9 C 89/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt číslo ve 4. podlaží domu adresa na ulici ulice v obci obec – obec a vyklizený byt odevzdat žalobci, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 5 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku

1. Předmětem řízení bylo vyklizení bytu číslo ve 4. podlaží domu adresa na ul. ulice v obec s odůvodněním, že žalobce uzavřel se žalovaným dne datum nájemní smlouvu na dobu určitou, která byla následně prodloužena dvěma dodatky až do doby datum, kdy nájem skončil, přesto žalovaný byt nevyklidil ani neodevzdal. Před skončením nájmu byl žalovanému zaslán dopis, kde byl žalovaný vyzván k odevzdání bytu nejpozději do datum, jakož i předžalobní upomínka.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Nepopřel, že mu smlouva na dobu určitou do datum nebyla prodloužena, ale nesouhlasil s tímto postupem žalobce, protože nájemné vždy platil řádně, není si vědom žádného narušování občanského soužití v domě – agresivní chování, nadávky, řev, kopání do dveří apod. V domě se choval vždy slušně a nájemníky neobtěžoval, sousedky, které si na něj stěžovaly, nezná a neví ani na kterém patře bydlí. Soused příjmení je zbaven svéprávnosti a neměl s ním nikdy žádný spor, pouze jednou mu zabouchal na dveře, protože si spletl byt a myslel si, že jde do svého bytu, ráno se sousedovi omluvil. Hlídka Policie ČR, která u něj v bytě byla 3x na základě anonymního oznámení, že v bytě dělá hluk, konstatovala, že je u něj v bytě klid a odjeli. Na podporu svých tvrzení navrhl výslech svědků. Dále doplnil, že má 66 let, má zdravotní problémy a na přidělení bytu čekal 17 let a v žádném případě by nehazardoval s tím, aby zavdal důvod k vyklizení.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ke kterému se dostavily obě strany sporu a u kterého z provedeného dokazování zjistil tyto skutečnosti.

4. Z nájemní smlouvy ze dne datum, že žalobce přenechal žalovanému do nájmu na dobu určitou od datum do datum byt číslo v 4. podlaží domu adresa, obec – obec, ulice o velikosti 1+1 s příslušenstvím. Žalovaný se naproti tomu zavázal platit pronajímateli nájemné a zálohy na plnění spojená s užíváním bytu. V článku V. bylo v odst. 5 ujednáno, že po skončení nájemního vztahu nebude nájemní vztah dle § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, automaticky prodloužen, protože si strany ujednaly, že citovaného ustanovení nebude použito. V článku VII. odst. 2 si strany ujednaly, že ke dni skončení nájmu je nájemce povinen byt vyklidit a vyklizený ho předat v předmětném bytě pronajímateli.

5. Z Dodatku č. 1 k nájemní smlouvě ze dne datum bylo zjištěno, že nájem sjednaný na dobu určitou se tímto dodatkem prodlužuje do datum s tím, že všechna ostatní ustanovení nájemní smlouvy v platném znění zůstávají v platnosti beze změn.

6. Z Dodatku č. 2 ze dne datum soud zjistil, že nájem byl prodloužen do datum s tím, že všechna ostatní ustanovení nájemní smlouvy v platném znění zůstávají v platnosti beze změn.

7. Výzvou k odevzdání bytu ze dne datum, která byla dle připojené dodejky žalovanému doručena dne datum, bylo prokázáno, že žalobce sdělil žalovanému, že nájemní smlouva ze dne datum, jejíž účinnost vyprší dne datum, nebude prodloužena a v souvislosti s tímto sdělením žalovaného vyzval k vrácení bytu nejpozději do datum.

8. Z předžalobní upomínky ze dne datum, která byla žalovanému dle dodejky doručena dne datum, že žalobce vyzval žalovaného k vyklizení bytu do datum a v případě, že tak neučiní, poučil ho, že důsledkem bude podání žaloby a s tím spojené náklady řízení.

9. Z informací z katastru nemovitostí k pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, který je zapsán v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce, na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec, bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem domu, ve kterém se nachází byt žalobce. Dále mezi účastníky nebylo sporu o tom, že vlastníkem bytu číslo je žalobce.

10. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

11. Písemnou dohodou označenou jako nájemní smlouva dne datum se žalobce a žalovaný dohodli, že žalobce přenechá žalovanému do nájmu na dobu určitou od datum do datum byt číslo v 4. podlaží domu adresa, obec – obec, ulice o velikosti 1+1 s příslušenstvím, a žalovaný mu za to bude platit nájemné a zálohy na plnění spojená s užíváním bytu. Dále se písemně dohodli, že po skončení nájemního vztahu nebude nájemní vztah dle § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) automaticky prodloužen. V neposlední řadě bylo dohodnuto, že dni skončení nájmu je žalovaný povinen byt vyklidit a vyklizený ho předat v předmětném bytě žalobci. Dodatky č. 1 a č. 2 byla doba určitá trvání přenechání bytu žalovanému postupně prodloužena až do datum, avšak s tím, že ostatní ustanovení původní dohody v platném znění zůstávají v platnosti beze změn. Dopisem ze dne datum vyzval žalobce žalovaného, aby předmětný byt vrátil nejpozději do datum, protože jejich dohoda ke dni datum skončí a nebude již dále prodloužena. Dopis byl žalovanému doručen dne datum. Žalovaný byt žalobci nevrátil, proto mu žalobce zaslal dne datum upomínku, znovu jej vyzval k vyklizení bytu do datum a zároveň žalovaného poučil, že v případě nevrácení, bude na něj podána žaloba. Upomínku žalovaný převzal dne datum.

12. Podle § 2201 o. z. se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

13. Podle § 2204 odst. 1 o. z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

14. Podle § 2225 o. z. nájemce při skončení nájmu odevzdá pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

15. Podle § 2236 odst. 1 věty první o. z. se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení.

16. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

17. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce ve smyslu shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce je vlastníkem bytu číslo ve 4. podlaží domu adresa na ulici ulice v obci obec – obec. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena řádná smlouva o nájmu bytu, na jejímž podkladě žalobce přenechal ve výroku specifikovaný byt žalovanému k dočasnému užívání a žalovaný se zavázal platit za to mimo další i nájemné. Doba trvání nájmu (doba určitá) byla dvěma písemnými dodatky postupně prodloužena z původního data datum na den datum. V souladu se shora uvedenými ustanoveními přitom platí, že nájem sjednaný na dobu určitou, končí uplynutím této doby. Výjimkou z tohoto pravidla by mohla být aplikace § 2285 o. z., upravující tzv. automatické prodloužení smlouvy, avšak dopad tohoto ustanovení na nájemní smlouvu si strany výslovně vyloučili. Protože si strany ujednaly den skončení nájmu, nelze aplikovat ustanovení § 2204 odst. 1 o. z. o tom, že byl nájem sjednán na dobu neurčitou. Pokud se žalovaný v průběhu řízení bránil tím, že řádně platí nájemné a ostatní nájemníky v domě neobtěžuje, pak je potřeba uvést, že v řízení, jehož předmětem je vyklizení bytu po skončení nájmu sjednaného na dobu určitou, se soud zabývá pouze tím, zda byl nájem na tuto dobu řádně sjednán a zda doba nájmu již uplynula (nastal den skončení nájmu), případně zda žalovanému nesvědčí jiný právní důvod k tomu, aby mohl předmětný byt dále užívat. Jak bylo již výše rozvedeno výše, nájem bytu sjednaný mezi žalobcem a žalovaným skončil uplynutím doby dnem datum. Žalovaný byl navíc žalobcem ještě před uplynutím doby upozorněn, že nájem tohoto dne skončí a že má povinnost byt vyklidit. Žalovaný byt po skončení nájmu neodevzdal žalobci, čímž porušil povinnost stanovenou § 2225 o. z. a je proto nadále povinen byt odevzdat žalobci jako pronajímateli.

18. Žalovanému aktuálně nesvědčí žádný právní důvod k užívání bytu žalobce, proto soud rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost byt vyklidit. Pro shora uvedený právní závěr soud neprováděl dokazování výslechy svědků, které navrhoval žalovaný, protože na skutková zjištění v rozsahu nezbytném pro právní posouzení by jejich výpovědi ničeho nezměnily a byly by tudíž nadbytečné. Lhůtu k vyklizení soud stanovil plně v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř. na 15 dnů, když k jinému postupu neshledal podmínky. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení proti procesně zcela neúspěšnému žalovanému. Žalobce je nutno považovat za nezastoupeného účastníka, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. v celkové výši 5 900 Kč, která představuje zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč a částku 900 Kč jako tři paušální náhrady po 300 Kč dle § 2 odst. 3, § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis žaloby, účast u jednání) Náhradu za úkon v podobě vyjádření datum soud nepřiznal, jelikož jej vyhodnotil jako neúčelný a nebyl navíc učiněn na výzvu soudu. Lhůtu k plnění pak soud v případě tohoto výroku stanovil na 3 dny od právní moci v souladu se zněním § 160 větou před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.