9 C 74/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 250 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 250 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 79 696 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 250 000 Kč s odůvodněním, že se jedná o bezdůvodné obohacení, které vzniklo v souvislosti s jejich jednáním o uzavření smlouvy stran rekonstrukce jejího domu. K uzavření smlouvy s konkrétními právy a povinnostmi však nedošlo, přesto žalobkyně zaslala žalovanému částku celkem 350 000 Kč a žalovaný jí předložil doklady pokrývající nákup materiálu v hodnotě 100 000 Kč. Požadavek na složení záloh žalovaný sdělil žalobkyni ústně a prostřednictvím SMS zpráv a při ústním jednání jí předložil písemnou kalkulaci objednaného materiálu a uvedl zde číslo účtu pro zaslání plateb. Jednání o smluvním vztahu a o úhradách záloh byli přítomní pracovníci, kteří prováděli stavební práce na místě samém, zejména [jméno] [příjmení]. Od žalovaného neobdržela originály faktur, jen jí koncem ledna [rok] zaslal prostřednictvím služby WhatsApp snímky nějakých účetních dokladů v souvislosti s poskytováním nějakého plnění v roce [rok], nikoliv však řádný účetní doklad, s výjimkou dokladů o čerpání nafty. K fakturám předloženým žalovaným uvedla, že je pravdou, že jí dodal cihly na vyzdění komínu, ale tato dodávka byla uhrazena v rámci vypořádání částky 100 000 Kč, která není předmětem řízení. Příjmový doklad a fakturu vystavenou panem [příjmení] nikdy neviděla a v hotovosti mu nic neplatila. Rovněž neviděla fakturu [číslo] na ni navazující doklad, jedná se zjevně o doklady vyrobené žalovaným až v roce [rok], nikoliv v listopadu [rok], kdy mělo probíhat účtované plnění. Fakturu a doklad vystavený panem [příjmení] nepřevzala ani nepotvrdila svým podpisem, stejně tak ani prodejku za hotové. K úhradě žalované částky žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou ze dne [datum], ale žalovaný nic neuhradil.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že za komín zaplatil 19 960 Kč, za elektřinu 87 000 Kč, za dopravu 34 355 Kč, za dřevo řezivo uhradil 296 365 Kč, za stavebniny 467 Kč a na základě dalšího dokladu uhradil částku 100 000 Kč a zálohu na práce uhradil 50 000 Kč. Originály faktur v lednu [rok] doručil žalobkyni. Dále uvedl, že ho telefonicky kontaktovala žalobkyně s žádostí o schůzku ohledně dozoru nad stavbou v [adresa], na které došlo k ústní dohodě, na základě, které byly v říjnu [rok] prováděny patřičné kroky – bourání, odvoz a odvoz materiálu, zajištění firem na zednické, bourací a elektrikářské práce, a to vše po konzultaci se žalobkyní, která ke všemu dala souhlas. K tomu má fotodokumentaci a komunikaci v historii Messengeru a WhatsApp. K prvnímu kontaktu došlo někdy v říjnu [rok], kolem [datum] se setkali u paní [jméno] [příjmení] a zde ho žalobkyně požádala, aby prováděl dozor nad stavbou a zajistil dopravu všeho materiálu a jeho zakoupení a stavební úkony, rovněž měl poskytnout informace ohledně firem zajišťující topenářské a elektrikářské práce. Stavební úkony na této schůzce konkrétně neřešili, více si toho ten den nedohodli. Počátkem listopadu [rok] se objevil na stavbě a začal sled událostí, např. bourání příček, to zajišťovala [právnická osoba]. Každý den si se žalobkyní volali, měla o všem přehled. Dále [právnická osoba] [příjmení], se kterým prováděl veškeré práce betonáže kanalizace, přípravu pro podlahové topení, výstavbu komínu, úpravu podkroví atd. Dohoda byla na záloze 50 000 Kč na práci, peníze, které mu poslala na účet byly použity na stavbě do materiálu a na placení faktur. V prosinci [rok] mu žalobkyně oznámila, že stavbu bude realizovat jiným způsobem, následnou výměnou zámků jim znepřístupnila stavbu a přístup k nářadí a věcem, které k dnešnímu dni nejsou vyřešeny. Všechny originály faktur zaslal v lednu [rok] žalobkyni na adresu [obec a číslo] a přes [příjmení], ona mu sdělila, že je neakceptuje. Žalobkyně chtěla mít faktury vystavované na své jméno, ale to nešlo, protože u svých dodavatelů uplatňoval slevy, které má na svou osobu a musel proto být uveden na faktuře. Faktury jsou zaplacené z peněz od žalobkyně, z těch, které chce teď zpátky.

3. Soud ve věci nařídil jednání, v jehož průběhu provedl listinné důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti. Z výpisů z účtů žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet užívaný žalovaným (toto potvrdil žalovaný u prvního jednání) dne [datum] částku 50 000 Kč s popisem záloha na materiál Z3, dne [datum] zaslala částku 50 000 Kč s popisem Z4, dne [datum] částku 50 000 Kč s popisem Z5, dne [datum] částku 100 000 Kč s popisem Z6.

4. Z Výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 250 000 Kč, která vznikla tak, že mu žalobkyně zaslala 350 000 Kč a jelikož jí předal pouze pár dokladů na materiál v hodnotě 100 000 Kč požaduje po něm shora uvedenou částku. Dle připojené dodejky byla výzva žalovanému odeslána dne [datum].

5. Výpisem z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] v k. ú. [obec] bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem mimo jiné pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [č. p.].

6. Fakturou č. [rok] ze dne [datum], která byla splatná dne [datum] bylo zjištěno, že vystavitel [právnická osoba] vyúčtovala žalovanému částku 19 960 Kč. Na faktuře je propiskou přeškrtnuté jméno a adresa žalovaného a dopsáno„ [celé jméno žalobkyně], [obec a číslo]“.

7. Z Faktury č. [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že dodavatel [jméno] [příjmení] vyúčtoval odběrateli – [celé jméno žalobkyně] částku 87 000 Kč. Částka byla splatná dne [datum]. Na faktuře je přeškrtnuto„ převodem“ a dopsáno„ hotovost. Z připojeného pokladního dokladu č. [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] přijal od [celé jméno žalobkyně] částku 87 000 Kč na úhradu faktury.

8. Z Faktury za hotové [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] vyúčtoval žalované částku 34 355 Kč, kterou přijal hotově, dovoz materiálu k rodinnému domu v [obec a číslo]. Z připojeného pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] přijal od [celé jméno žalobkyně] částku 34 355 Kč.

9. Fakturou č. [rok] ze dne [datum] byla [celé jméno žalobkyně] vyúčtována částka 29 365 Kč, která byla splatná dne [datum]. Připojeným příjmovým dokladem bylo zjištěno, že [celé jméno žalobkyně] předala v hotovosti [jméno] [příjmení] částku 29 365 Kč.

10. Z daňového dokladu vystaveného [právnická osoba], [anonymizováno] bylo zjištěno, že uvedená společnost vyúčtovala odběrateli – [celé jméno žalovaného] dne [datum] částku 467 Kč. Na dokladu je propiskou dopsáno„ [celé jméno žalobkyně], [obec a číslo].

11. Na žalovaným přeložené Výzvě ze dne [datum] je podtržená částka 100 000 Kč, z čehož žalovaný dokládá, že tímto byla vyúčtována žalobkyni částka 100 000 Kč. Toto však dle názoru neprokazuje, že žalovaný plnil v rozsahu 100 000 Kč, když sama žalobkyně uvedla, že žalovanému zaslala celkem 350 000 Kč.

12. Z listiny předložené žalovaným, která je nadepsaná„ Ústní dohody v [obec a číslo]“ soud zjistil, že se jedná o rukou sepsaný seznam žalovaného, který má obsahovat provedené práce, škody, které nebyly uhrazeny ze strany žalobkyně. K tomuto důkazu soud uvádí, že i kdyby jej považoval za tvrzení žalovaného, tak údaje zde uvedené nejsou nijak určité, jde pouze o obecné názvy prací, ale není z toho patrný jejich celkový rozsah.

13. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic, co by přispělo objasnění věci. Soud ve věci neprováděl další dokazování, a to zejména výslechy svědků, které navrhl žalovaný, jelikož zde nebyla konkrétní ztvrzení, která tito svědci mají prokázat, nebo tato tvrzení byla neurčitá a svědci by tak doplňovali chybějící tvrzení žalovaného.

14. Takto provedené důkazy soud hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, jakož i přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

15. Žalobkyně a žalovaný ústně jednali o uzavření dohody, jejímž obsahem by byly práva a povinnosti související se stavbou žalobkyně v [obec], kde měl žalovaný podle rozjednané dohody provádět blíže neurčené stavební práce a nekonkrétní činnosti spočívající v dozoru nad stavební firmou, zásobit stavbu„ vším“ blíže nespecifikovaným materiálem, a to vše oproti závazku žalobkyně za takové služby uhradit blíže neurčenou cenu, která měla být zřejmě hrazena i zálohově. Žalobkyně zaslala žalovanému bankovním převodem postupně celkem částku 250 000 Kč, a to těmito platbami: dne [datum] 50 000 Kč s popisem záloha na materiál Z3, dne [datum] částku 50 000 Kč s popisem Z4, dne [datum] 50 000 Kč s popisem Z5, dne [datum] částku 100 000 Kč s popisem Z6. Z uvedeného je zřejmé, že se mělo nejspíše jednat o zálohy, ale na co konkrétního, to s výjimkou jedné zálohy (materiál, který však nebyl nijak určen), nevyplývá. Žalovaný naopak dostatečně netvrdil ani neprokázal, jaké konkrétní činnosti pro žalobkyni zařídil, jaký konkrétní materiál dodal a za jakou částku. K vrácení částky 250 000 Kč nedošlo.

16. Podle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

17. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

18. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

19. Podle § 556 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

20. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce ve smyslu shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že spolu jednali o uzavření smlouvy, jejímž obsahem by byly práva a povinnosti při stavbě na domě žalobkyně, nicméně mezi nimi nedošlo k žádné konkrétní dohodě, jejímž obsahem by byla konkrétní práva a povinnosti. Z okolností, které popsal žalovaný je sice patrné, že měl provádět pro žalobkyni nějaké práce, vykonávat stavební dozor, zásobit stavbu nějakým materiálem, ale ani z těchto jeho tvrzení soud nebyl schopen vyložit, o jaké konkrétní práce se mělo jednat, jaké práce stihl provést apod. a ani to, za kolik měl všechny jím tvrzené činnost udělat (cena práce). Jelikož žalobkyně požadovala zaplacení částky jako bezdůvodného obohacení, soud u jednání poučil žalovaného v souladu s § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., že je potřeba tvrdit konkrétní skutečnosti týkající se jejich dohody, jakož i to, kdy žádal žalobkyni o úhradu faktur (daňových dokladů), které soudu předložil a pokud by dohoda prokázána nebyla, má tvrdit a prokázat, jaké konkrétní práce pro žalobkyni vykonal, za jakou částku a případně, jaký konkrétní materiál pro žalobkyni obstaral a za jakou částku.

22. Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval, přičemž jeho dosavadní tvrzení byla zcela neurčitá, a proto k nim soud ni neprováděl dalšího dokazování, neboť v občanském soudním řízení nelze absenci konkrétních tvrzení nahrazovat jejich zjišťováním z provedených důkazů (jako např. výslechy svědků). Jestliže si žalobkyně a žalovaný, dle jeho tvrzení, dohodli dozor nad stavbou, bez toho aniž by žalovaný specifikoval, co konkrétně je obsahem takového dozoru a jak bude probíhat, zásobení materiálem, aniž by žalovaný tvrdil, jaký konkrétní materiál, kdy a za kolik bude dovezen (tvrzení“ veškerý materiál“ nemůže nedostatek tvrzení ospravedlnit, když žalovaný ani netvrdil čeho všeho se vlastně měla stavba žalobkyně týkat), ujednávání prací v průběhu stavby (které žalovaný taktéž nekonkretizoval tím, že by tvrdil, kdy došlo k dohodě a co bylo jejím obsahem), tak tato tvrzení jsou zcela neurčitá, nehledě na to, že nebylo mezi stranami ani dohodnuto, jakým způsobem bude probíhat úhrada za takové práce (pouze jakási odměna 50 000 Kč). I v případě, že by slyšení svědci potvrdili tato neurčitá tvrzení žalovaného, soud by ani výkladem takového jednání nemohl dospět k závěru, jaká práva a povinnosti měla smlouva mezi účastníky obsahovat a zda žalovaný plnil zcela nebo částečně a která ze stran je v prodlení s dohodnutým plněním. Faktury, které žalovaný předložil pak neprokazují, že žalovaný právě toto zboží žalobkyni dodal, když je na nich buď přeškrtnuto jeho jméno a dopsáno jméno žalobkyně, případně jsou uhrazeny hotově údajně žalobkyní, ačkoliv toho žalobkyně učinila sporným, a navíc je nesmyslné, aby žalobkyně komukoliv cokoliv hradila a žalovaný o tom tvrdil, že to uhradil on z peněz, které mu zaslala žalobkyně. Nelze odhlédnout ani od faktu, že žalovaný sám uvedl, že žalobkyně jim měla stavbu v prosinci [rok] znepřístupnit, ale soudu předkládá i faktury vystavené až v roce [rok] (faktura č. [rok], č. [rok]), nebo fakturu za hotové [číslo] s příjmovým dokladem o platbě v hotovosti žalobkyní, která s ním v té době již odmítla komunikovat a faktury uznat. Taková tvrzení jsou zcela nelogická.

23. Z tohoto důvodu soud uvedené právní jednání považoval pro absenci ujednání o podstatných náležitostech závazku (co a kdy bude provedeno a za kolik) za jednání zdánlivé, neboť ani jeho výkladem, kterým však opět nelze doplňovat chybějící tvrzení žalovaného, nelze dospět k jednoznačnému závěru, co konkrétně bylo obsahem dohody stran (jaká byla jejich práva a povinnosti). Jelikož se k jednání, které je zdánlivé nepřihlíží, nastupuje možnost domáhat se vydání bezdůvodného obohacení, neboť se zde jedná o plnění bez právního důvodu, a požadovat zpět, co jedna strana plnila druhé. Vzhledem k předestřenému závěru pak bylo namístě, aby žalovaný, který požadavek na zaplacení žalované částky neuznal, tvrdil a prokázal, co konkrétně pro žalobkyni splnil, což se nestalo. K tomu navrhl pouze svědky ([jméno] [anonymizováno], [příjmení] [příjmení]), kteří by dle názoru soudu pouze doplňovali chybějící tvrzení žalovaného, proto je soud rovněž nevyslýchal. Rovněž předložené faktury ničeho nedokládají, jak soud již rozebral výše. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému zaslala částku 250 000 Kč a žalovaný neprokázal právní důvod takového plnění ani vzájemné plnění, a proto soud žalobě zcela vyhověl a v souladu s § 2991 o. z. zavázal žalovaného k úhradě této částky.

24. O náhradě nákladů mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla žalobkyně plný úspěch, proto je žalovaný povinen uhradit jí plnou náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“). Celkové náklady řízení činí 79 696 Kč a jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem 10 000 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně tvořené odměnou advokáta dle § 7 bod 6. AT ve spojení s § 8 odst. 1 AT ve výši 55 800 Kč za 6 úkonů právní služby učiněných zástupcem žalobkyně (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba, vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum]) po 9 300 Kč, dále částkou 1 800 Kč jako šest režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon, a to vše včetně 21% DPH (vyjma soudního poplatku) z částky 57 600 Kč, tj. ve výši 12 096 Kč, kterou je povinen z přiznané odměny odvést zástupce žalobkyně jako registrovaný plátce DPH.

25. Lhůta k plnění byla v obou výrocích stanovena na 3 dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.