14 C 162/2020

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Doležalem ml. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení 31 653,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31.653,8 Kč s - úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31.653,8 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 10.995,4 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]. Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 31.653,8 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o povoleném debetu uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným, podle níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve formě možnosti přečerpání do výše 30.000 Kč. Dále tvrdila, že při překročení limitu je celý záporný zůstatek považován za nepovolený debet. V případě vzniku nepovoleného debetu je žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky vč. příslušenství. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný neuhradil nepovolený debet, žalobkyně využila své oprávnění a ukončila smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje pohledávku sestávající z jistiny ve výši 31.653,80 Kč. Tato částka nebyla do současné doby žalobkyni uhrazena, proto se žalobkyně obrátila se svým požadavkem na soud. Příslušenství pohledávky pak tvoří úrok z prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě provedených důkazů soud zjistil: - ze smlouvy o úvěru a všeobecných obchodních podmínek, že dne [datum] byla mezi žalobkyní na straně jedné a žalovaným na straně druhé uzavřena smlouva o povoleném debetu, podle níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve formě možnosti přečerpání do výše 30.000 Kč. Při překročení limitu je celý záporný zůstatek považován za nepovolený debet. V případě vzniku nepovoleného debetu je žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky vč. Příslušenství, jinak může žalobkyně od smlouvy odstoupit, - z výpisu z účtu ze dne [datum], že na účtu žalovaného vznikl nepovolený zůstatek, který ke dni [datum] činil 31.653 Kč, - z odstoupení od smlouvy ze dne [datum], že žalovaný neuhradil nepovolený debet, žalobkyně využil své oprávnění a ukončila smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu, - z výpisu úvěru ze dne [datum], že žalovaný dluží žalobkyni žalovanou částku, - z předžalobní výzvy ze dne [datum], že žalovanému byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2001 o.z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2004 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o povoleném debetu (přečerpání), podle níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve formě možnosti přečerpání do výše 30.000 Kč. Žalovaný však překročil limit a vznikl u něj tak nepovolený debet. V takovém případě byl žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky vč. příslušenství, což neučinil. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný neuhradil nepovolený debet, žalobkyně využila své oprávnění a ukončila smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu a pohledávku za žalovaným nyní oprávněně nárokuje. S ohledem na zjištěné skutečnosti a podle citovaných ustanovení o. z., proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 1.267 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), t.j. odměna za tři úkony právní služby po 2.380 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) a 3x náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4) advokátního tarifu). Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty. Náklady řízení v celkové výši 10.995,4 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce obvyklé 15 dnů. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).