9 C 98/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 611 186 Kč s příslušenstvím a částky 391 231 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 002 417 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 002 417 Kč od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 2 400 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení, to je částku 184 308 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se podanými žalobami (původně vedené pod sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , které byly spojeny ke společnému projednání) domáhala po žalované zaplacení částky celkem 1 002 417 Kč (611 186 Kč a 391 231 Kč) s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku žalobkyně uhradila žalované, aniž by k tomu měla jakékoliv doklady od žalované, jedná se proto o bezdůvodné obohacení. Žalobkyně uvedla, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o obchodní spolupráci, na základě které měla žalovaná vykonávat činnosti specifikované v čl. II uvedené smlouvy a za to měla žalované náležet odměna, avšak žalobkyně při zpětné kontrole nenalezla žádné doklady, ze kterých by vyplývalo, jaké činnosti a v jakém rozsahu žalovaná pro žalobkyni v uvedené době vykonávala. Žalobkyně předmětem žaloby učinila tyto platby (žaloba ve věci sp. zn. , spisová značka, ): dne , datum, ve výši 129 434 Kč, a ve výši 16 214 Kč, dne , datum, ve výši 74 258 Kč a ve výši 16 214 Kč, dne , datum, ve výši 82 795 Kč a ve výši 16 214 Kč, dne , datum, ve výši 66 710 Kč a ve výši 16 214 Kč, dne , datum, ve výši 176 919 Kč a ve výši 16 214 Kč a také tyto platby (žaloba ve věci sp. zn. , spisová značka, ): dne , datum, částka ve výši 83 434 Kč a ve výši 16 214 Kč, dne , datum, částka ve výši 159 630 Kč a ve výši 16 214 Kč, dne , datum, částka ve výši 48 154 Kč a ve výši 16 214 Kč, dne , datum, částka ve výši 35 157 Kč a ve výši 16 214 Kč. Žalovaná žádné doklady k uvedeným platbám na výzvu žalobkyně nedoložila, a proto je žalobkyně nucena se svého nároku domáhat u soudu.

2. Žalobkyně u posledního jednání soudu doplnila, že žalobkyně i žalovaná jsou propojenými osobami a na jejich jednatele je zapotřebí hledět z hlediska soutěžního jako na jednu ekonomickou jednotku, což je důležité s ohledem na ustanovení § 212 odst. 1 občanského zákoníku, která ukládá jednateli žalovaného, jako společníku žalobkyně, být ve vztahu k žalobkyni loajální. Na žalovanou je třeba pohlížet pohledem tohoto práva a pohledem ustanovení § 212 odst. 1, tedy povinností loajality. Všechny obchody a vzájemné vztahy musí být tedy posuzovány tímto principem. Jednatel žalované, žalobkyně a její jednatel, jsou osoby, které, v souladu se zákonem o obchodních korporacích, přinejmenším roce 2019 byly osobami, které jednaly ve shodě, a proto se na ně vztahují ještě i další předpisy, upravující vzájemné obchodování mezi těmito osobami, podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, podle kterého je zapotřebí, aby ty obchody probíhaly za, pokud existují, ceny, které jsou běžné v obchodním styku. Navíc obsah sbírky listin žalované je v tomto směru, z hlediska propojených osob, zcela prázdný, tj. z nevyplývá z něj, že by k těmto vztahům nedocházelo. S ohledem na absenci zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, je velmi obtížné tuto skutečnost zkoumat, zvlášť za situace, kdy ani obsah plnění není jednoznačně definován a případně nebyla jednoznačným způsobem sjednána cena za toto plnění tak, jak bylo předpokládáno rámcovou dohodou. Za této situace má žalobkyně za to, že k plnění ze strany žalované nedocházelo.

3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a bránila se tím, že činnost pro žalobkyni vykonávala řádně, je totiž těžko uvěřitelní, že by pan , jméno FO, , jako jediný jednatel žalobkyně a jako jediná osoba, která měla přístup k účtu žalobkyně, poslal bez jakéhokoliv podkladu částku v žalované výši na cizí účet. Fakticky se totiž nejedná o spor mezi žalobkyní a žalovanou, ale spor mezi , jméno FO, , jednatelem a společníkem žalobkyně, a , jméno FO, , jednatelem a společníkem žalované, když pan , jméno FO, nesouhlasí s tím, aby pan , jméno FO, vlastnil menšinový podíl v žalobkyni, avšak jej odmítá vyplatit částkou, která by byla akceptovatelná pro pana , jméno FO, . K věci žalovaná uvedla, pro které klienty vyvíjela činnost s tím, že tito to mohou potvrdit. Stejně tak faktury na odměnu byly vystaveny na podkladech, které připravoval , jméno FO, a předával je k rukám , jméno FO, , přičemž částka 16 214 Kč byla pevnou částkou (servisním poplatkem za péči o zákazníky) a druhá fakturovaná částka v daném měsíci byla vystavena podle zisku, který daný zákazník v daném měsíci přinesl žalobkyni. Fakturované druhé částky určoval pan , jméno FO, , sdělování informací probíhalo přes xls tabulku, kterou vypisoval pan , jméno FO, a pan , jméno FO, k ní měl přístup (jednalo se konkrétně o řádek s označením „, jméno FO, “, kde jsou uvedeny konkrétní částky bez DPH. Doplnění údajů do tabulky oznamoval pan , jméno FO, druhé straně skrz sms zprávy s obsahem „CF (cashflow) nastaveno“. Žalovaná navíc byla jediným obchodníkem, který se staral o klienty žalobkyně.

4. Soud ve věci nařídil jednání, u kterých provedl navržené důkazy a zjistil z nich tyto skutečnosti:

5. Ze Smlouvy o obchodní spolupráci soud zjistil, že žalobkyně jako zastoupená a žalovaná jako zastupující se dne , datum, písemně dohodly, že žalovaná bude pečovat o zákazníky žalobkyně oproti závazku žalobkyně vyplatit žalované za to odměnu, která bude sjednána ústně mezi nimi vždy před předáním kalkulace zákazníkovi, dále poskytnutou žalované pracovní místo ve svém sídle, vizitky, e-mailovou adresu, telefonní SIM kartu. Dohoda byla uzavřena na dobu neurčitou.

6. Z Výzev k doložení soupisu činností ze dne , datum, , , datum, , a , datum, , doplněnými kopiemi poštovních podacích archů, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala opakovaně žalovanou k doložení listin, z nichž bude patrna činnosti žalované pro žalobkyni v rozsahu, jež by odpovídal částce 3 381 427 Kč, která byla žalované vyplacena v období od , datum, do , datum, . v následující výzvě pak byla žalovaná upozorněna, že bez doložení listin se jedná o bezdůvodné obohacení na její straně.

7. Výpisy z účtu žalobkyně pak bylo prokázáno, že částky, které učinila předmětem žaloby byly v uvedených dnech dle žaloby zaslány na účet žalované.

8. Fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 14) vystavenou žalovanou žalobkyni dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované „servisní paušál za červenec , rok, “ ve výši 16 214 Kč s DPH (13 400 Kč bez DPH) se splatností , datum, . Fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 15) vystavenou žalovanou žalobkyni dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované „servisní paušál za červen , rok, “ ve výši 16 214 Kč s DPH (13 400 Kč bez DPH) se splatností , datum, . ve stejné výši na konci daného měsíce se splatností 21. dne následujícího měsíce byl fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 16) vyúčtován „servisní paušál za květen , rok, “, fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 17) byl vyúčtován „servisní paušál za duben , rok, “, fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 18) byl vyúčtován „servisní paušál za březen , rok, “. Stejně byly účtovány servisní paušál za spren , rok, fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 47), za září , rok, fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 49), za říjen , rok, fakturou č. , hodnota, –, Anonymizováno, (č. l. 51) a listopad , rok, pak fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 53).

9. Ve stejných dnech se stejnou splatností pak žalovaná fakturovala žalobkyni obchodní zastoupení. Za březen , rok, ve výši 176 919 Kč s DPH (146 214 Kč bez DPH) bylo obchodní zastoupení vyúčtováno fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 17v). Fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 16v) bylo vyúčtováno obchodní zastoupení za duben , rok, ve výši 66 710 Kč s DPH (55 132 Kč bez DPH). , právnická osoba, za květen , rok, ve výši 82 795 Kč s DPH (68 426 Kč bez DPH) bylo vyúčtováno fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 15v). Fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 14v) byla vyúčtována částka za obchodní zastoupení za červen , rok, ve výši 74 258 Kč s DPH (61 370,25 Kč bez DPH). Fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 48) byla vyúčtována částka za obchodní zastoupení za srpen , rok, ve výši 83 434 Kč s DPH (68 953,72 Kč bez DPH). Obchodní zastoupení za září , rok, ve výši 159 630 Kč s DPH (131 925,62 Kč bez DPH) bylo vyúčtováno fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, (č. l. 50). Fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, (č. l. 52) byla vyúčtována částka za obchodní zastoupení za říjen , rok, ve výši 48 154 Kč s DPH (39 796,69 Kč bez DPH). , právnická osoba, za listopad , rok, ve výši 35 157 Kč s DPH (29 055,37 Kč bez DPH) bylo vyúčtováno fakturou č. , hodnota, (č. l. 54).

10. Žalovaná předložila soudu tabulky (č. l. 19-20), na základě kterých vystavovala shora uvedené faktury. Z těchto tabulek soud zjistil, že výše fakturovaného obchodního zastoupení (faktury v předcházejícím odstavci) v daném měsíci odpovídá řádku s popisem „, jméno FO, “ (pozn. soudu: jednatel žalované se jmenuje , jméno FO, ). Pokud žalovaná sporovala pravost té to listiny, pak tato její obrana byla zcela vyvrácena ostatními provedenými důkazy, a to zejména výslechy obou jednatelů, kteří popsali, jakým způsobem byla odměna pro žalovanou účtována.

11. Z komunikace (č. l. 21-23, 56-57) bylo zjištěno, že jednatel žalované komunikoval s jednatelem žalobkyně, který mu např. dne , datum, napsal „CF nastaveno, prosim o kontrolu, obdobnou zprávu pak zaslal dne , datum, , , datum, .

12. Z otisku ze systému žalobkyně soud zjistil, že zde lze najít vytvořené nabídky, obchodníka, který nabídku vytvořil a konkrétního zákazníka. v levém sloupci nabídky je také seznam „Fakturace“ s odkazy „Cashflow , rok, “ a „Cashflow Přehled“, ve kterých se dle žalované mají nacházet tabulky s čísly k fakturaci, které předložila.

13. Z e-mailové komunikace mezi jednateli účastnic (č. l. 55) vyplývá, že jednatel žalované dne , datum, požádal opakovaně jednatele žalobkyně o zaslání mimo jiné faktur za roky , rok, -, rok, , nabídek marketingových služeb, objednávek, smluv na tvorbu nových e-shopů, výkazy schůzek, do e-mailu , e-mail, , výpisy hovorů z přiděleného telefonního čísla. Na tuto žádost mu jedntal žalobkyně odpověděl tak, že dodal faktury, zbytek dokumentů nemá s tím, že většina papírových věcí je v koši, e-mail je smazaný. K té to listině soud uvádí, že se zjevně jedná o listiny, které naopak žalobkyně požaduje po žalované, aby tak mohla „vykázat“ činnost, kterou pro ni vyvíjela.

14. Z výslechu jednatele žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 84v-85) soud zjistil následující. Spolupráce se žalobkyní, resp. panem , jméno FO, , probíhala dlouhodobě, spolupráce byla postavena na vzájemné důvěře. Úlohou pana , jméno FO, bylo získávat nové zakázky a starat se o stávající klienty. Zakázky běžně trvají delší dobu a pokud by např. pan , jméno FO, přestal pracovat dnes, dozvěděl by se to až s odstupem několika let, protože získat zakázku trvá běžně dva roky. o nečinnosti p. , jméno FO, se postupně dozvěděl tak, že se mu začali ozývat zákaznici, že s nimi nikdo nekomunikuje. v té době se jim také podařilo oslovit nového kolegu, kterému měl p. , jméno FO, pomoci při nástupu do firmy. Po náhledu do služebního telefonu p. , jméno FO, , což bylo poté co si ten kolega stěžoval, že s ním nekomunikuje, zjistili že p. , jméno FO, má kolegu zablokovaného. Kolegové říkali, že když už p. , jméno FO, byl na schůzce se zákazníkem, protože často probíhaly bez něj, tak byl na notebooku a dělal si svoje a pak vstupoval do schůzky úplně mimo. Toto se dělo přibližně v době počátku žalovaného období, spolupráci pak ukončili zhruba po třech letech, jde to vidět v tabulkách. Žalované období diskutovali s kolegy, kdy zhruba p. , jméno FO, viděli dělat něco přínosného, navíc právo nedovolilo žalovat období delší.

15. Odměňování fungovalo na základě dlouhodobého vzorce, který byl založen na dlouhodobé důvěře. Fakturace probíhala v obdobích, kdy spolupráce byla v pořádku, stejným způsobem jako je ve fakturách, které předkládá žalovaná. Historicky se aktivita pana , jméno FO, měnila, a to i v návaznosti na vývoj trhu, tudíž neměl důvod panikařit, když se o některých věcech dozvěděl. Vzorec byl vytvořen v průběhu spolupráce a poté byl zaveden do systému, který čísla generoval. Fakturace probíhala na začátku následujícího měsíce a platba probíhala asi v polovině měsíce. Pokud v předmětném období žalovaná pečovala o stávajícího zákazníka, tak samozřejmě z toho generovala příjem od tohoto zákazníka. Kvorum schůzek, objednávek, obratu za měsíc stanoveno nebylo. Vzorec počítal s tím, jaké příjmy žalobkyně v daný měsíc měla. SMS jako na č. l. 21 byla jedním z kroků předtím, než bylo vygenerováno číslo, které si může žalovaná fakturovat. Tabulky, o kterých je v tomto řízení řeč, nejsou xsl tabulky, takové totiž systém generovat neumí a jejich pravost nemá čím ověřit. Struktura čísel ale odpovídá tomu, jak byly tabulky ve firmě tvořeny.

16. Činnost p. , jméno FO, poznal podle toho, že získal nové zákazníky, byl na schůzkách se stávajícími zákazníky, kterých když se ptal, tak se na p. , jméno FO, odkazovali, zmiňovali, co všechno je v plánu a prostě firma byla p. , jméno FO, plná, měl nápady a vzdělával se v oboru. v žalovaném období ale žádné nové zákazníky, s výjimkou , právnická osoba, , nezískali. Pokud by chtěl, mohl mít přístup do kalendáře pana , jméno FO, , toto systém žalobkyně umožňoval. Spolupráce kolegů se zákazníky se prolínala podle odbornosti. o některých klientech, které žalovaná uvedla ve svých podáních, nikdy neslyšel a o ostatních slyšel, ale nebyli jejich klienty, s výjimkou , právnická osoba, , kterého získali v žalovaném období, nicméně se jedná o malého klienta, který negeneruje zisky. Obchodní zastoupení fungovalo tak, že o nové klienty pečovala žalovaná, o dlouhodobé klienty pečoval p. , jméno FO, a ostatní kolegové dle odbornosti. , jméno FO, komunikoval se zákazníky prostřednictvím telefonu a emailu žalobkyně, výpisy z telefonu žalobkyně nedisponuje. , jméno FO, kromě toho mohl se zákazníky komunikovat osobně nicméně s nimi nemohl komunikovat z jiného emailu než z firemního. E-mailová schránka je placenou službou a proto když p. , jméno FO, odešel, neměl důvod za tuto službu dál platit.

17. Objednávky marketingových služeb měly charakter procesu a bylo v nich uvedeno, co bude pro zákazníka uděláno, aby nedocházelo k rozporu mezi makeťákem a zákazníkem. Marketing je spíše vedlejší složkou činnosti žalobkyně, kde jednotlivé objednávky generují příjmy v řádech jednotek tisíc. Hlavní činnosti žalobkyně je vývoj software. Marketing je rozdělen na dvě větve, a to pro stávající klienty, kteří u žalobkyně měli e-shopy, a na drobné zákazníky ke kterým se sbírají objednávky. Příjmy z těchto drobných zákazníků byly minoritní a z předložené tabulky nejdou vyčíst. Společnost , právnická osoba, . nebyla novým zákazníkem, který by byl získán v žalovaném období, ale jednalo se o dlouhodobého klienta. Po poradě s kolegy dospěli k tomu, že např. tomuto zákazníkovi p. , jméno FO, ničeho nepřispěl, a proto i žalují.

18. Pokud žalobkyně namítala, že výpověď svého jednatele navrhovala jen pro nějaký případ, pak je třeba připomenout, že úkony nelze činit s podmínkou a pokud je výslech navržen a soud se jej rozhodne provést, je toto riziko účastníka, který svůj výslech navrhuje. Navíc žalobkyně ve svém podání ze dne , datum, (č. l. 71) navrhla výslech jednatele s tím, že má prokázat tvrzení (tj. zjevně veškerá tvrzení) žalobkyně. Z tohoto důvodu má soud za to, že výslech jednatele byl zcela po právu.

19. Výslechem jednatele žalované – , jméno FO, (č. l. 85v-87) soud zjistil toto. Spolupráce se žalobkyní, resp. jejím jednatelem byla velmi osobní, na přátelské úrovni. Chodili na obědy, na piva a vše víceméně řešili osobně nebo si volali. Byl jediný obchodník v žalobkyni a podle něj je cítit, že ve firmě od té doby není. Jednatel žalobkyně viděl jeho kalendář, vzájemně si do něj vkládali schůzky. Podle něj celá tato věc má důvod v tom, že , jméno FO, (pozn. soudu: jednatel žalobkyně , jméno FO, ) na něj vyvíjí tlak, aby přistoupil na symbolické vypořádání jeho podílu ve firmě, čemuž odpovídalo mimosoudní jednání, kdy se na tom měli dohodnout. Nerozumí proč po něm v předžalobní výzvě chtěla žalobkyně předložit listiny o činnosti za rok , rok, a dál, které nemá a nemůže je doložit.

20. U žalobkyně komunikoval se zákazníky, s výjimkou požadavků, které byly činěny přes helpdesk, spíš pečoval o zákazníky v hodnotě 10 000 Kč a výš a dál zpracovával veškeré nabídky zákazníkům. Na každou zobchodovanou poptávku musel udělat objednávku, kterou vytisknul a předal dál. v té době bylo takových poptávek i pět týdně, záviselo samozřejmě na sezoně. Na každý e-mail s poptávkou, který přišel jemu nebo , jméno FO, , musel odpovědět a pak sdělit , jméno FO, , jak to dopadlo. Ke schůzkám se zákazníky, které následovaly, zval odborníky, na schůzkách býval přítomen šéf výroby softwaru, který mohl zákazníkovi říct, co je možné a co ne, ten mu pak poslal kalkulaci a on na základě toho udělal nabídku. Problém nastal v době, kdy se vedoucí vývoje nepohodl se zákazníkem, panem , právnická osoba, on se po konzultaci s , jméno FO, nabídl problém vyřešit. Za toto jednání ho , jméno FO, pochválil, vedoucí vývoje však pohrozil odchodem. že po schůzce v , adresa, za mnou , jméno FO, přijel domů, kde jsme si řekli o pohnutkách k tomuto kroku a dostal jsem pokyn k ukončení činnosti. Pak byla v , měsíc, valná hromada a po té valné hromadě , jméno FO, mi řekl nabídku na jeden milion, což jsem nepřijal. Až poté byl ten telefonát o zrušení firmy a odebrání přístupu. v mezidobí mě nenapadlo, že nebudu mít jako společník přístup k mailu.

21. Za týden na to se konala schůzka v , adresa, , kde mu , jméno FO, nabídl za podíl půl milionu Kč, kterou považoval za neadekvátní. Tato částka však byla velmi nízká, a to s ohledem na nabídky, které měli, když chtěli firmu prodat. Po schůzce v , adresa, za ním , jméno FO, přijel domů, kde si řekli o pohnutkách k tomuto kroku a dostal od něj pokyn k ukončení činnosti. Pak byla v srpnu/září valná hromada a po té valné hromadě mu , jméno FO, řekl nabídku na jeden milion, což nepřijal. Po týdnu se ho na to zeptal znovu a když , jméno FO, řekl, ať si firmu zavře, tak mu , jméno FO, odebral přístupy do e-mailu a do systému.

22. Fakturovalo se tak, že když doběhl měsíc, tak během týdně , jméno FO, nastavil hodnoty do škatulek a pak se aplikoval vzorec. Pak mu většinou na obědě nebo telefonicky řekl že je nastaveno, což byl pro něj signál, že může vystavit fakturu. Činnost nikde vykazovat nemusel, protože byli s , jméno FO, v intenzivním kontaktu. Zaměstnanci nebo spolupracující IČaři si museli zapisovat hodiny do workologu, ale u obchoďáků to , jméno FO, nevyžadoval. Cashflow bylo na základě ziskovosti firmy, když byly zisky, mohl fakturovat, když zisky nebyly, nedostal nic, případně se to odčítalo v následujícím měsíci. Byl tedy motivován ziskem firmy, tedy i spokojeností zákazníků. Neměl signál o nespokojenosti. v roce , rok, to bylo asi tak, že už ho , jméno FO, jako obchoďáka nepotřeboval, navíc mu takto zůstali zákazníci. Zákazníci si na něj nestěžovali, s některými je dosud v kontaktu, a to i v přátelském. Pro něj nastalo ukončení činnosti v květnu , rok, a nárok , právnická osoba, na vyplácení odměny od , právnická osoba, skončil po schůzce s , jméno FO, v květnu. Naposledy fakturoval v 3/, rok, další už nefakturoval z důvodu nepřátelské atmosféry, měl strach, že mu , jméno FO, nezaplatí, nevystavil cashflow. Nebyl schopen uvést, co konkrétně dělal pro jednotlivého zákazníka, protože nemá přístup k diáři ani do systému žalobkyně. Dále vyjmenoval osoby, se kterými u jednotlivých zákazníků jednal.

23. V předmětném období dělal i na své malé farmě a po večerech projektoval. , právnická osoba, byl ale fulltime. v období roku , rok, společnost , právnická osoba, dělala obchodní zastoupení pro , právnická osoba, a měla eshop s bytovým textilem. v tomto období měla žalovaná jednoho zaměstnance a to jeho. Pracoval jako obchodní zástupce, aby mohl tuto činnost vykonávat pro žalobkyni. Žalovaná si nevedla pracovní dobu. Žalované práci nevykazoval, vše bylo založené na důvěře a na tom, že veškerá dokumentace je u žalobkyně. Výkazem o práci jsou faktury vystavené žalobkyni. v , právnická osoba, se nevedly záznamy o činnosti ani docházka. Příjmy , právnická osoba, jsou dokumentovány fakturami, na účetnictví měli profesionální společnost.

24. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud jednotlivé důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

25. Žalovaná vykonávala pro žalobkyni obchodní zastoupení na základě písemné dohody nazvané Smlouva o obchodní spolupráci ze dne , datum, . Hlavní povinností žalované byla péče o zákazníky žalobkyně, naopak hlavní povinností žalobkyně, jako zastoupené, bylo vyplatit žalobkyni odměnu. Odměna měla být dle uvedené dohody sjednána ústně mezi stranami, a to vždy před předáním kalkulace zákazníkovi. ve skutečnosti se jednalo o vzorec, který počítal s příjmy žalobkyně za daný měsíc, dohodnutý mezi jednateli stran, který byl zaveden do systému žalobkyně, který pak generoval konkrétní čísla. Fakticky k určování odměny docházelo tak, že na začátku následujícího měsíce dopsal jednatel žalobkyně čísla do tabulek v systému žalobkyně a vyrozuměl o tom jednatele žalované, např. pomocí SMS se slovy „cashflow nastaveno“, pro kterého to znamenalo, že může fakturovat. V každém měsíci pak žalovaná fakturovala žalobkyni paušální částku (nazvanou servisní paušál) ve výši 16 400 Kč s DPH, která byla neměnná a jehož výši žalovaná (resp. její jednatel) nijak nerozporovala, a v další faktuře pak žalovaná účtovala částku dle řádku „, jméno FO, “ zjištěnou v již zmíněných tabulkách (nazvanou obchodní zastoupení za ten který měsíc). Z logiky vyplývá, že pokud se jednatel žalované jmenoval , jméno FO, , odpovídala tato částka tomu, co si mohla žalovaná fakturovat kromě paušální částky. Tuto skutečnost potvrdil i jednatel žalobkyně.

26. Jelikož spolupráce mezi stranami byla postavena na vzájemné důvěře a přátelství jednatelů obou účastnic, nevedla si žalobkyně ani žalovaná docházku, či plán činností, které byly pro zákazníky žalobkyně vykonávány. Všechna činnost žalované se odehrávala pomocí nástrojů žalobkyně, a to prostřednictvím systému žalobkyně, tak jí zřízeného e-mailu a poskytnutého telefonu, stejně tak měl jednatel žalované kancelář u žalobkyně a vzájemně si jednatelé mohli nahlížet do svých kalendářů. Částku, kterou si žalovaná mohla fakturovat se tedy neodvíjela od počtu schůzek, nebo počtu získaných klientů, ale počítala zejména s příjmy (popř. ziskem) žalobkyně za ten který fakturovaný měsíc.

27. Shrnuto uvedené, soud vzal za prokázané, že částky, které byly žalované vyplaceny na základě předložených faktur, byly plněním z písemné dohody o obchodním zastoupení a ústní dohody o odměně za toto zastoupení ujednané mezi jednatelem žalobkyně a jednatelem žalované.

28. Ke zjištěnému skutkovému stavu soud doplňuje, že nepovažoval za důležité, zda tabulky, dle kterých si žalovaná účtovala obchodní zastoupení, měly formu xls (excel) či jinou, jak se bránil jednatel žalobkyně. Stěžejním faktem je, že do takových tabulek se zapisovala (resp. se generovala dle vzorce) částka, kterou si žalovaná mohla za daný měsíc účtovat. Podobu tabulek, tedy i existenci řádku „, jméno FO, “, potvrdil sám jednatel žalobkyně, byť nepotvrdil jejich správnost, což je logické, nikdo si nemůže pamatovat konkrétní čísla několik let zpět. Správnost částky nicméně soud dovozuje z faktur, které byly žalovanou vystaveny a žalobkyní následně proplaceny, neboť pokud by částka neodpovídala tabulce, je zcela zřejmé, že by ji žalobkyně, jako řádná hospodářka, čímž se bránila v průběhu řízení, ihned rozporovala. Soud rovněž neměl důvod nevěřit výpovědi obou jednatelů, když tyto se v podstatných okolnostech shodovaly – spolupráce, odměňování, evidence docházky, schůzek. Pro závěr soudu je taktéž nerozhodné, že jednatel žalované vykonával kromě zastoupení žalobkyně i jinou činnost, neboť opět je třeba připomenout, že odměna pro žalovanou dle smlouvy o spolupráci nebyla založena na výkonu žalované, na docházce jednatele, na kvoru schůzek, které absolvoval, ani na počtu zákazníků, které obsloužil, ale na příjmu (případně zisku) žalobkyně za ten který měsíc. Jestliže pak žalovaná byla jediným obchodním zástupcem žalobkyně, je zřejmé, že se na tomto zisku musela svou činností podílet.

29. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil.

30. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle § 2483 odst. 1 o. z. smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi.

32. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce ve smyslu citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

33. Z provedeného dokazování jasně vyplynulo, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o obchodní spolupráci ve smyslu § 2483 a násl. o. z., na základě které žalovaná vykonávala obchodní zastoupení žalobkyně, které spočívalo v péči o zákazníky žalobkyně, oproti závazku žalobkyně zaplatit žalované provizi, jejíž výše byla ujednána ústně mezi jednatelem žalobkyně a jednatelem žalované. Provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že pro vyplacení provize by žalovaná musela splnit nějaké podmínky. Veškeré podklady pro obchodní zastoupení se dělaly prostřednictvím systému žalobkyně, e-mailu, který byl veden na doméně žalobkyně, telefonu, který byl ve vlastnictví žalobkyně, stejně tak ostatní papírové věci byly uchovávány žalobkyní. Toto vše se dělo taktéž proto, že jednatelé účastnic byli přátelé a důvěřovali si.

34. Není tedy pravdou, že by žalobkyně plnila žalované, aniž by tady byl dán právní důvod takového plnění. V řízení byl totiž prokázán opak. Žalobkyně plnila žalované na základě spolupráce, která byla legalizována shora uvedenou smlouvou o obchodní spolupráci. Byť provize byla určena ústní dohodou jednatelů, byla ujednána již v písemné smlouvě. Jestliže si podle všeho jednatelé dohodli vzorec založený zjevně pouze na ziscích žalobkyně, nelze se nyní domáhat toho, aby žalovaná předložila veškerou dokumentaci k její činnosti, a to za situace, kdy veškeré nástroje pro její činnost byly v držení žalobkyně (o tom svědčí také e-mail jednatele žalobkyně o tom, že veškeré papírové podklady jsou zničené, e-mail vymazaný). V neposlední řadě to byl sám jednatel žalobkyně, kdo určoval odměnu pro žalovanou, a to prostřednictvím několikrát zmíněných tabulek a následně dal jednateli žalované pokyn k fakturaci (předložená SMS komunikace, což nebylo ani jednatelem žalované rozporováno).

35. Žalovaná proto dle závěru soudu prokázala, že se jednalo o plnění na základě platného právního důvodu. Soud má za to, že žalobkyně svým postupem (žalobou z titulu bezdůvodné obohacení) chtěla nedůvodně přenést důkazní břemeno na žalovanou, která objektivně neměla přístup k výkazům své práce, když vše vykonávala prostřednictvím pomůcek žalobkyně (systém žalobkyně, telefon, e-mail). Pokud žalobkyně např. již ani papírové objednávky nevede (vyhodily se, protože pro žalobkyni nemají dle jejího jednatele význam), nebo nevede, kdo smlouvu s klientem sjednával, je zcela absurdní, aby tyto dokumenty nyní požadovala po žalované.

36. U posledního jednání, tedy po koncentraci, se žalobkyně snažila bránit argumentací, že žalovaná nedodržela postupy soutěžního práva, nedodržením povinností ve vztahu mezi propojenými osobami a obvyklostí odměny. Tuto obranu však soud neshledal důvodnou, a to jednak z důvodu koncentrace a jednak z důvodu, že v řízení byl prokázán důvod plnění, kterým byla smlouva o obchodním zastoupení. Žalobkyně se touto nadbytečnou argumentací snažila odvrátit svůj již jasný neúspěch ve sporu a odvrátit pozornost soudu od skutečného stavu, který byl v řízení zkoumán a který učinila předmětem žaloby. Vzhledem ke všemu uvedenému tedy soud žalobu zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, která úspěch neměla.

38. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“). Celkové náklady řízení činí 184 308 Kč a jsou představovány náklady právního zastoupení žalované tvořené odměnou advokáta dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT ve výši celkem 152 320 Kč za 3 úkony právní služby po 9 900 Kč (ve věci sp. zn. , spisová značka, , a to příprava a převzetí věci, vyjádření ze dne , datum, a vyjádření ze dne , datum, ), tj. 29 700 Kč, 3 úkony právní služby po 10 780 Kč (příprava a převzetí zastoupení, další porada dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, ), tj. 32 340 Kč, a dále po spojení věcí 7 úkonů právní služby po 12 340 Kč (účast u jednání dne , datum, v době od 8:30 do 9:15, vyjádření ze dne , datum, , porada s klientem dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, v době od 8:30 do 11:30, tj. 2 úkony, účast u jednání dne , datum, v době od 8:30 do 9:00] tj. 86 380 Kč, dále částkou 3 900 Kč jako třináct paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon. Tuto částku pak soud navýšil o 21% DPH ve výši 31 988 Kč, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako registrovaný plátce DPH.

39. Soud žalované přiznal odměnu za obě další porady s klientem, když je shledal důvodnými, když zároveň vedly k sepisu následných vyjádření. Soud žalované naopak nepřiznal odměnu za podání, jehož obsahem byl návrh na spojení věcí, a to pro jeho jednoduchost. Lhůta k plnění byla stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.