115 C 20/2020

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Dariou Vaňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 24.437 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21.484 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21.484 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, částku 2.953,23 Kč, úrok 25,8 % ročně z částky 18.162,22 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 43.200 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Ohledně zbývajícího požadavku žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení úroku ve výši 17,41 % ročně z částky 18.162,22 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 5.482 Kč k rukám její právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Podanou žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 24.437 Kč s příslušenstvím. V žalobě vylíčila, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena prostředky komunikace na dálku smlouva o úvěru [číslo] (žalovaný smlouvu podepsal dne [datum]), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč, který se žalovaný spolu s úrokem ve výši 52,88 % ročně zavázal splácet ve 36 měsíčních splátkách po 1.000 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje srpnem 2019 dle splátkového kalendáře. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází i z jiných zdrojů. Žalovaný podmínky smlouvy řádně neplnil a ocitl se v prodlení s úhradou splátek úvěru. Do data zesplatnění byla žalobkyni uhrazena dne 22. 8. 2019 částka 1.000 Kč, dne 19. 9. 2019 částka 1.000 Kč, dne 18. 10. 2019 částka 1.000 Kč, dne 19. 11. 2019 částka 1.000 Kč, dne 19. 12. 2019 částka 1.000 Kč, dne 22. 1. 2020 částka 1.000 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení se sedmou a osmou splátkou v trvání 30 dnů, uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty 2 x 499 Kč dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru. V důsledku tohoto prodlení dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 x 200 Kč (prodlení se zaplacením sedmé a osmé splátky v délce patnáct dnů). Protože se žalovaný ve vztahu k sedmé splátce splatné 20. 2. 2018 dostal do prodlení delšího než 65 dnů, došlo k 26. 4. 2020 k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny. Žalobkyně uplatnila dále nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. od 28. 4. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tedy žalobou uplatnila požadavek na zaplacení částky 20.086,28 Kč odpovídající dlužné jistině ve výši 18.162,22 Kč, dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 1.924,06 Kč. Dále požadavek na zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 20.086,28 Kč od 28. 4. 2020 do dne vyhotovení žaloby, úrok z prodlení ve výši 43,21 % ročně z částky 18.162,22 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 43.200 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, a proto soud jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: -) výpisem [obec] národní banky, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení -) předsmluvním formulářem byly žalovanému poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru -) výpisem NRKI, výpisem z účtu žalovaného, že byla před uzavřením smlouvy o úvěru, posuzována jeho schopnost úvěr splácet -) smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], že se žalobkyně zavávala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úroky v 36 měsíčních splátkách po 1.000 Kč splatných nejpozději 20. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (část A smlouvy). Celkem se žalovaný zavázal zaplatit 36.000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 52,88 % ročně. Bylo sjednáno, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, resp. úrok běží i po zesplatnění úvěru, když přirůstá k původní nesplacené jistině (max. do výše 120% celkové částky, tj. 43.200 Kč – část B) čl. 2, část A) smlouvy). Pro případ prodlení v trvání 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou dlužnou splátku (max. do výše 2.999 Kč za kalendářní rok) čl. 6 smlouvy; byla sjednána povinnost nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč při prodlení s každou splátkou při prodlení 15 dnů (nejpozději do zesplatnění úvěru) – čl. 6 smlouvy a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru ode dne následujícího po zesplatnění do zaplacení jistiny (čl. 6 smlouvy). Smlouva o úvěru obsahuje ujednání o tom, že při prodlení kterékoli splátky o délce 65 dnů dochází automaticky k zesplatnění úvěru (čl. 6 smlouvy); dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalovanému, že akceptovala návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] předložila žalovanému rozpis splátek ve splátkovém kalendáři; -) dokladem o vyplacení úvěru, že dne [datum] byla žalovanému bezhotovostně vyplacena částka 20.000 Kč -) dopisy ze dne 23. 3. 2020, 20. 4. 2020 byl žalovaný informován o prodlení, vyzván k plnění a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru -) dopisem ze dne 26. 4. 2020 oznámila žalobkyně žalovanému, že v důsledku prodlení s plněním závazku dle úvěrové smlouvy tyto činí splatné, vyzvala žalovaného k plnění a upozornila na možný soudní spor -) z listiny nazvané jako karta klienta, že na dluh byla uhrazena částka 6 x 1.000 Kč; žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán -) předžalobní výzvou ze dne 2. 9. 2020 byl žalovaný o zaplacení upomenut právní zástupkyní žalobkyně s upozorněním na možné soudní řízení -) dle veřejně dostupných statistických údajů [obec] národní banky o úrokových sazbách korunových úvěrů na spotřebu poskytnutých obyvatelům v červenci 2019 činila průměrná výše úrokových sazeb 8,6 %.

4. Soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, (a spotřebitelem) byla prostředky komunikace na dálku dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o. z.). Protože se žalovaný dostal do prodlení s vrácením poskytnutého úvěru, došlo k zesplatnění zůstatku úvěru. Požadavek na vrácení dlužné částky úvěru tedy soud posoudil jako důvodný.

5. Dle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob. Soud se tedy zabýval tím, zda je platné ujednání o úroku, resp. zda není v rozporu s dobrými mravy, neboť neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům (§ 580 odst. 1 o. z.). K takové neplatnosti právního jednání soudu přihlédne i bez návrhu (§ 588 věta první o. z.).

6. V daném případě byl sjednán úrok ve výši 52,88 % ročně (žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku ve výši 43,21 % ročně). Soud se tedy zabýval otázkou přiměřenosti sjednaného úroku a jeho souladu s dobrými mravy. Soud aplikoval judikaturu Nejvyššího soudu ČR, v němž dovolací soud dospěl k závěru, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužníku uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček; u půjček na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, kde je vyšší míra rizikovosti pro věřitele než u peněžních ústavů, nemusí být v závislosti na okolnostech konkrétního případu nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1587/2015 je potřeba v rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu; pokud smluvený úrok víc než desetinásobně převyšuje průměrnou výši úroků uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček v době jejich sjednání, jedná se o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

7. Podle § 1802 věta druhá o. z. platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které banky poskytují v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

8. Soud tedy s ohledem na shora uvedené posoudil závazek žalovaného zaplatit žalobkyni úrok ve výši 52,88 % ročně v hrubém rozporu s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., tj. jako neplatné ujednání (§ 547 o. z.), k němuž je nutné přihlížet i bez návrhu účastníků. Žalobkyně, jak je uvedeno shora, uplatnila nárok na zaplacení úroku z úvěru ve výši 43,21 % ročně. Soud však přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na zaplacení úroku ve výši 25,8 % ročně odpovídající trojnásobku úrokové míry peněžních ústavů v době, kdy byl žalovanému úvěr poskytnut (8,6 % x 3), jenž lze považovat za přiměřený a odpovídající dobrým mravům. Ve zbytku požadavku na zaplacení úroků převyšující sazbu 25,8 % však byla žaloba zamítnuta (výrok II).

9. Naopak žaloba byla důvodná ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvní pokuty, jež byla sjednána pro případ prodlení (§ 2048 o. z.), nákladů na upomínání (§ 112 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) a zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Žalobkyně byla neúspěšná toliko ve vztahu k části příslušenství, a proto jí soud přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu (§ 142 odst. 3, § 142a o.s.ř.) Náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.126 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění, návrh ve věci samé - § 11odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, za 1 úkon právní služby (účast při jednání [datum] - § 11odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) po 2.100 Kč dle § 14b odst. 3, § 7 bod 5., § 8 odst. 1 advokátního tarifu, 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 1 x náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu, navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o.s.ř. (756 Kč), tj. celkem 5.482 Kč.

11. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

12. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů.