11 C 5/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Růženou Janečkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 1.510 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.510 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.510 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 1.510 Kč s příslušenstvím, jak shora ve výrokové části vypsáno. Vylíčila, že žalovaný dne 5. 3. 2020 cestoval v Jihlavě, na lince hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], (dále jen„ předchůdkyně“), přičemž se přepravnímu kontrolorovi neprokázal platným jízdním dokladem. Na základě této skutečnosti žalobkyně požaduje zaplatit jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč za porušení Smluvních přepravních podmínek pro autobusovou a trolejbusovou dopravu osob v Jihlavě.

2. Žalovaný zůstal v tomto sporu zcela nečinný, k žalobě se nevyjádřil.

3. Soud v dané věci rozhodl bez nařízení jednání, tak jak to připouští § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

4. Z předložených listin soud učinil tato skutková zjištění: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] vyplývá, že žalovaný dne 5. 3. 2020 v 18:39 hod. cestoval linkou C hromadné dopravy provozované předchůdkyní, přičemž se přepravnímu kontrolorovi neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil své povinnosti cestujícího veřejné hromadné dopravy. Žalovanému bylo uloženo zaplatit přirážku ve výši 1.500 Kč a jízdné ve výši 10 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 9. 2021, že předchůdkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn dopisem. Ze Smluvních přepravních podmínek pro autobusovou a trolejbusovou dopravu osob v Jihlavě, že se výše přirážky k jízdnému bez platného jízdního dokladu stanovuje na 1.500 Kč. Z tarifu jízdného MHD v Jihlavě [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], že cena jednotlivého základního jízdného je 10 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 9. 2021, že zástupkyně žalobkyně kvalifikovaně vyzývala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 1.691,37 Kč nejpozději do 12. 10. 2021.

5. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě osob, na základě které vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jízdné za přepravu do místa určení.

6. Dle § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na jeho straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému nebo prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému; na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Dle § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Soud rovněž aplikoval § 7 a § 15 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu a § 18 a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě.

7. Z podaného návrhu je patrné, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o přepravě, na základě které byl žalovaný povinen zaplatit jízdné, což však neučinil. Žalovaný tvrzení žalobkyně nezpochybňoval, proto soud žalobě zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když přihlédl i k procesnímu postoji žalovaného, který se žalobě nijak nebránil.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná a zároveň splnila zákonnou povinnost spočívající v zaslání předžalobní upomínky sedm dní před podáním návrhu na zahájení řízení (§ 142a odst. 1 o. s. ř.), přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to ve výši 1.489 Kč. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), což je odměna za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) a d), § 14b odst. 1 bod 1., advokátního tarifu) za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Advokátovi byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. Žalovaný je povinen nahradit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

9. Žalovaný je povinen plnit v pariční lhůtě, v obvyklé lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 4 o. s. ř.