105 C 17/2020
č. j. 105 C 17/2020-36
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 151 § 160
- o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, 48/1997 Sb. — § 2 § 12
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2900
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr Ivanou Čeledovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 127.434,89 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 127.434,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % za dobu od 28. 8. 2020 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6.672 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 127.434,89 Kč s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila takto: 2. žalovaný nebyl v období od 3. 5. 2016 do 30. 4. 2019 pojištěný na území České republiky a nebyl pojištěncem žalobkyně. Žalovaný neoprávněně čerpal zdravotní služby v době od 3. 5. 2016 do 30. 4. 2019. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jsou zdravotně pojištěny osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky. V případě, že nemají na území České republiky trvalý pobyt, jsou pojištěnci, pouze pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. U žalovaného nebyla ani jedna z výše uvedených podmínek pro pojištění na území České republiky splněna. Žalovaný neměl po datu 3. 5. 2016 trvalý pobyt na území České republiky a žalobkyni není znám žádný zaměstnavatel žalovaného na území České republiky. V uvedeném období žalovaný neoprávněně čerpal zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních v České republice v celkové výši 127.434,89 Kč. Čerpané zdravotní služby jsou specifikovány ve vyúčtování vyčerpané péče po zrušení zdravotního pojištění pro č. p. [číslo] ze dne 15. 6. 2020. Z vyúčtování byla vyškrtnuta péče mimo konkrétní období. Péče za prosinec 2018 byla doúčtována až v období leden 2019 a je dokládána samostatně.
3. Podle § 12 písm. j) zák. č. 48/1997 Sb., byl žalovaný povinen vrátit průkaz (EHIC) do osmi dnů při zániku pojištění (§ 3 odst. 2 písm. c/ téhož zákona). Žalovaný byl dle čl. 76 odst. 4 a 5 nařízení Evropských Společenství č. 883/2004/ES o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a dle čl. 3 jeho prováděcího nařízení č. 987/2009 povinen co nejdříve informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Žalovaný ani jednu z uvedených povinností nesplnil. Naopak, úmyslně zneužil doklad o pojištění vydaný žalobkyní (český EHIC) po ukončení pojištění v ČR při neoprávněném čerpání zdravotní péče na účet žalobkyně na území České republiky v obdobích od 3. 5.2016 do 30. 4. 2019. V situaci, kdy žalovaný nebyl zaměstnán, tak mu muselo být zřejmé, že nemůže zneužívat český EHIC při krátkodobých pobytech v ČR.
4. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému, který je stále hlášen k pobytu na výše uvedené adrese, do vlastních rukou, a proto byl dle ustanovení § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) zrušen.
5. Žalobkyně již při podání žaloby souhlasila s tím, aby o podané žalobě bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto již jen žalovaného vyzval k tomu, aby soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím o podané žalobě bez nařízení jednání s poučením, že v případě že se k zamýšlenému postupu soudu nevyjádří, bude soud mít za to, že s uvažovaným postupem souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval, nereagoval ani na žalobu samotnou. Skutková tvrzení žalobkyně v žalobě uvedená nijak nezpochybňoval. S soud proto o podané žalobě rozhodl postupem podle § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o. s. ř.) bez nařízení jednání.
6. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění: - z předžalobní výzvy ze dne 27. 7. 2020, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení částky 127.434,89 Kč jako škody, kterou jí způsobil. Škodu měl uhradit do 27. 8. 2020. Výzva byla žalovanému doručena dne 31. 7. 2020; - z přehledu čerpání zdravotní péče žalovaným v době od 5. května 2016 do dubna 2020, že žalovaný čerpal zdravotní služby v různých zdravotnických zařízeních Středočeského kraje, kraje [obec], u praktických lékařů, v lékárnách. Cena zdravotní péči, kterou žalobkyně zaplatila smluvním zdravotnickým zařízením za ošetření žalovaného, byla vyúčtována v uvedeném období částkou 127.434,89 Kč.
7. Z předložených listin má soud za prokázané, že žalovaný čerpal zdravotnické služby, ačkoliv nebyl pojištěncem žalobkyně ani jiné zdravotní pojišťovny v České republice, žalobkyni vznikla újma jako následek úhrad zdravotních služeb, které zdravotnická zařízení, která jsou jejími smluvními partnery, poskytla žalovanému.
8. Žalovaný tím, že neodevzdal průkaz pojištěnce zdravotní pojišťovny a čerpal služby, způsobil žalobkyni újmu na majetku spočívající v tom, že svým smluvním partnerům musela uhradit služby, které žalovaný čerpal.
9. Podle § 12 písm. j) z. č.48/1997, o veřejném zdravotním pojištění (dále zákona), je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c).
10. Podle § 3 odst. 2 zákona zdravotní pojištění vzniká dnem b) kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem (§ 5 písm. a)), c) získání trvalého pobytu na území České republiky.
11. Podle § 2900 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k neodůvodněné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.
12. Podle shora uvedených ustanovení postupoval soud, když žalovaného ke splnění povinnost zavázal, neboť na výzvu k dobrovolnému plnění, kterou mu žalobkyně zaslala, nereagoval.
13. Vedle částky 127.434,89 Kč je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit i úroky z této částky ve výši stanovení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky byly žalobkyni přiznány podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., o. z., ode dne, který žalobkyně uvedla v žalobě a který následuje po té, co žalovanému uplynula lhůta k dobrovolnému zaplacení uvedená ve výzvě k plnění.
14. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci neměl úspěch (§ 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř.) Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6.372 Kč, náklady dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř., za 1 úkon (návrh ve věci samé - § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky) za 300 Kč dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Jde celkem o částku 6.672 Kč.
15. Lhůty k plnění soud žalovanému stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.