blahopřání ku příležitosti svátků, narozenin a vůbec neprojevuje zájem, jaký by jako potomek projevovat měl, ačkoliv on sám k tomu nezavdal příčinu, naopak se o něj staral a staral se i o jeho syna [jméno], o kterého se syn, žalobce, rovněž nestaral. Jeho nezřízený život je doložen zejména tím, že z prokazatelných dokladů, které zjistil, má žalobce spoustu dluhů. Kromě toho měl i dluh na výživném na svého syna [jméno]. Žalobce se nezajímá ani osobu své matky, žalované, Zejména se nestará o svého syna [celé jméno žalobce] ani o jeho matku, pouze se doslechl že znovu ženatý má další dítě, přičemž ani o tyto osoby, tedy o manželku a dítě, se vůbec nestará a nezajímá. Jeho počínání je zjevně v rozporu s dobrými mravy a způsobuje svým chováním újmu jemu a žalované. Dodal, že nevhodné chování žalobce je již nyní obecně známo. Sestra žalobce byla vyděděná z důvodu, že o otce neprojevovala opravdový zájem, jaký by projevovat měla a vedla trvale nezřízený život.

5. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] (č. l. 28) vyplývá, že žalovaná a Ing [celé jméno žalobce] půjčili žalobci částku 70 000 korun, kterou se žalobce zavázal vrátit ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, a to do [datum]. Prostředky měl žalobce užít na koupí dodávkového automobilu k podnikání. Dle poznámek na rubu listiny žalobce vrátil 15 000 Kč.

6. Z dopisu adresovaného žalované (č. l. 20) bylo zjištěno, že tehdejší zástupce vyzval žalovanou k vydání nepominutelného dílu s tím, že by ale věc chtěl vyřešit mimosoudně, např. cestou darovací smlouvy, darováním podílu na některé nemovitosti. Z připojeného podacího lístku je zřejmé, že zásilka byla odeslána dne [datum] (č. l. 58).

7. Z darovací smlouvy podepsané žalobcem dne [datum] (č. l. 33-34) soud zjistil, že žalovaná by jako dárce darovala žalovanému částku 966 667 Kč představující zákonný dědický podíl z důvodu neplatnosti vydědění žalobce jeho otcem Ing [celé jméno žalobce]. Žalovaná smlouvu nepodepsala.

8. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], (č. l. 50) byla ukončena účast žalobce v řízení o pozůstalosti po zůstavitelovi Ing [celé jméno žalobce], protože byl pořízením pro případ smrti vyděděn a soud v řízení o pozůstalosti nemůže řešit jeho námitku neplatnosti vydědění jako spor ve sporném řízení. Z obsahu odůvodnění dále vyplývá, že všichni účastníci řízení uznali pořízení pro případ smrti ze dne [datum] za pravé a platné v plném rozsahu.

9. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], (č. l. 51-54) bylo schváleno oddlužení žalobce jako dlužníka, a to formou plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Z navazující zprávy o plnění oddlužení (č. l. 56-57) vyplývá, že ke dni [datum] byl předpoklad, že v horizontu 5 let žalobce uspokojí nezajištěné věřitele, co do 41,0309 %.

10. Z e-mailu ze dne [datum] (přílohový obal) soud zjistil, že žalobce zaslal žalované pohlednici s fotografií sebe a sestry [jméno].

11. Z e-mailu ze dne [datum] (přílohový obal) bylo zjištěno, že žalobce zaslal řediteli havířovské nemocnice zprávu, že včera k nim žalovaná dovezla nemocného manžela, který byl hospitalizován a žalovaná se proto musela vrátit pro osobní věci. K večeru jí však volal manžel, že nemá inzulin a musí ho přivézt, což jí potvrdila i nemocnice. Žalobce se pozastavoval nad tím, proč musí jeho 73letá matka vozit léky do nemocnice 12. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalobce a dcery žalované, (č. l. 68v-70) soud zjistil následující. Že vztah žalobce a otce nebyl nikdy dobrý, nestýkali se a neměli dobrý vztah, což vzniklo tak, že žalobce nepomáhal rodičům, otec byl velmi pracovitý a nelíbilo se mu, že žalobce nepracuje a nestará se o rodinu. Od dětství jezdili na chatu, kde byla práce a žalobce nepomáhal, např. neskládal dřevo, nesbíral švestky. Žalobce se z domu odstěhoval, když mu bylo 16/17 roků, ale vztahy byly napjaté od počátku. Otec a žalobce se scházeli nějakou dobu poté, co se žalobce oženil a měl syna [jméno], pak se přestali vídat a navštěvovat se, nerozuměli si. V dětství mezi žalobcem a otcem docházelo ke konfliktům, otec byl přísný, dost po nich křičel, byl tvrdý a nekompromisní. Nebylo jim to příjemné. Ona a otec také neměli úplně harmonický vztah, ale respektovala, jaký je, i když se s otcem pohádala, tak rodičům jezdila vždy pomáhat, stýkali se pořád. O rodiče se stará ona a syn žalobce. Žalobce se o otce a jeho zdravotní stav nestaral. Žalobce jí říkal, že má dluhy, byly tam nějaké problémy s výživným, žalobce dokonce zůstal na ulici, všichni před ním zavřeli dveře. Ona žalobci zařídila protialkoholní léčebnu, kde ho odvezla, dala mu peníze, i nedávno mu neustále půjčovala, ale asi to bylo málo. Syna žalobce víceméně vychovali jejich rodiče, snažili se mu vynahradit zázemí doma, dát mu první poslední, žalobce se asi moc nestaral.

13. Svědkyně pak byla k návrhu žalované dovyslechnuta z důvodu zpochybnění věrohodnosti výpovědi žalovaného (č. l. 100). Soud pouze zjistil, že žalobce má ještě syna [jméno], na kterého se jel se svědkyní podívat až poté, co ho přesvědčila, jinak se o něj nestaral, [jméno] vychovávali prarodiče a žalobce mu na jeho výživu posílal 100 Kč. Soud doplňující výpověď svědkyně vnímal jako snahu pomoci žalované a zmírnit tvrzení žalobce stran chování jejich otce, v tomto směru soud nepovažoval výpověď svědkyně za příliš věrohodnou. Shodně jako žalovaná, se i svědkyně vyjadřovala vyhýbavě k citlivým otázkám stran trestání a okamžiku a důvodu zhoršení vztahů mezi žalobcem a otcem. Z tohoto důvodu soud více z výpovědi svědkyně nezjišťoval.

14. Výpovědí svědka [celé jméno žalobce], syna žalobce a vnuka žalované, (č. l. 64-66) bylo zjištěno, že od doby, co se žalobce rozvedl s jeho matkou jezdil k žalované a otci žalobce téměř každý víkend, o prázdninách s nimi jezdil do Chorvatska, žalobce tam nejezdil, nejevil zájem o žalovanou ani o Ing [celé jméno žalobce], nebyli spolu v žádném kontaktu. Od jeho 10 let tam žalobce byl asi 5x, pamatuje si, že tam přijel a potřeboval peníze na dodávku. Ing [celé jméno žalobce] si stál za svými názory, určitě ho mrzelo, že nemá vztah se žalobcem nejezdí. Ing [celé jméno žalobce] se ho také snažil vychovávat, chtěl, aby se mu ve škole dařilo, vedl ho správným směrem. Byl inženýr a bylo jeho snem, že nebude jediný v rodně, jeho ve studiu podporoval. Děda žalobci určitě pomohl, když se s ním matka soudila za neplacení výživného, dal mu nějakou část, jinak by žalobce šel do vězení, tohle se stalo jednou. Výživné žalobce platil nepravidelně, nebo místo 1 500 Kč přišlo třeba 500 Kč, když byl dospělý a studoval, už mu nepřišlo nic. Děda se snažil vyjít s každým. V rodině jsou spolu v kontaktu pravidelně, jeho děti od žalobce nedostaly žádný dárek, mladší pomalu ani neví, jestli ví, jak žalobce vypadá, není tam zájem. S ním byl žalobce do 10 let. Jemu žalobce taky dluží, pomohl mu najít byt, zaplatit kauci, nájem, najít práci, protože s ním chtěl navázat vztah a začít znovu, nevyšlo to. V práci, kterou žalobci našel, jezdil nákladním autem, ale žalobce zase začal pít, v práci nadýchal a přišel o řidičák. O tomto říkal i dědovi, ale až s odstupem času, protože věděl, že by to děda nesl těžce a snažil by se, aby se žalobci dařilo, byl z toho smutný. Žalobce byl kvůli alkoholu v léčebně. Pokud jde o práce, tak když byl malý, žalobce pracoval v pekárně, poté jako OSVČ a začal pro pekárnu jezdit na živnostenský list, dělal i další dopravy, což samozřejmě krachlo kvůli alkoholu, pak měl nějakou trafiku, zeleninu na trzích, ale všechno to byla otázka měsíců, vždy vše zkrachovalo. Je pravda, že žalobce jezdil k sousedům, ale každý víkend něco„ slavili“, ale že by přišel k žalované a dědovi, to ne, on sám jim pomáhal kolem domu.

15. Soud dále vyslechl [jméno] [příjmení], známou žalované a Ing [celé jméno žalobce] (č. l. 66v-67). Žalobce viděla dvakrát, a to jednou u jednání a jednou na pohřbu, jinak ho zná pouze z vyprávění. Ví, že Ing [celé jméno žalobce] za žalobce musel platit nějaké dluhy, jednalo se o alimenty na syna [jméno], že se žalobce k nim nechoval jako syn, myslí si, že je nenavštěvoval. Dále jí otec žalobce říkal, že se za něj stydí, že pil a měl problémy s alkoholem, když byl Ing [celé jméno žalobce] nemocný, žalobce nikdy nepřijel, že by matce pomohl, nestaral se o zdravotní stav otce. Ke zhoršení stavu došlo po rozvodu, pak se přestal starat o syna [jméno] a začaly neshody, že pil, nechtěl pracovat, neplatil výživné. Ví, že žalovaná žalobci volala, ale když už Ing [celé jméno žalobce] nenavštívil, když byl nemocný a po druhé operaci, tak už o něm nechtěl Ing [celé jméno žalobce] ani mluvit. Ing [celé jméno žalobce] se staral i o vnuk, když bylo potřeba, podporoval ho finančně, a to i když studoval, aby mohl vůbec do školy, když Ing [celé jméno žalobce] nemocný, vnuk za ním chodil a pomáhal. Ing [celé jméno žalobce] to nesl těžce, nevyjadřoval se o žalobci pěkně, potom už o něm nechtěl mluvit, na veřejnosti vůbec o něm nemluvil, spíš mezi čtyřma očima, prostě se mu to nelíbilo a nemyslel si, že se někdy něčeho takového dožije. Je pravda, že Ing [celé jméno žalobce] asi vyžadoval nějaký režim, žalobce se začal vzpouzet už jako mladší, Ing pak nadával, že je syn k ničemu, že nechce pracovat, nechová se jako syn k rodičům, vlastně tam žádný vztah nebyl.

16. Z výpovědi přítelkyně žalobce [jméno] [příjmení] (č. l 85-86) soud zjistil tyto skutečnosti. S žalobcem se zná od roku [rok], s otcem žalobce se nikdy nesetkala, slyšela, že neměli dobrý vztah. Když byli v [obec], chtěli navštívit žalovanou, ale sestra žalobce jim to nedoporučila, že by z toho žalované nemuselo být dobře, nicméně žalovaná pak přišla k sestře žalobce. Se sestrou žalobce se potkávali i na psích závodech, kde se jí žalobce ptal, jak se má maminka a rodiče, na což mu sestra odpovídala tak, že maminku chválila, nicméně na otce uváděla to, že ani vlastně z její strany tam nikdy nebyl vztah a toto nebylo ze strany otce žalobce. Když byl otec žalobce v nemocnici, tak tam žalobce zasílal e-mail ohledně inzulínu, tedy měl snahu se starat o svého otce. Žalobce svého otce nekontaktoval, ale byl v kontaktu s žalovanou, které se dotazoval na stav otce, se sestrou to taky řešil, byli spolu často v kontaktu. Ing [celé jméno žalobce] žalobce nekontaktoval. U syna [jméno] přespali jednou v roce [rok], vykládal, že se mu žalobce jako malému hodně věnoval. Když byl žalobce po operaci s kýlou, nikdo z rodiny se o jeho stav nezajímal. Žalobce nyní dálkově studuje. O dětství jí žalobce vyprávěl, nebylo to prý nic šťastného, říkal, že ho otec bezdůvodně, když se napil. Dále vyprávěl, že tam věčně byly neshody, matka se ho nezastala. Žalobce v 17 odešel z domu, už to asi nemohl psychicky vydržet, nikdy do se žalobcem blíže neprobírali. Žalobce a jeho sestra si vyprávěli, že otec křičel, na [jméno] teda spíše ne, spíše byl přísný na žalobce, když otec žalobce zmlátil, chtěli, aby od něj žalovaná odešla, ale ona nechtěla. Pokud se týká dluhů, ví, že je žalobce v insolvenci, o předchozích dluzích nevěděla. Dluhy na výživném nebyly, na syna [jméno] žalobce posílal pravidelně. Rovněž nic neví o závislosti žalobce na alkoholu. Žalobce jí řekl, že jeho otec je nemocný, že je v nemocnici, jeho zdravotní stav řešil se žalovanou a sestrou [jméno].

17. Z výpovědi svědka Ing. [jméno] [příjmení], bývalého přítele sestry žalobce (č. l. 86), soud zjistil, že všichni z rodiny [příjmení] se k němu chovali slušně a o vztahu mezi Ing. [celé jméno žalobce] a žalobcem, neví, [jméno] se mu zmiňovala, ale neprobírali to konkrétně, ani o dětství se nebavili. Pokud byl na rodinné oslavě, žalobce tam nebyl, nebo nebyl pozván, žádné roztržky neviděl, situaci, kdy by spolu viděl žalobce a Ing. [celé jméno žalobce] si nevybaví. Něco o dluzích žalobce padlo, ale konkrétně neví.

18. Z výpovědi žalobce (č. l. 86v-87) soud zjistil následující. Cítil a slyšel i od strýců, že otec ho neměl rád. Postupem času pochopil, že je jenom dobrý otrok. Každou neděli večer musel otci čistit 20 párů bot. Když otec začal jezdit na služební cesty, měl klid. Od otce dostával opaskem, a to buď dopředu preventivně nebo řekl, že má být rád, že ho mlátí vlastní otec, to se dělo do 15 let. Ctil ho, protože to byl otec, ale rád ho neměl, ale nebylo to tak, že by ho nenáviděl. Vždy mu a [jméno] říkal, že je vydědí a on s tím byl smířený, stejně mu nikdy nikdo nepomohl. V lednu [rok] byl odejit z domu, v té době studoval střední průmyslovou školu hornickou, kterou nechtěl, ale studovat ji musel, protože otec byl ředitelem v [anonymizováno]. Když bylo [jméno] 17 let, tak ji otec taky vyhodil. Do svých 30 let otci přál k narozeninám a k svátku, pak si řekl, že on mu nikdy nepopřál, tak s tím přestal. Otec ho nikdy nekontaktoval, nikdy mu nezavolal, ani se na něj neptal, pro otce neexistoval. S otcem se nesnažil navázat vztah, neměl na něj ani telefon. Neví, proč by se mu měl omlouvat jen on, mohl to udělat i otec, mohl zavolat. Několikrát měl v úmyslu za otcem zajet, ale [jméno] mu to vždy vymluvila, říkala, aby nejezdil, že to akorát odskáče matka. Dnes lituje toho, že to alespoň nezkusil, ale nemyslí si, že by jeden telefonát změnil závěť. Věděl, že otec je velmi nemocný a že je na vozíku, o jeho stavu se informoval přes matku a přes [jméno] pravidelně. S matkou byl v kontaktu pořád. Když byli [anonymizováno] ještě zdraví, tak u nich přespával. V momentě, kdy otec z domu odjel, matka přešla přes cestu a přišla za námi. Matka mu několikrát tvrdila, že otec nechce, aby do jejich domu chodil. Se svým synem [jméno] spolu byli pořád asi do jeho 25 let, pak se to všechno zvrhlo a dneska nemají žádný vztah. Otec za něj nikdy dluhy neplatil, dluhy, které nadělal a jsou napsány i ve vydědění, splácí v insolvenci, ve které splatí 100 %. Na výživném jsem nějaké období dlužil, ale vše se dorovnalo, otec to neplatil. Neví, že by kvůli výživného bylo vedeno trestní stíhání, vlastně asi před 10 lety mu byly uloženy veřejně prospěšné práce, ale pak mu přišel papír, že se to zastavuje. S alkoholem měl problém pár měsíců asi před 12 lety, byl i na léčení. Když se odstěhoval do [obec], tak mu změna prostředí pomohla a problém s alkoholem už nemá. V práci nikdy nepil. O řidičák přišel, když nafoukal alkohol, ale nebylo to v práci, bylo to při soukromé jízdě. V pekárně pracoval 18 let, pak 5 až 6 let jezdil s kamionem, poté se přestěhoval do [obec] a pracoval pod agenturou ve [anonymizováno], následně ve firmě na výrobu ledniček a mrazáků, následně měl operace a byla mu zjištěna apnoe. Nyní už dva roky pracuje v památkovém ústavu. Podle něj jde všem jen o majetek, a nakonec se stejně rozhádají.

19. Z výpovědi žalované (č. l. 99v-100) bylo zjištěno, že se jí nelíbí spoustu věcí, co řekl žalobce, např. to, že dceru vyhodil manžel z domu. Manžel za žalobce zaplatil nějaké dluhy na výživném, jinak by šel žalobce do vězení, když mu vnuk sehnal práci, tak žalobce přišel o řidičák. V novinách našla, že žalobce byl celostátně hledaný. Když žalobce nedodělal střední školu, tak pracoval v továrně na tenisáky, kde se porval, bylo nějaké ublížení na zdraví a manžel to potom taky řešil. V továrně pracoval poté, co odešel ze střední školy a odešel z domu. Poté pracoval v [obec], pak se vrátil domů a manžel mu našel práci u [anonymizováno] u zámečníků, potom pracoval v pekárně. Podle ní vztah mezi žalobcem a manželem nebyl až takový, jak ho líčí žalobce, manžel pouze chtěl, aby měl žalobce vzdělání. Manžel byl přísný, chtěl, aby měl žalobce dobré známky. Nějaké bití opaskem tam bylo, ale zase to nebylo, že by byl žalobce mlácený každý den. Je pravdou, že nikdy nebyli na hřibech nebo na kolech, protože manžel byl přes týden v práci a o víkendech na fuškách, aby se uživili. Jezdili do Bulharska, čas trávili venku nebo na chatě. Podle ní se špatně neměli, manžel se snažil a ona také chodila do práce. Manžel moc nebyl na to přát k narozeninám a k svátkům, protože to tak bylo i v jejich rodině. Tyto záležitosti jsem řešila já, on byl takový tvrďas. V době, kdy se žalobce oženil, tak se normálně vídali, dokonce s nimi byl na dovolené. Když se rozvedl, tak delší dobu nepracoval a potom už se nenavštěvovali, důvod si nepamatuje. Ona s žalobcem byla v kontaktu telefonicky, manžel s ním v kontaktu nebyl, protože nevolali jeden druhému. Manžel jí i říkal, že za ním přišli nějací lidé a ptali se ho, kdy jim žalobce vrátí peníze. Manžela štvalo, že žalobce skončil tak, jak skončil, neměl vzdělání a byly s ním problémy, už to pak doma ani neřešili. Manžel se jí na žalobce neptal. Žalobce ale na manžela vždy nadával, manžel byl zase naštvaný, že mu žalobce nikdy s ničím nepomohl. O zdravotním stavu manžela žalobci asi v telefonu říkala ale určitě ví, že věděl, že je manžel na vozíku. S dcerou byli v kontaktu pořád, ona a vnuk jí nejvíce pomáhali, když manžel onemocněl a zůstal ležákem. I na dceru byl manžel přísný, ale ona to brala jinak než žalobce. O syna [jméno] se žalobce staral dokud byl ženatý s jeho matkou. Vnuk u nich trávil víkendy, jezdil s nimi na dovolené a manžel mu přispíval. Žalobce užíval alkohol, byl i na léčení, kde ho odvezla dcera. První manželka si stěžovala, že žalobce pije. Žalobci půjčili s manželem 70 000 Kč na auto, vrátil jenom nějakou část, manžel už zbytek ani nevyžadoval. K důvodu vydědění dcery se žalovaný vyjádřit nechtěla.

20. Soud neprovedl výslech svědka [jméno] [příjmení], když po pokusu o jeho předvolání se obálka vrátila jako nedoručená s poznámkou, že adresát zde nemá schránku. Dotazem u žalobce nebyla zjištěna jiná adresa ani datum narození svědka, tudíž jej soud neměl, jak předvolat. Shodně soud upustil od výslechu svědka [příjmení], který má závažné zdravotní problémy, a navíc dle vyjádření jeho manželky nebyl s žalobcem dlouhou dobu v kontaktu, tudíž je zřejmé, že z jeho výpovědi by soud nezjistil nic podstatného pro zjištění skutkového stavu věci.

21. K důkazům, které připojila žalovaná k podání ze dne [datum] (č. l. 88) soud nemohl přihlédnout, když byly označeny v rozporu s § 118b o. s. ř.

22. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

23. Dne [datum] navštívil Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] notářskou kancelář, kde sepsal i prohlášení o vydědění své dcery [jméno] [celé jméno žalované] a svého syna – žalobce. Důvodem vydědění bylo, že syn o něj neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl a vede trvale nezřízený život, po dobu nejméně posledních 17 let se o něj nestará a nezajímá se, zda nepotřebuje pomoc, nebo není nemocný, neprojevuje o něho žádný zájem, neposílá mu blahopřání ku příležitosti svátků, narozenin a vůbec neprojevuje zájem, jaký by jako potomek projevovat měl, ačkoliv on sám k tomu nezavdal příčinu, naopak se o něj staral a staral se i o jeho syna [jméno], o kterého se syn, žalobce, rovněž nestaral. Jeho nezřízený život je doložen zejména tím, že z prokazatelných dokladů, které zjistil, má žalobce spoustu dluhů. Kromě toho měl i dluh na výživném na svého syna [jméno]. Žalobce se nezajímá ani osobu své matky, žalované, Zejména se nestará o svého syna [celé jméno žalobce] ani o jeho matku, pouze se doslechl že znovu ženatý má další dítě, přičemž ani o tyto osoby, tedy o manželku a dítě, se vůbec nestará a nezajímá. Jeho počínání je zjevně v rozporu s dobrými mravy a způsobuje svým chováním újmu jemu a žalované. Ing. [celé jméno žalobce] dodal, že nevhodné chování žalobce je již nyní obecně známo. Po smrti Ing. [celé jméno žalobce] probíhalo řízení o pozůstalosti, ve kterém všichni účastníci řízení uznali pořízení pro případ smrti ze dne [datum] za pravé a platné v plném rozsahu, z tohoto důvodu byla ukončena účast žalobce v pozůstalostním řízení a nic nedědil, ani mu nebylo nic z pozůstalosti vydáno.

24. Celému notářskému zápisu předcházel špatný vztah mezi žalobcem a Ing [celé jméno žalobce] prakticky od dětství žalobce. V té době mezi žalobcem a jeho otcem docházelo ke konfliktům, protože otec žalobce byl zásadový, přísný, potrpěl si na vzdělání, vážil si pracujících lidí, což se zjevně nesešlo s povahou a představami žalobce, který byl za své neúspěchy kárán, dostal třeba i na zadek (k tomu soud dodává, že o bití opaskem se zmínil pouze žalobce, nikdo další jej v tomto směru svou výpovědí nepodpořil, proto tato skutečnost zůstala neprokázána), otec křičel jak na žalobce, tak na jeho sestru [jméno]. Vše vyvrcholilo tím, že žalobce se z domu odstěhoval, když mu bylo asi 17 let. Žalobce sice otce respektoval, ale nechoval k němu náklonost, jeho sestra [jméno] to brala jinak, a i po odchodu z domu se s rodiči stýkala a pomáhala jim. Poté se žalobce ještě s otcem stýkal, Ing [celé jméno žalobce] mu dokonce sehnal práci. Poté, co se žalobce rozvedl se svou první ženou (matkou syna [jméno]), došlo k ochlazení vztahů a žalobce se přestal se svým otcem stýkat a kontaktovat se. V řízení nebyl prokázán přesný důvod rozpadu jejich vztahu. Ani jeden z nich se však o kontakt nepokusil, nepřáli si k svátkům, narozeninám, nenavštěvovali se. Žalobce o zdravotním stavu svého otce věděl přes žalovanou a sestru [jméno], se kterými v kontaktu byl. Rovněž otec žalobce se o stav žalobce nezajímal.

25. Po rozvodu s první ženou se žalobce rovněž nestaral o svého syna [jméno], jeho péči nahrazovali žalovaná a Ing [celé jméno žalobce], u kterých syn žalobce trávil víkendy a jezdil s nimi na dovolené, Ing [celé jméno žalobce] se snažil, aby mu to ve škole šlo. Žalobce se navíc zadlužoval a dluhy nyní splácí v insolvenci, která je vedena u [název soudu]. I od žalované a Ing [celé jméno žalobce] si žalovaný půjčil prostředky ve výši 70 000 Kč za účelem zakoupení automobilu pro podnikání, avšak z této částky vrátil pouze 15 000 Kč. Žalobce měl dále dluh na výživném na syna [jméno], který za něj zaplatil jeho otec, stalo se to sice jedenkrát, ale výživné na svého syna [celé jméno žalobce] posílal žalobce nepravidelně a v nižší míře, než měl, přičemž po dosažení 18 let věku syna [jméno] podporoval Ing [celé jméno žalobce], protože žalobce mu na výživu nepřispíval. Ani se svým synem [jméno] není žalobce aktuálně v kontaktu. Žalobce má také syna [jméno], o kterého se nestará, jen mu zasílá částku na výživu. Nadto měl žalobce svého času problémy s alkoholem a jelikož řídil pod vlivem alkohol, byl mu odebrán řidičský průkaz (soud dodává, že nebylo prokázáno, že by se tak stalo v pracovní době). Z tohoto důvodu pak nemohl vykonávat zaměstnání, které mu sehnal jeho syn [jméno], aby mu v těžší životní situaci pomohl. Žalobce se dokonce podrobil protialkoholní léčbě, na kterou ho odvezla jeho sestra [jméno]. Všechny tyto žalobcovy problémy považoval Ing [celé jméno žalobce] za natolik zásadní, že se o žalobci nebavil na veřejnosti, následně už ani doma, svým známým o žalobci vyprávěl jen mezi řečí, nesl to těžce a zjevně se za žalobce styděl. Blízká známá žalované a Ing [celé jméno žalobce] (paní [příjmení]) žalobce poprvé potkala až na pohřbu Ing [celé jméno žalobce], protože žalobce do domu nejezdil (ať už z důvodu, že nechtěl, nebo nemohl, což je nakonec nerozhodné). Zůstavitel onemocněl, podrobil se dvěma operacím a zůstal ležákem. V této době žalované pomáhali syn žalobce [jméno] sestra žalobce [jméno], žalobce nikoliv, zůstaviteli se neozval ani ho nenavštívil. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobce žalovanou k mimosoudnímu vyřízení věci, a to např. pomocí darovací smlouvy, na což žalovaná nepřistoupila.

26. Podle § 1642 o. z. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

27. Podle § 1643 odst. 1 o. z. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

28. Podle § 1646 odst. 1 o. z. lze ze zákonných důvodů nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo d) vede trvale nezřízený život.

29. Podle § 1649 odst. 1 o. z. prohlášení o vydědění lze učinit nebo je lze změnit či zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje nebo ruší závěť.

30. Podle § 1650 o. z. nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl; byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění.

31. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce ve smyslu shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Dříve než soud přistoupí k výkladu svého rozhodnutí, je potřeba zopakovat, že skutečnost, zda byl potomek vyděděn po právu či nikoliv je otázkou předběžnou, kterou si soud posoudí v řízení o zaplacení peněžité částky představující povinný díl. Není tudíž pravdou, že by žaloba neměla předmět k projednání a soud by se tak nemohl otázkou platnosti vydědění zabývat, jak opakovaně namítal obecný zmocněnec žalované. Soud vzhledem k rozhodovací praxi (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2018, sp. zn. 21 Cdo 4392/2017) poučil žalobce po podání žaloby, pročež jeho tehdejší zástupce vzal žalobu, co do určení neexistence důvodů vydědění zpět, neboť pokud by žalobu v této části nevzal zpět byla by žaloba v této části zamítnuta.

32. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice výlučně z důvodů uvedených zákonem, přičemž aktuálně již nemusí v pořízení pro případ smrti uvádět důvod vydědění. K platnému vydědění však bude potřeba prokázat existenci zákonného důvodu vydědění ke dni smrti zůstavitele. Jestliže zůstavitel vysloví některý ze zákonných důvodů vydědění, má vyděděný potomek možnost ve sporném řízení zpochybnit důvod vydědění a domoci se vůči dědicům zůstavitele plnění spočívajícího ve vyplacení povinného dílu v penězích.

33. Žalobce v řízení od počátku nezpochybňoval platnost závěti Ing [celé jméno žalobce], ostatně toto vyplývá i z řízení o pozůstalosti, zpochybňoval totiž pouze důvody vydědění. Soud se tedy již závětí samotnou nezabýval. Pokud se jedná o důvody vydědění, které proti žalobci uplatnil Ing [celé jméno žalobce], jednalo se o důvod spočívající v neprojevování opravdového zájmu a vedení trvale nezřízeného života. Prvně zmíněný důvod vydědění stojí na naplnění pojmu„ opravdový“ zájem, který je nutné posuzovat s přihlédnutím ke všem okolnostem a vždy individuálně. Je potřeba zohlednit i to, zda zůstavitel měl vůbec zájem na tom, aby se stýkal se svým potomkem, neboť pokud je nezájem potomka důsledkem nezájmu zůstavitele, nelze bez dalšího dovodit proti potomku tento důvod vydědění. Chování potomka je také třeba podrobit testu z pohledu obecných zásad slušnosti (objektivní prvek), tak z hlediska zvyklostí, sociálnímu statusu, náboženskému založení rodiny a zájmu zůstavitele o udržování vztahů s potomkem (subjektivní prvek). V jednání potomka pak musí být trvalost nebo stálost v neprojevování opravdového zájmu. Srov. SVOBODA, Jiří. § 1647 (Vydědění nepominutelného dědice). In: FIALA, Roman, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475–1720) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 386 a násl.

34. Aplikací právě uvedeného na projednávaný případ soud dospěl k závěru, že vztah mezi žalobcem a zůstavitelem měl daleko k ideálu, ačkoliv v řízení nebylo prokázáno žalobcem tvrzené fyzické trestání (konkrétně bití páskem), tak minimálně bylo prokázáno, že zůstavitel byl na žalobce přísný, křičel po něm, někdy ho uhodil. Pokud se soud na tyto citlivé otázky ptal žalované či sestry žalobce, tak tyto odpovídaly vyhýbavě, případně žalovaná uváděla, že si to už nepamatuje. Dále vyšlo v řízení najevo, že po rozvodu žalobce a matky jeho syna [jméno], došlo k přerušení kontaktu se zůstavitelem a ani jeden z nich se nesnažil komunikaci obnovit, ani zůstavitel totiž neměl zájem se žalobcem udržovat vztah, dokonce se o něm doma již nebavili. Nelze se divit žalobci, že pokud své dětství vnímal jako příkoří (byly na něj vysoké nároky, které nebyl schopný naplnit, docházelo pak ke konfliktům, hádkám, křiku, fyzickému trestání), neměl zájem se se svým otcem stýkat a kontaktovat se. Takové chování zůstavitele proti svému potomku nelze ani z objektivního hlediska hodnotit v dnešní době jako běžné a nezávadné. Tento důvod vydědění tedy nebyl z pohledu soudu proti žalobci prokázán, neboť sám zůstavitel svým jednáním, zejména v dětství žalobce, zavdal příčinu k tomu, aby se jej žalobce nesnažil kontaktovat a nezajímal se o něj. K tomu pak soud dále uvádí, že pokud žalobce měl za to, že e-mailem havířovské nemocnici prokázal, že projevoval zájem o svého otce, pak podle obsahu e-mailové zprávy ve skutečnosti projevoval zájem o žalovanou, pohoršoval se nad tím, že žalovaná musí donést léky. O zdravotním stavu otce se v tomto e-mailu nijak neinformoval ani se na něj nedotazoval.

35. Z důvodu vedení trvale nezřízeného života lze nepominutelného dědice vydědit lze jeho chování hodnotit objektivně v rozporu s dobrými mravy, které představují souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Vybočuje-li chování potomka těmto mantinelům, bude naplněn důvod vydědění. Oním vybočením se v praxi rozumí např. neplacení výživného, zneužívání návykových látek a alkoholu, vyhýbání se pracovním příležitostem, zadlužování se bez reálné možnosti s ohledem na způsob života takové dluhy splácet. Takové chování však musí jevit známky trvalosti. V tomto směru je nutné přihlédnout i ke způsobu života zůstavitele.

36. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že Ing [celé jméno žalobce] byl zásadový člověk, který si potrpěl na vzdělání, pracovitost a rodinu. Sám měl vysokoškolské vzdělání a podporoval rodinu, zejména pak dle provedeného dokazování svého vnuka, a to nejen co se týče finanční podpory při studiu, ale i pomoci s jeho výchovou poté, co se žalobce rozvedl s matkou vnuka zůstavitele. Chování zůstavitele je pak opakem chování žalobce, který od rozvodu střídal zaměstnání, nebo nebyl zaměstnaný, půjčoval si na svůj život, neplatil pravidelně a řádně výživné na svého syna. Chování žalobce pak bylo dle názoru soudu zapříčiněno i tím, že požíval alkohol ve větší míře v důsledku čehož přišel o řidičské oprávnění, práci a byl se také léčit. Z těchto důvodů nad ním mnozí zanevřeli, jak vypověděla jeho sestra. Žalobce se nestaral (od 10 let, což je z pohledu soudu nepodstatné) o svého syna [jméno], následně i o dalšího syna [jméno], na [jméno] neplatil řádně výživné, s čímž nakonec v dospělosti syna pomáhali právě žalovaná a Ing [celé jméno žalobce]. Rovněž nebylo mezi stranami sporu o tom, že žalobce se nachází v insolvenci, což samo o sobě není problémem a lze kvitovat, že žalobce řeší své dluhy touto formou a snaží se věřitelům část dluhů uhradit, nicméně samotná insolvence také značí, že se žalobce v minulosti zadlužil, aniž by měl reálnou možnost dluhy zaplatit. Každý důvod jednotlivě by zřejmě neospravedlnil důvod k vydědění žalobce jako nepominutelného dědice, ale pokud všechny tyto problémy nastoupí spolu, lze takové chování žalobce považovat za rozporné s dobrými mravy a shledat právoplatný důvod pro jeho vydědění, a to bez ohledu na to, zda jednání žalobce pohoršuje veřejně. O závažnost jeho jednání pak svědčí i to, že jeho otec se o něm nechtěl bavit a na veřejnosti o jejich vztahu nemluvil, protože se styděl.

37. Jelikož soud shledal jeden z důvodů vydědění, nezabýval se pak dalším možným důvodem, tj. neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi, které by za určitých okolností, které by musel být dále zkoumány, mohlo naplňovat jednání žalobce, který se v době nemoci nestaral o otcův zdravotní stav a ani mu nepomohl např. s péčí o něj a jeho nejbližší rodinu, konkrétně žalovanou.

38. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého náhrada nákladů řízení náleží zcela žalované, která měla v řízení plný procesní úspěch, proti žalobci, který úspěch neměl, protože žaloba byla zcela zamítnuta. Jelikož z obsahu závěrečného návrhu obecného zmocněnce vyplývá, že požadoval, aby soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, tedy, že fakticky žádné náklady řízení žalovaná nepožaduje, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.