119 C 3/2020

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem Národní číslo , PSČ obec o zaplacení 85 700 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení 85 700 Kč s úrokem ve výši 7% měsíčně z částky 85 700 Kč od 21.9.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 58 559,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna nahradit ČR - Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě náklady řízení 10 640 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 85 700 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazenou část ceny díla. Zpočátku žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 25.11.2018 ústně smlouvu, jíž se žalobkyně žalovanému zavázala vyrobit a nainstalovat kovové oplocení rodinného domu ve [adresa] (dále oplocení) a žalovaný se za to žalobkyni zavázal zaplatit dohodnutou cenu podle rozpočtu 205 700 Kč včetně DPH (nejprve byla dohodnuta cena 160 000 Kč + DPH, následně byla ale cena po souhlasu žalovaného navýšena s ohledem na změnu v jedné bráně v rámci zakoupení silnějšího motoru jeho pohonu na 170 000 Kč + DPH) - bez DPH přitom vynaložila žalobkyně na materiál 31 495,20 Kč, na zinkování a lakování 47 654,50 Kč, na elektrické pohony 34 600 Kč a na práci v podobě výroby oplocení a montáže 56 250,50 Kč, kdy předmětem díla nebyla instalace pohledových lišt. Co do úhrady ceny oplocení bylo dle žalobkyně dohodnuto, že 120 000 Kč bude uhrazeno formou zálohy, kdy žalovaný tuto zálohu i uhradil, a doplatek měl být uhrazen hotově při předání oplocení, při samotném předání však žalovaný žalobkyni sdělil, že jej uhradí bankovním převodem.

2. Co se týče průběhu zhotovení oplocení a doby jeho zhotovení bylo podle žalobkyně dojednáno, že žalovaný zajistí projekt a zděné sloupky plotu, na které žalobkyně následně nainstaluje do 30.4.2019 oplocení. Vzhledem k tomu, že ale žalovaný trval na změně projektu (změna typu brány, kdy bylo nutné zhotovit novou projektovou dokumentaci a zajistit jiný typ pohonu), byla doba dodání po vzájemné dohodě prodloužena do 31.8.2019.

3. Oplocení žalobkyně dokončila a předala žalovanému dne 24.8.2019 za účasti jednatele společnosti [právnická osoba], která dodávala jednotlivé komponenty. Při předání neměl žalovaný k oplocení žádné výhrady. Po zhotovení oplocení poté žalobkyně žalovanému vyfakturovala fakturou ze dne 13.9.2019 zbývající část dohodnuté ceny za zhotovení a instalaci oplocení ve výši 85 700 Kč včetně DPH. Tato faktura přitom byla zaslána žalovanému na jím užívaný email, žalovaný však na tento email nereagoval. Následně byla tato faktura žalovanému žalobkyní zaslána spolu s předžalobní výzvou dne 9.10.2019 žalovaný však na danou fakturu ničeho neuhradil.

4. K tvrzení žalovaného, že dohodnutá cena oplocení byla nižší, a to zejména s ohledem na protinabídku [právnická osoba], žalobkyně uvedla, že nabídka této společnosti je nabídkou na zhotovení zcela jiného a levnějšího typu brány.

5. Při závěreční řeči pak žalobkyně uvedla, že částka, o které se obě strany zmiňují (161 962 Kč) jako cena díla byla dohodnuta ještě předtím, než žalovaný požadoval po žalobci namontování silnějšího motoru na jednu z bran, čímž se cena zvýšila o 10 000 Kč, kdy je zcela absurdní, aby žalobkyně namontovala a předtím zakoupila jen ze svého uvážení silnější motor a nedojednala jeho koupi a namontování se žalovaným – cena poté, co byl zakoupen silnější motor, pak činila žalovanou částku. K otázce připočtení DPH k ceně díla poté žalobkyně uvedla, že žalovaný od počátku věděl, že žalobkyně je plátcem DPH, a že tak DPH k původní ceně požaduje. Nakonec žalobkyně uvedla, že dílo vykonala, přičemž výslovně uznala vady tohoto díla, které byly určeny znalcem v rámci ve věci vypracovaného znaleckého posudku (viz dále).

6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Tvrdil, že oplocení nebylo žalobkyní nikdy dokončeno a předáno, a to i přes opakované výzvy, žalobkyni tak dosud nevznikl nárok na zaplacení ceny - chybělo totiž nainstalovat dlouhou vodicí lištu na posuvné bráně a potřebné bezpečnostní zakončení (vytvoření konstrukce pro uchycení pojezdů), kdy při jejím uzavření hrozilo její vypadnutí. Rovněž chybělo nasazení záslepek na posuvných bránách a brance, namazání všech pantů, zatmelení všech spojů, zaslepení nesprávně provrtaných spojů v celokovovém plátu na neprůhledné bráně a osazení 5cm mezery u neprůhledné brány tak, aby dle požadavků žalovaného nebylo přes tuto bránu vidět. S ohledem na z toho plynoucí ohrožení života a zdraví své rodiny i veřejnosti, byl pak žalovaný nucen učinit tyto kroky sám, kdy k jejich provedení přistoupil po datu 30.9.2019. Na dokončení oplocení vynaložil žalovaný náklady v celkové výši 20 223 Kč. Nadto poté žalovaný instaloval i pohledové lišty po stranách vjezdu na neprůhledné bráně. Konečně byly jednotlivé dílce provrtány na nesprávných místech, kdy tyto vady byly opraveny záslepkami, což snižuje estetiku i kvalitu oplocení. Žalovaný se tudíž nyní nachází v situaci, kdy dílo nemůže řádně užívat a zároveň nemůže uplatnit vady díla, když dílo nebylo doposud dokončeno.

7. Zároveň žalovaný uvedl, že doba dodání byla dohodnuta na 30.4.2019, kdy poslední upřesnění parametrů oplocení bylo provedeno 16.3.2019, přičemž jednatel žalobkyně žalovanému sdělil, že dodání v termínu není žádný problém, o prodloužení termínu nepožádal. Žalobkyně poté žalovaného kontaktovala až 28.5.2019 s tím, že je potřeba uhradit 40 000 Kč na zinkování plotových dílců. K instalaci oplocení poté bylo ze strany žalobkyně přistoupeno až 8.6.2019, další kroky pak činila až 10.8.2019 a teprve v říjnu r. 2019 na místo přišli zástupci [právnická osoba] mont s.r.o. a nainstalovali motor pohonu brány.

8. Konečně žalovaný tvrdil, že celková dohodnutá cena díla dosahovala toliko 160 000 Kč celkem, tj. včetně DPH (k tomu odkázal na zákon o cenách a rozhodnutí NS sp. zn. 32 Odo 835/2002), když poukázal na to, že se rozhodl uzavřít danou smlouvu o dílo s žalobkyní právě z toho důvodu, že nabídla nižší cenu, než mu nabídla [právnická osoba] s.r.o., která mu nabídla zhotovení oplocení za cenu v rozmezí 180- 200 000 Kč. K navýšení sjednané ceny pak dle jeho tvrzení nikdy nedošlo - teprve po vzniku sporu mezi stranami žalobkyně žalovanému sdělila, že dojde k navýšení ceny, a to o DPH, žalovaný má tak za to, že žalobkyně měla původně záměr zhotovit oplocení bez faktury tak, aby nebylo nutné DPH hradit. Nadto žalovanému nikdy nebyla řádně doručena ani faktura vystavená na úhradu zbývající ceny díla ani předžalobní výzva.

9. V rámci závěrečné řeči poté žalovaný poukázal na to, že žalobkyně ve své závěrečné řeči uznala, že původní cena byla oněch 160 000 Kč, přičemž nezpochybňuje, že poté žalobkyně mohla požadovat navýšení takto sjednané ceny, rozhodně však neprokázala, že se na takovémto navýšení ceny strany dohodly. Rovněž pak navýšení původně sjednané ceny o DPH ze strany žalobkyně s odůvodněním, že žalobkyně je plátcem DPH a žalovaný si toho byl vědom, žalovaného vede k závěru, že původní cena mezi stranami byla sjednána právě na částku 160 000 Kč. Nakonec žalovaný uvedl, že nezpochybňuje výši ceny díla stanovenou ve znaleckém posudku vypracovaným ve věci (viz dále).

10. Mezi stranami bylo nesporné, že se dne 25.11.2018 dohodly, že žalobkyně žalovanému vyrobí a nainstaluje kovové části oplocení rodinného domu [adresa] ve [obec], a to kovovou bránu, kovanou branku, šroubovací bránu, pohon kované brány a 9 kovových plotových polí, přičemž v průběhu řízení obě strany potvrdily, že byly pohledové lišty na daném oplocení zhotoveny žalovaným. Rovněž mezi nimi bylo nesporné, že žalovaný uhradil v rámci zálohy na zhotovení tohoto oplocení 120 000 Kč. Naopak bylo mezi stranami zpočátku řízení sporné, kdy mělo být vše dokončeno, jaká cena mezi nimi byla sjednána, zda bylo oplocení řádně dokončeno a předáno, zda žalobkyně řádně odeslala žalovanému fakturu znějící na úhradu ceny oplocení a zda žalovaný dokončil oplocení sám. Soud proto ve věci prováděl dokazování co do těchto otázek, v rámci závěrečné řeči však dle názoru soudu žalobkyně učinila rovněž nesporným, že původní dohodnutá cena díla (před avizovanou změnou motoru) byla 160 000 Kč, resp. 161 962 Kč.

11. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

12. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že je žalovaný podílovým spoluvlastníkem pozemku p. č. st. 433 v obci [obec], jehož nedílnou součástí je rodinný dům [adresa], a to v rozsahu 1/8.

13. Podle cenové nabídky nabízela [právnická osoba] s.r.o. žalovanému zhotovení plotu u výše specifikovaného rodinného domu za cenu 156 815,46 Kč bez DPH. Dle emailu ze dne 20.11.2018 zaslala [právnická osoba] s.r.o. tuto nabídku na email [email]. Tuto emailovou adresu přitom dle svého sdělení užívá žalovaný. Téhož dne poté žalovaný vyhotovil emailovou zprávu, jejíž přílohou byla daná nabídka, pro adresáta [email].

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplývá, že si u něj žalovaný někdy v r. 2018 objednal zhotovení projektové dokumentace na oplocení daného rodinného domu pro potřeby ohlášení stavby, a to z betonových tvarovek s kovovými částmi. Svědek si nejprve zaměřil terén a následně dokumentaci zhotovil, v rámci dokumentace přitom neřešil kovové části plotu, rozhodující pro něj, resp. pro dokumentaci byl toliko průběh a tvar plotu. Po zhotovení prvotní dokumentace došlo podle svědka k nepatrné změně projektu, kdy došlo na popud žalovaného k rozšíření dvou pilířů, bylo to pravděpodobně někdy v průběhu r. 2018, a to pravděpodobně ještě před zastavením plotu. Po celou dobu byl svědek v kontaktu pouze se žalovaným, neví tak, co přesně bylo obsahem ujednání mezi žalobkyní a žalovaným.

15. Z emailu založeného v přílohové obálce č. 1 pod písm. c/ a z výpovědi svědka [příjmení] plyne, že dne 25.11.2018 p. [jméno] [příjmení] vyhotovil emailovou zprávu s předmětem Fwd: Oplocení pro adresáta [email]. Přílohu této zprávy tvořil soubor s názvem Oplocení.pdf, a to koordinační situační nákres novostavby oplocení. Podle emailu založeného v přílohové obálce [číslo] pod písm. d/ p. [jméno] [příjmení] vyhotovil dne 16.3.2019 emailovou zprávu s předmětem Fwd: pro adresáta [email]. Přílohu této zprávy tvořil soubor s názvem Plot Oprava.pdf, a to nákres rozvinutý pohled a řez.

16. Podle výpovědi svědka [příjmení], jednatele společnosti [příjmení] mont. s.r.o., zajišťovala společnost [právnická osoba] pro dané oplocení dva pohony na brány do hmotnosti 200 kg. K instalaci prvního pohonu došlo pravděpodobně někdy v srpnu r. 2019, přičemž bylo zjištěno, že je druhá brána těžší, takže bylo nutné zajistit jiný pohon, který pak přijeli nainstalovat o cca 1 měsíc později, tj. asi někdy v září r. 2019 - při této druhé instalaci přitom nebyl přítomen jednatel žalobkyně, došlo pouze k nainstalování motoru a naprogramování ovladače, žalovaný svědkovi nic nepodepisoval, přičemž svědek ani neviděl, že by žalovaný podepisoval něco jednateli žalobkyně při instalaci prvního motoru. Při druhé instalaci pak sám ničeho žalovanému nepředával, ani k tomu nebyl nikým zmocněn. Svědek již nevěděl přesná data a nevěděl ani, o jaké právní jednání se mezi žalobkyní a žalovaným jednalo, co bylo předmětem jejich dohody, do kdy mělo být plněno, ani jaká měla být sjednána cena, neví ani, jak se strany dohodly poté, co bylo nutné zajistit jiný pohon.

17. Z faktury [číslo] plyne, že ji vystavila dne 25.9.2019 společnost [právnická osoba] na jméno žalobkyně za akci [celé jméno žalovaného] [obec] n. D., a to za dodání dvou pohonů, dvou hřebenů, přijímač a montáž. Faktura zněla na 34 600 Kč a splatnost byla stanovena na 9.10.2019.

18. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že býval kamarádem jednatele žalobkyně p. [jméno] [příjmení], který jej přesvědčil, aby si oplocení nechal zhotovit žalobkyní, protože to bude mít levnější než od [anonymizováno], a to za celkovou cenu 160 000 Kč. Nadto mu p. [příjmení] přislíbil jeho zhotovení do dubna r. 2019, a to i poté, co žalovaný inicioval změnu projektové dokumentace. K dodání bran, plotových dílců a pohonu došlo v srpnu r. 2019. Oplocení však není dosud dokončeno, plná brána dokonce vypadla z pojezdu a je přes ni vidět, ačkoli žalovaný požadoval neprůhlednou bránu, proto žalovaný vše spravil, seřídil a zaslepil otvory. Tyto vady byl žalovaný připraven vytknout při předání. Nakonec žalovaný uvedl, že mu žalobkyně dodala veškerý stavební materiál potřebný ke zhotovení oplocení.

19. Dle daňového dokladu [číslo] výpovědi žalovaného vystavila dne 14.8.2019 žalobkyně na jméno žalovaného daňový doklad na dodání zinkové černé kované posuvné brány 3,5 m, šroubované černé zinkované plné brány 3m, 9 dílců černých zinkových plotových polí a jednoho pohonu kované brány [příjmení]. Tento doklad je přitom opatřen nečitelným podpisem, kdy žalovaný zpočátku sporoval, že se jedná o jeho podpis, v průběhu řízení ovšem uvedl, že se jedná o listinu prokazující dodání stavebního materiálu pro zhotovení oplocení a při své výpovědi uvedl, že se jedná o jeho podpis.

20. Dle fotografií založených na čl. 9-12 spisu, fotografií založených na čl. 70 – 75 spisu pořízených dne 12.8.2019 a dle nesporných tvrzení stran se u předmětného rodinného domu nachází zhotovené kované oplocení sestávající z 9 plotových polí, branky a dvou bran, jedné plné a jedné posuvné.

21. Podle fotografie založené na čl. 45 spisu kovová vodicí lišta nedoléhá k „ rolničkám.“ Z této fotografie však není možné učinit závěr, kdy byla pořízena, ani o jakou lištu se jedná (zda se jedná o lištu na předmětném oplocení, příp., na jaké jeho části). Na fotografii z čl. 45p je poté patrno, že na plné bráně nejsou zaslepeny otvory. Ani z této fotografie však nelze dovodit, o jaký plot se jedná (zda o předmětné oplocení, resp. o kterou jeho část) a kdy byla pořízena (zda během provádění instalace, či po jejím žalobkyní tvrzeném dokončení).

22. Z fotografie založené na čl. 58 a 59 spisu plyne, že byly pořízeny 10.8.2019 a jsou na nich zachyceny posuvné brány. Dle fotografie z čl. 60 spisu ke dni 13.8.2019, kdy byla daná fotografie pořízena, chyběla na jedné kovové trubce záslepka, není z ní ovšem patrno, o jakou přesně trubku se jedná. Podle fotografie z čl. 61, která byla pořízena dne 13.8.2019 nebyla k tomuto dni vodicí lišta na jedné z posuvných bran řádně ukotvena v „ rolničkách“. Všechny tyto fotografie však byly pořízeny před žalobkyní tvrzeným dokončením oplocení i před datem opuštění„ stavby“ oplocení dle tvrzení žalovaného.

23. Podle fotografie z čl. 62 vytékal ke dni 21.9.2019, kdy byla tato fotografie pořízena, z kovové části rez. Není z ní však patrno, o jakou část se jedná, resp. zda se jedná o předmětné oplocení.

24. Na čl. 63 spisu je založena fotografie, na níž je zachycena šíře kovového plátu, není z ní však patrno, o jakou věc se jedná, zda se jedná o dané oplocení, resp. o jakou jeho část. Na fotografii založené na čl. 64 je zachycena brána a lišta mezi bránou a sloupkem, která je z jiného materiálu, není z ní však patrno, o jakou věc se jedná, zda se jedná o dané oplocení, resp. o jakou jeho část. Na fotografiích založených na čl. 65, 66 a 109 spisu je patrné, že kovový plát zachycený na daných fotkách je provrtán i na jiných místech, než na místech nutných ke spojení, přičemž jsou tato„ hluchá místa“ zaslepena a vytéká z nich rez. Z žádné z těchto fotografií však nelze dovodit, kdy byly pořízeny (zda během provádění instalace, či po jejím žalobkyní tvrzeném dokončení).

25. Dle fotografie založené na čl. 105 je patrné kovové zajištění horního vedení brány. Z této fotografie však není patrné, kdy byla pořízena ani, zda se jedná o předmětné oplocení. Z fotografií založených na čl. 106, 107, 107 p.v., 108 je poté patrné toliko užití spojovacího materiálu a tmelu na kovaných částech, z těchto fotografií však není patrné, kdy byly pořízeny, ani, zda se jedná o předmětné oplocení. Na fotografiích založených na čl. 106 p.v. a 108 p.v. je zachycen černý kovaný plát přišroubovaný ke sloupku, není z nich však patrno, kdy byly pořízeny, ani zda se jedná o předmětné oplocení.

26. Podle daňových dokladů a faktur založených ve spisu na čl. 88 – 97 byly na jméno žalobkyně v době od července do srpna r. 2018 vystaveny daňové doklady za povrchovou úpravu KOMAXIT za 3 466 Kč; za koupi kovových čepiček za 94 Kč; za žárové zinkování a lakování za 24 477 Kč; za dvě samostatné kované rozety, kliky a ochranné rukavice za 2 033 Kč; za sweepování 3 461 Kč; za lakování 1 779 Kč; za žárové zinkování a lakování za 19 249 Kč; za žárové zinkování za 5 793 Kč; za konzoly, dojezdové kolečko, nosný vozík, vodící rolny a horní koncový doraz za 15 769 Kč a za bránu 11 289,30 Kč. Dle rozpočtu žalobkyně poté žalobkyně v rámci daného oplocení počítala s cenou použitého materiálu 31 495,20 Kč bez DPH, cenou zinkování a lakování 47 654,50 Kč bez DPH, s cenou elektrických pohonů včetně montáže 34 600 Kč bez DPH a prací, včetně drobného materiálu 56 250,50 Kč bez DPH. Z těchto dokladů však nelze dovodit, že se jedná o doklady související se zhotovením předmětného oplocení.

27. Ve věci byl vypracován znalecký posudek z oboru Ekonomika – ceny a odhady – nemovitosti a Stavebnictví – stavby obytné a stavby průmyslové, který soudu podal dne 30.12.2021 znalec [celé jméno znalce]. Znalec měl za úkol mimo jiné stanovit obvyklou cenu kovových částí oplocení ke dni 30.9.2019 (bez i s přihlédnutím k existujícím vadám), a to bez DPH, když soud s ohledem na procesní situaci v průběhu řízení dospěl k závěru, že je namístě věc posoudit dle úpravy bezdůvodného obohacení (viz dále), přičemž vycházel z toho, že dle § 13 a 14 zákona o DPH, podléhá této dani dodání zboží a poskytnutí služby, přičemž měl ale za to, že bezdůvodné obohacení nepředstavuje úplatu za uskutečnění tohoto plnění ve smyslu předmětných zákonných ustanovení, když se nejedná o dodání zboží, jelikož jde o finanční plnění a peníze podle § 4 odst. 2 zákona o DPH nejsou pro účely této daně považovány za zboží, ani o poskytnutí služby, pročež vydání bezdůvodného obohacení DPH nepodléhá (k tomu srovnej: DĚRGEL, Martin: DPH u bezdůvodného obohacení, OaO. Otázky a odpovědi v praxi, Wolters Kluwer, r. 2012, č. 9, s. 19, či analogicky rozhodnutí NS ze dne 15.12.2015, sp. zn. 32 Cdo 4189/2014). Z tohoto znaleckého posudku a z výslechu znalce vyplývá, že žalobkyně v rámci daného oplocení žalovanému dodala a zhotovila 9 ks plotových dílců, 1 branku, 1 posuvnou průhlednou kovanou bránu včetně elektrického pohonu [příjmení] [jméno] 2 a světelné závory [příjmení] 301 a 1 posuvnou neprůhlednou plnou bránu včetně elektrického pohonu [příjmení] [jméno] [příjmení] 2 se světelnou závorou [příjmení]

301. Ke dni 30.9.2021 přitom předmětné oplocení vykazovalo následující vady: 1. byly chybně umístěny vodicí rolny na konzole vodicího sloupku plné brány, kdy při dojezdu vyjel vodicí L profil brány z vodicích rolen (brána tak ztratila oporu v příčném směru a nebyla plně bezpečně provozuschopná), 2. v plné bráně byly ve 3 ks výplňových plechů o rozměrech 50*83 cm vyvrtány otvory pro šrouby průměru 8 mm v nesprávných místech (v každém plechu jsou tři takovéto otvory), které byly vyplněny tmelem s krytkami, což v ploše plechu vytváří dosti znatelné hrboly, pročež je znehodnoceno specifické pohledové řešení třírozměrné výplně brány, 3. U plné brány ve 3 jejích rámových polích nebylo provedeno oboustranné tmelení úzkých štěrbin vzniklých mezi rámem brány z ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm a k němu pouze bodově přivařeným obdélníkovým rámečkem šířky 45 mm z plechu tl. 5 mm (tyto úzké štěrbiny jsou náchylné ke štěrbinové korozi, kdy je z takto zkorodované štěrbiny následně vodou vyplavována rez, která znehodnocuje úpravu brány), 4. U průhledné kované brány nebyla osazena záslepka na konci vodorovného spodního ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm a záslepka na konci C-profilu 60*60*3,5 mm, 5. U plné brány nebyly zatmeleny technologické otvory v jejím rámu z ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm (tyto otvory jsou nutné k provádění povrchových úprav, před uvedením do provozu je však nutné je zatmelit, aby do nich nezatékala voda nebo v nich nedocházelo ke kondenzaci vodních par, protože by to zvyšovalo korozi uvnitř konstrukce a docházelo by k vyplavování rzi, která by znehodnocovala povrchovou úpravu brány), 7. U průhledné brány nebyly zatmeleny technologické otvory v jejím rámu z ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm (tyto otvory jsou nutné k provádění povrchových úprav, před uvedením do provozu je však nutné je zatmelit, aby do nich nezatékala voda nebo v nich nedocházelo ke kondenzaci vodních par, protože by to zvyšovalo korozi uvnitř konstrukce a docházelo by k vyplavování rzi, která by znehodnocovala povrchovou úpravu brány) a 8. Nebyly namazány panty. Žalovaný přitom po 30.9.2021 na daném oplocení provizorně opravil umístění vodicích rolen na konzole vodicího sloupku plné brány (konzola s vodicími rolnami byla posunuta zhruba o 10 cm směrem k dojezdové kapse a k novému přichycení konzoly ke sloupku se použil ocelový úhelník připevněný ke sloupku z boku), u plné brány ve všech jejích 3 rámových polích provedl oboustranné tmelení pružným tmelem úzkých štěrbin vzniklých mezi rámem brány z ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm a k němu pouze bodově přivařeným obdélníkovým rámečkem šířky 45 mm z plechu tl. 5 mm, u průhledné brány osadil záslepky na konci vodorovného spodního ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm a záslepku na konci C-profilu 60*60*3,5 mm, u plné brány zatmelil technologické otvory v jejím rámu z ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm a u branky namazal panty. Ke dni místního šetření pak oplocení stále vykazovalo určité vady, a to 1. Provizorní oprava vodicích rolen (na opravovaném místě je patrná rez na šroubu a ocelovém úhelníku, znehodnocení původní čistého pohledového řešení konstrukce sloupku a středového upevnění konzoly excentricky posunutým upevněním konzoly způsobeným chybným osazením vodicího sloupku na betonový základ žalobkyní), 2. Vyplněné otvory v plné bráně tmelem a krytkami, což vytváří značné hrboly a znehodnocuje třírozměrné výplně brány, 4. U plné brány není osazena záslepka na konci vodorovného spodního ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 ani záslepky na konci C-profilu 60*60*3,5 mm, 4. U průhledné brány nejsou zatmeleny technologické otvory v jejím rámu z ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm, 5. Začínající koroze plné brány v úzké štěrbině v místě styku rámu brány z ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm (skrytá vada, která se projevila až při provozu brány), 6. Vychýlení vodicího sloupku plné brány ze svislé polohy směrem k bráně (na horním konci provizorně vložena vzpěra mezi sloupek a zeď oplocení z betonových tvarovek bránící dalšímu vychylování sloupku, jedná se o skrytou vadu, která se projevila až při provozu brány) a 7. Otevření brány jen na 10 cm po přerušení dodávky elektrického proudu k elektrickému pohonu [příjmení] [jméno] [příjmení] 2 plné brány a obnově jeho dodávky, jedná se o skrytou vadu, která se projevila až při provozu brány). Znalec tedy dospěl k závěru, že zjištěná tržní cena kovaných částí plotu (ocenění prací a materiálu potřebných k výrobě a namontování kovových částí oplocení ke dni 30.9.2019 v cenové soustavě [právnická osoba] a s cenami stavebních prací, materiálů a výrobků v cenové úrovni 2019) činí 161 962 Kč bez DPH (tato cena obsahuje náklady na materiál i na práci) pro zhotovení těchto částí bez vad a nedodělků, při zohlednění výše specifikovaných vad, na jejichž odstranění je nutné vynaložit 19 400 Kč bez DPH (tato cena obsahuje náklady na materiál i na práci), znalec poté stanovil tržní hodnotu daných kovaných částí na 142 562 Kč bez DPH (tato cena obsahuje náklady na materiál i na práci), když uvedl, že v tomto případě není možné určit cenu obvyklou, když jsou posuzované kovové části oplocení atypickými výrobky a pro určení jejich obvyklé ceny porovnáním se znalci nepodařilo najít sjednané ceny stejných, popř. obdobných výrobků realizovaných ve 2. pololetí r. 2019 v obdobném místě, pročež je namístě v souladu s § 2 zákona č. 151/1997 Sb. vycházet z ceny tržní, přičemž lze podle [právnická osoba] říci, že směrné ceny mohou být chápany jako ceny obvyklé, když jsou počítány tak, aby přiměřeně odpovídaly nákladům, které jsou vynakládány v rámci provádění konkrétních prací na stavebních zakázkách (jde o standardně stanovené průměrné ceny jednotlivých stavebních prací, materiálů a výrobků v období dané cenové úrovně). Dále znalec uvedl, že si při místním šetření všiml, jak spolu žalovaný a jednatel žalobkyně hovoří, kdy při rozhovoru padala základní částka 160 000 Kč, a hlavní rozpor byl v otázce přičtení DPH a hovořilo se i o přičtení 10 000 Kč s ohledem na výměnu motoru, každý z nich přitom při tomto rozhovoru uváděl svůj názor.

28. Z faktury [číslo] vyplývá, že ji vystavila dne 13.9.2019 žalobkyně na jméno žalovaného za výrobu oplocení rodinného domu ve [obec], a to oplocení rodinného domu dle dodacího listu včetně 2x pohonu bran. Faktura zněla na celkovou částku 205 700 Kč, kdy byla započtena složená záloha 120 000 Kč, celkem tak faktura byla vystavena na úhradu zbývajících 85 700 Kč se splatností do 20.9.2019.

29. Dle emailu založeného v přílohové obálce [číslo] pod písm. f/ plyne, že dne 26.9.2019 p. [jméno] [celé jméno žalovaného] vyhotovil emailovou zprávu s předmětem Faktura pro adresáta [email]. Přílohu této zprávy tvořil soubor s názvem img 2019.

30. Z předžalobní výzvy, příslušné obálky a příslušného výpisu z pošty online má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému na adresu [adresa žalovaného] [číslo].

31. Z SMS založené v přílohové obálce [číslo] pod písm. a/ plyne, že žalovaný zhotovil SMS zprávu v níž osobě, kterou v dané zprávě označil jako pana [příjmení], sdělil, že původní cena byla sjednána na 160 000 Kč, termín dokončení byl dohodnut na duben, kdy byl ubezpečen, že termín se stihne, a dílo nebylo dokončeno a převzato (z bran teče rez, po zavření plné brány vypadne brána z vedení).

32. Soud ve věci zamítl provedení důkazu znaleckým posudkem na stanovení přiměřenosti ceny díla, emailem z čl. 82 a dokladem z čl. 83, jelikož se dle jeho názoru jednalo o důkazy nadbytečné, když bylo z provedeného dokazování možné učinit adekvátní závěr o skutkovém stavu.

33. Z nesporných tvrzení a z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

34. Dne 25.11.2018 se strany dohodly na výrobě a instalaci oplocení pozemku p. č. st. 433 v obci [obec], jehož nedílnou součástí je rodinný dům [adresa], jenž je ve spoluvlastnictví žalovaného, a to kovové brány, kované branky, šroubovací brány, 2 pohonů bran a 9 kovových plotových polí. Původní cena díla v rámci rozpočtu byla mezi stranami sjednána na částku 160 000 Kč (tato částka byla obsažena v tvrzení žalobkyně v návrhu na zahájení řízení i ve vyjádření žalovaného, přičemž v závěrečné řeči žalobkyně uvedla, že se jednalo o částku 161 962 Kč, tato přesná výše ceny díla zazněla z úst žalobkyně až v rámci závěrečné řeči, když se jedná o cenu kovaných částí zjištěnou v této věci znalcem, dle názoru soudu však toto tvrzení potvrzuje, že původní cena byla mezi stranami dohodnuta ve výši 160 000 Kč s přihlédnutím k dalším níže specifikovaným tvrzením a skutečnostem). Žalovaný žalobkyni zaplatil zálohu na výrobu a instalaci daného oplocení ve výši 120 000 Kč.

35. Žalobkyně v rámci daného oplocení žalovanému dodala a zhotovila 9 ks plotových dílců, 1 branku, 1 posuvnou průhlednou kovanou bránu včetně elektrického pohonu [příjmení] [jméno] 2 a světelné závory [příjmení] 301 a 1 posuvnou neprůhlednou plnou bránu včetně elektrického pohonu [příjmení] [jméno] [příjmení] 2 se světelnou závorou [příjmení]

301. Žalobkyně na daném oplocení ukončila práce nejpozději dne 30.9.2021. Ke dni 30.9.2021 přitom předmětné oplocení vykazovalo následující vady: 1. byly chybně umístěny vodicí rolny na konzole vodicího sloupku plné brány, kdy při dojezdu vyjel vodicí L profil brány z vodicích rolen (brána tak ztratila oporu v příčném směru a nebyla plně bezpečně provozuschopná), 2. v plné bráně byly ve 3 ks výplňových plechů o rozměrech 50*83 cm vyvrtány otvory pro šrouby průměru 8 mm v nesprávných místech (v každém plechu jsou tři takovéto otvory), které byly vyplněny tmelem s krytkami, což v ploše plechu vytváří dosti znatelné hrboly, pročež je znehodnoceno specifické pohledové řešení třírozměrné výplně brány, 3. U plné brány ve 3 jejích rámových polích nebylo provedeno oboustranné tmelení úzkých štěrbin vzniklých mezi rámem brány z ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm a k němu pouze bodově přivařeným obdélníkovým rámečkem šířky 45 mm z plechu tl. 5 mm, 4. U průhledné kované brány nebyla osazena záslepka na konci vodorovného spodního ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm a záslepka na konci C-profilu 60*60*3,5 mm, 5. U plné brány nebyly zatmeleny technologické otvory v jejím rámu z ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm, 7. U průhledné brány nebyly zatmeleny technologické otvory v jejím rámu z ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm a 8. Nebyly namazány panty.

36. Žalovaný po 30.9.2021 na daném oplocení provizorně opravil umístění vodicích rolen na konzole vodicího sloupku plné brány (konzola s vodicími rolnami byla posunuta zhruba o 10 cm směrem k dojezdové kapse a k novému přichycení konzoly ke sloupku se použil ocelový úhelník připevněný ke sloupku z boku), u plné brány ve všech jejích 3 rámových polích provedl oboustranné tmelení pružným tmelem úzkých štěrbin vzniklých mezi rámem brány z ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm a k němu pouze bodově přivařeným obdélníkovým rámečkem šířky 45 mm z plechu tl. 5 mm, u průhledné brány osadil záslepky na konci vodorovného spodního ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm a záslepku na konci C-profilu 60*60*3,5 mm, u plné brány zatmelil technologické otvory v jejím rámu z ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm a u branky namazal panty. Pohledové lišty si žalovaný zhotovil sám.

37. Oplocení poté stále vykazovalo určité vady, a to 1. Provizorní oprava vodicích rolen (na opravovaném místě je patrná rez na šroubu a ocelovém úhelníku, znehodnocení původní čistého pohledového řešení konstrukce sloupku a středového upevnění konzoly excentricky posunutým upevněním konzoly způsobeným chybným osazením vodicího sloupku na betonový základ žalobkyní), 2. Vyplněné otvory v plné bráně tmelem a krytkami, což vytváří značné hrboly a znehodnocuje třírozměrné výplně brány, 4. U plné brány není osazena záslepka na konci vodorovného spodního ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 ani záslepky na konci C-profilu 60*60*3,5 mm, 4. U průhledné brány nejsou zatmeleny technologické otvory v jejím rámu z ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm, 5. Začínající koroze plné brány v úzké štěrbině v místě styku rámu brány z ocelového profilu dutého čtvercového 60*60*5 mm, 6. Vychýlení vodicího sloupku plné brány ze svislé polohy směrem k bráně a 7. Otevření brány jen na 10 cm po přerušení dodávky elektrického proudu k elektrickému pohonu [příjmení] [jméno] [příjmení] 2 plné brány a obnově jeho dodávky, jedná se o skrytou vadu, která se projevila až při provozu brány).

38. Zjištěná tržní cena kovaných částí plotu ke dni 30.9.2019 v cenové soustavě [právnická osoba] a s cenami stavebních prací, materiálů a výrobků v cenové úrovni 2019) činí 161 962 Kč bez DPH pro zhotovení těchto částí bez vad a nedodělků, při zohlednění výše specifikovaných vad, na jejichž odstranění je nutné vynaložit 19 400 Kč bez DPH, poté byla tržní hodnota daných kovaných částí 142 562 Kč bez DPH.

39. K dokončení a předání díla pak nedošlo, resp. dojít nemohlo.

40. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z., dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu stavebního zákon (dále stavební zákon), zákona č. 526/1990 Sb., o cenách (dále zákon o cenách) a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále zákon o DPH).

41. Dle § 419 o.z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

42. Ust. § 421 odst. 1 o.z. uvádí, že za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

43. Podle § 506 odst. 1 o.z. je součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

44. Ust. § 2 odst. 3 stavebního zákona uvádí, že se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

45. Podle § 574 o.z. je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

46. Ust. § 1127 o.z. uvádí, že z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

47. Ust. § [číslo] o.z stanoví, že se má za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

48. Dle § 2586 odst. 1 a 2 o.z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

49. Podle § 2587 o.z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

50. Ust. § 2590 odst. 1 o.z. stanoví, že zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

51. Ust. § 2604 o.z. uvádí, že je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

52. Dle § 2605 odst. 1 o.z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

53. Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

54. Ust. § 2615 odst. 1 o.z. uvádí, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

55. Dle § 2620 odst. 1 a 2 o.z. je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno. Nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. To neplatí, převzala-li některá ze stran nebezpečí změny okolností, nebo jedná-li se o okolnost, o níž některá ze stran předem prohlásila, že nenastane.

56. Ust. § 2621 odst. 1-2 o.z. stanoví, že bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu. Byla-li zaručena úplnost rozpočtu, nemůže zhotovitel díla požadovat zvýšení ceny za dílo, objeví-li se potřeba dalších prací k dokončení díla. Byla-li však cena určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se v případě rozpočtu s výhradou nezaručené úplnosti při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy, a v případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením ceny, určí zvýšení ceny na návrh zhotovitele soud (§ 2622 o.z.).

57. Podle § 2 odst. 1 zákona o cenách se cena sjednává pro zboží vymezené názvem, jednotkou množství a kvalitativními a dodacími nebo jinými podmínkami sjednanými dohodou stran, popřípadě číselným kódem příslušné jednotné klasifikace, pokud tak stanoví zvláštní předpis. Podle určených podmínek mohou být součástí ceny zcela nebo zčásti náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží, zisk, příslušná daň a clo.

58. Dle § 2 odst. 1 zákona o DPH je předmětem daně a) dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení 1. zboží z jiného členského státu za úplatu s místem plnění v tuzemsku osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, 2. nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

59. Na základě těchto zákonných ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba nedůvodná, resp. předčasná.

60. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 85 700 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o zbývající neuhrazenou část ceny díla, kdy jí právo na její úhradu měla plynout ze smlouvy o dílo, jež měla být mezi stranami uzavřena ústně dne 25.11.2018. Strany přitom v tomto případě učinily nesporným, že se daného dne dohodly na tom, že žalobkyně žalovanému vyrobí a nainstaluje oplocení u rodinného domu [adresa] v obci [obec], který je ve spoluvlastnictví žalovaného, a to kovovou bránu, kovanou branku, šroubovací bránu, 2 pohony bran a 9 kovových plotových polí.

61. Smlouva o dílo nevyžaduje písemnou formu, je tedy možné ji uzavřít i ústně. I v případě této formy uzavření dané smlouvy je však nutné, aby obsahovala veškeré zákonem stanovené podstatné náležitosti pro to, aby byla uzavřena platně. Podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo přitom je 1. přesné označení stran (zhotovitel x objednatel), 2. přesné vymezení díla, 3. závazek provést dané dílo na vlastní náklad a nebezpečí, 4. závazek objednatele dílo převzít a 5. závazek objednatele zaplatit cenu díla, a to za přesného stanovení výše ceny díla, resp. alespoň řádného určení vymezení způsobu jejího určení, či uvedení projevu vůle stran o uzavření smlouvy bez určení ceny díla.

62. K posouzení, že mezi stranami došlo k dohodě o podstatných náležitostech dané smlouvy o dílo (a tedy k posouzení, že byla předmětná smlouva o dílo uzavřena mezi stranami platně), přitom soud může dospět až za předpokladu, že je mu obsah dané dohody fakticky znám. Soud tedy ve věci nejprve přistoupil k dokazování týkající se tvrzené mezi stranami uzavřené smlouvy o dílo, resp. jejího přesného znění (znění konkrétních ujednání), přičemž jak je uvedeno výše, bylo mezi stranami nesporné, že se dohodly na zhotovení a instalaci předmětného oplocení popsaného výše, sporné však mezi nimi bylo, jaká přesně byla dohodnuta výše ceny díla, když žalobkyně tvrdila, že se jednalo o 205 000 Kč včetně DPH, a žalovaný naopak tvrdil, že se jednalo o 160 000 Kč včetně DPH - z uvedeného je tak zřejmé, že strany hodlaly (bylo jejich záměrem, obsahem jejich vůle) uzavřít smlouvu o dílo s přesným určením ceny, nikoli tedy s projevením vůle o tom, že předmětnou smlouvu o dílo hodlají uzavřít bez tohoto určení či s uvedením způsobu určení ceny díla.

63. Žalobkyně za účelem prokázání svého tvrzení ohledně sjednané ceny díla ve výši 205 000 Kč včetně DPH v pozici účastníka řízení, kterého dle názoru soudu v této otázce (rozuměj platného uzavření dané smlouvy o dílo, jejíž podstatnou náležitostí je právě i ujednání týkající se ceny díla) tíží důkazní břemeno, tedy procesní odpovědnost za prokázání dané skutečnosti, jelikož důkazní břemeno leží na tom účastníku soudního řízení, který z existence jím tvrzené skutečnosti vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky, a v tomto případě je to právě žalobkyně, která v předmětné věci tvrdí, že mezi účastníky sporu byla daná smlouva uzavřena a že tudíž má právo na uhrazení ceny díla v jí tvrzené výši (srovnej rozhodnutí NS ze dne 29.10.1997, sp. zn. 2 Cdon 257/97 či ze dne 17.7.2012, sp. zn. 28 Cdo 4175/2011), po poučení ze strany soudu v souladu s §118a o.s.ř. navrhla k prokázání tohoto svého tvrzení provedení důkazu fakturou vystavenou žalobkyní na úhradu ceny díla, výslechem svědků [jméno] [příjmení] a p. [příjmení], fotografiemi oplocení a emailovými zprávami projektanta. Všechny tyto specifikované důkazy byly ze strany soudu provedeny, ani z jednoho z těchto důkazů však soud nemohl učinit závěr o tom, jaká přesně byla mezi stranami sjednána cena díla. Uvedení svědci totiž při výslechu uvedli, že jim není známo, co přesně bylo obsahem právního jednání mezi stranami, není jim tak známa ani sjednaná cena. Z obsahu emailů projektanta a z daných fotografií pak cena díla žádným způsobem nevyplývá, a z předložené faktury není možné podle názoru soudu učinit závěr o sjednané ceně díla mezi stranami, jelikož se jedná toliko o interní doklad žalobkyně, který je vystaven její osobou. Ani z jednoho ze strany žalobkyně navržených důkazů tak nebylo podle názoru soudu možné učinit závěr o tom, jaká přesně byla mezi stranami sjednaná výše ceny díla.

64. Žalovaný pak v otázce sjednání ceny díla navrhl provedení důkazu svou účastnickou výpovědí a nabídkou konkurenční firmy LAMARK, kdy žalovaný ve své výpovědi uvedl, že se jednalo o celkovou cenu díla 160 000 Kč, z předmětné nabídky není podle soudu možné učinit závěr o sjednané výši ceny díla, jelikož se jedná o nabídku konkurenční společnosti, z které nelze bez dalšího ničeho co do otázky uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným vyvodit - a to ani při zohledněni tvrzení žalovaného, že uzavřel s žalobkyní smlouvu o dílo, jelikož byla její nabídka výhodnější (rozuměj levnější), když ani v tomto případě není možné učinit závěr o tom, v jaké přesné výši byla cena díla mezi stranami sjednán, a to i s přihlédnutím k předmětu díla (zda se jedná o nabídku totožného oplocení, či nikoli).

65. S ohledem na vše výše uvedené tak měl soud za to, že se mu v řízení ani po provedení dokazování a ani za užití výkladového pravidla zakotveného v § 556 resp. § 1726 o.z. nepodařilo zjistit, jaká byla vůle stran v okamžiku uzavření dané smlouvy co do ujednání výše sjednané ceny díla, na níž se strany měly v rámci tvrzené ústně uzavřené smlouvy o dílo dohodnout. Vzhledem k tomu tedy soud dospěl k závěru, že smlouva o dílo nebyla v této věci mezi stranami sjednána platně, jelikož zde absentovala její podstatná náležitost, a to právě sjednání výše ceny díla. Vzhledem k tomu, že poté na základě této neplatné smlouvy, která je ze své povahy smlouvou spotřebitelskou, obě strany plnily (žalobkyně vyrobila a instalovala oplocení a žalovaný uhradil sjednanou zálohu), soud uzavřel, že žalobní nárok v této věci sice není možné kvalifikovat jako závazek ze smlouvy o dílo, ale je nutné jej kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení (srovnej rozhodnutí NS ze dne 26.6.2018, sp. zn. 32 Cdo 1745/2018). Žalovaný se totiž, stejně jako ostatní vlastníci pozemku p. č. st. 433 v obci [obec], bez právního důvodu na úkor žalobkyně obohatil, když získal určitý majetkový prospěch plněním poskytnutým ze strany žalobkyně [příjmení] a nainstalováním předmětného oplocení, které se stalo součástí daného pozemku, jelikož se jedná o stavbu, která není stavbou dočasnou a je zapuštěna v pozemku (základy). S ohledem na výše uvedené proto soud dále vedl dokazování toliko k otázce bezdůvodného obohacení, v rámci závěrečné řeči však žalobkyně uvedla, že původní sjednaná cena díla byla 160 000 Kč, přičemž žalovaný věděl, že žalobkyně je plátcem DPH a že DPH bude k této částce požadovat. Dle názoru soudu tak ve věci došlo ke změně situace, když lze na základě tohoto vyjádření dojít k závěru, že je mezi stranami nesporné, že původní cena mezi stranami byla sjednána ve výši 160 000 Kč. S ohledem na uvedené se tedy soud opětovně zabýval otázkou, zda je předmětná smlouva o dílo uzavřena mezi stranami platně, kdy dospěl k závěru, že s ohledem na tuto nespornou skutečnost je možné učinit závěr o tom, že předmětná smlouva o dílo je smlouvou platnou, když obsahuje všechny shora specifikované podstatné náležitosti, včetně ujednání o ceně. Žalobkyně totiž v závěrečné řeči dohodu o této částce mezi stranami potvrdila s tím, že žalovaný věděl, že žalobkyně je plátcem DPH a že DPH bude k této částce požadovat. Dle zákona o cenách je však součástí ceny i DPH a clo, nevyplývá-li z dohody stran něco jiného - není-li tak mezi stranami dohodnuto něco jiného, nelze dohodnutou cenu díla zvyšovat o DPH (srovnej 3.4.2003, sp. zn. 32 Odo 835/2002), a to toliko s odůvodněním, že žalovaný věděl, že žalobkyně je plátcem DPH, pročež mu muselo být zřejmé, že bude DPH ke sjednané původní ceně požadovat. Žalobkyně přitom k prokázání ujednání o ceně bez DPH po poučení soudu dle § 118a o.s.ř. navrhla k provedení pouze shora specifikované a blíže hodnocené důkazy, z těchto důkazů však nelze učinit závěr o tom, že cena 160 000 Kč byla mezi stranami výslovně sjednána bez DPH, dle názoru soudu je tak s ohledem na vše výše uvedené namístě vycházet z toho, že mezi stranami byla sjednána cena 160 000 Kč jako cena konečná, tj. včetně DPH.

66. Žalobkyně pak ve věci zároveň argumentovala, že následně došlo k navýšení takto sjednané původní ceny s ohledem na výměnu motoru na pohon plné brány za motor silnější, a to za souhlasu žalovaného, což žalovaný sporoval. Žalobkyně přitom ve věci tvrdila, že cena díla byla sjednána v rámci rozpočtu. Zákonná úprava určení ceny díla přitom vychází z toho, že je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo rozpočtem (tj. nikoli odhadem, kdy odhad ceny v tomto případě netvrdila ani jedna ze stran), nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí, nebo jiné náklady, než se kterými bylo předpokládáno, a to ani za situace, kdy mají rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu - pouze nastane-li mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny. Dle názoru soudu z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi stranami bylo v rámci předmětné smlouvy dohodnuto, že v rámci zhotovení bran bude u plné brány počítáno i s jejím pohonem, a teprve poté, co byla brána osazena, bylo zjištěno, že zhotovitelem navržený a objednaný motor k pohonu této brány vzhledem k její váze nepostačuje. Soud má však za to, že tato skutečnost (nedostatečný výkon původně plánovaného motoru) není mimořádnou nepředvídatelnou okolností, která by dokončení daného díla podstatně ztěžovala, naopak má soud za to, že se jednalo o chybu na straně žalobkyně v pozici zhotovitele (žalobkyně byla v pozici podnikající osoby v daném oboru, měla tak mít potřebné znalosti a zkušenosti a vynaložit potřebnou péči v rámci své odbornosti tak, aby již při plánování výroby oplocení tuto skutečnost řádně zhodnotila a naplánovala užití brány o nižší hmotnosti, či motoru o vyšším výkonu), která jde k její tíži, tzn. že není možné, aby s ohledem na uvedené došlo k navýšení původně sjednané ceny díla. Možnost navýšení ceny by zde byla toliko za předpokladu, že by na základě dohody stran došlo ke změně smlouvy o dílo (dodatek ke smlouvě, příp. novace závazku), ovšem k této změně je nutný souhlas obou stran smlouvy, ten však v tomto případě nebyl dán, resp. tento souhlas udělený ze strany žalovaného nebyl v řízení ze strany žalobkyně, kterou v této otázce tíží břemeno tvrzení i důkazní, prokázán.

67. S ohledem na výše uvedené tedy soud dospěl k závěru, jak je uvedeno shora, že byla daná smlouva mezi stranami sjednána platně. Soud tedy věc nadále posuzoval podle zákonné úpravy smlouvy o dílo, kdy zhotoviteli vznikne právo na úhradu sjednané ceny díla provedením díla, tedy v době, kdy je dílo dokončeno a předáno. Dokončením díla je přitom míněno předvedení jeho způsobilosti sloužit svému účelu. Dle názoru soudu však k provedení díla v této věci nedošlo, resp. dojít nemohlo.

68. Jak je uvedeno, je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Žalobkyně přitom tvrdila, že k dokončení a předání díla došlo za přítomnosti p. [příjmení], jednatele společnosti [příjmení] s.r.o., přičemž k prokázání tohoto tvrzení navrhla jeho svědeckou výpověď, svědeckou výpověď p. [příjmení], emailové zprávy i s projekty a fotografie. Ze svědecké výpovědi p. [příjmení] však vyplynulo, že při instalaci druhého motoru nebyl jednatel žalobkyně přítomen, nebylo tedy možné, aby došlo že strany žalobkyně za přítomnosti p. [příjmení] k předání díla. Dílo pak nepředal ani sám svědek, když k tomu ani nebyl zmocněn. Z ostatních navržených důkazů pak nebylo možné učinit žádný závěr ohledně dokončení a předání díla, když svědek [příjmení] o uvedeném ničeho nevěděl, emaily se týkaly dokumentace k oplocení a z fotografií není možné učinit žádný závěr o tom, zda bylo dílo dokončeno (tj. byla předvedena jeho způsobilost). Nadto má soud za to, že k dokončení díla ani dojít nemohlo. V tomto případě totiž bylo předmětem díla zhotovení oplocení rodinného domu, jehož nedílnou součástí byly dvě brány (plna a jeklová), které měly být osazeny motorem sloužícím k jejich zavírání a otevírání - aby tak dané dílo mohlo být považováno za dokončené, musela být v rámci tohoto díla předvedena i způsobilost těchto bran a jejich pohonu sloužit svému účelu (tj. mimo jiné zavírání a otvírání daných bran po stisknutí příslušného tlačítka na ovladači), v řízení však bylo prokázáno, že ke dni 30.9.2019 (tj. ke dni, kdy již mělo být dílo dle tvrzení žalobkyně dokončeno), se u plné brány vyskytovala taková vada, která bránila její bezpečné provozuschopnosti (vodicí rolny na konzole vodicího sloupku byly chybně umístěny, přičemž při uzavírání této brány a jejím dojezdu do dojezdové kapsy vyjel vodicí L profil brány z vodicích rolen, čímž brána ztratila oporu v příčném směru) – žalobkyně přitom v rámci své závěrečné řeči všechny vady díla, které byly specifikovány znalcem (tj. včetně této vady) uznala. Nebyla-li tak daná brána v dané době plně bezpečně provozuschopná, nebyla dle názoru soudu způsobilá sloužit svému účelu, a nebylo tedy možné, aby byla předvedena způsobilost tohoto díla jako celku sloužit svému účelu, a nebylo tak možné, aby bylo dílo dokončeno. S ohledem na uvedené tak má soud za to, že žalobkyně dosud dílo neprovedla, pročež jí nevzniklo právo na zaplacení zbývající ceny díla. Vzhledem k tomu, proto soud žalobu pro její předčasnost v plném rozsahu zamítl (výrok I).

69. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, soud mu proto přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci žalovaného tedy byla stanovena ve výši 4 540 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 45 400 Kč za 10 úkonů (1. převzetí věci, 2. odpor a jeho odůvodnění, 3. jednání dne 27.5.2020, 4. vyjádření na výzvu ze dne 23.6.2020, 5. jednání dne 21.8.2020, 6. jednání dne 14.10.2020, 7. vyjádření na výzvu dne 9.11.2020, 8. jednání dne 8.1.2021, 9. vyjádření na výzvu ze dne 22.1.2021 a 10. jednání dne 30.3.2022) dle §6, §7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 3 000 Kč za 10 úkonů ve věci (§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného ve výši 7 159,50 Kč za cesty k jednáním soudu osobním automobilem zn. Škoda Rapid za 242 km (cesta [obec] – [obec] a zpět dle [webová adresa]) a spotřebě 4,9 l /100 km, a to 4 188 Kč za tři cesty v r. 2020 při sazbě 5, 768Kč za jeden kilometr dle § 1 písm. b/ a § 4 písm. a/ vyhl. č. 358/2019 Sb., dále 1394,50 Kč za 1 cestu v r. 2021 při sazbě 5, 7622 dle vyhlášky č. 589/ 2020 ve znění do 18.10.2021 a konečně 1 577 Kč za jednu cestu v r. 2022 při sazbě 1 577 Kč dle vyhlášky č. 511/ 2021 Sb,. a náhrada za 30 půlhodin ztráty času strávených cestami k jednání soudu po 100 Kč, celkem 1 000 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle mapy. Cz trvá jednosměrná cesta 1:30 hod.). Odměna zástupci dále nebyla zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., když zástupce žalovaného není plátcem DPH. Soud tak žalovanému přiznal náklady v celkové výši 58 559,50 Kč. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný zastoupen ve věci advokátem, je žalobkyně povinna zaplatit náklady řízení žalovaného k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Lhůta k úhradě nákladů řízení byla žalobkyni stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok II).

70. Pro úplnost soud dodává, že žalovanému nepřiznal odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za úkon právní služby v podobě vyjádření ze dne 31.8.2020, jelikož se jednalo o vyjádření bez výzvy soudu, které toliko rekapitulovalo stanovisko žalovaného ve věci, jednalo se tak o úkon nadbytečný.

71. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jak je uvedeno výše, byla ve věci plně neúspěšná žalobkyně, přičemž u ní nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, stát má tak vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů, které platil. V tomto případě se přitom jedná o znalečné ve výši 10 640 Kč (znalečné bylo znalci přiznáno v celkové výši 15 640 Kč, přičemž žalobkyně částku 5 000 Kč uhradila v rámci zálohy na provedení důkazu znaleckým posudkem, zbývá tak uhradit 10 640 Kč). S ohledem na uvedené soud ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozhodnutí.