9 C 96/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 900 Kč od datum do datum a z částky 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 500 Kč s odůvodněním že dne datum bylo dle harmonogramu blokového čištění pro rok rok prováděno blokové čištění v ulici ulice ve obec, kde bylo na základě rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu z důvodu veřejného pořádku dočasně zakázáno stání silničních vozidel a toto místo bylo řádně označeno příslušnou dopravní značkou, a to 7 dní před plánovaným čištěním, přesto žalované své vozidlo tovární značky Škoda Felicia, bílé barvy, registrační značka, z místa blokového čištění neodstranil, prořež bylo toto vozidlo v souladu s § 19b zákona č. 13/1997 Sb. přemístěno na náklady žalovaného, jako provozovatele. Přemístění vozidla provedla právnická osoba, a. s. na základě mandátní smlouvy ze dne datum, která následně žalobci fakturou ze dne datum číslo vyúčtovala částku 57 173 Kč zahrnující i částku 900 Kč za odtah vozidla žalovaného. Žalobce v souladu s § 19b odst. 2 vyzval žalovaného k úhradě nákladů za odstranění vozidla, a to výzvou ze dne datum, s tím, že částku 900 Kč má zaplatit do datum, avšak žalovaný ničeho neuhradil a dostal se dnem následujícím do prodlení. Dne datum žalovaný uhradil žalobci částku 400 Kč a nadále tedy dluží částku 500 Kč. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovaného znovu k zaplacení zbylé částky, ale žalovaný ničeho dalšího nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne datum. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z žalobkyní předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne datum bylo dle harmonogramu blokového čištění pro rok rok prováděno blokové čištění ulice anonymizována dvě slova ve obec. V místě provádění blokového čištění bylo na místní komunikaci na ulici ulice zakázáno stání, a to na základě rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu, což bylo řádně označeno příslušnou dopravní značkou sedm dní před plánovaným čištěním komunikace. Žalovaný přes výše uvedené upozornění své vozidlo registrační značka z místa blokového čištění neodstranil, přičemž s ohledem na tuto skutečnost došlo k přemístění jeho vozidla na jeho náklady, toto přemístění provedla na právnická osoba a.s., a to na základě mandátní smlouvy na zajištění odtahu vozidel. Uvedená společnost tuto službu vyúčtovala žalobci fakturou, která byla splatná dne datum a kterou žalobce zcela uhradil dne datum. Přílohou faktury byl i protokol o odtažení vozidla žalovaného. Žalobce opakovaně vyzval žalovaného, aby mu dlužnou částku 900 Kč uhradil, a to nejprve do 15 dnů od převzetí dopisu ze dne datum, který byl podle dodejky připravena k vyzvednutí od datum, tzn., že 15 dnů uplynulo dne datum. Žalovaný tak měl povinnost uhradit částku 900 Kč, avšak dosud tak učinil pouze v rozsahu 400 Kč. Naposledy žalobce vyzval žalovaného k úhradě předžalobní upomínkou ze dne datum, která byla žalovanému doručena dne datum.

4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce je v souladu s § 19a odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. oprávněn za účelem čištění ulic vydat dočasný zákaz stání nebo zastavení vozidel, tedy mohl tak učinit i dne datum, kdy prováděl blokové čištění na ulici ulice, kde parkovalo vozidlo žalovaného. Protože žalovaný ignoroval upozornění ve formě dopravní značky, která zde byla umístěna 7 dní přede dnem blokového čištění, a své vozidlo zde zanechal, muselo dojít k jeho odstranění umístěním na vhodném místě, které pro žalobce prováděla právnická osoba, a. s., které žalobce následně uhradil fakturu, která zahrnovala i částku 900 Kč za přemístění vozidla žalovaného. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaný byl dle § 19b odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. povinen uhradit částku 900 Kč za provedené přemístění vozidla, jehož je provozovatelem. Žalovaný tím, že tuto povinnost ve stanovené lhůtě nesplnil, vzniklo žalobci v souladu s § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení z částky 900 Kč, a to ode dne datum ve výši stanovené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný dne datum na dlužnou pohledávku uhradil částku 400 Kč, žalobkyně správně požadovala zaplacení částky 500 Kč, příslušenství z částky 900 Kč za dobu od datum do datum a následně z částky 500 Kč od datum do zaplacení.

5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měl žalobce se svou žalobou plný úspěch, a proto je žalovaný povinen nahradit mu všechny účelně vynaložené náklady. Tyto náklady se rovnají částce 1 600 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a částku 600 Kč za dva paušály dle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby.

6. Lhůtu k plnění v případě obou výroků rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu neshledal podmínky. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.