14 C 29/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Doležalem ml. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 15 490 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15.490 Kč s -) kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 19.129,31 Kč, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 15.490 Kč od 19.12.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25% ročně, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 15.490 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021 ve výši 7,25% ročně, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 15.490 Kč od 1.7.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám JUDr. [titul] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa], částku 2.252 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 15 490 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce. V žalobě tvrdila, že dne 6. 11. 2005 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce, kterou se zároveň zavázal vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši 5.990 Kč v 39 pravidelných týdenních splátkách po 410 Kč. Protože žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, zůstal tak dlužna na jistině částku 9.687,30 Kč a na poplatku částku 5.802,70 Kč, celkem tedy částku 15.490 Kč, Pohledávka byla poté postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18.12.2020 na žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila. Na základě provedených důkazů soud zjistil: ze smlouvy o půjčce, že dne 6.11.2005 byla mezi [právnická osoba] jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé uzavřena smlouva o půjčce, podle níž věřitel poskytl žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí této částky v hotovosti, a zavázal se půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5.990 Kč, tedy celkem částku 15.990 Kč, věřiteli vrátit v 39 pravidelných týdenních splátkách po 410 Kč počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy o půjčce, ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18.12.2020 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, z výňatku ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení původního věřitele o postoupení pohledávek, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni, z předžalobní výzvy ze dne 11. 11. 2021, podacího lístku a poštovního podacího archu, že žalovaný byl ještě před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky. Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena výše uvedená smlouva o půjčce, přičemž žalovaný se zavázala vrátit půjčku spolu s dohodnutým poplatkem v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný však nesplnil řádně a včas to, k čemu se smluvně zavázal, čímž ztratila výhody splátek a půjčka se stala splatnou. Soud tuto věc posuzoval na základě § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) podle dosavadních právních předpisů platných do 31. 12. 2013, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“). Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 tohoto ustanovení s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Vzhledem k výše zjištěnému skutkového stavu věci a podle citovaných ustanovení obč. zák. soud shledal žalobu za důvodnou a podanou po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v průběhu řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (z části již kapitalizovaného) (§ 1970 o. z., § 2 a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), t.j. odměna za tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty. Náklady řízení v celkové výši 2.252 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce obvyklé 15 dnů. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).