9 C 97/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 41 770 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 813,65 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 17 813,65 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 20 880 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 18 848,08 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 38 693,65 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 38 693,65 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 38 693,65 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 38 693,65 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 38 693,65 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,50 %, zákonný úrok z prodlení z částky 38 693,65 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,00 %, zákonný úrok z prodlení z částky 38 693,65 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 38 693,65 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,00 %, zákonný úrok z prodlení z částky 38 693,65 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,00 %, zákonný úrok z prodlení z částky 38 693,65 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 38 693,65 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 38 693,65 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, částku 3 076,35 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 500,4 Kč. zákonný úrok z prodlení z částky 3 076,35 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 3 076,35 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 3 076,35 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 3 076,35 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 3 076,35 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,50 %, zákonný úrok z prodlení z částky 3 076,35 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,00 %, zákonný úrok z prodlení z částky 3 076,35 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 3 076,35 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,00 %, zákonný úrok z prodlení z částky 3 076,35 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,00 %, zákonný úrok z prodlení z částky 3 076,35 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 3 076,35 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 3 076,35 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 418 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 770 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě dvou smluv, které se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně. [právnická osoba], s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s částkou 20 880 Kč, představující souhrnný poplatek, a to v 53 týdenních splátkách po 960 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum], čemuž žalovaný nedostál, jelikož nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž od uplynutí týdne od posledního dne lhůty k zaplacení částky získala [anonymizováno] možnost požadovat úhradu celé dlužné částky, a do postoupení pohledávky uhradil pouze částku 12 186,35 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 38 693,65 Kč a od tohoto data žalovaný do sepisu žaloby ničeho neuhradil.

2. Předtím společnost [právnická osoba] s žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s částkou 6 960 Kč, představující souhrnný poplatek, a to v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum], čemuž žalovaný nedostál, jelikož nehradila sjednané splátky řádně a včas jelikož nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž od uplynutí týdne od posledního dne lhůty k zaplacení částky získala [anonymizováno] možnost požadovat úhradu celé dlužné částky, a do postoupení pohledávky uhradil pouze částku 13 883,65 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 3 076,35 Kč a od tohoto data žalovaný do sepisu žaloby ničeho neuhradil.

3. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatil.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum] náhradním způsobem – uložením u pošty. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

5. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:

6. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] a ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, jako nedílné součásti této smlouvy, bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému při podpisu dohody částku 30 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se naproti tomu zavázal zaplatit [anonymizováno] za tyto finanční prostředky souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč, z čehož vyplývá, že celková dlužná částka, kterou měl žalovaný zaplatit [anonymizováno] činila 50 880 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal platit v hotovosti v 53 týdenních splátkách ve výši 960 Kč. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Smluvní podmínky, které se nacházely na formuláři smlouvy.

7. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] a ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, jako nedílné součásti této smlouvy, bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému v hotovosti v den podpisu listiny částku 10 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala zaplatit [anonymizováno] za tyto finanční prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč, z čehož vyplývá, že celková dlužná částka, kterou měl žalovaný zaplatit [anonymizováno] činila 16 960 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal platit v hotovosti v 53 týdenních splátkách ve výši 320 Kč. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Smluvní podmínky, které se nacházely na formuláři smlouvy.

8. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a kopií poštovního podacího archu, bylo prokázáno, že [právnická osoba] prodala žalobkyni předmětné pohledávky za žalovaným za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalovanému oznámeno původní věřitelkou, a to dopisem ze dne [datum], kterým byl žalovaný zároveň vyzván, aby dlužnou částku 41 770,00 Kč bez příslušenství (s tím, že o výši příslušenství se má informovat u žalobkyně) ze smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo] zaplatil na tam uvedený účet č. [bankovní účet], a to do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl dán do přepravy dne [datum].

9. Výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 79 842,44 Kč nejpozději do [datum] s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo] zároveň žalovaného upozornil, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. [příjmení] měla být zaplacena na účet č. [bankovní účet] (pozn. soudu: účet shodný jako v dopise s oznámením o postoupení pohledávky). Upomínka byla dána k poštovní přepravě dne [datum].

10. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

11. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] poskytla společnost [právnická osoba], jako právní předchůdkyně žalobkyně, žalovanému při podpisu dohody částku 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný si tyto finanční prostředky převzal a zavázal se jmenované společnosti vrátit částku celkem 16 960 Kč, z toho 10 000 Kč jako půjčené finanční prostředky a dále 6 960 Kč jako souhrnný poplatek. Uvedenou částku se žalovaný zavázal zaplatit v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný na svůj závazek uhradil celkem částku 13 883,65 Kč. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] poskytla společnost [právnická osoba], jako právní předchůdkyně žalobkyně, žalovanému při podpisu dohody částku 30 000 Kč v hotovosti. Žalovaný si tyto finanční prostředky převzal a zavázal se jmenované společnosti vrátit částku celkem 50 880 Kč, z toho 30 000 Kč jako půjčené finanční prostředky a dále 20 880 Kč jako souhrnný poplatek. Uvedenou částku se žalovaný zavázal zaplatit v 53 týdenních splátkách po 960 Kč. Žalovaný na svůj závazek uhradil celkem částku 12 186,35 Kč. 12. [právnická osoba] následně dne [datum] prodala obě pohledávky žalobkyni za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum], ve kterém zároveň vyzvala žalovaného, aby dlužnou částku ze smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo] zaplatil na tam uvedený účet žalobkyně do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Dopis byl dán do přepravy dne [datum]. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z uvedené smlouvy dopisem, který dala do poštovní přepravy dne [datum].

13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Dle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

16. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

17. Podle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

18. Podle § 517 odst. 1 věty prvé, odst. 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

19. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

20. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] a dne [datum] smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný uzavřel obě smlouvy o půjčce v postavení spotřebitele a smlouvy o půjčce měly povahu smluv spotřebitelských, neboť předchůdce žalobce tyto uzavíral v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 52 odst. obč. zák.) a na smlouvu o půjčce je nutno aplikovat zároveň zákon [číslo] Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. V § 4 zákona č. 321/2001 Sb. stanoví jednak povinnou písemnou formu smlouvy a dále v odstavci 2 téhož ustanovení povinné náležitosti, které musí smlouva obsahovat. Obě smlouvy o půjčce všechny tyto náležitosti obsahují.

21. Soud se dále zabýval otázkou platnosti ujednání o souhrnném poplatku sjednaném ve smlouvě (resp. v obou uvedených smlouvách) a dospěl k závěru, že tento poplatek neměl jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnil funkci úroků z půjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit jej jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o půjčce uzavírala jako podnikatel, jehož předmětem podnikání bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byla založena za účelem zisku. Pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětných případů by generován nebyl. Jak již dovodil Nejvyšší soud například v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 39 obč. zák., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

22. Úrok ve výši 20 880 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 30 000 Kč na dobu 53 týdnů představuje 69,6 % celé jistiny půjčky, stejně tak úrok ve výši 6 960 Kč z půjčky 10 000 Kč, který dosahuje shodné výše, je odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující více než čtyřikrát průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní.

23. Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě o půjčce, z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy (smlouva o půjčce může být na rozdíl od smlouvy o úvěru sjednána pojmově i bezúročně). Smlouva o půjčce je však neplatná pouze v ujednání o výši úroků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud má za to, že kdyby došlo k oddělení ujednání o úrocích, předchůdkyně by smlouvy o půjčkách neuzavřela. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalovanému, tedy ani žalovaný neočekával, že obdrží půjčku, aniž by musel platit odměnu za poskytnutí půjčky. Soud tedy považoval z důvodu neplatnosti ujednání o úrocích (poplatku) za absolutně neplatné obě smlouvy o půjčce, které právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli.

24. Jelikož byly obě smlouvy mezi účastníky posouzeny jako absolutně neplatné, bylo potřeba vztah mezi nimi posoudit jako bezdůvodné obohacení a poměry mezi nimi vypořádat ve smyslu § 457 obč. zák. Právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalovanému, aniž by tady byla platná smlouva. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku 30 000 Kč a žalovaný jí vrátil pouze částku 12 186,35 Kč, proto jí stále dluží částku 17 813,65 Kč, a dále mu v hotovosti poskytla částku 10 000 Kč, ze které žalovaný vrátil 13 883,65 Kč, pročež jí z tohoto důvodu již žádnou částku nedluží. Částka 17 813,65 Kč představuje majetkový prospěch žalovaného na úkor žalobkyně, který je povinen vrátit.

25. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávky. Proto soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky 17 813,65 Kč a zavázal žalovaného k jejímu zaplacení.

26. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný byl poprvé vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne [datum], kterým právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávek žalobkyni a vyzvala ho k vrácení dlužné částky na účet tam uvedený (účet žalobkyně). Toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne [datum]. K doručení zásilky došlo třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. dne [datum]. Od té doby měl žalovaný 10 dnů na to, aby dlužnou částku zaplatil, tedy do [datum]. Ode dne následujícího se žalovaný dostal do prodlení. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 17 813,65 Kč, a to ode dne [datum]. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 7,5 % ročně, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), jakkoliv byla zákonná úroková sazba k danému okamžiku vyšší. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.

27. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.

28. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem částky 17 813,65 Kč s příslušenstvím z celkového předmětu řízení ve výši 41 770 Kč s příslušenstvím, které učinila předmětem řízení. Již z tohoto pohledu je tedy zřejmé, aniž by soud konkrétně kapitalizoval požadované a přiznané příslušenství ke dni vydání rozsudku (jak toto vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015), že procesně úspěšnější byl v daném řízení žalovaný, který by tak měl právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

29. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 41 770 Kč s příslušenstvím domáhala nejprve vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 671 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni soudní poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b), tj. 2 089 Kč, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 418 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).