14 C 50/2022
č. j. 14 C 50/2022-53
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2 § 19
Plný text
Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Doležalem ml. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2.711,41 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.711,41 Kč s úrokem z prodlení ročně ve výši 8,5 % z částky 2.711,41 Kč od 7.9.2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], částku 5.119 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2.711,41 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný uzavřel dne 24.5.2018 s žalobkyní smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet do výše limitu 2.000 Kč. Při překročení limitu je celý záporný zůstatek považován za nepovolený debet a žalobkyně je oprávněna smlouvu vypovědět kdykoli, a to i bez udání důvodů a žalovaný je povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky vč. příslušenství. Přestože byl žalovaný opakovaně písemně informován, žalovaný nepovolený debet dosud neuhradil. Dopisem ze dne 08.09.2021 byl žalovaný informován o skutečnosti, že byl účet ke dni 08.09.2021 zrušen v důsledku zániku smlouvy dne 1. 9. 2021. Do dnešního dne žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě provedených důkazů soud zjistil: - ze smlouvy o povoleném debetu ze dne 24.5.2018 a všeobecných obchodních podmínek, že žalovaný uzavřel dne 24.5.2018 s žalobkyní smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet do výše limitu 2.000 Kč. Při překročení limitu je celý záporný zůstatek považován za nepovolený debet a žalobkyně je oprávněna smlouvu vypovědět kdykoli, a to i bez udání důvodů a žalovaný je povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky vč. příslušenství, - z výpisu úvěru ze dne 11.11.2021, že žalovaný dlužil žalobkyni na základě shora uvedené smlouvy ke dni 11.11.2021 částku 2.711,41Kč celkem, - z oznámení ze dne 8.9.2021, že byl žalovaný informován o skutečnosti, že byl účet ke dni 08.09.2021 zrušen v důsledku zániku smlouvy dne 1. 9. 2021, - z předžalobní výzvy ze dne 22.11.2021, že žalovanému byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 2.000 Kč. Žalovaný však nesplnil to, k čemu se smluvně zavázal, když úvěr nesplácel řádně a včas. S ohledem na zjištěné skutečnosti a podle citovaných ustanovení o. z., proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil. Jelikož je žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), t.j. odměna za tři úkony právní služby po 1.000 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) a 3x náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4) advokátního tarifu). Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty. Náklady řízení je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 15 dnů. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.