9 C 74/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku má žalovaný dlužit za nezaplacené jízdné a přirážky, protože dne [datum] cestoval autobusem linky [anonymizováno], neprokázal se platným jízdním dokladem, a jelikož jízdné ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč nezaplatil do 15. kalendářního dne od provedení přepravy, dostal se 16. dnem do prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum] náhradním způsobem – formou uložení u pošty. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

3. Ze žalobkyní předložených listin soud zjistil tento skutkový stav věci. Žalovaný dne [datum] využil k přepravě autobus linky [číslo] který provozuje žalobkyně, přičemž se na výzvu pověřené osoby žalobkyně nebyl schopen prokázat platným jízdním dokladem. Z tohoto důvodu byl dne [datum] v [údaj o čase] hodin s žalovaným sepsán zápis o přepravní kontrole [číslo] ve kterém byl žalovaný obeznámen, že mu vznikla povinnost zaplatit přirážku ve výši 1 500 Kč a byl upozorněn, že je povinen zaplatit přirážku a jízdné (v nesnížené výši činí 1 524 Kč) nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky. Dohodu žalovaný odmítl podepsat a žádnou částku žalobkyni nezaplatil, a to ani na základě výzvy před podáním žaloby, kterou žalobkyně dala k poštovní přepravě dne [datum].

4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla okamžikem, kdy žalovaný nastoupil do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní, uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla přeprava žalované dopravním prostředkem žalobkyně. Pro oblast silniční osobní dopravy (tj. autobusová přeprava) je pak obecná právní úprava provedená v § 2553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) doplněna zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Na základě smlouvy vznikla žalovanému dle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb. povinnost zaplatit před nástupem do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní za přepravu jízdné podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně. Žalovaný tuto povinnost nesplnil a při kontrole provedené pověřenou osobou žalobkyně se neprokázal platným jízdním dokladem, jak mu ukládá § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve spojení s § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. Vzhledem k tomu žalobkyně v souladu s § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně po žalovaném oprávněně požaduje jednak nezaplacené jízdné ve výši 24 Kč za a jednak přirážku k jízdnému, jejíž výše dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, jako dopravce, činila 1 500 Kč. Žalovaný tak dluží žalobkyni celkem částku 1 524 Kč. Soud žalobě vyhověl i pokud se týká zákonných úroků z prodlení, když žalovaný se 16. dnem dostal do prodlení se zaplacením dlužných částek a žalobkyni tak tímto dnem vznikl nárok požadovat úrok z prodlení na podkladě § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalovaného zavázal k zaplacení ve výroku uvedených částek s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu neshledal podmínky.

5. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně byla procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), celkem 600 Kč, plus 3x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč, a to vše dle § 14b odst. 1, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., plus DPH 21 %, tj. 189 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 1 489 Kč. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Lhůtu k plnění soud v případě obou výroků rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu neshledal podmínky.