103 C 2/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 64 317,06 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 64 317,06 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní, jako věřitelem a žalovaným, jako klientem byla dne 11. 11. 2019 uzavřena smlouva o úvěru č. 9102255889, na jejímž základě byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 65 000 Kč vyplacený dne 12. 11. 2019 a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a dohodnutý úrok ve výši 89,28 % p.a. splácet ve 36 měsíčních splátkách po 5 755 Kč (včetně splátky pojištění ve výši 524 Kč, když žalovaný při podpisu smlouvy podepsal zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry) splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2019. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (například doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Na základě všech těchto údajů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny splátky po 5 755 Kč, a to dne 18. 11. 2019, 16. 12. 2019, 15. 1. 2020, 17. 2. 2020, 16. 3. 2020, 15. 4. 2020, 15. 5. 2020, 15. 6. 2020, 15. 7. 2020, 17. 8. 2020, 15. 9. 2020, 15. 10. 2020, 16. 11. 2020, 15. 12. 2020, 15. 2. 2021 a 15. 3. 2021. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty (bod 6.1. smlouvy) po 499 Kč, celkem tedy ve výši 998 Kč, za splátky č. 17, 18, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného (bod 6.2. smlouvy) po 200 Kč, celkem tedy ve výši 400 Kč, za splátky č. 17, 18, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 29. 6. 2021, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 17 splatné dne 25. 4. 2021. Ke dni zesplatnění se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu v celkové výši 65 244 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Účastníci se dále dohodli na tom, že nezaplatí-li žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to od 1. 7. 2021 do zaplacení. Po zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil pouze 3 x 5 300 Kč, a to dne 18. 8. 2021 17. 9. 2021 a 19. 10. 2021, zbývající část zůstal dlužen. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky 50 392 Kč odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru, smluvní pokutu ve 998 Kč, náhradu nákladů ve výši 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení od 1. 7. 2021 do 31. 1. 2022 ve výši 12 003,06 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,28 % p. a. a od 91. dne ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. ve výši 8,25 % p.a., a úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr obsaženou ve splátce č. 19 ve výši 524 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na základě provedených důkazů soud zjistil: - hodnocením klienta, pracovní smlouvou, výplatními listinami, výpisem z nebankovního registru klientských informací, výpisem záznamů z registru SOLUS, z údajů účtu žalovaného, že žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, - z předsmluvního formuláře, že žalovaný byl podrobně seznámen s parametry poskytovaného - z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 11. 11. 2019 č. 9102255889 a oznámení o schválení úvěru ze dne 13. 11. 2019, že mezi žalobkyní na straně jedné a žalovaným na straně druhé byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 65 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s dohodnutou zápůjční úrokovou sazbou 89,28 % p. a. a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách v počtu 36 po 5 755 Kč splatnými vždy nejpozději každého 25. dne kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, přičemž splátka v sobě zahrnuje splátku jistiny + úroku (5 231 Kč) i měsíční úhradu za pojištění (524 Kč), - z přihlášky do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne 11. 11. 2019, že žalovaný projevil zájem a souhlas s přihlášením do pojištění k úvěru č. 9102255889, - z dokladu o vyplacení úvěru, že dne 12. 11. 2019 byla na účet [číslo] poukázána částka 65 000 Kč, - z karty klienta, že žalovaný zaplatil dne 18. 11. 2019, 16. 12. 2019, 15. 1. 2020, 17. 2. 2020, 16. 3. 2020, 15. 4. 2020, 15. 5. 2020, 15. 6. 2020, 15. 7. 2020, 17. 8. 2020, 15. 9. 2020, 15. 10. 2020, 16. 11. 2020, 15. 12. 2020, 15. 2. 2021, 15. 3. 2021 vždy částku 5 755 Kč, dne 18. 8. 2021 zaplatil 5 300 Kč, dne 17. 9. 2021 zaplatil 455 Kč a 4 845 Kč a dne 19. 10. 2021 zaplatil 910 Kč a 4 390 Kč, celkem tak zaplatil částku 107 980 Kč, - z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů ARAD, že k 30. 11. 2019 činila úroková sazba kategorie domácnost na spotřebu se splatností nad 1 rok do 5 let 9,68 % ročně.

4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci učinil soud níže uvedený právní závěr.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2048 věta první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

7. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

9. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že poté, co žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, poskytla žalovanému na základě uzavřené úvěrové smlouvy částku 65 000 Kč bezhotovostně na účet žalovaného. Ten se ve smlouvě zavázal úvěr vrátit a zaplatit úrok v nominální úrokové sazbě 89,28 %, což je úrok přesahující více než 9 x úrokovou sazbu obdobných spotřebitelských úvěrů tak, jak byla uvedena výše. Takto sjednaná výše úrokové sazby je zjevně proti dobrým mravům (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, pramen ASPI). Z tohoto pohledu je tato část smlouvy o úvěru týkající se sjednané výše úrokové sazby absolutně neplatná. Jelikož závazek zaplatit úroky však patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2011 sp. zn. 32 Cdo 3516/2009, pramen ASPI), je potřeba vycházet z příslušné výše úrokové sazby stanovené Českou národní bankou platné v době uzavření smlouvy, tedy v této konkrétní věci ve výši 9,68 % p. a.

10. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení jistiny úvěru 65 000 Kč a zaplacení úroku ve výši 9,68 % p. a. Po odečtení částky 524 Kč za pojištění schopnosti splácet úvěr z každé následující zaplacené částky a zároveň při započtení splátky nejdříve na úroky a následně na jistinu (§ 1932 o. z.), tak bylo na úvěr zaplaceno (za použití kalkulačky systému ISAS): dne částka na úrok na jistinu zůstatková výše jistiny 1) 18. 11. 2019 5 231 Kč 120,60 Kč 5 110,40 Kč 59 889,60 Kč 2) 16. 12. 2019 5 231 Kč 444,70 Kč 4 786,30 Kč 55 103,30 Kč 3) 15. 1. 2020 5 231 Kč 438,40 Kč 4 792,60 Kč 50 310,70 Kč 4) 17. 2. 2020 5 231 Kč 440,30 Kč 4 790,70 Kč 45 520,00 Kč 5) 16. 3. 2020 5 231 Kč 338,00 Kč 4 893,00 Kč 40 627,00 Kč 6) 15. 4. 2020 5 231 Kč 323,20 Kč 4 907,80 Kč 35 719,20 Kč 7) 15. 5. 2020 5 231 Kč 284,10 Kč 4 946,90 Kč 30 772,30 Kč 8) 15. 6. 2020 5 231 Kč 252,90 Kč 4 978,10 Kč 25 794,20 Kč 9) 15. 7. 2020 5 231 Kč 205,20 Kč 5 025,80 Kč 20 768,40 Kč 10) 17. 8. 2020 5 231 Kč 181,70 Kč 5 049,30 Kč 15 719,10 Kč 11) 15. 9. 2020 5 231 Kč 120,80 Kč 5 110,20 Kč 10 608,90 Kč 12) 15. 10. 2020 5 231 Kč 84,40 Kč 5 146,60 Kč 5 462,30 Kč 13) 16. 11. 2020 5 231 Kč 46,30 Kč 5 184,70 Kč 277,60 Kč 14) 15. 12. 2020 5 231 Kč 2,20 Kč 277,60 Kč přeplatek 4 951,20 Kč 11. Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že žalovaný 14. splátkou, kterou zaplatil dne 15. 12. 2020, uhradil, ba dokonce přeplatil, celý úvěr, tj. jistinu, úrok i měsíční úhrady za pojištění schopnosti úvěr splácet, přičemž žalobkyně má vůči žalovanému nárok na úrok pouze za dobu od poskytnutí důvěru do jeho úplného vrácení. Jelikož žalovaný 14. splátkou úvěr zcela uhradil, nemohl se dostat do žalobkyní tvrzeného prodlení se splátkami č. 17, 18. Žalobkyni tak pochopitelně nemohl vzniknout nárok na zaplacení smluvních pokut, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ani na úrok z prodlení. Soud proto žalobu v celém jejím rozsahu zamítl.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, v řízení podle obsahu spisu dosud žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.