111 C 10/2021

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Růženou Janečkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 35.105 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35.105 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 13. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.756 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve shora označené věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná je dědičkou po zemřelém zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozeném dne 29. 5. 1964, posledně bytem [adresa žalované], zemřelém dne [datum] (dále jen zůstavitel). Se jmenovaným zůstavitelem žalobkyně uzavřela dne 19. 4. 2014 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které mu poskytla úvěr v celkové výši 93.192 Kč. Ten se zůstavitel zavázal splácet dle splátkového kalendáře. U Krajského soudu v Hradci Králové probíhalo na zůstavitele coby dlužníka insolvenční řízení pod sp. zn. [spisová značka] od 12. 5. 2014 a pravomocně skončilo 26. 6. 2018. Předmětná pohledávka byla zjištěna v tomto insolvenčním řízení a činila 94.007 Kč. Žalobkyně pohledávku v této výši přihlásila do pozůstalostního řízení po zůstaviteli, které bylo vedeno u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. [spisová značka] a dle sdělení tohoto soudu odpovídá za pasiva žalovaná. Žalovaná coby dědička uplatnila výhradu soupisu, pozůstalost byla předlužena. V rámci insolvence byla na předmětnou pohledávku přijata platba ve výši 11.036,54 Kč. Žalovaná tak odpovídá za pohledávku ve výši 35.105 Kč, na pokus o smírné řešení však nereagovala a pohledávku nesplácí. Žalovaná zůstala v tomto sporu zcela nečinná, k žalobě se nevyjádřila. Z předložených listin soud učinil následující skutková zjištění: Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 19. 4. 2014 a z oznámení žalobkyně o schválení úvěru ke smlouvě [číslo] ze dne 2. 5. 2014, ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru [číslo] že žalobkyně coby poskytovatel uzavřela se zůstavitelem jako klientem úvěrovou smlouvu, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout zůstaviteli spotřebitelský úvěr ve výši 41.000 Kč, když zápůjční úroková sazba činila 150,86 %; celková částka k úhradě byla 93.192 Kč, základní doba trvání úvěru 24 měsíců, 24 splátek po 3.883 Kč. Z dokladu o vyplacení úvěru je zřejmé, že zůstaviteli byl poskytnut žalobkyní úvěr ve výši 41.000 Kč dne 30. 4. 2014. Z přehledu plateb – [jméno] [příjmení] – [číslo], že dne 18. 10. 2019 byla v rámci insolvenčního řízení vyplacena na uvedenou úvěrovou smlouvu částka 11.036,54 Kč. Ze sdělení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 14. 10. 2020 ve věci sp. zn. [spisová značka], že žalované jako pozůstalé manželce bylo potvrzeno nabytí dědictví jako jedinému dědici po zemřelém zůstaviteli [jméno] [příjmení]. Žalovaná jako dědička uplatnila výhradu soupisu, obvyklá cena majetku pozůstalosti byla stanovena částkou 310.808,99 Kč, výše dluhů pozůstalosti částkou 734.586,64 Kč, pozůstalost byla předlužena o 423.777,65 Kč. Do pasiv pozůstalosti byla zahrnuta i pohledávka žalobkyně z titulu smlouvy [číslo] ve výši 94.007 Kč. Z výzvy ze 4. 2. 2021, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 35.105 Kč s tím, že splatnost pohledávky je ke dni 4. 3. 2021. Podle ust. § 1701 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen o. z., dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Podle ust. § 1706 věta první o. z., uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše nabytého dědictví. V souzené věci tedy žalované svědčí povinnost k úhradě dluhu ve výši 35.105 Kč s příslušenstvím. S ohledem na prokázaný skutkový stav činí soud následující závěry. V daném případě se jedná o závazek ze smlouvy o úvěru uzavřené dle ust. § 2395 a násl. o. z. Dle tohoto ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla zůstaviteli peněžní prostředky, tedy svoji povinnost stanovenou smlouvou splnila, zatímco zůstavitel svoji povinnost nesplnil a žalobkyni peněžní prostředky nevrátil. Soud proto postupoval v souladu s citovanými ustanoveními, shledal žalobní nárok důvodný a uložil žalované, jakožto dědičce odpovědné za tento zůstavitelův dluh, povinnost tento uhradit tak, jak ve výroku pod bodem I. uvedeno, tedy včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení (§ 1970 o.z.). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení tak, jak požadovala, tedy ve výši 1.756 Kč, což je zaplacený soudní poplatek. Žalovaná je povinna plnit v pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud v dané věci rozhodl bez nařízení jednání, tak jak to připouští § 115a o. s. ř.