11 C 137/2019

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Růženou Janečkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , IČO sídlem anonymizováno datum , PSČ obec zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 857.833 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba tak, aby žalovaní byli povinni uhradit žalobkyni částku 857.833 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 827.993 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 29.840 Kč od právní moci rozsudku do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému ad 1) na nákladech řízení částku 187.937 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované ad 2) na nákladech řízení částku 167.849 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně.

1. Podanou žalobou v jejím konečném znění domáhala se žalobkyně po žalovaných, aby jí uhradili částku 857.833 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 827.993 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 29.840 Kč od právní moci rozsudku do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného.

2. Žalobkyně vylíčila, že dne 9. 8. 2016 kolem 14.20 hodin utrpěl pracovní úraz její pojištěnec [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [obec a číslo], podnikající fyzická osoba, na pracovišti montáže regálového systému na staveništi [anonymizována dvě slova] [obec], na adrese [adresa], když došlo k pádu zdvižené pravé vidlice vysokozdvižného vozíku, z výšky 10 m, který řídil a obsluhoval žalovaný ad 1). Padající vidlice o hmotnosti 68 kg zasáhla [jméno] [příjmení] a způsobila mu rozsáhlá poranění lebky, úrazový otok mozku, krvácení pod měkkou plenu mozkovou, otevřenou zlomeninu lebeční spodiny, zlomeninu lebeční klenby, pneumocephalus, pneumoorbita, nitromozkový krevní výron ve spánkové oblasti vpravo, vícečetná krvácení do mozkové hmoty do obou spánkových laloků a do levého temenního laloku, tedy zranění, se kterými byl letecky transportován do Fakultní nemocnice Brno Bohunice. Žalobkyně vynaložila za období od 9. 8. 2016 do 31. 7. 2018 z prostředků veřejného zdravotního pojištění v souvislosti s utrpěným zraněním [jméno] [příjmení] náklady na služby, které mu byly poskytnuté zdravotnickými zařízeními v celkové výši 1.655.985 Kč. Žalobkyně má dle § 55 zák. č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, vůči osobě, jejíž zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s újmou na zdraví jejího pojištěnce, právo na náhradu vynaložených nákladů na poskytnuté služby hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

3. Žalobkyně tvrdila, že podle zjištění inspektora oblastního inspektorátu práce při kontrole zahájené dne 15. 8. 2016 v souvislosti s kontrolou příčin a okolností pracovního úrazu [jméno] [příjmení] na pracovišti montáže regálového systému na staveništi Stavby [anonymizováno] [obec], VI. etapa dostavby, došlo na místě úrazu k porušení předpisů na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. [jméno] [příjmení] se pohyboval při montáži ocelových konstrukcí skladových regálů v místě, kde pomocí vysokozdvižného vozíku docházelo ke zdvihu stojin regálu připoutaných k jedné vidlici vysokozdvižného vozíku, které byly spojovány pozinkovanými kovovými profily – diagonálami, na šířku 1,1 m. Z nezjištěných příčin došlo k pádu zdvižené pravé vidlice vysokozdvižného vozíku o hmotnosti 68 kg z výšky 10 m, která ho zasáhla do hlavy a způsobila mu těžká zranění. V době úrazu na uvedeném pracovišti stojiny zdvihal pomocí vysokozdvižného vozíku, který řídil a obsluhoval žalovaný ad 1), který vykonával tuto činnost jako osoba samostatně výdělečně činná na základě smlouvy pro firmu [právnická osoba] Dle Příkazu Oblastního inspektorátu práce pro Královehradecký a Pardubický kraj [číslo jednací] ze dne 20. 10. 2016, který nabyl právní moci dne 5. 11. 2016, bylo zjištěno, že žalovaný ad 1) nezajistil na pracovišti, kde plnili úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, aby činnosti a práce byly prováděny tak, aby byli současně chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele. Při činnosti žalovaného ad 1) v rámci montáže regálového sloupu pomocí vysokozdvižného vozíku s výsuvným stožárem, vznikalo nebezpečí, že při technické poruše jím obsluhovaného zařízení může dojít k ohrožení života a zdraví jiného. Žalovaný ad 1) neučinil opatření, aby se v nebezpečném prostoru nenacházely jiné osoby, porušil ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, vztahující se k uvedené povinnosti, v návaznosti na § 12 a § 13 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovně právní vztahy. Současně se nechoval bezpečně při provádění montáže regálového systému ani [jméno] [příjmení], který se zdržoval při zdvihání stojin regálu pomocí vysokozdvižného vozíku při montáži regálů v místech, kde hrozilo nebezpečí ohrožení jeho života a zdraví. Dle žalobkyně je protiprávnost jednání žalovaného ad 1) v souvislosti s tímto úrazem tedy dána porušením jeho povinnosti zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s vysokozdvižným vozíkem, jak shora uvedeno. K vážnému poškození zdraví pojištěnce žalobkyně, [jméno] [příjmení], pádem vidlice na jeho hlavu, tak došlo v souvislosti s porušením předpisů na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví ze strany žalovaného ad 1), který nezajistil, aby se při zdvihání stojin na pracovišti, kde vznikalo riziko ohrožení života a zdraví jiných osob, nepohybovali další zaměstnanci jiných zaměstnavatelů, jak je stanoveno v dalších požadavcích na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání břemen v příloze č.1 nař. vl. 378/2001 Sb. a jak bylo zjištěno citovaným Příkazem Oblastního inspektorátu práce pro Královehradecký a Pardubický kraj, ale též v souvislosti s neopatrným a nebezpečným konáním [jméno] [příjmení] při provádění montáže regálového systému, jak je uvedeno v článku I. S přihlédnutím ke všem uvedeným skutečnostem žalobkyně vyzvala žalovaného ad 1) k úhradě poloviny vynaložených nákladů na hrazené služby poskytnuté ze strany zdravotnických zařízení pojištěnci žalobkyně v době od 9. 8. 2016 do 31. 7. 2018 ve výši 827.993 Kč dopisem ze dne 10. 1. 2018, který doručila žalovanému ad 1) prostřednictvím právní zástupkyně žalovaného. Žalovaný ad 1) pohledávku žalobkyně neuhradil ani na základě předžalobní upomínky s výzvou k zaplacení.

4. Žalobkyně dále tvrdila, že montáž regálového systému na předmětném staveništi pro žalovanou ad 2), zajišťoval na základě rámcové smlouvy o dílo, mimo jiných dodavatelů, jako dodavatel žalovaný ad 1). Ve smlouvě se zavázal zajišťovat pro žalovanou ad 2) všechny práce v plném rozsahu, na svoji odpovědnost a tak, aby uspokojoval všechny požadavky uvedené v rámcové smlouvě a v příslušné objednávce, jakož i v dokumentaci, která bude vydávána s konkrétními objednávkami. Dle rámcové smlouvy termín„ dokumentace“ znamená výkresy, výkazy, výměry, stavební dokumentaci, specifikaci materiálů a provedení, popisy prací a postupů včetně všech doplňků nebo dodatečných údajů apod. Předání staveniště Stavby„ [anonymizováno] [obec] VI. etapa dostavby“ objednatelem, firmou [právnická osoba], zhotoviteli, firmě [právnická osoba] se uskutečnilo 1. 8. 2016. Pro zhotovitele, firmu [právnická osoba], měla provést montáž regálového systému na stavbě jako dodavatel na základě rámcové smlouvy o dílo žalovaná ad 2), která realizaci montáže regálového systému měla zahájit 2. 8. 2016 prostřednictvím svých čtyř zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných na základě uzavřených rámcových smluv o dílo, kterou žalovaná ad 2) uzavřela i se žalovaným ad 1). Vzhledem k tomu, že žalovaný ad 1) žalobkyni náhradu poloviny vynaložených nákladů ze zdravotního pojištění za období od 9. 8. 2016 do 31. 7. 2019 dle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., na služby poskytnuté pojištěnci [jméno] [příjmení] ze strany zdravotnických zařízení v příčinné souvislosti s jeho zaviněným protiprávním jednáním neuhradil, žalobkyně se obrátila s výzvou k úhradě těchto nákladů na žalovanou ad 2), které ze zákona vznikl ručitelský závazek za splnění této povinnosti žalovaného ad 1), uhradit vynaložené náklady dle § 55 zákona č. 48/1997 Sb. z důvodu jejího nedostatečného dohledu, jak je stanoveno v § 2914 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Nedostatečný dohled ze strany žalované ad 2) žalobkyně dovozuje z porušení povinností žalovanou ad 2) při zajišťování bezpečnosti práce při provádění činností na pracovišti montáže regálových systémů. Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj v souvislosti s šetřením pracovního úrazu pana [jméno] [příjmení] dne 9. 8. 2016 na staveništi [anonymizována dvě slova] [obec] v [obec] zjistil, že nevedla dokumentaci o informacích a pokynech o organizaci práce a pracovních a technologických postupech na uvedeném pracovišti, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a vztahují se k rizikům práce s technickým zařízením na pracovišti, kde plnili úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů. Pokud žalovaná ad 2) neměla pokyny k organizaci práce a pracovní a technologické postupy, podle kterých měla být pracovní činnost na pracovišti montáže bezpečně prováděna, a následně došlo k úrazu zaměstnance v důsledku pádu vidlice na hlavu zaměstnance při montáži v nebezpečném prostoru zdvihání stojin, pak nemohla provádět náležitý dohled, při kterém by musela zjistit nebezpečný způsob organizace práce při montáži a musela by včas postup upravit tak, aby se předešlo ohrožení života a zdraví osob při zvedání stojin při stavbě regálu. V souladu s ustanovením § 2914 věta druhá o. z., žalobkyně vyzvala žalovanou ad 2), jako ručitele, k zaplacení náhrady vynaložených nákladů na hrazené služby dle § 55 z.č. 48/1997 Sb. ve výši 827.993 Kč, kterou byl povinen žalovaný ad 1) uhradit a neuhradil ji.

5. Žalovaný ad 1) v rámci svého vyjádření uvedl, že žalobkyně v žalobě podrobně popisuje úrazový děj [jméno] [příjmení], vůči čemuž nemá výhrad. Nesouhlasí ale s tím, že by z jeho strany došlo k porušení předpisů na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které by vedlo k úrazu [jméno] [příjmení]. Dne 9. 8. 2016 na základě smlouvy se žalovanou ad 2) zajišťoval na pracovišti staveniště„ [anonymizováno] [obec] VI. etapa dostavby“, montáž ocelových konstrukcí skladových regálů. Tuto práci vykonával jako soukromý podnikatel, fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku. Žalobkyně opírá žalobu především o Příkaz Oblastního inspektorátu práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj ze dne 20. 10. 2016, kterým byla žalovanému ad 1) uložena pokuta ve výši 15.000 Kč. Inspektorát práce dospěl k závěru, že žalovaný ad 1) údajně nezajistil na pracovišti, kde plnili úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, aby prováděné činnosti a práce byly prováděny tak, aby byli současně chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele. To ale nebylo v jeho silách. Pro zhotovitele firmu [právnická osoba], měla na staveništi provést montáž regálového systému jako dodavatel na základě rámcové smlouvy o dílo žalovaná ad 2), pro kterou žalovaný ad 1) pracuje přibližně 10 let jako soukromý podnikatel. Stejně tak pracoval pro tuto společnost i poškozený [jméno] [příjmení] Ani jeden z nich nebyl v pracovněprávním vztahu vůči nikomu, kdo se na stavbě pohyboval. Práce, kterou vykonávali, byla běžnou prací, na tuto práci byli řádně proškoleni. Z titulu výkonu své práce ale nemohl nijak zajišťovat koordinaci zaměstnanců dalších zaměstnavatelů. Nebyl oprávněn takovéto pokyny někomu dávat, nikdo z přítomných osob mu nepodléhal. Nebyl dokonce ani oprávněn ukládat konkrétní úkoly poškozenému [jméno] [příjmení], každý vykonal dohodnutou práci na základě smluvního vztahu, jako samostatný podnikatel. Za koordinaci prací a bezpečnosti práce na staveništi měla zodpovídat osoba pověřená dodavatelem celé stavby. O pravdivosti tohoto tvrzení svědčí i ta skutečnost, že šetření pracovního úrazu prováděla i Policie ČR. Ze sdělení Policie ČR ze dne 25. 1. 2019 plyne, že věc byla odložena s tím, že nejde o podezření z trestného činu. Pokud by byly nějaké pochybnosti o odpovědnosti žalovaného ad 1), nemohla by Policie vzhledem k těžkému následku pracovního úrazu k tomuto závěru dojít. Při plnění zadaných úkolů žalovaný ad 1) postupoval zcela v souladu s předpisy BOZP. Použitý vysokozdvižný vozík nevykazoval žádné nedostatky a závady, které by byly zjištěny běžnou kontrolou. Tu pravidelně prováděl. Nebylo prokázáno, že by si při jeho používání počínal způsobem, který by byl v rozporu s předpisy určujícími jeho bezpečný provoz. Ostatně ze žaloby vůbec neplyne, co bylo příčinou pracovního úrazu a proč došlo k uvolnění a pádu části vozíku. V daném případě je nesporné, že došlo k těžkému pracovnímu úrazu [jméno] [příjmení]. Z předložených důkazů však neplyne, že by došlo ze strany žalovaného ad 1) k porušení předpisů upravujících bezpečný provoz strojního zařízení. Není zde tak prokázána příčinná souvislost mezi vzniklým úrazem a pochybením žalovaného ad 1), ke kterému nedošlo. To ostatně plyne i ze šetření Policie ČR. Na staveništi Stavby [anonymizováno] [obec] vykonával práce, na které byl objednán. K výkonu práce použil vysokozdvižný vozík, který byl pro něho zajištěný. Za technický stav vysokozdvižného vozíku, ze kterého spadla vidlice a způsobila těžká poranění [jméno] [příjmení], nezodpovídal. Pravidelnou kontrolu vozíku prováděl, žádnou závadu neobjevil, nekoordinoval ani neorganizoval práce na staveništi. Kromě žalovaného ad 1) a [jméno] [příjmení] se na pracovišti pohybovalo více osob. Na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi dohlížel bezpečnostní technik zhotovitele stavby. Nelze tak žalovanému ad 1) dávat za vinu, že nekontroloval výkon práce ostatních přítomných osob. Nebylo prokázáno, že úraz [jméno] [příjmení] vznikl v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného ad 1), ten proto navrhuje, aby soud žalobu zamítl a přiznal mu náklady řízení.

6. Žalovaná ad 2) s podanou žalobou nesouhlasila, žalobní nárok neuznala, a to ani částečně. Uvedla, že jako osoba znalá poměrů v místě vzniku zranění [jméno] [příjmení] je přesvědčena, že u žalovaného ad 1) není odpovědnost za škodu na zdraví jmenovaného dána. Žalobkyně spatřuje v žalované ad 2) ručitele za závazek žalovaného ad 1) a tvrdí, že ji jako ručitele vyzvala k zaplacení náhrady vynaložených nákladů ve výši 827.993 Kč, když konstatuje, že jí žalovaný ad 1) neuhradil polovinu celkově vynaložených nákladů ve výši 827.993 Kč, přestože mu tato povinnost v souvislosti s jeho zaviněným protiprávním jednáním vznikla. Žalobkyně spatřuje vznik ručitelského postavení žalované ad 2) v naplnění obsahu ustanovení § 2914, věta druhá o. z., a to z důvodu nedostatečného dohledu žalované ad 2), který spatřuje v porušení povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce při provádění činností na pracovišti montáže regálových systémů. Žaloba neobsahuje dostatečně konkrétní tvrzení o tom, v čem je spatřováno porušení náležitého dohledu žalované ad 2), vůči kterým subjektům, a z jakých konkrétních zanedbání je dovozována existence ručitelského postavení žalované ad 2). Nárok žalobkyně vůči žalované ad 2) z titulu ručitelství není dán, neboť nejsou naplněny zákonné podmínky pro vznik ručení dle ustanovení § 2914, věta druhá o. z. Žalobkyně odkazuje na zjištění Oblastního inspektorátu práce pro Královehradecký a Pardubický kraj, který v souvislosti s šetřením úrazu [jméno] [příjmení] zjistil, že žalovaná ad 2) nevedla dokumentaci o informacích a pokynech, o organizaci práce a pracovních a technologických postupech na uvedeném pracovišti, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a vztahují se k rizikům práce s technickým zařízením na pracovišti, kde plnili úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů. Žalobkyně předkládá k důkazu Příkaz Oblastního inspektorátu práce pro Královehradecký a Pardubický kraj ze dne 4. 11. 2016, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [číslo jednací] [číslo], který nabyl právní moci dne 15. 11. 2016, z něhož je zřejmý popis formálních závad dokumentace žalované ad 2), ale zároveň obsahuje závěr, že„ při kontrole nebylo zjištěno, že by tento nedostatek byl v přímé příčinné souvislosti se vznikem pracovního úrazu pana [jméno] [příjmení]“. Žalobkyně nikterak nevysvětluje, jak v souvislosti s pouhou neexistencí dokumentace o informacích a pokynech, tedy s jejím písemným zachycením, lze dovodit naplnění podmínek ust. § § 2914, věta druhá o. z., a shledat nedostatečný dohled žalované ad 2). Pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaná ad 2) neměla pokyny k organizaci práce a pracovní a technologické postupy, podle kterých měla být pracovní činnost na pracovišti montáže bezpečně prováděna, pak pro takové tvrzení neexistuje a žalobkyně ani nepředkládá žádný důkaz, když neexistence písemností o informacích a pokynech není možno s jejich neexistencí zaměňovat. Pokud žaloba tvrdí, že ze vzniku úrazu„ zaměstnance“ v důsledku pádu vidlice na hlavu„ zaměstnance“ při montáži v nebezpečném prostoru zdvihání stojin, lze usuzovat na nedostatečné provádění dohledu žalovanou ad 2), pak jde o spekulaci, která není oprávněná. Stejně spekulativní a pro daný případ nepřiléhavé je žalobní tvrzení, že žalovaná ad 2) nemohla provádět náležitý dohled, při kterém by musela údajně zjistit nebezpečný způsob organizace práce při montáži a upravit jej tak, aby se předešlo ohrožení života a zdraví při zvedání stojin při stavbě regálu. Při činnosti žalovaných nedošlo k organizaci práce nebezpečným způsobem, a tedy nebylo nutno organizaci práce, pracovní ani technologické postupy měnit, k takovému závěru nedospělo ani důkladné zjišťování příčin úrazu [jméno] [příjmení] Policií ČR a OIP. Žalovaná ad 2) vykonávala na stavbě provozovny [anonymizováno] [obec], [právnická osoba], [anonymizováno], divize Pozemní stavitelství [anonymizováno], [příjmení] [anonymizováno] v [obec], montáž ocelových konstrukcí regálů a plošin – paletového regálu typ SL pro [právnická osoba] s.r.o., s níž uzavřela rámcovou smlouvu o dílo dne 4. 1. 2016, téhož dne byla touto společností seznámena s dokumentací k jednotlivým typům regálů, k jejichž montáži se rovněž téhož dne na zde uvedené stavbě zavázala. Pro montážní činnost vlastní žalovaná ad 2) příslušné podnikatelské oprávnění. Pro dílčí činnosti na stavbě popsané výše sjednala subdodavatele dílčích montážních prací, a to kromě žalovaného ad 1) a dalších, též [jméno] [příjmení], který při montáži utrpěl úraz. Všichni subdodavatelé žalované ad 2) na uvedené stavbě byly osobami zkušenými, vybranými žalovanou ad 2) po dlouhodobé pracovní spolupráci, plně seznámenými s pracovními a technologickými postupy při montáži regálů, měly mezi sebou přehledně rozděleny pracovní činnosti, které respektovaly plně rizika dané práce. Všichni realizátoři montážních prací, oba žalovaní, jejich zaměstnanci a další subdodavatelé žalované ad 2) byli dne 1. 7. 2016 [právnická osoba] s.r.o. proškoleni o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a seznámeni s riziky práce, jakož i s povinnostmi, plynoucími z právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dle Osnovy, vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Před zahájením montážních činností byli všichni dodavatelé prací seznámeni s pracovištěm, kde následně dílo realizovali, jak plyne z dokumentu [právnická osoba], a.s. ze dne 1. 8. 2016 – převzetí pracoviště. Oba subdodavatelé žalované ad 2), jichž se tato věc týká, žalovaný ad 1) a [jméno] [příjmení], měli s žalovanou ad 2) uzavřenu rámcovou smlouvu o dílo, a to žalovaný ad 1) smlouvu ze dne 4. 1. 2016 a [jméno] [příjmení] smlouvu ze dne 4. 1. 2016. K objednávce konkrétních montážních prací na stavbě popsané shora došlo téhož dne, kdy také oba subdodavatelé obdrželi dokumentaci k regálu typu SL, jehož montáž následně prováděli. Obchodní vztah, založený těmito smlouvami, znamenal pro subdodavatele žalované ad 2) závazek provést dílo na svůj náklad a nebezpečí, aniž by podléhali soustavnému dozoru a řízení objednatele, tj. žalované ad 2), a za činnosti, k nimž byli smluvně zavázáni, nést plnou odpovědnost. Nutno doplnit, že žádný z uvedených subdodavatelů žalované ad 2) neměl zaměstnance a že [jméno] [příjmení] nebyl zaměstnancem žalované ad 2), jak je v žalobě nesprávně tvrzeno. Žalovaná ad 2) byla na stavbě montáže regálového systému přítomna, průběžně byla schopna kontrolovat postup pracovních činností, nutno podotknout, že bez takové koordinace a kontroly by montáž regálového celku nebylo možno realizovat. Nezaznamenala žádný odklon od bezpečně stanovených technologických postupů ani od postupů pracovních. V době úrazu [jméno] [příjmení] nebyla žalovaná ad 2) přítomna na místě montáže, proto o konkrétním pohybu osob, materiálu či zařízení nemůže podat osobní svědectví. Žalované ad 2) není zřejmé, že čeho dovozuje žalobkyně její nedostatečný dohled, který by jedině mohl znamenat vznik ručení za závazek třetích osob vykonávajících v subdodavatelském vztahu činnosti samostatně na uvedené stavbě. Nepochybně za základ odpovědnosti žalované ad 2) jako ručitele nelze považovat porušení její dokumentační povinnosti, která byla shledána kontrolou Oblastního inspektorátu práce pro Královehradecký a Pardubický kraj. <b>Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:</b> 7. Z výzvy k zaplacení náhrady nákladů z 8. 1. 2019 ve vztahu k žalovanému ad 1), že žalobkyně vyzvala žalovaného ad 1) k zaplacení náhrady nákladů ve výši 1.655.985 Kč. Z korespondence ze 17. 6. 2019 se žalovaným ad 1) a z výzvy k zaplacení náhrady nákladů z 15. 7. 2019 vůči žalované ad 2), že žalobkyně kvalifikovaně vyzývala žalované k zaplacení náhrady škody ve výši 827.993 Kč. Z výzvy k zaplacení náhrady nákladů – doúčtování z 8. 4. 2021 adresované oběma žalovaným včetně doručenky a dodejky, že žalobkyně vyzývala žalované k doplacení náhrady nákladů za úraz [jméno] [příjmení] ve výši 29.840 Kč.

8. Z korespondence z 5. 2. 2019, 4. 7. 2019, 25. 7. 2019, 22. 4. 2021 a 13. 5. 2021, že žalovaný ad 1) a shodně žalovaná ad 2) odmítli k výzvě žalobkyně zaplatit náhradu nákladů s argumentací, že se nedopustili žádného protiprávního jednání, které by zavinilo újmu na zdraví [jméno] [příjmení].

9. Z oznámení Policie ČR z 11. 10. 2016, že sděluje žalobkyni, že [jméno] [příjmení] dne 9. 8. 2016 v 14.24 hodin, v [obec], ul. [ulice], [adresa], provozovna [anonymizováno] – práce na skladové hale, utrpěl zranění, u něhož je podezření, že bylo způsobeno jednáním neznámé osoby spočívající v tom, že dne 9. 8. 2016 při montáži regálových konstrukcí došlo z přesně nezjištěné příčiny k uvolnění pravé vidle retraku, sloužícího ke zvedání břemen, a následnému pádu z výšky cca 11 m na zem, kde padající vidle o hmotnosti 68 kg zasáhla poškozeného pracovníka [jméno] [příjmení], který utrpěl dosud neupřesněné rozsáhlé poranění hlavy a byl letecky transportován na Traumacentrum ARO ORIM 3 FN Brno Bohunice.

10. Z příkazu Oblastního inspektorátu práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj (dále jen OIP) čj. [číslo] z 20. 10. 2016, že účastníkem řízení byl žalovaný ad 1), který byl shledán vinný ze správního deliktu na úseku bezpečnosti práce, kterého se dopustil tím, že podle zjištění inspektora při kontrole zahájené dne 15. 8. 2016 na pracovišti„ Montáže regálového systému na staveništi stavby [anonymizováno] [obec] VI. Etapa dostavby“, ul. [adresa], v souvislosti s kontrolou příčin a okolností pracovního úrazu [jméno] [příjmení] na uvedeném pracovišti řídil a obsluhoval předmětný vysokozdvižný vozík při montáži regálového sloupu o výšce 13 m, přičemž nezajistil na pracovišti, kde plnili úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, aby jeho činnost a práce byly prováděny tak, aby byli současně chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele. Při činnosti žalovaného ad 1) tak vznikalo nebezpečí, že při technické poruše jím obsluhovaného zařízení může dojít k ohrožení života a zdraví jiné fyzické osoby. Žalovaný ad 1) tak porušil ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, vztahující se k povinnosti (v návaznosti na § 12 a § 13 zákona č. 309/2006 Sb.) zajistit, aby jeho činnost a práce byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele. Co se týká způsobu spáchání správního deliktu, správní orgán uvedl, že šlo o nedbalost účastníka řízení a podcenění ohrožení života a zdraví jiné fyzické osoby, která se pohybovala a pracovala na pracovišti, kde účastník řízení vykonával svou činnost s vysokozdvižným vozíkem opatřeným výsuvným stožárem, na kterém bylo upevněno technické zařízení. Došlo k ohrožení života a zdraví dvou fyzických osob, což správní orgán pokládá za přitěžující okolnost. Pokud jde o následky správního deliktu, správní orgán uvádí, že došlo ke vzniku pracovního úrazu jiné fyzické osoby, a to v souvislosti s nedostatkem výše uvedeným. Při určení výše pokuty správní orgán přihlédl k poměrům, k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Za uvedený správní delikt lze uložit pokutu až do výše 1.000.000 Kč.

11. Z příkazu OIP čj. [číslo] ze dne 4. 11. 2016, že účastníkem řízení byla žalovaná ad 2), která byla shledána vinna ze správního deliktu na úseku bezpečnosti práce, kterého se jako zaměstnavatel dopustila tím, že podle zjištění inspektora při kontrole zahájené dne 15. 8. 2016 na pracovišti„ Montáže regálového systému na staveništi stavby [anonymizováno] [obec] VI. Etapa dostavby“, [anonymizováno] [adresa], před vznikem pracovního úrazu [jméno] [příjmení], když na místě úrazu byl přítomen i [jméno] [příjmení], nedodržela povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 103 zákoníku práce, neboť nevedla dokumentaci o informacích a pokynech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a vztahují se k rizikům zde popsaným, dokumentaci o informacích a pokynech o organizaci práce a o pracovních technologických postupech na uvedeném pracovišti při montáži ocelových konstrukcí skladových regálů, zejména o používání uváděného zařízení (vysokozdvižný vozík) a pravidlech pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovišti v průběhu montáže ocelových regálů. Na uváděném pracovišti tak vzniklo nebezpečí, že v průběhu vykonávané činnosti s uváděným technickým zařízením může dojít k ohrožení života a zdraví fyzických osob. Žalovaná ad 2) porušila ustanovení § 103 odst. 1 věta poslední za písm. l) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, vztahující se k povinnosti zaměstnavatele vést dokumentaci o informacích a pokynech. Žalované ad 2) byla uložena pokuta ve výši 15.000 Kč. V příkazu se výslovně uvádí, že při kontrole nebylo zjištěno, že by tento nedostatek byl v přímé příčinné souvislosti se vznikem pracovního úrazu [jméno] [příjmení].

12. Z rámcové smlouvy o dílo ze 4. 1. 2016 (čl. 17 spisu) a z rámcové smlouvy o dílo ze 4. 1. 2016 (čl. 72 spisu), že se jedná co do obsahu o naprosto totožné smlouvy dle ustanovení § 2586 a násl. o. z. s tím, že v pořadí první spolu uzavřeli žalovaná ad 2) v postavení objednatele a žalovaný ad 1) coby dodavatel a v pořadí druhou uzavřela žalovaná ad 2) rovněž jako objednatel s [jméno] [příjmení] coby dodavatelem. Předmětem plnění, mimo jiné, je montáž ocelových konstrukcí regálů a plošin, kdy dodavatel bude zajišťovat všechny práce v plném rozsahu a na svoji odpovědnost. V bodě 11. těchto smluv se stanoví bezpečnostní opatření a pojištění, dle kterých má dodavatel provést veškerá bezpečnostní opatření daná zákonem, kontrolními orgány státu, obchodními sdruženími a odbory, předpisy firmy nebo na svoji plnou odpovědnost přijmout taková opatření. Dále se zavazuje dodržovat bezpečnostní, hygienické, protipožární a ekologické předpisy. Dodavatel je odpovědný za ochranu zdraví a bezpečnosti práce svých zaměstnanců a subdodavatelů v místě realizace. Podpisem předmětné rámcové smlouvy měl dodavatel potvrdit, že pokud jde o předmět smlouvy, uzavřel pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetím stranám, jakož i pojištění svých vlastních zaměstnanců před pracovními úrazy.

13. Na tomto místě je třeba pro úplnost zmínit, že žalovaný ad 1) k dotazu soudu uvedl, že pojištění tak, jak je zmiňováno v rámcové smlouvě ke dni jejího podpisu, uzavřeno neměl.

14. Z rámcové smlouvy o dílo ze 4. 1. 2016 včetně příloh (čl. 76-79 spisu), že tuto uzavřela [právnická osoba] [anonymizováno] coby objednatel se žalovanou ad 2) jako zhotovitelem. Předmětem smlouvy byl závazek zhotovitele provádět za podmínek stanovených touto smlouvou pro objednatele montáž ocelových konstrukcí regálů a plošin v místě, které objednatel určí. V článku VIII. Závěrečná ustanovení se uvádí v bodě 2., že zhotovitel je oprávněn použít ke zhotovení díla dle této smlouvy třetích osob, odpovědnost za jednání těchto osob však nese i nadále sám, v bodě 5., že součástí smlouvy jsou základní pravidla – pokyny pro montáž, které se strany zavazují respektovat, smluvní strany se zavazují respektovat též obsah záznamu o provedení školení – seznámení s technickou dokumentací, podklady výrobce a návody na montáž, které tvoří přílohu č. 2 smlouvy – viz bod 6. V uvedeném článku v bodě 8. se stanoví povinnost zhotovitele dodržovat legislativu v oblasti BOZP včetně pravidelných školení BOZP pracovníků zhotovitele.

15. Ze souboru knih v oblasti BOZP a PO – [právnická osoba] včetně příloh (čl. 22-25 spisu), že dne 1. 8. 2016 žalovaný ad 1) a jednatel žalované ad 2) absolvovali vstupní školení - seznámení pracovníků s pracovištěm, které zahrnovalo, mimo další, i školení BOZP a PO, technologické a bezpečné pracovní postupy, návody k obsluze, místní provozní bezpečnostní předpisy. Uvedeného dne také došlo k předání a převzetí staveniště – viz zápis, kdy jako hlavní stavbyvedoucí zhotovitele je uveden [jméno] [příjmení] a ten je také uveden jako odpovědný zástupce zhotovitele odpovědný za zajištění podmínek BOZP, přítomný po celou pracovní dobu na stavbě.

16. Z úředního záznamu PČR čj. [anonymizováno] [číslo] z 9. 8. 2016, že [celé jméno žalovaného] bezprostředně po úrazu popsal, jak a kde se v kritický okamžik pohyboval [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a ostatní pracovníci, jakým způsobem probíhala montáž sloupů, co v daný okamžik dělali, jak podle něho proběhl úrazový děj, kde kdo v ten okamžik stál. Zmínil, že je to [jméno] [příjmení], kdo jim konkrétně přiděloval práci a byl za ni zodpovědný. Odpoledne po obědě kolem 14. hodiny montovali sloupy, montovali se ve dvojicích, zrovna to byl sloup vpravo ze dvojice, v takovém případě je sloup uvázán na levou vidli retraku, pravá vidle je v tuto chvíli nevyužitá a ční do volného prostoru. Poté, co sloup spustil na zem a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zajistili nosníky k tomuto sloupu, tak s retrakem začal vyjíždět dozadu, aby následně odjel pro další sloup, přitom, tedy při uvolnění lana, je ve vizuálním kontaktu s dvojicí montující nosníky a ti mu dají zpravidla hlasem pokyn. [jméno] [příjmení] byl v tu chvíli vpravo, při vyjíždění od sloupu zaregistroval pohyb vidle vpravo, tedy volné vidle ve směru dolů a její následný pád, stihl zařvat něco jako„ pozor“, bylo to velmi rychlé. [jméno] [příjmení] neregistroval, ten byl vlevo mimo vidle, [jméno] [příjmení] se možná stačil podívat nahoru, pak viděl, jak vidle proletěla na zem. Vypadalo to, že ho vidle zasáhla jen okrajově, není si jistý, jestli přímo při pádu nebo odrazem od země.

17. Z úředního záznamu PČR čj. [anonymizováno] [číslo] z 9. 8. 2016, že [jméno] [příjmení] vypověděl, že retraky si na montáže pronajímají, nevlastní žádný. Skutečnost, že vidle na retraku se dají sejmout v poloze uprostřed věže, nevěděl, ani ho na to nikdo neupozornil, běžně se vidle na takových zařízení sundávají do boku. V průběhu montáže se pozice vidlí nijak nemění, není to k ničemu zapotřebí, používá se buď jedna, nebo druhá vidle. Byl na obědě, když mu po 14. hodině volal p. [celé jméno žalovaného], aby přijel, že se stal úraz. Odpovědnost za montáž regálového systému má on osobně.

18. Z úředního záznamu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, Územní odbor Svitavy, Oddělení obecné kriminality SKPV (dále jen PČR) čj. [anonymizováno] [číslo] z 10. 8. 2016, že [jméno] [příjmení] uvedl, že retrak má počítač, který hlásí veškeré poruchy, žádná podrobnější kontrola stroje se tedy nedělá, pouze zběžná, stroj neukazuje, pokud je vidle špatně zajištěná, vidle na retraku byly nastaveny a zajištěny již při předání firmou [právnická osoba], nikdo se zajištěním vidlí a se samotnými vidlemi od převzetí nemanipuloval, byly ve stejné poloze, nikdo neměl důvod s nimi manipulovat. [celé jméno žalovaného], že provádí pravidelně kontrolu retraku, běžných věcí, zda funguje způsobem, jakým má fungovat, vidle na retraku jsou zajištěny vrchní záklapkou, kdy tato, aby řádně jistila, musí zapadnout mezi drážky, pokud při zavření nezapadne mezi drážky, musí se ručně zacvaknout, vidle na retraku měli nastavené z půjčovny, nevšiml si, že by s jejich nastavením někdo manipuloval, že by vidlí do něčeho strčil nebo že by vidle byla uvolněná, obě vidle byly ve stejné výškové úrovni. [celé jméno žalovaného] dále popsal, jakým způsobem pracovali, že je během činnosti stále ve stroji, neopouští ho, stroj má počítač, který upozorňuje na různé chyby, ale odjištění vidlí nehlásí.

19. Z úředního záznamu PČR čj. [anonymizováno] [číslo] z 10. 8. 2016 (čl. 167-168 spisu), že [jméno] [příjmení] popsal, jakým způsobem probíhala předmětná montáž sloupů, uvedl, jak podle něho proběhl úrazový děj, zmínil, že když sloup k vidli zajišťoval, nevšiml si, že by vidle nebyla zajištěna, vidle nebyly hned vedle sebe, byly každá asi v půlce své strany, kdyby byla vidle na jiném místě, nedostal by se k tomu, všimli by si toho, vidle mu nepřišla nijak uvolněná, vidle byly ve stejné úrovni, žádného poškození si nevšiml. Myslí si, že s vidlemi nikdo nemanipuloval, retrakt, se kterým pracovali, se používal pouze ke stavení sloupů. Předepsané ochranné pomůcky měli, i [jméno] [příjmení].

20. Z úředního záznamu PČR čj. [anonymizováno] [číslo] z 10. 8. 2016, že toliko zaznamenává zajišťování potřebných dokladů ve věci pracovního úrazu [jméno] [příjmení].

21. Z úředního záznamu PČR čj. [anonymizováno] [číslo] z 13. 12. 2016, že [jméno] [příjmení] podniká jako instruktorka řízení motorových vysokozdvižných vozíků, je zkušebním komisařem v oboru a provádí technické kontroly vysokozdvižných vozíků. Vypověděla, že dne 11. 7. 2016 provedla školení z platných norem a předpisů, včetně uživatelské příručky k vysokozdvižnému vozíku – retrak – výrobce BT, typ RRE 250E, a to i u osob [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného]. Proškolila je mimo jiné i z bezpečné manipulace, jako je najíždění do regálu apod. Na místě, kde došlo ke zranění, byla 12. 8. 2016, dívala se na konkrétní vozík, neshledala žádné technické závady. Před použitím měl vozík zkontrolovat p. [celé jméno žalovaného]. Ví, že následně provedli během asi jedné hodiny montáž a postavení asi 5 až 6 kusů sloupu regálu, kdy až poté došlo k pádu vidlice, toto není schopna komentovat ani zdůvodnit. Je možné, že pracovník, který prováděl uvazování sloupu k vidli, manipuloval s vidlí, ale to jsou pouze její dohady. V případě takové manipulace by obsluha stroje o tom ani nevěděla, neboť mu ve výhledu brání zvedací zařízení. K předložené fotodokumentaci z místa tedy k fotografiím, na kterých je zachycena spadlá vidle, uvedla, že vidle je v poloze zajištěná, tedy zajišťovací kolík je vysunut, což je patrné i z páky excentru. Řidič vozíku ze svého místa vidí při zvedání břemene na uvedený excentr, tedy měl by vidět, že tato páka byla v zajištěné poloze. Jmenovaná uvedla, že z jakého důvodu vidle spadla, neví, vše jsou pouze její domněnky. V době, kdy je zdvihací zařízení zvednuto, tak se pod ním nesmí nikdo pohybovat. Je však pravdou, že postup stavby regálu byl ve firmě stanoven tak, že se pracovníci museli pod vidlemi pohybovat, což nebylo v souladu s bezpečností práce, avšak jinak nebylo možné provést montáž regálu.

22. Z úředního záznamu PČR čj. [anonymizováno] [číslo] z 22. 2. 2017, že [celé jméno žalovaného] vypověděl, že retrak převzal od p. [příjmení] v [obec] při realizaci stavby, kdy se společně seznámili se všemi funkcemi, tedy i se zabezpečením vidlí pomocí páčky excentru, při školení v [obec] byli dne 11. 7. 2016 seznámeni se strojem na základě uživatelské příručky, školila je paní [příjmení]. Kontrolu rektraku prováděl tak, jak bylo stanoveno v příručce, tedy před každým započetím práce, tj. ráno, při příchodu z oběda, při každém opuštění vozíku. Ten den i po příchodu z oběda kontroloval vidle tak, že je uchopil do rukou a silně s nimi zahýbal, vizuálně zkontroloval i páčku excentru zabezpečující posuv vidle. Poslední kontrolu před úrazem [jméno] [příjmení] provedl před započetím práce při návratu z oběda. [jméno] [příjmení] upozorňoval, aby se nepochyboval pod zvednutými vidlemi, avšak vzhledem k montážnímu postupu a charakteru montážních prací, byla fáze, kdy se pod vidlí pohyboval. Vidle z nezjištěných příčin spadla. Neviděl, že by [jméno] [příjmení] nebo [jméno] [příjmení] odjišťovali některou z vidlí na retraku a následně s nimi manipulovali. Není si vědom toho, že by s vidlemi narazil do nějaké překážky, vzhledem k váze vidle by to bylo jistě poznat na stroji a cítili by to i jmenovaní, kteří stavěli sloup. Pokud byl na třetím příčníku shora ve výšce cca 9 metrů nalezen otěr tmavé barvy, tak mu není známo, jak k otěru došlo. Příčníky jsou na místo realizace stavby přiváženy v kamionu, ze kterého jsou skládány pomocí vysokozdvižného vozíku a následně překládány na vidle retraku, dále příčníky přišly do kontaktu s vidlemi retraku při nakládce na vysokozdvižnou plošinu, která se používá při umísťování příčníků do konečné polohy na sloupech. Není schopen říci, kdy se skvrna dostala na příčník, ale myslí, že to bylo při tomto. Veškeré vidle, se kterými přišel uvedený příčník do styku, jsou typově shodné, neboť oba další vozíky byly shodného výrobce. Není si vědom, že by došlo k manipulaci s vidlemi, myslí, že takto byly nastaveny již z půjčovny. Na předmětném vozíku nebyla po nehodě shledána ani uplatňována žádná závada.

23. Ze sdělení OIP ze 7. 9. 2017 žalobkyni, že bylo pravomocně ukončeno správní řízení s podnikající fyzickou osobou – se žalovaným ad 1) a byla mu Příkazem čj. [číslo] z 20. 10. 2016 uložena sankce za spáchání správního deliktu na úseku bezpečnosti práce, v obsahu jsou pak sdělovány shodné skutečnosti jako v příkazu OIP pod bodem 11.

24. Z výpisu žalovaného ad 1) z živnostenského rejstříku, že žalovaný ad 1) je podnikající fyzická osoba s předmětem podnikání, mimo jiné, přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti. Z výpisu žalované ad 2) z obchodního rejstříku, že žalovaná ad 2) je obchodní firma s předmětem podnikání, mimo jiné, zámečnictví, nástrojářství.

25. Z osnovy o školení BOZ včetně prezenční listiny (čl. 83-84 spisu), že se jednalo o školení zaměstnanců o BOZP se zaměřením na návody k obsluze a analýz rizik, kdy přílohou je seznam strojů a zařízení, které firma používá a s jejichž návody byli účastníci seznámeni, svým podpisem stvrdili, že výkladu o předpisech rozuměli, znalosti byly ověřeny pohovorem. Zúčastnili se [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

26. Ze sdělení PČR z 25. 1. 2019 (čl. 91 spisu), že k dotazu právní zástupkyně žalovaného ad 1) ze dne 23. 1. 2019, PČR sděluje, že věc pracovního úrazu [jméno] [příjmení] byla šetřena pod [číslo jednací] a byla dne 1. 3. 2017 dle ustanovení § 159a/1 tr. řádu odložena, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu, rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 3. 2017.

27. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] pod [číslo] (čl. 99-109 spisu) včetně dodatku a příloh (čl. 110-116 spisu), že tento byl vyžádán PČR Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, územní odbor Svitavy, Oddělení obecné kriminalita SKPV v trestní věci neznámého pachatele (pracovní úraz ve spol. [anonymizováno] [obec], poškozený [jméno] [příjmení]), pro přečin těžké ublížení na zdraví podle § 147/1 odst. 1 tr. zákoníku. V obsahu znaleckého posudku se uvádí v bodě 1.2.9, 1.2.10, že na místě se nepodařilo zjistit způsob uvolnění vidlice, které následně vedlo k jejímu pádu na zem, prověřováním bylo zjištěno poškození třetího příčníku od shora, stopa je v délce 20 cm a končí ve vzdálenosti 40 cm od modrého sloupu shora, neznámým předmětem, je zde podezření kontaktu vidle vozíku s příčníkem v době způsobení zranění [jméno] [příjmení], oděry obou stop byly zaslány ke znaleckému zkoumání. V bodě 1.2.11 je konstatováno, že stopy mají podobné chemické složení a barvu a mohou pocházet ze stejného zdroje, stopa č. 1 vykazuje znak shodné skupinové příslušnosti, tj. druhové shody se stopou č.

2. Znalec se tak domnívá, že pravá volná vidle nemohla být zajištěna ve své pracovní poloze, vidle za předpokladu řádného zabezpečení fixačního dříku pomocí páčky excentru, fixační dřík se z této polohy svévolně nemůže z jakýchkoliv příčin uvolnit a tím uvolnit vidli zavěšenou na vedení vidle z nastavené pracovní polohy, což znalec odzkoušel ve firmě [právnická osoba] Dle úvahy znalce, při nevyjetí vozíku s vidlemi ve zdvižené poloze z prostoru montáže bylo zahájeno obsluhou vozíku spouštění rámu vozíku s vidlemi v nebezpečném prostoru montovaných ocelových konstrukcí a v úrovni 3. volného konce příčníku od shora došlo k nárazu s otěrem pravé volné vidle tohoto příčníku, sjetí vidle do montážního prostoru vidlí a k jejímu volnému pádu na podlahu haly, to zapříčinilo těžká poranění hlavy pana [příjmení]. Podle technického protokolu ze dne 4. 1. 2016 byl stroj bez závad, dle znalce tak z uvedeného vyplývá, že stroj byl i v době pádu vidle v odpovídajícím technickém stavu, nikde ve spise není od nájemce přiložen doklad o nějaké technické závadě. Znalec zmínil, že v policejním spise nebyla popsána poloha dříku excentru stabilizace pravé volné vidle proti posuvu a následnému pádu, ani pořízena názorná fotodokumentace, provedl proto návštěvu u [právnická osoba] za účelem pořízení fotodokumentace a popisu zařízení. Dle znalce [celé jméno žalovaného] nedodržel pravidla zvedání a následného spouštění zvedacího rámu vozíku s vidlemi v tom, že nevyjel s vozíkem (po krátkém spuštění zvedacího rámu za účelem vysunutí vidlí za zakotveného sloupu prostřednictvím silnějšího nekončitého lana k levé vidli) do prostoru manipulační komunikace a až poté měl zahájit bezpečné spouštění rámu s vidlemi, čímž by se vyvaroval kontaktu pravé, volné vidle nezajištěné páčkou excentru, s třetím příčníkem od shora ve výšce cca 9 m s následným pádem vidle na zem podlahy haly. Dle znalce detailní prohlídkou shodného vozíku dne 9. 2. 2017 bylo zjištěno, že z prostoru řidiče vozíku je dobrý přehled na polohu obou páček excentrů vidlí vozíku. K uvedenému je třeba podotknout, že tvrzení o kontaktu……nemá oporu v provedeném dokazování……Znalec při svých závěrech nevycházel z bezprostřední prohlídky předmětného vozíku ani místa samého, jak sám uvedl, v policejním spise neměl k dispozici popis ani fotodokumentaci. Policie také věc odložila - viz bod 26.

28. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení – sledované období od 9. 8. 2016 do 31. 12. 2016 čl. 118-147 spisu, z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení – sledované období 9. 8. 2016 – 31. 7. 2018 z čl. 148-156 spisu, z vyúčtování zdravotní péče - sledované období 9. 8. 2016 – 6. 9. 2016 čl. 228-232, že žalobkyně řádně vyčíslila veškeré náklady, které hradila v příčinné souvislosti s újmou na zdraví [jméno] [příjmení] dne 9. 8. 2016, a to za výkony záchranné služby, za vyšetření a ošetření, za zdravotní transport, za výkony v ústavní péči, za léčivé přípravky a zdravotnické prostředky, za cesty lékaře v návštěvní službě, za výkony v ambulantní péči, za léky na receptech, léčebné a ortopedické pomůcky. V prvně uváděném sledovaném období se jednalo o částku celkem 1.274.724,64 Kč, v druhém o částku celkem 381.260,52 Kč, a v posledním o částku celkem 59.678,61 Kč. Žalobkyně žalované kvalifikovaně vyzvala k úhradě částky 857.833 Kč, tedy poloviny nákladů vynaložených na zdravotní péči, když sama uzavřela, že z 50 % si úraz zavinil sám [jméno] [příjmení].

29. Ze sdělení OIP z 14. 10. 2016 Policii ČR (čl. 160-162 spisu), že OIP nepřísluší posuzovat, kdo úraz zavinil a ani v jaké míře, v rámci svých kompetencí OIP řeší objektivní odpovědnost zaměstnavatele za zaměstnance, tedy co bylo porušeno ze strany zaměstnavatele. V připojené zprávě z kontroly šetření pracovního úrazu [jméno] [příjmení] se mimo jiné uvádí, že příčinu pádu vidlice vysokozdvižného vozíku (dále jen VZV nebo retrak) se nepodařilo zjistit. Zjištěná porušení předpisů jsou uváděna shodně, jako v příkazech pod body 11., 12.

30. Z emailové korespondence na čl. 193-195 spisu, včetně fotodokumentace, která je její součástí, že se jedná o emailovou korespondenci žalobkyně s [jméno] [příjmení], manažerem technické podpory firmy [právnická osoba], s připojenou fotodokumentací, kdy k dotazům žalobkyně jmenovaný v obecné rovině vysvětluje technická data a přesně definované technologické postupy, jak vidlice správně nastavit, zajistit, kontrolovat, jakož i zajištění bezpečnosti osob v prostoru pod vysutým břemenem. S ohledem na skutečnost, že chybí popisná i obrazová dokumentace jak z místa úrazu, tak i samotného rektraku, nemají tyto listiny k řešenému případu podstatnou vypovídací schopnost.

31. Z výpovědi žalovaného ad 1), že si stojí za tím, co vypovídal před PČR, tak, jak bylo čteno k listinným důkazům a plně na to odkázal. Dále uvedl, že po úrazu byla změna v postupu práce taková, že pracovník přidržoval sloup lanem, aby tedy nebyl přímo pod tím břemenem, nicméně při umístění sloupu na zem musel pracovník přistoupit a tento zajistit. I ten úraz se stal tak, že ten sloup už stál a pan [příjmení] přistoupil s panem [příjmení], aby ho zajistili. V tu chvíli tam byl pouze pan [příjmení], protože se jednalo o zajištění sloupu z jeho strany. Stavbou sloupu žalovaný ad 1) měl na mysli celý ten proces, tedy příjezd, postavení toho sloupu a odjezd, tak, jak popisoval před policií. Tento postup je standardně daný, nikdo mu předem neříkal, jak co má dělat. Pokud zahajoval práci na retraku či tuto přerušil, opustil místo řidiče, tak vždy následně, kdy zahajuje práci, tak si zkontroluje vidlice, to také dělal v rozhodující okamžik. Minimálně pan [příjmení] a pan [příjmení] byli přítomni tomu, když tyto kontroly prováděl. Retrak se po tom úrazu odstavil, byl předmětem zkoumání vyšetřovatelů, jestli se pokračovalo v práci s tímto retrakem nebo s jiným, není schopen říci. V rozhodný den provedl kontrolu retraku po obědě, poté bylo provedeno umístění 10 sloupů, z retraku vůbec po celou dobu neslezl a pak se teprve stal ten úraz. Podmínky a postup prací tak, jak byl v okamžiku úrazu, zůstal naprosto shodný i nadále, pouze jak zmiňoval, používalo se to lano na přidržování sloupu. Moment, ve kterém došlo k úrazu, to je, že pracovník přistoupí a zajistí postavený sloup, zůstal i nadále zcela shodný. Lano se používalo pouze na převoz toho sloupu z místa na místo, tedy pro časový úsek, ve kterém k úrazu nedošlo. Úraz se stal v okamžiku, kdy vyjížděl od umístěného sloupu, vidle byly ještě nahoře.

32. Z fotodokumentace (čl. 211-215 spisu), předložené žalovaným ad 1) ve zvětšeném a barevném provedení (čl. 238-247 spisu), že dle žalovaného ad 1) se tato týká vozíků, které všechny mají zajištění vidlice šroubem, přes který se při svém pohybu vidlice nedostane a nemůže se tak uvolnit, předmětný retrak ale takovéto zajištění už z výroby vůbec neměl. Předmětný retrak mu byl předán [jméno] [příjmení] jako funkční, způsobilý provozu, měl vědomost, že vidlice je zajištěna dříkem.

33. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že žalovaný [celé jméno žalovaného] přítomný [jméno] [příjmení] jsou jeho bývalí pracovní kolegové. Ví, že tam tenkrát došlo k uvolnění vidle na retraku, jejímu pádu a zranění [jméno] [příjmení]. Dlouhodoběji již v tu dobu se jmenovanými spolupracoval na takovýchto montážích. Nejen při této montáži, ale při všech ostatních, pokud se pracovalo s vysokozdvižným vozíkem, tak vždy chlapi, nejen [celé jméno žalovaného], tento kontrolovali. Ví, že [celé jméno žalovaného] vždy ten retrak před zahájením práce kontroloval a činil tak i po přestávce. Prováděli společně s [jméno] [příjmení] činnost uvazování sloupů, jejich stavění a připevňování k příčkám, aby byly stabilní. Svědek v ten moment byl na vnitřní straně, myšleno toho sloupu, takže ho upevňoval k té příčce. Vždy si každý upevňuje ten sloup na své straně sám, druhé strany, resp. druhé vidlice si nevšímá. Laicky lze celý postup takovéto montáže popsat asi tak, že řidič retraku najede vidlemi nad sloup, v místě, kde je domluveno, že se to bude vázat, jeden ten sloup uváže, začne se to zvedat, aby se to umístilo na místo, kde je třeba sloup zajistit. Přitom je u sloupu jeden tzv. vodič, který hlídá, aby se ten sloup nerozhýbal. Dojede se na místo, kde je potřeba sloup ukotvit, ukotví se, aby nebyl pod vidlemi, sjede se kousek vidlemi, aby retrak mohl vyjet ven a odjede, druhý člověk zajistí tu druhou stranu tou druhou příčkou, aby byl sloup zajištěn. Dle svědka po celou dobu přímo pod těmi vidlemi nikdo není. Pokud pracuje on na své straně, tak je odstoupený z boku, kde má manipulační lano a na druhé straně je pracovník, který zrovna neváže a je úplně mimo vidlice. Celou věc si pamatuje pouze tak, že uslyšel výkřik„ bacha“ a ustoupil několik kroků, [jméno] [příjmení] rovněž ustoupil, ale víc svědek neví. Přesněji již není schopen k celé věci něco říci, jako například, kde ležela vidlice, kde byl pan [příjmení] a podobně, to skutečně již neví. Ten úraz se [jméno] [příjmení] stal po obědě a svědek myslí, že nějakou část těch sloupů již stačili udělat. Po obědě se pracovalo plynule, pauza nebyla, myšleno, než se stal ten úraz. K otázce zajištění vidle svědek uvedl, že není schopen se vyjadřovat, nemá papíry na retrak, měl vždy pouze vědomost, že [celé jméno žalovaného] retrak kontroloval. Ta vidle je po celou dobu zajištěna, je tam nějaký kolík, svědek s vidlemi nikdy nehýbal, neví, jestli ten konkrétní den s těmi vidlemi [jméno] [příjmení] hýbal, ví, že někdy, když se tam nemohl vejít, s nimi manipuloval. Pokud si vidli odjistí, tak logicky je to i on, kdo ji musí znovu zajistit. Nedokáže posoudit, jestli by se dalo pracovat a usazovat ten sloup s uvolněnou vidlicí. Spadla vidlice na stranu pana [příjmení], neví, jak padala, viděl ji už ležet na zemi. Bylo přesně organizačně domluveno, co kdo bude na té stavbě dělat. [jméno] [příjmení] byl člověk, který při své práci extrémně dodržoval veškeré předpisy. [jméno] [příjmení] mezi nimi procházel, kontroloval je, občas jim pomáhal, dá se říci, že to tam celé organizoval. Ve dnech, kdy tam pracovali, tam [jméno] [příjmení] byl, byl tam i v ten osudný den. Svědek si nedokáže vůbec vysvětlit, jak k úrazu mohlo dojít, rozhodně z jeho pohledu nemohlo dojít k přímému zásahu vidlí na [jméno] [příjmení], zřejmě nějak uskočil nebo se ta vidle odrazila.

34. Z výpovědi jednatele žalované [právnická osoba] [příjmení], že uvedl, že to, co vypovídal před policií, tak jak bylo čteno k listinným důkazům, tak za tím si stojí, plně na to odkazuje. Potvrdil, že to byl on, kdo stanovil způsob montáže těch sloupů, kdo práci organizoval, říkal, kdo co bude dělat a rovněž tak proškoloval, co se týče bezpečnosti. Každý den se na té stavbě pohyboval. Žádné podstatné porušení bezpečnosti práce v průběhu nezaznamenal. Ochranné pomůcky měli samozřejmě všichni přidělené. Bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaštiťovala Skanska a ta tam také měla svého bezpečáka. Z jeho strany nikdy nebyl upozorněn, že by jeho pracovníci porušovali bezpečnost práce. Není proveditelné, aby [celé jméno žalovaného] ze svého místa řidiče retraku mohl nějakým způsobem uvolnit vidlici. Není nikde stanoveno, že by při každém postavení sloupu měl řidič z retraku slézt a zkontrolovat připevnění vidlice. Všechny retraky nejsou shodně konstruovány, určitě se tak děje v souladu s nějakými normami, ale identické nejsou. V době, kdy došlo k úrazu, již s [celé jméno žalovaného] i [jméno] [příjmení] dlouhodobě spolupracoval cca 10 let. Nikdy v minulosti se mu nestalo, že by došlo k pádu vidlice. Minimálně ráno každý den kontroloval [celé jméno žalovaného], jestli provedl kontrolu retraku. Práce byla zorganizována tak, že se [jméno] [příjmení] neměl vůbec pod těmi vidlicemi ocitnout, zda nějakým způsobem vkročil či odskočil či se odrazila ta vidlice, to není schopen již říci. Když tam přišel, [jméno] [příjmení] ležel na zemi, až u protějšího regálu, rozhodně neležel přímo pod retrakem, ležel bokem. Rozhodnutí inspektorátu se nebránil hlavně proto, že se tam nejednalo o vytýkání věcí, které by přímo souvisely s tím úrazem. Skutečnost, že po úrazu se začaly sloupy přivazovat na lana, neměla vůbec žádný vliv na vidlice retraku. <b>Provedeným dokazováním považuje soud za prokázané následující skutečnosti:</b> 35. Pojištěnec žalobkyně [jméno] [příjmení] dne 9. 8. 2016 v 14:24 hodin, v [obec], ul. [ulice], [adresa], provozovna [anonymizováno] – práce na skladové hale, utrpěl zranění, u něhož bylo podezření, že bylo způsobeno jednáním neznámé osoby spočívající v tom, že dne 9. 8. 2016 při montáži regálových konstrukcí došlo z přesně nezjištěné příčiny k uvolnění pravé vidle retraku, sloužícího ke zvedání břemen, a následnému pádu z výšky cca 11 m na zem, kde padající vidle o hmotnosti 68 kg zasáhla poškozeného [jméno] [příjmení], který utrpěl dosud neupřesněné rozsáhlé poranění hlavy a byl letecky transportován na Traumacentrum ARO ORIM 3 FN Brno Bohunice – viz sdělení Policie ČR žalobkyni z 11. 10. 2016. Věc pracovního úrazu [jméno] [příjmení] byla šetřena Policií ČR pod [číslo jednací] a byla dne 1. 3. 2017 dle ustanovení § 159a/1 tr. řádu odložena z důvodu, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 3. 2017 – viz sdělení Policie ČR z 25. 1. 2019.

36. V posuzované věci není mezi účastníky sporné, že v daném případě se jednalo o montáž regálového systému na staveništi [anonymizována dvě slova] [obec], kdy objednatel stavby byla [právnická osoba], zhotovitel [právnická osoba] Žalovaný ad 1) zde pracoval jako podnikající fyzická osoba na základě smlouvy se žalovanou ad 2) a žalovaná ad 2) prováděla dílo pro [právnická osoba] Úrazový děj, resp. úraz, který se stal 9. 8. 2016, spočíval v tom, že došlo k pádu zdvižné pravé vidlice vysokozdvižného vozíku o hmotnosti 68 kg z výšky 10 metrů a došlo k zásahu do hlavy [jméno] [příjmení]. Předmětný vozík obsluhoval a řídil žalovaný ad 1). Sporné pak není ani to, že předmětný retrak předala k provozu žalovanému ad 1) žalovaná ad 2).

37. Žalovanému ad 1) byl tedy předmětný retrak předán žalovanou ad 2), respektive jejím jednatelem [jméno] [příjmení], jako funkční, po technické kontrole, způsobilý provozu, při školení v [obec] dne 11. 7. 2016 se seznámili se všemi funkcemi, i se zabezpečením vidlí pomocí páčky excentru, žalovaný ad 1) tedy měl vědomost, že vidlice je zajištěna dříkem. Žalovaný ad 1) prováděl kontrolu rektraku tak, jak bylo stanoveno v příručce, tedy před každým započetím práce, tj. ráno, při příchodu z oběda, při každém opuštění vozíku. Dne 9. 8. 2016 žalovaný ad 1) i po příchodu z oběda kontroloval vidle tak, že je uchopil do rukou a silně s nimi zahýbal, vizuálně zkontroloval i páčku excentru zabezpečující posuv vidle. K nárazu vidlemi do nějaké překážky nedošlo, s ohledem na váhu vidle by byl náraz poznat na samotném retraku a cítili by ho i ti, kteří stavěli sloup. Celý postup montáže probíhal tak, že přímo pod vidlemi nikdo nebyl. Vidle spadla z nezjištěných příčin. Tyto skutečnosti jsou zřejmé z výpovědí svědků a z listin shora vypsaných.

38. Z provedeného dokazování je zřejmé, že neexistuje popisová ani obrazová dokumentace z místa samého, ani předmětného retraku, jak zmínil i [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Znalec [příjmení] [příjmení] prohlížel jiný vysokozdvižný vozík a jeho závěry nevycházejí z faktů o skutečném průběhu úrazového děje a stavu předmětného rektraku před a po tom, co k pádu pravé vidle došlo. Jak shora již zmíněno, tento znalec byl ustanoven Policií ČR, která ale nakonec věc sama odložila. Rovněž instruktorka [jméno] [příjmení] uvedla, že z jakého důvodu vidle spadla, neví, vše jsou pouze její domněnky.

39. Zodpovědnost za stav předmětného retraku, který byl předán žalovanému ad 1) k provádění montáže, nepochybně nesl [jméno] [příjmení], respektive žalovaná ad 2). Podle technického protokolu ze dne 4. 1. 2016 byl stroj bez závad, i znalec [příjmení] [příjmení] uvedl, že stroj byl i v době pádu vidle v odpovídajícím technickém stavu, nikde v policejním spise není od nájemce přiložen doklad o nějaké technické závadě.

40. Pro úplnost je třeba zmínit, že v provedeném dokazování nemá oporu ani úvaha znalce, že při nevyjetí vozíku s vidlemi ve zdvižené poloze z prostoru montáže bylo zahájeno obsluhou vozíku spouštění rámu vozíku s vidlemi v nebezpečném prostoru montovaných ocelových konstrukcí a v úrovni 3. volného konce příčníku od shora došlo k nárazu s otěrem pravé volné vidle tohoto příčníku, sjetí vidle do montážního prostoru vidlí a k jejímu volnému pádu na podlahu haly, to zapříčinilo těžká poranění hlavy pana [příjmení]. Z listin shora vypsaných ani ze svědeckých výpovědí, nelze učinit závěr, že dne 9. 8. 2016 došlo při montáži k nějakému nárazu pravé vidle, ze skutečnosti, že byl nalezen otěr nelze bez dalšího učinit závěr kdy, jak a kým se tak stalo.

41. OIP nepřísluší posuzovat, kdo úraz zavinil a ani v jaké míře, v rámci svých kompetencí OIP řeší objektivní odpovědnost zaměstnavatele za zaměstnance, tedy co bylo porušeno ze strany zaměstnavatele. Ve zprávě z kontroly šetření pracovního úrazu [jméno] [příjmení] uvádí OIP, že příčinu pádu vidlice vysokozdvižného vozíku se nepodařilo zjistit. OIP ve svých příkazech konstatuje, že žalovaný ad 1) porušil ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, vztahující se k povinnosti (v návaznosti na § 12 a § 13 zákona č. 309/2006 Sb.) zajistit, aby jeho činnost a práce byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele. V případě žalované ad 2) pak OIP konstatuje, že tato porušila ustanovení § 103 odst. 1 věta poslední za písm. l) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, vztahující se k povinnosti zaměstnavatele vést dokumentaci o informacích a pokynech. K tomu je třeba dle soudu dodat, že z provedeného dokazování vyplynulo, že na zmíněném pracovišti v rozhodnou dobu žádní zaměstnanci jiného zaměstnavatele nebyli, byli zde pouze osoby samostatně výdělečně činné.

42. V této souvislosti je namístě zmínit, že dle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, podle jeho části druhé„ ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI ČINNOSTI NEBO POSKYTOVÁNÍ [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]“ § 12 - Na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o a) zaměstnavatele, který je fyzickou osobou18) a sám též pracuje, b) fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu19), c) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené v písmenu a) nebo b), d) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí, e) další členy rodiny, kteří jsou zúčastněni na provozu rodinného závodu podle zvláštního právního předpisu33), se vztahuje § 101 odst. 1, 2 a 5, § 102, § 104 a § 105 zákoníku práce a § 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Z uvedeného je tak zřejmé, že na žalovaného ad 1) jako fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost, se ustanovení § 101 odst. 4 zákoníku práce nevztahovalo a na žalovanou ad 2) jako právnickou osobu a zhotovitele stavby se nevztahovalo ustanovení § 103 odst. 1 zákoníku práce.

43. OIP v případě žalovaného ad 1) volila výši pokuty ve spodní hranici. Při určení výše pokuty správní orgán přihlédl k poměrům, k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Za uvedený správní delikt lze uložit pokutu až do výše 1.000.000 Kč.

44. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, co bylo příčinou uvolnění a pádu pravé vidlice retraku, čím a kdo toto uvolnění zavinil. <b>Na základě prokázaného skutkového stavu, činí soud následující závěry:</b> 45. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

46. Nárok zdravotní pojišťovny na náhradu nákladů vynaložených na léčení jejího pojištěnce podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb. je dán pouze v tom rozsahu, v jakém zaviněné protiprávní jednání třetí osoby je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na jeho ošetření a léčení; v rozsahu, v jakém příčinou vynaložených nákladů bylo spoluzavinění pojištěnce, není dána příčinná souvislost vzniku těchto nákladů se zaviněným protiprávním jednáním třetích osob (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1113/2002, uveřejněný v časopise Právní rozhledy č. 1/2004 s. 42). Spoluzavinění poškozeného v rozsahu 50 % ostatně připouští i žalobkyně a zohledňuje jej ve svém žalobním požadavku.

47. V souladu s ust. § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud vzhledem k datu škodní události - 9. 8. 2016, věc, tj. naplnění předpokladu zaviněného protiprávního jednání třetí osoby včetně příčinné souvislosti mezi tímto jednáním a vznikem škody, posoudil podle § 2894 a násl. o. z.

48. Otázkou příčinné souvislosti se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 3. 4. 2019 sp. zn. 25 Cdo 3823/2018, kdy uvádí, že o vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem porušení právní povinnosti škůdce či právem kvalifikované okolnosti, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu (škodné události), ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou. Je-li příčin, které z časového hlediska působí následně (jde o tzv. řetězec postupně nastupujících příčin a následků), více, musí být jejich vztah ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. Na druhé straně řetězec příčin nezakládá příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou jen tehdy, vstupuje-li do děje jiná, na jednání škůdce nezávislá skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 245/2000). K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4841/2009). Časové hledisko pak není jediným ani rozhodujícím kritériem a příčinnou souvislost nelze zaměnit za souvislost časovou, neboť újma může být důsledkem škodné události, i když nevznikla v době škodné události, ale později (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 1990, sp. zn. 1 Cz 86/90).

49. Jen ze samotné skutečnosti, že žalovaný ad 1) byl OIP shledán vinným ze správního deliktu na úseku bezpečnosti práce – viz bod 10. rozsudku, neobstojí tvrzení žalobkyně, že příčinou vzniku škody bylo spáchání tohoto správního deliktu žalovaným ad 1). Jestliže vidlice spadla z nezjištěných příčin, nemůže být zmíněný správní delikt žalovaného ad 1) podstatnou příčinou vzniku škody na zdraví poškozeného.

50. V rozsudku ze dne 5. 9. 2019 sp. zn. 25 Cdo 83/2019 pak Nejvyšší soud vyložil, že zjišťuje-li se v řízení o náhradu škody, zda protiprávní úkon škůdce, případně právem kvalifikovaná okolnost, a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku, je otázka existence příčinné souvislosti otázkou skutkovou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, dále jen„ Soubor“, C 1025, nebo rozsudek ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 915/2005). Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde tedy o otázku skutkových zjištění. Právní posouzení příčinné souvislosti pak spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být existence vztahu příčiny a následku zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 915/2005, nebo ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3334/2006, Soubor C 5514). O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo (conditio sine qua non). Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou. Je-li příčin více, působí z časového hlediska buď souběžně anebo následně, aniž se časově překrývají; v takovém případě je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 245/2000 nebo ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3585/2007, Soubor C 8673). V řadě souvisejících příčin nejsou všechny příčiny stejně významné a je třeba odlišit právně podstatné příčiny od příčin právně nepodstatných a aplikovat je na konkrétní případ. Je přitom nutno odlišit tzv. faktickou (přirozenou) kauzalitu od kauzality právní, neboť ne všechny fyzikální příčiny jsou významné z hlediska právního pojetí příčinné souvislosti. Právní kauzalita (někdy nazývaná též přičitatelnost) není neomezená a je užší než kauzalita faktická (Tichý, L., Hrádek, J.: Deliktní právo, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2017, s. 140, bod 245). Řešení je třeba hledat v teorii adekvátnosti kauzálního nexu. Jejím základním rysem a účelem je vyloučit netypické škody, které mohly vzniknout v důsledku náhodných okolností a v důsledku nepředvídatelných jevů. Škůdci nelze přičítat následky, se kterými objektivně nebylo možno počítat. Adekvátnost kauzality je třeba posoudit ex ante z hlediska škůdce – jaké okolnosti bylo možno z hlediska optimálního pozorovatele v postavení škůdce rozpoznat. Teorie adekvátnosti kausálního nexu vychází z toho, že smyslem subjektivní odpovědnosti za škodu je nařídit náhradu škody tam, kde škůdce škodu způsobil, ačkoli mu lze vytknout, že ji způsobit nemusel, že mohl jednat jinak. Tato odpovědnost tedy předpokládá, že vůbec bylo v lidských silách předvídat, že předmětné jednání bude mít za následek danou škodu. Základním kritériem, ze kterého vychází teorie adekvátnosti, je tedy předvídatelnost škodního následku. Tím se velice podobá dalšímu předpokladu subjektivní odpovědnosti za škodu, a to kritériu zavinění, přesněji její nedbalostní formě. Odlišují se jen subjektem, podle kterého se předvídatelnost následku poměřuje. V případě zavinění je jím sám (typizovaný) jednající subjekt, zatímco při zjišťování adekvátnosti příčinné souvislosti je kritériem hypotetický zkušený (tzv. optimální) pozorovatel, tedy myšlená osoba, která zahrnuje veškerou zkušenost své doby. Tento optimální pozorovatel tak personifikuje znalosti a zkušenost své doby. Je zřejmé, že co je předvídatelné pro konkrétní subjekt, musí být předvídatelné i pro tzv. optimálního pozorovatele (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 1. 2007, sp. zn. I. ÚS 312/05). Příčinná souvislost jako jeden z nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu je tedy dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého (přirozeného) chodu věcí i obecné zkušenosti, respektive poznatků adekvátním následkem protiprávního úkonu či škodní události (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1222/2012 nebo ze dne 15. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 3285/2015).

51. Zásadní při zjišťování příčinné souvislosti je, za jakou konkrétní újmu je požadována náhrada. V daném případě požaduje žalobkyně náhradu vynaložených nákladů na poskytnuté služby v souvislosti s újmou na zdraví svého pojištěnce [jméno] [příjmení], kterou jmenovaný utrpěl při pádu zdvižné pravé vidlice vysokozdvižného vozíku, ke kterému došlo z nezjištěných příčin. Na základě zjištěného skutkového stavu, je nutno uzavřít, že bezprostřední příčinou vzniku této škody, bez níž by ke vzniku škody nedošlo, je nepochybně právě uvedený pád pravé vidlice retraku, ke kterému ale nedošlo porušením právní povinnosti žalovaným ad 1) zakládající odpovědnost podle § 2894 a násl. o. z. Mezi porušením povinnosti na úseku bezpečnosti práce, respektive žalovaným ad 1) spáchaným správním deliktem, a vznikem škody, proto není vztah příčiny a následku.

52. Soud tedy učinil závěr, že žalobkyní vynaložené náklady na léčbu jejího pojištěnce, poškozeného [jméno] [příjmení], nebyly vynaloženy v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného ad 1).

53. S ohledem na prokázaný skutkový stav, soud uzavřel, že zákonné předpoklady odpovědnosti žalovaného ad 1) ve smyslu ust. § 55 zákona č. 48/1997 Sb. nebyly naplněny. Potažmo pak logicky ani dle ust. § 2914 o. z. u žalované ad 2). Žalobu je tak namístě v celém rozsahu zamítnout.

54. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaní měli ve věci plný úspěch a uložil žalobkyni povinnost nahradit jim náklady řízení. Žalobkyně je povinna plnit v pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a do rukou zástupkyň žalovaných v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

55. Náklady řízení žalovaného ad 1) představovaly náklady vynaložené na právní zastoupení, kdy bylo přiznáno v souladu s vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, 10x 11.620 Kč za 10 úkonů právní služby z žalované částky ve výši 827.993 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 7 bod 6. cit. vyhl.), a to 18. 1. 2019 převzetí a převzetí zastoupení, 30. 9. 2019 vyjádření k žalobě, 11. 10. 2019 vyjádření k žalobě, 30. 10. 2019 doplnění tvrzení, 22. 1. 2020 jednání soudu, 2. 3. 2020 vyjádření k podání žalobkyně z 13. 1. 2020, 26. 8. 2020 jednání soudu, 26. 11. 2020 vyjádření k doplnění žaloby z 23. 10. 2020, 24. 3. 2021 jednání soudu, 12. 4. 2021 doplnění vyjádření; 3x 11.740 Kč za 3 úkony právní služby z žalované částky ve výši 857.833 Kč (§ 11 odst. 1 písm. d), g), § 7 bod 6. cit. vyhl.), a to 23. 6. 2021 jednání soudu, 8. 7. 2021 závěrečný návrh, 11. 8. 2021 jednání soudu. Dále dle § 13 citov. vyhl. paušální náhrady 13x po 300 Kč a částka 32.617 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem tedy částka 187.937 Kč. Pro úplnost je třeba dodat, že nebyl přiznán jeden úkon právní služby, a to za vyjádření k závěrečnému návrhu žalobkyně, neboť k tomuto úkonu nebyl žalovaný ad 1) soudem vyzýván a takovýto úkon již nelze považovat za úkon ve věci samé.

56. Náklady řízení žalované ad 2) představovaly náklady vynaložené na právní zastoupení, kdy bylo přiznáno v souladu s vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, 9x 11.620 Kč za 9 úkonů právní služby z žalované částky 827.993 Kč ( (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 7 bod 6. cit. vyhl.), a to 20. 9. 2019 příprava a převzetí zastoupení, 23. 9. 2019 vyjádření k žalobě, 30. 10. 2019 vyjádření k žalobě, 22. 1. 2020 jednání soudu, 28. 2. 2020 vyjádření k žalobě, 26. 8. 2020 jednání soudu, 24. 11. 2020 vyjádření k doplnění žaloby, 24. 3. 2021 jednání soudu, 19. 4. 2021 doplnění vyjádření, 1x 2.300 Kč vyjádření k rozšíření žaloby, 2x 11.740 Kč za 2 úkony právní služby z žalované částky ve výši 857.833 Kč (§ 11 odst. 1 písm. d), g), § 7 bod 6. cit. vyhl.), a to 23. 6. 2021 jednání soudu, 16. 7. 2021 závěrečný návrh. Dále dle § 13 citov. vyhl. paušální náhrady 12x po 300 Kč, náhrada cestovních výdajů ve výši 2.358, za ztrátu času 2.400 Kč a částka 29.131 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem tedy částka 167.849 Kč.