9 C 73/2020
č. j. 9 C 73/2020-132
V PLATNOSTIOkresní soud ve Frýdku-Místku potvrdil nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 725 Kč za bezesmluvní užívání pozemku, který je vlastnictvím žalobkyně, a to na základě § 2991 odst. 1 a § 2999 občanského zákoníku, kterými je povinen zaplatit peněžitou náhradu za bezdůvodné obohacení. Soud uznal, že žalovaný bez právního důvodu užíval pozemek, na němž stojí jeho garáž, a že výše nájemného odpovídá obvyklé ceně stanovené cenovým předpisem. Soud rozhodl o úhradě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % až 9,75 % ročně podle § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný byl povinen také zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 7 362 Kč, včetně DPH, podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 4 725 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 725 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši: - 8,05 % ročně z částky 1 575 Kč od datum do zaplacení, - 8,5 % ročně z částky 1 575 Kč od datum do zaplacení, - 9,75 % ročně z částky 1 575 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladu řízení částku 7 362 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 725 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. číslo v k. ú. část obce, na kterém stojí budova bez č. p./č. ev (garáž), jejímž vlastníkem je žalovaný, který tím užívá nemovitou věc žalobkyně, aniž by s žalobkyní měl uzavřenou nájemní nebo jinou smlouvu. Částky za bezesmluvní užívání žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturami číslo ze dne datum se splatností dne datum (za rok rok ve výši 1 575 Kč), číslo ze dne datum se splatností dne datum (za rok rok ve výši 1 575 Kč) a číslo rok číslo ze dne datum se splatností dne datum (za rok rok ve výši 1 575 Kč), které žalovaný neuhradil, pročež žalobkyně po žalovaném požaduje i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přesto, že mu žalobkyně zaslala dvě upomínky. Žalobkyně doplnila, že při stanovení částky představující bezdůvodné obohacení vychází z výměrů Ministerstva financí, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami a které se zveřejňuje v Cenovém věstníku Ministerstva financí. Žalobkyně se snažila s žalovaným vypořádat tím, že mu zaslala návrh nájemní smlouvy, na který žalovaný nijak nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že výše uplatněného bezdůvodného obohacení je vyšší, než zákonem stanovená výše z cenové mapy a dalších právních předpisů. Garáž byla žalobkyni v rámci předkupního práva nabídnuta, ta ji však nechtěla a tudíž uvedenou garáž koupil on. Uvedl, že mu byla nabídnuta nájemní smlouva ze strany žalobkyně, kterou neakceptoval, žalobkyně mu odmítla prodat pozemek pod garáží. Jelikož je celý pozemek žalobkyně zastavěn stavbou, před kterou se nachází veřejné prostranství, je problematika financování správy veřejného prostranství záležitostí mezi tím, kdo správu koná a jeho provozovatelem. Dále žalovaný upozornil na znění § 2999 občanského zákoníku. Pokud se jedná o faktury, žalovaný se bránil tím, že takových tvrzení mu chodí spousta a nereaguje na ně, žalobkyně mu tato nevyžádaná obchodní sdělení zasílá doporučenou poštou s doručenkou. Má za to, že žalobkyně se použitím nekalých a agresivních obchodních praktik pokouší domáhat zhodnocení tržní ceny svých nemovitostí k účelu ovlivnění veřejného mínění. Úhradu pohledávek striktně odmítá.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ke kterému se dostavil pouze zástupce žalobkyně, který omluvil neúčast žalobkyně a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud, jelikož byly splněny všechny podmínky, předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne datum, tedy alespoň 10 dnů před jeho konáním, jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného. Omluva, která soudu došla dne datum, nebyla včasná ani důvodná, soud k ní navíc nemohl přihlížet, když k vyhlášení rozsudku došlo již dne datum.
4. Při jednání soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, když žalovaný na svou obranu nepředložil ani nenavrhl žádný důkaz, z nichž zjistil následující skutečnosti.
5. Z informací o pozemku, jakož i z informací o stavbě z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. číslo a žalovaný je vlastníkem budovy bez čísla popisného nebo evidenčního (garáž), která stojí na pozemku parc. č. st. číslo, které jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce, pro katastrální uzemí, územní celek. Z připojené katastrální mapy je zřejmé, že stavba zabírá celou plochu pozemku, která činí 21 m2.
6. Fakturou číslo ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně vyfakturovala žalovanému částku 1 575 Kč za bezesmluvní užívání pozemku odpovídající obvyklému nájemnému a službám spojeným s užíváním pozemku za období roku rok. Částka byla splatná dne datum.
7. Z faktury číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalovanému částku 1 575 Kč za bezesmluvní užívání pozemku odpovídající obvyklému nájemnému a službám spojeným s užíváním pozemku za období roku rok. Částka byla splatná dne datum.
8. Jak bylo prokázáno fakturou číslo rok číslo ze dne datum žalobkyně vyfakturovala žalovanému částku 1 575 Kč za bezesmluvní užívání pozemku odpovídající obvyklému nájemnému a službám spojeným s užíváním pozemku za období roku rok. Částka byla splatná dne datum.
9. Z upomínky ze dne datum a připojené doručenky soud zjistil, že žalobkyně dala žalovanému na vědomí, že u něj eviduje nezaplacenou fakturu z titulu nájemného a služeb na částku 1 575 Kč, která byla splatná dne datum. Žalovaného zároveň vyzvala, aby dlužné částky uhradil nejpozději do 5 dnů od doručení, jinak bude přistoupeno k vymáhání dlužné částky soudní cestou. Podle připojené doručenky byla upomínka žalovanému doručena dne datum 10. Z upomínky ze dne datum, vč. doručenky, bylo zjištěno, že žalobkyně dala žalovanému na vědomí, že u něj eviduje nezaplacené faktury z titulu nájemného a služeb na částky 1 575 Kč, které byly splatné dne datum, datum a datum. Žalovaného zároveň vyzvala, aby dlužné částky uhradil nejpozději do 5 dnů od doručení, jinak bude přistoupeno k vymáhání dlužné částky soudní cestou. Podle připojené doručenky byla upomínka žalovanému doručena dne datum 11. Listinou s názvem Nájemní smlouva bylo prokázáno, že obsahuje návrh smlouvy mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem, kterou by se žalobkyně zavázala přenechat za dále stanovených podmínek žalovanému do užívání pozemek parc. č. st. číslo v katastrální uzemí, za účelem umístění a užívání stavby garáže, která na tomto pozemku stojí. Doba nájmu by byla ujednána na dobu neurčitou s účinností od datum. Závazek žalovaného by spočíval mimo jiné v povinnosti platit žalobkyni nájemné ročně ve výši 1 575 Kč, tj. 75 Kč/m2 Smlouva nebyla podepsána ani jednou ze stran.
12. Z cenových věstníků, konkrétně výměrů MF číslo rok ze dne datum (pro rok rok), MF číslo rok ze dne datum (pro rok rok) a MF číslo rok ze dne datum (pro rok rok), kterými se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, bylo zjištěno, že nájemné z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelská činnosti a slouží jako občanské vybavení, činí v obec maximální roční nájemné 75 Kč/m2.
13. Všechny takto provedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.
14. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. číslo v k. ú. část obce, územní celek, a žalovaný je vlastníkem stavby bez čísla popisného nebo evidenčního (garáže), která se nachází na tomto pozemku. Stavba zabírá celou plochu pozemku, tj . 21 m2. Mezi žalobkyní a žalovaným není uzavřena žádná dohoda, která by žalovaného opravňovala užívat pozemek žalobkyně, předloženou nájemní smlouvu žalovaný odmítl podepsat. Žalobkyně z tohoto důvodu žalovanému každoročně účtuje částku 1 575 Kč představující částku za bezesmluvní užívání jejího pozemku odpovídající obvyklému nájemnému za dané období. Při určení nájemného vycházela žalobkyně z výměr Ministerstva financí pro daný rok. Tento výměr vydává ministerstvo každoročně v souladu s § 10 zákona č. 526/1990 Sb. Ve všech obdobích bylo cenovým předpisem maximální nájemné stanoveno na částku 75 Kč za 1 m2, což ve vztahu k pozemku žalobkyně činí celkem 1 575 Kč (21 x 75 Kč). Za období roku rok vystavila žalobkyně žalovanému dne datum fakturu číslo na uvedenou částku, jejíž splatnost stanovila na datum. Za období roku rok vystavila žalobkyně žalovanému dne datum fakturu číslo na uvedenou částku, jejíž splatnost stanovila na datum. Fakturou číslo rok číslo ze dne datum žalobkyně vyúčtovala žalovanému stejnou částku 1 575 Kč se splatností dne datum. Soud nemá pochybnosti o tom, že tyto faktury byly doručovány žalovanému, když žalovaný tuto skutečnost ve svém odporu vůbec nepopřel a navíc uvedl, že sdělení od žalobkyně mu chodí doporučenou poštou, on na ně nereaguje. Žalovaný žádnou částku žalobkyni nezaplatil, a to i přesto, že jej žalobkyně o zaplacení upomněla, naposledy upomínkou ze dne datum, přičemž ho upozornila, že v případě nezaplacení, se svého práva bude domáhat soudní cestou.
15. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný má na pozemku žalované umístěnou nemovitou věc (stavbu garáže), ke které má vlastnické právo, a to aniž by měl ve vztahu k žalobkyni ujednáno možnost na pozemku stavbu mít a pozemek k tomuto účelu užívat. Je nerozhodné, že žalobkyně má předkupní právo ke garáži a žalovaný chtěl pozemek od žalobkyně odkoupit, neboť tím, že je stavba žalovaného na pozemku jiného, dochází tím k omezení vlastnického práva žalobkyně, která má právo na náhradu a žalovaný musí mít právní důvod, který mu umožní stavbu na pozemku mít. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.“) žalovaný užil protiprávně (bez právního důvodu) cizí věc a získal tím obohacení spočívající v tom, že jeho majetek se nezmenšil (neplatil za toto užívání žalobkyni žádnou částku), čímž došlo na straně žalobkyně k „ ochuzení“, které naopak spočívá v tom, že neobdržela za užívání svého pozemku přiměřenou částku, kterou by za normálních okolností obdržela. Jelikož žalovaný pozemek žalobkyně užíval bez právního důvodu (tj. např. bez nájemní smlouvy) v letech rok rok, získal bezdůvodné obohacení, jelikož nemusel vynakládat ničeho ze svého majetku, má žalobkyně podle § 2991 odst. 1 o. z. nárok na vydání tohoto obohacení. Protože předmět bezdůvodného obohacení (prospěch, omezení vlastnického práva) nelze vydat, je žalovaný povinen v souladu s § 2999 o. z. zaplatit žalobkyni peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Soud při stanovení obvyklé ceny vzniklého bezdůvodného obohacení vycházel z částky 75 Kč/m2, jelikož maximální možné ceny nájmu, které jsou stanoveny cenovým předpisem, který soudu k důkazu předložila, není cenou nijak nadhodnocenou. Takto stanovená náhrada není v žádném případě nepřiměřená, když její výše je aplikovatelná i na státní společnosti (orgány), které pronajímají své nemovité věci osobám mimo státní sféru. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný žádnou částku dle vystavených faktur nezaplatil, proto se dostal dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur do prodlení a má povinnost platit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení, když navrhované úroky odpovídají výši úroku z prodlení k prvnímu dni prodlení, jak je stanoven prováděcím nařízením k občanskému zákoníku č. 351/2013 Sb.
16. O náhradě nákladů mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla žalobkyně plný úspěch, proto je žalovaný povinen uhradit jí plnou náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“). Celkové náklady řízení činí 7 362 Kč a jsou představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a jednak náklady právního zastoupení žalobkyně tvořené odměnou advokáta dle a § 7 AT ve výši 4 000 Kč za 4 úkony právní služby učiněné zástupkyní žalobkyně (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, doplnění tvrzení k výzvě soudu ze dne datum, účast u jednání dne datum) po 1 000 Kč, částkou 1 200 Kč jako čtyři režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon, dále cestovným za cestu zástupce žalobkyně k jednání soudu z obec do obec a zpět v délce 50 km značka automobilu o průměrné spotřebě 9 l /100 km motorové nafty při ceně 31,80 Kč l a základní sazbě náhrady ve výši 4,20 Kč, celkem 353 Kč, za tyto jízdy náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 AT za 2 půlhodiny, celkem 200 Kč, to vše včetně 21% DPH z částky 5 753 Kč, tj. ve výši 1 209 Kč, kterou je povinna z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalobkyně jako registrovaný plátce DPH. Pokud se týká ostatních úkonů, které zástupkyně žalobkyně učinila, jsou obsahem spisu a které nebyly v průběhu řízení uplatněny (u posledního jednání ve věci zástupce žalobkyně uvedl, že náklady řízení vyúčtuje do tří dnů, což se nestalo, proto soud vycházel z nákladů, které zástupce uplatnil u jednání dne datum a v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), soud v rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení ani nezohledňoval, neboť jestliže strana požádá o náklady v nižší míře, zpravidla se jí tyto náklady přiznají právě v této nižší míře, zvláště pokud je zastoupena advokátem, protože je její povinností střežit si právo; pokud požádá o méně, pak se má za to, že její vůle odpovídá jejímu projevu vůle, a že tedy více nepožaduje (shodně BÍLÝ, Martin. § 151 (Určení nákladů a vykonatelnost rozhodnutí). In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 718).
17. Lhůta k plnění byla v případě obou výroků stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.