14 C 121/2025

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Doležalem ml. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro 20 970 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20.970 Kč s- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 15.923,43 Kč,- úrokem z prodlení z částky 20.970 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024 ve výši 11,75 % ročně,- úrokem z prodlení z částky 20.970 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně,to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám jejího právního zástupce částku 2.654 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20.970 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne 28. 6. 2005 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Protože žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, zůstal tak dlužen žalovanou částku celkem 20.970 Kč a příslušenství spočívající v úrocích z prodlení. Pohledávka byla poté postoupena smlouvou o postoupení pohledávky na žalobkyni.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Na základě provedených důkazů soud zjistil:- ze smlouvy o půjčce že dne 28. 6. 2005 byla mezi společností , právnická osoba, na straně jedné a žalovaným na straně druhé uzavřena smlouva o půjčce, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal hradit ve prospěch právního předchůdce žalobce pravidelné týdenní splátky, a to v počtu 52 ve výši 480 Kč,- z výzvy k úhradě a přehledu plateb, že žalovaný své závazky neplnil řádně a včas a zůstal dlužen žalovanou částku,- ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, , jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni,- z předžalobní výzvy a podacího lístku, že žalovanému byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky.Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena výše uvedená smlouvy o půjčce, přičemž žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou půjčku spolu s dohodnutým poplatkem v pravidelných splátkách. Žalovaný však nesplnil řádně a včas to, k čemu se smluvně zavázal, čímž ztratil výhodu splátek a půjčka se tak stala splatná.Soud tuto věc posuzoval na základě § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) podle dosavadních právních předpisů platných do 31. 12. 2013, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 tohoto ustanovení s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.Vzhledem k výše zjištěnému skutkového stavu věci a podle citovaných ustanovení obč. zák. soud shledal žalobu za důvodnou a podanou po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v průběhu řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 839 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), t.j. odměna za tři úkony právní služby po 400 Kč [§ 14b, § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění] a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč [§ 14b advokátního tarifu]. Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty. Náklady řízení je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce obvyklé 15 dnů.Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).