15 C 101/2019
č. j. 15 C 101/2019-305
V PLATNOSTICitované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 80 § 137 § 140 § 149 § 150 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1 § 4 § 6 § 7 § 546 § 547 § 580 § 588 § 742 § 1796
Plný text
Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Dariou Vaňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti smlouvy
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá určení neplatnosti smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] v [obec], se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 40.811 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
III. Soud přiznává advokátovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ustanoven žalobkyni jako zástupce pro toto řízení, odměnu, jejíž výše bude určena po právní moci tohoto rozhodnutí samostatným rozhodnutím. Zaplatí ji Česká republika – Okresní soud v Havlíčkově Brodě.
1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala určení, že smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení, uzavřená mezi ní a žalovaným dne [datum] v [obec], je neplatná. Vylíčila, že uzavřela s žalovaným dne [datum] manželství, které bylo rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] rozvedeno (rozsudek nabyl téhož dne právní moci). Za trvání manželství nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nemovitosti v obci [obec], a to zemědělskou usedlost [adresa] postavenou na pozemku č. parc. st. [anonymizováno], pozemky č. parc. st. [anonymizováno], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [anonymizováno], č. parc. [anonymizováno], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], vše v k. ú. [obec] u [obec], a to za kupní cenu 1.350.000 Kč [adresa] byl nezrekonstruovaný a bylo jej nutno opravit. Dle znaleckého posudku ze dne [datum], který si nechali se žalovaným před koupí vypracovat, byly předmětné nemovitosti oceněny částkou 2.290.000 Kč. Nemovitosti za trvání manželství kompletně zejména svépomocně zrekonstruovali a jejich hodnota ke dni rozvodu manželství mohla činit asi 4.000.000 Kč. Na koupi a rekonstrukci nemovitostí si brali hypoteční úvěry, které byly ke dni rozvodu převážně splaceny, když zbývalo k úhradě cca 250.000 Kč. Součástí rodinného domu [adresa] je garáž – dílna, v níž žalovaný opravoval a opravuje auta svým zákazníkům. Dílna byla ke dni rozvodu manželství vybavena drahým nářadím. Ke dni rozvodu manželství byl součástí SJM osobní automobil zn. Lancia, jehož hodnota mohla ke dni rozvodu činit 20.000 Kč; žalobkyně jej v roce 2017 prodala za 9.000 Kč. Součástí SJM byly i další věci, např. malotraktor, zahradní sekací traktor a mnoho dalších věcí, které žalobkyně v žalobě podrobně popsala. Kromě movitého a nemovitého majetku měli úspory. Celková hodnota SJM po zohlednění závazků činila ke dni rozvodu manželství odhadem 4 – 5 miliónů Kč, přičemž ke dni podpisu dohody o vypořádání SJM byla ještě vyšší. Po rozvodu s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení, kterou bylo SJM vypořádáno. Tuto dohodu však uzavřela v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Dohoda o vypořádání SJM byla uzavřena ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Hodnota SJM činila ke dni rozvodu 4 – 5 miliónů Kč, resp. ke dni podpisu dohody ještě více. Nejhodnotnější součást SJM (nemovitosti, vč. nábytku) připadly žalovanému a sama obdržela toliko osobní automobil Lancia, mrazák, lednici, pračku, dvě dětské postýlky a skříně se stolem pro děti, vypořádací podíl ve výši 500.000 Kč. Zbytek majetku si ponechal žalovaný. Dle žalobkyně je dohoda o vypořádání SJM pro disproporci při vypořádání SJM, kdy žalovaný obdržel hodnotný majetek proti zlomkové hodnotě vypořádacího podílu, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. K okolnostem, za nichž žalobkyně dohodu o vypořádání SJM uzavřela, uvedla, že z důvodu dlouhodobého psychického týrání žalovaným byla nucena opustit v únoru 2013 společnou domácnost. V době rozvodu měla čtyři nezletilé děti. Ani poté ji však žalovaný nepřestal psychicky týrat – urážel ji, vyhrožoval, křičel na ni, naléhal a citově vydíral. Například jí hrozil tím, že když nebude platit hypotéku, pošle na ni exekutora s tím, že rodinný dům matky, který byl pro banku zástavou, nechá prodat, to vše za situace, kdy sám bydlel v zařízeném domě, na jehož koupi se úvěr čerpal, ona sama byla na rodičovské dovolené s nezletilou neslyšící dcerou a měla výdaje spojené s péčí o děti a bydlením. S vědomím, že je na děti silně fixována, jí vyhrožoval, že jí nechá odebrat děti a napomáhal tomu, aby byla v hmotné nouzi. Po jejím odchodu ze společné domácnosti nechal u jejich nemovitostí vyměnit zámky a znemožňoval přístup do domu. Ve své tíživé situaci se nedokázala jednání žalovaného adekvátně bránit, byla vytížena péčí o děti a nemohla vést časově i finančně nákladné spory. V době před podpisem dohody neměla vlastní příjmy, pobírala přídavky na děti, příspěvek na péči o nezletilou dceru 6.000 Kč a příspěvek na dopravu 500 Kč; žalovaný platil na čtyři děti výživné ve výši 10.800 Kč. Finančně ji musela podporovat rodina. Žalobkyně nebyla schopna čelit nátlaku žalovaného, byla vytížená péčí o děti, hrozilo jí psychické zhroucení. Je submisivní povahy, čehož si byl žalovaný dobře vědom. V té době neměla sílu na další spor, řešila operaci nezletilé dcery, která potřebovala druhý kochleární implantát. Žalovaný zneužíval její neblahé psychické a finanční situace, nabízel jí nevýhodné návrhy vypořádání SJM, při jednáních si vymýšlel různé fiktivní vnosy, které jím měly být vloženy do SJM, o jejichž hodnotu její vypořádací podíl uměle snižoval, na druhé straně popíral její zásluhy (vnosy) na rozmnožení SJM. Když žádala o ustanovení bezplatného právního zástupce, Okresní soud v Havlíčkově Brodě její žádost usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] zamítl, z čehož nabyla dojmu, že není v jejích možnostech získat bezplatné právní zastoupení ve věci rozvodu, případně vypořádání SJM. Žalovaný neustále naléhal na to, aby SJM bylo vypořádáno. Zoufale však potřebovala peníze na zařízení nové domácnosti, byla psychicky vyčerpaná. Proto dohodu o vypořádání SJM v žalovaném navrhované podobě podepsala. Toto jednání však nebylo svobodné ani prosté tísně. V případě, že by se v takové tíživé situaci nenacházela a měla dostatek finančních prostředků, pak by v takové podobě dohodu o vypořádání SJM nikdy neuzavřela. V té době měla sníženou psychickou odolnost, dohodu uzavírala s osobou, která se vůči ní dopouštěla dlouholetého domácího psychického násilí, která byla schopna ve svůj prospěch ovlivňovat její jednání a vyvíjet proti ní nátlak, které nebyla schopna adekvátně čelit a bránit se. Smlouvu označila za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a jako lichevní smlouvu pro zjevnou nevyváženost.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Vyjádřil přesvědčení, že smlouva byla mezi účastníky uzavírána za naprosto standardních a korektních podmínek, po vzájemné dohodě, pečlivém uvážení, z obou stran svobodně, vážně, nikoliv v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek. Cena samotných nemovitých věcí, které byly předmětem smlouvy, byla stanovena na základě odhadu realitní kanceláře [příjmení]. Určení tržní ceny si nechala zpracovat sama žalobkyně, která ho žalovanému předložila k zamýšlenému vypořádání společného jmění manželů. Tržní cena byla stanovena v rozpětí 1.750.000 Kč až 1.850.000 Kč, přičemž při určení částky k vypořádání se vycházelo z částky vyšší. Od této částky (1.850.000 Kč) byl odečten vnos žalovaného do SJM, a to finanční dar jeho otce v celkové výši 865.135 Kč v roce 2010. Sám se zavázal uhradit zbytek společných úvěrů, navíc od rozvodu manželství do uzavření dohody hradil veškeré splátky úvěrů sám. Movité věci měli oba účastníci již rozdělené a ve svém faktickém držení, a proto bylo ve smlouvě z movitých věcí řešeno jen auto, které připadlo žalobkyni. Zároveň si každý z účastníků ponechal svůj běžný účet. Ke smlouvě byl ještě v průběhu následujícího měsíce uzavřen dle požadavku banky dodatek, neboť si bral na vyplacení společných úvěrů a vypořádací částky úvěr. Výsledná částka k vypořádání zohledňovala výše uvedené. Dle žalovaného byla smlouva uzavřena naprosto standardně, férově, nebyla uzavřena v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný konzultoval smlouvu s právníky, stejně jako žalobkyně, která měla svého právního zástupce či odborného konzultanta. Žalobkyně měla dostatek času vše si rozmyslet, věděla, jaká je cena nemovitých věci v době vypořádání, neboť si sama nechala vypracovat jejich ocenění. Co se týká rekonstrukce, podotkl, že se na ní podílela nejen rodina žalobkyně, ale i jeho rodiče a kamarádi (prací i finančně). Společná domácnost byla zařízena standardně, jednoduše. Žalovaný důrazně odmítl tvrzení žalobkyně o psychickém týrání. Uvedl, že se žalobkyně odstěhovala nikoliv kvůli psychickému týrání, ale poté, co vyšel najevo její mimomanželský poměr. Chtěl, aby se žalobkyně vrátila do společné domácnosti, oba několikrát navštívili manželskou poradnu. Jejich manželství se však zachránit nepodařilo. Snahou žalobkyně bylo docílit církevního rozvodu a za tím účelem proti němu použila lživá tvrzení.
3. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: - rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 14. 5. 2015, že manželství účastníků bylo rozvedeno, - dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení (dále jen„ smlouva“, případně„ dohoda“). Ve smlouvě účastníci prohlásili, že jejich manželství bylo dne [datum] rozvedeno a zaniklo jejich společné jmění manželů. Podle smlouvy připadly do výhradního vlastnictví žalobkyně movité věci, a to osobní automobil Lancia Zeta [registrační značka], movité věci, které tvořily společné jmění manželů a obvyklé vybavení domácnosti a které již má ke dni uzavření dohody ve svém držení, dále práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o běžném účtu č. [bankovní účet]; do výhradního vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného] připadly movité věci, které tvořily společné jmění manželů a obvyklé vybavení domácnosti a které již má ke dni uzavření dohody ve svém držení, dále práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o běžném účtu č. [bankovní účet], nemovité věci zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [příjmení]. Bylo ujednáno, že výslovně neupravená majetková práva si účastníci rozdělí tak, že připadnou tomu, který příslušnou dohodu uzavřel či se o jejich nabytí přičinil. Žalovaný se zavázal převzít závazky vzniklé za trvání manželství, a to práva a povinnosti vyplývající ze smluv o úvěru uzavřených s [právnická osoba], č. smlouvy 3 234 833 2 01 a č. smlouvy 3 611 020 9 01 a zavázal se uhradit v celém rozsahu doposud nesplacené zůstatky úvěrů až do úplného zaplacení, práva a povinnosti vyplývající se smlouvy o úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení č. smlouvy [číslo] a zavázal se uhradit doposud nesplacený zůstatek tohoto úvěru až do zaplacení, a to ve lhůtě do [datum] na základě přefinancování výše uvedených závazků. K vypořádání práv a povinností ze společného jmění manželů se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni převodem na její účet celkem 500.000 Kč, a to do [datum] částku 200.000 Kč a do [datum] částku 300.000 Kč. - dne [datum] účastníci uzavřeli dodatek ke shora uvedené smlouvě, jímž upřesnili, že částka 500.000 Kč je výhradně na vypořádání nemovitých věcí s tím, že ostatní majetek byl vypořádán jiným způsobem bez náhrady, - dle výpisu z účtu žalovaného žalovaný doplatil dne [datum] zůstatky úvěrů u [právnická osoba], [číslo] [číslo] žalobkyni částku 500.000 Kč na účet č. [bankovní účet], - darovací smlouvu ze dne [datum] uzavřenou mezi [celé jméno žalovaného] (otcem žalovaného) jako dárcem a žalovaným jako obdarovaným přenechal dárce žalovanému částku 865.135 Kč, - dne [datum] bylo realitním makléřem [jméno] [příjmení] provedeno stanovení obvyklé tržní ceny zemědělské usedlosti ve [adresa] a pozemků pro účely vypořádání společného jmění manželů při zohlednění rekonstrukce provedené v letech 2004 – 2014, zejména, že dům měl novou střechu, včetně trámů, okapů a svodů; byla osazena nová okna, zhotovena nová omítka, provedeny nové rozvody v mědi, provedeno nové venkovní napojení vody a odpadu na obecní. Byla odhadnuta tržní cena předmětných nemovitostí, pokud by se prodávala prázdná a bez právních vad a závazků v rozpětí 1.750.000 Kč až 1.850.000Kč, - dle zprávy [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) činila pohledávka z úvěru č. [bankovní účet] k [datum] (tj. ke dni uzavření předmětné smlouvy) 111.154,70 Kč, pohledávka z úvěru č. [bankovní účet] k témuž dni 67.594,40 Kč s tím, že oba úvěry byly spláceny rovným dílem oběma účastníky, - dle zprávy Státního fondu rozvoje investic (dříve [příjmení] fond rozvoje bydlení) činila výše dluhu z úvěrové smlouvy [číslo] k [datum] celkem 24.517,90 Kč; v době od [datum] do [datum] byl úvěr splácen oběma účastníky. Úvěr byl doplacen mimořádnou splátkou 25.000 Kč dne [datum]. - dle e-mailové korespondence probíhala v dubnu 2016 komunikace právních zástupců účastníků o vypořádání jejich zaniklého společného jmění manželů, - usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o tom, že se žalobkyni nepřiznává osvobození od placení soudních poplatků pro řízení o vypořádání společného jmění manželů a neustanovuje zástupce, neboť nedoložila prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k žádosti o osvobození od soudních poplatků, - žalobkyně jako účastnice řízení vypověděla, že v únoru 2013 odešla ze společné domácnosti. Po odchodu ze společné domácnosti za nimi žalovaný jezdil asi jednou za dva týdny. Návštěvy trvaly asi hodinu až dvě, žalovaný byl spíše s dětmi, společně nic neřešili. V době rozvodu cca 4 měsíce byla vyčerpaná, měla poruchy spánku, problémy s chůzí a zrakem. Způsob vypořádání majetku se začal řešit v zimě 2015 až na jaře 2016, jednala za ni advokátní kancelář Mgr. [jméno]. Měla požadavek minimálně milion korun. Žalovaný jí řekl, že jí nevyplatí více než 500.000 Kč. Veškeré práce ze strany její rodiny byly popřené, mluvilo se jen o vnosech ze strany druhé. Žádné scény mezi nimi neprobíhaly. Neměla žádný prostor pro vyjednávání. Potřebovala vědět, jestli s tím lze něco dělat. Při vyjednávání neměla podporu své rodiny; stanovisko jejích rodičů bylo takové, že byli proti, aby s žalovaným vedli spory o majetku kvůli negativnímu vlivu na děti. Tato okolnost vedla při vyjednávání značnou roli. Bylo pro ni důležité, aby se spor netáhl mnoho let. Nechala zpracovat odhad od pana [příjmení], což proběhlo tak, že seděli v autě, žalovaný je odmítl vpustit do objektu. Místnosti uvnitř objektu mu zřejmě popsala. Cena stanovená panem [příjmení] pro ni neměla cenu, protože se lišila od ceny původní a navíc tam proběhla rekonstrukce. Předmětnou smlouvu viděla až v den, kdy měla být podepsána. Dojeli s žalovaným na poštu do [obec]. Před podpisem smlouvu četla, nebyla ve špatném psychickém stavu. V době, kdy se uzavírala dohoda, pobírala příspěvek na péči, výživné, přídavky na děti. Z žalovaného měla strach. Byl náladový, výbušný, manipulativní, někdy až agresivní. Částku 500.000 Kč dostala v dohodnutých lhůtách. O smlouvě mohli jednat asi rok, vždy to bylo nárazově. V předmětné době se svěřovala paní [příjmení]. - žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že jeho právní zástupce kontaktoval zástupce žalobkyně a vyjednala se částka 500.000 Kč, která byla dle jeho názoru adekvátní. Na částku milion korun reagoval poté, co se seznámil s odhadem pana [příjmení]. Z jeho odhadu se vycházelo. Vzal podklady, které měl, donesl to advokátovi a vyšla částka k vypořádání 500.000 Kč Dohodu vypracoval jeho právní zástupce. Žalobkyni k ničemu nenutil, podpis dohody i dodatku byl bez problému. Od pana [příjmení] ví, že žalobkyně na peníze čekala, chtěla je mít co nejdříve. Poměrně rychle vyřídil hypotéku a peníze přišly žalobkyni za měsíc. - svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že ho oslovila žalobkyně a žádala po něm tržní ocenění – stanovení prodejní ceny nemovitostí na [obec]. [příjmení] si tam schůzku, ale žalobkyně mu řekla, že se nedostanou dovnitř, protože nemá klíče. Měl údaje z katastru, mapu, viděl, že je vyměněná střecha, vyměněná okna, je tam fasáda. Dále čerpal z toho, co uvedla žalobkyně. Bylo tam vyměněné topení, byla tam dvoje kachlová kamna. Vyšla mu nějaká cena, za niž by to byl schopen prodat. V daném případě tam nechal rozpětí 100.000 Kč. Oproti dnešku byla menší poptávka. Za tu cenu by to byl schopen prodat do půl roku; nebylo to podhodnocené, ani nijak nadsazené. Cena byla podle něj optimální. Nevybavil si, že by k odhadu měla žalobkyně připomínky. Odhad si vzala a zaplatila za něj. - otec žalobkyně [jméno] [příjmení] jako svědek vypověděl, že žalobkyně po rozvodu dostala asi 400.000 Kč. Uvedenou částku dostala na základě toho, že proběhl nějaký soud. O částce k vyrovnání se dozvěděl dodatečně. Říkal žalobkyni, že s ní pěkně vyběhli s ohledem na to, co se tam dělalo a kolik se do toho dalo. Žalobkyně se o tom bavila se svojí matkou, ale neví, jak dalece to spolu řešily. - svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že je matka žalobkyně. Uvedla, že žalobkyně dostala při vyrovnání 500 tisíc korun. Neví, jak vyrovnání probíhalo. O vypořádání se před podpisem smlouvy nebavily. Žalobkyni se částka zdála nízká. Řekla, že to nebude řešit, že jí je z toho smutno. V době uzavírání smlouvy se žalobkyně chovala normálně, nevšimla si žádných zvláštností. Žalobkyně jí neříkala, proč smlouvu podepisovala, když z toho byla nešťastná. Možná, že říkala, že se tím už nechce zatěžovat a trápit. - svědek [příjmení] [celé jméno žalovaného] vypověděl, že je otec žalovaného. Žalovanému daroval 840.000 Kč, z čehož se zaplatily tři půjčky a zbytek jim dal na účet. Nyní se soudí o to, že žalovanému dal peníze, které se pak odečetly od toho, jak měli odhad. - svědkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] vypověděla, že je matka žalovaného. Na žádost žalobkyně byl panem [příjmení] proveden odhad domu ve [adresa], na základě toho došlo k vyrovnání. V době odhadu měl dům novou střechu, euro okna. Dělaly se tam dále nahrubo fasády. Finančně se na tom podíleli rodiče žalobkyně, otec žalovaného (její bývalý manžel). Uvedení tam současně pracovali, byli tam různí kamarádi. Její bývalý manžel dal žalovanému asi 800 tisíc korun, z čehož se zaplatily nějaké půjčky. - svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že je kamarádkou matky žalobkyně a kmotrou jednoho dítěte účastníků. U ničeho nikdy nebyla, žádné podrobnosti nezná, všechno ví z doslechu. Než žalobkyně odešla do [obec], měla zdravotní problémy. V době jejího rozvodu se její zdravotní problémy zhoršily. Říkali jí, aby to (myšleno částku 500.000 Kč) podepsala, ať mají klid. Po podpisu smlouvy se u žalobkyně projevila určitá úleva, i když dostala málo peněz. Několikrát se jí žalobkyně svěřila, že má strach z každého setkání s žalovaným. - svědkyně [jméno] [příjmení] (sestřenice žalobkyně) vypověděla, že nebyla přítomna při jednání o smlouvě. Před jejím podpisem se dozvěděla, že žalobkyni bylo řečeno, že buď to podepíše, nebo nedostane nic. Jednalo se o částku cca 500 tis. korun za dům. Nedokázala však specifikovat původní představu žalobkyně. Vyjádřila domněnku, že se to žalobkyni nelíbilo, ale byla v takovém psychickém rozpoložení, že smlouvu podepsala. Žalobkyně jí říkala, že je žalovaný prudké povahy, v manželství měli časté neshody. - svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalobkyni zná ještě z doby, než byla předmětná smlouva podepisována. Bavily se o výši částky k vyrovnání, ona (svědkyně) ji zpochybňovala. Žalobkyně byla ve špatném stavu, nechtěla jít do konfliktu, měla starosti s dětmi, starala se o babičku. Její finanční situace byla špatná. Na soud neměla peníze, rodina ji nepodpořila. I ze strany její rodiny zaznělo, aby se spíše dohodli a proběhlo to v klidu. Žalobkyně se rozhodla, že to podepíše. Co se týká procesu sjednávání smlouvy, utkvěl jí obrovský tlak, který byl na žalobkyni vyvíjen, tzn. rodina ji vedla k tomu, aby se dohodla; a ona sama měla obavy, co by mohlo nastat, kdyby došlo k soudnímu sporu. [jméno] nebyla v pohodě, jen nechtěla konflikt s žalovaným. Popisovala ho jako velice dominantního muže. - svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že je kamarádka žalobkyně. Když probíhal proces vyjednávání o vypořádání, s žalobkyní se ještě nekamarádila. Ví, že žalobkyně ze společného majetku dostala pouze 500 tisíc korun, ale je to málo. To dovozuje z toho, že žalovaný prodal pozemky, za které dostal 2 miliony korun. - svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], DiS., vypověděl, že chodil s žalobkyní od konce října 2015 do začátku února 2017. V době, kdy s žalobkyní chodil, proběhlo majetkové vypořádání s žalovaným. Když s žalobkyní začal chodit, bylo vypořádání stěžejním problémem od rozvodu. Žalobkyně o tom často mluvila a on jí vybízel, že by bylo dobré se dohodnout, aby k tomu po tak dlouhé době došlo. Začali se s žalovaným skutečně domlouvat na jaře 2016. Padl návrh na vypořádání částkou půl milionu korun s tím, že žalovaný zaplatí hypotéku související s domem ve [obec a číslo]. Žalobkyně si kladla požadavek, že si chce odvézt nějaké věci a na tom se skutečně dohodli. Domlouvali se osobně i telefonicky. Nakonec byla smlouva velmi rychle uzavřena. Vyjednávání bylo bez emocí, vše bylo standardní. Žalobkyně měla naopak radost, že se věci pohnuly dopředu. Zřejmě jednala s pomocí nějakého právníka nebo advokáta. Do vyjednávání zasahovala matka žalobkyně. Žalobkyně se s ní radila. Radila se i s okruhem svých přátel, neustále telefonovala. Radila se téměř o všem. K návrhu dohody jí řekl svůj názor, přišel mu solidní. Rozhodnutí však ponechal na žalobkyni. Nejdříve váhala, ale nakonec řekla, že to přijme. Žalobkyně byla ráda, že dostane peníze a především se zbaví hypotéky, která ji zatěžovala. O tom, jakou měla žalobkyně představu o vypořádání, spolu nemluvili. V době uzavírání smlouvy spolu měli pěkný vztah, nevnímal u žalobkyně žádnou psychickou intoleranci. S přibývajícím časem začal pozorovat, že žalobkyně nezvládá situaci, neboť pečovala o čtyři děti, měla četné telefonáty s kamarádkami, měla pocit, že nestíhá. Její labilnost nebyla psychická, ale spíš mentální, když nevěděla, jak má situaci uchopit. Ptala se ho na názor, on jí ho sdělil, ale rozhodla se podle sebe. Vyjednávání o dohodě proběhlo tak, že žalovaný přijel a řešili to před domem nebo na zahradě. Všechna setkání účastníků po dobu, co byl s žalobkyní ve vztahu, proběhla v klidu. Stejně probíhaly návštěvy matky žalovaného. V té době žalobkyně neřešila obavu z žalovaného, spíše řešila, zda s ním děti pojedou či nikoliv. - svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že se začala s žalobkyní kamarádit v době, kdy se rozváděla. Tehdy jí žalobkyně řekla, že dostane půl milionu korun a půjde bydlet do domečku v [obec]. To jí patrně žalobkyně říkala v době, kdy již byla smlouva uzavřená. Svědkyně usoudila, že žalobkyně byla pod tlakem, a to podle podmínek, do jakých odešla. - svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalobkyně podepsala smlouvu o vypořádání majetku, byla jí vyplacena finanční částka, která podle všeho i názoru svědkyně neodpovídá; žalobkyně toho lituje a chtěla by to zrušit, neboť potřebuje finance a s ohledem na to, kolik se do toho investovalo. S odstupem času zjistila, že je částka malá, že by potřebovala víc. V době, kdy mělo dojít k majetkovému vypořádání, se jí žalobkyně nesvěřovala. O podstatě vypořádání ví od roku 2018 nebo 2019. Žalobkyně byla v letech 2017 až 2019 zdrcená; přicházela na návštěvu a plakala. Týkalo se to neshod o vypořádání, navazovaly problémy ohledně dětí a nabalovaly se i další věci. Zůstala bez opory, partnera, na cestě bylo další dítě a věděla, že bude muset všechno zvládnout sama. - svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že je sestrou žalovaného. Vypořádání majetku se v té době diskutovalo v rodině i ve vztahu k ní, protože jejich otec poskytl žalovanému necelých 800 tisíc korun a ptal se jí, jestli jí to nebude vadit, protože sama nedostane nic. Nechal se z podnětu žalobkyně zpracovat znalecký posudek, z něhož se dělalo vypořádání SJM. Žalobkyně z jejího pohledu proces řídila. Diskutovalo se, jaká částka zůstane po odečtu daru jejich otce žalovanému; diskutovala se půjčka (zda se bude dělit nebo celý závazek převezme jeden z manželů); diskutovalo se o tom, jak se zohlední, kdo tam pracoval (na rekonstrukci se podíleli tatínek a dědeček žalobkyně, její otec a žalovaný). Řešily se i jiné peníze, které jejich rodina dala na opravu domu. Tenkrát se vycházelo z toho, jak vyšel znalecký posudek (byla to částka mezi 1,5 a 2 miliony korun). Komunikace mezi žalobkyní a žalovaným nebyla vždy konstruktivní; v některém období vycházeli dobře, pak se to pokazilo. Jejich vztah asi rok nebo dva před odchodem žalobkyně nebyl vyloženě konfliktní, ale žalobkyně nebyla úplně spokojená s tím, jak je vnímána její role matky, cítila se žalovaným nedoceněná ohledně péče o děti.
4. Soud provedl mnoho dalších důkazů, avšak ty již s ohledem na níže uvedená skutková zjištění a právní hodnocení věci dále nehodnotil. Ze stejného důvodu neprováděl další účastníky navrhované důkazy.
5. Soud dále ve věci aplikoval níže uvedená ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále„ o. s. ř.“).
6. Dle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
7. Soud se v dané věci prvotně zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti smlouvy a dospěl k závěru, že je dán, neboť v případě vyhovění žalobě by rozhodnutí soudu bylo případným podkladem pro zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 5. 2011 sp. zn. 30 Cdo 4593/2010).
8. Žalobkyně měla za to, že předmětná smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku) a jednak pro rozpor s § 1796 občanského zákoníku, když předmětnou smlouvu lze pro zjevnou nevyváženost považovat svým způsobem za lichevní smlouvu.
9. Dle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.
10. Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu (§ 547 o. z.); právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, je neplatné (§ 580 odst. 1 o. z.).
11. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
12. Dobrými mravy se rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 3 Cdon 69/96).
13. Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru (§ 1796 o. z.).
14. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti (§ 1 odst. 2 o. z.).
15. Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat (§ 4 odst. 1 o. z.).
16. Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě (§ 6 odst. 1 o. z.).
17. Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře (§ 7 o. z.).
18. Soud vzal v řízení za prokázané, že účastníci řízení byli do [datum] manželé. Manželka již v únoru 2013 odešla ze společné domácnosti. V období zimy 2015 až jara 2016 účastníci řešili za účasti jejich právních zástupců způsob vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Jedním z podkladů pro jednání byl odhad tržní (obecné) ceny nemovitostí, který na základě objednávky žalobkyně zpracoval realitní makléř z místní realitní kanceláře. Ten určil obecnou cenu zemědělské usedlosti ve [adresa] s přilehlými pozemky v rozmezí od 1.750.00 Kč do 1.850.000 Kč již s přihlédnutím k provedenému rozsahu rekonstrukce. Byla to optimální cena, za kterou by byl schopen nemovitosti cca do půl roku prodat. Dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení, jíž účastníci vypořádali společný majetek (smlouva byla uzavírána více než rok po rozvodu manželství účastníků, resp. více než tři roky poté, co žalobkyně opustila společnou domácnost). Při vypořádání účastníci vycházeli ze zpracovaného odhadu realitního makléře, vzali v úvahu závazky ve výši cca 180.000 Kč (vůči [právnická osoba]) + 24.500 Kč (vůči Státnímu fondu rozvoje bydlení), zohlednili prostředky poskytnuté žalovanému jeho otcem v roce 2010 ve výši 865.135 Kč. [příjmení] 500.000 Kč k vypořádání je tedy výsledek logické úvahy o aktivech a pasivech společného jmění manželů dle zásad vyjádřených v § 742 o. z. při respektování smluvní volnosti smluvních stran (§ 1 odst. 2 o. z.). Dne [datum] účastníci uzavřeli dodatek ke shora uvedené smlouvě, jímž upřesnili, že částka 500.000 Kč je výhradně na vypořádání nemovitých věcí s tím, že ostatní majetek byl vypořádán jiným způsobem bez náhrady. Soud vzal současně za prokázané, že významným faktorem, který uzavření dohody žalobkyní (a jí akceptovanou výši vypořádání) nepochybně ovlivnil, byla doba, za kterou se mělo žalobkyni jako smluvní straně dostat dohodnutého plnění. Žalobkyně současně vypověděla, že v rozhodnutí akceptovat návrh žalovaného na uzavření smlouvy sehrál značnou roli postoj jejích rodičů, kteří byli proti tomu, aby s žalovaným vedla spor. Přiznala, že v době podpisu smlouvy nebyla ve špatném psychickém stavu. Tedy právní jednání spočívající v uzavření předmětné smlouvy mělo skutkový základ ve výše uvedených kritériích, a tedy je nelze považovat za nemravné, resp. neplatné.
19. Nebylo rovněž prokázáno, že by byly naplněny podmínky předvídané § 1796 o. z., tedy že by žalovaný zneužil nějaké tísně žalobkyně a zavázal se poskytnout plnění, které by bylo v hrubém nepoměru k nabytým věcem a majetkovým hodnotám. Jak již bylo uvedeno shora, právní jednání účastníků vycházelo z určitého v té době existujícího skutkového stavu a bylo jeho logickým výsledkem. [jméno] věcí v době uzavírání smlouvy nelze poměřovat ani s cenami, za které byly pořizovány, ani s cenami pozdějšími, neboť trh s nemovitostmi má svoji dynamiku a v čase se mění. Okolnost, že se žalobkyni nedostávaly finanční prostředky, nezakládá důvod pro závěr, že byla v tísni. Nutno zopakovat, že sama vypověděla, že nebyla v době uzavření smlouvy ve špatném psychickém stavu, čímž sama vyvrátila svá tvrzení o jednání v tísni z důvodu špatného zdravotního a psychického stavu. Byla současně povinna tvrdit, jakým konkrétním jednáním měl žalovaný její tísně zneužít, resp. prokázat, že tak skutečně učinil (za tím účelem se jí dostalo poučení ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř.). Uvedené povinnosti však nedostála, když toliko uvedla, že žalovaný navrhl výši vypořádacího podílu ve výši 500.000 Kč ve vztahu k tomu, jaký majetek měl zůstat jemu, a to s vědomím, že se nebude moci s ním soudit a proti jeho postupům se bránit. Zneužití tísně žalobkyně žalovaným (pokud by její stav tísně objektivně existoval) však prokázáno nebylo a jiné důkazní prostředky k tomu nesměřovaly.
20. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
21. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti žalobkyni, která ve věci neměla úspěch (§ 142 odst. 1, § 142a o.s.ř.), když soud současně neshledal důvod k postupu dle § 150 o. s. ř. Tyto náklady se sestávají z nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast při jednání [datum] 12:30 – 16:10 hodin, sepis písemného podání ve věci samé dne [datum], účast při jednání [datum] 12:00 – 16:19 hodin, účast při jednání [datum] 12:12 – 15:01 hodin, účast při jednání [datum] 12:30 – 15:47 hodin - § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu) po 2.500 Kč dle § 9 odst. 3, § 7 bodu 5. advokátního tarifu, dále 11 x náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu, náhradu za promeškaný čas advokáta za cestu z [obec] do [obec] a zpět za 16 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu v souvislosti s účastí na shora uvedených jednání u soudu, cestovní výdaje těmto čtyřem jednáním z [obec] do [obec] a zpět dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to při použití osobního automobilu [registrační značka] (průměrná spotřeba 4,87 l nafty motorové na 100 km) dle vyhl. č. 589/2020 Sb. (průměrná cena nafty motorové ve výši 27,20 Kč na 1 litr dle § 4 písm. c), základní náhrada dle § 1 písm. b) ve výši 4,40 Kč) vždy při ujetí vzdálenosti 58 km po 332 Kč, celkem 1.328 Kč, navýšené o DPH z odměny a náhrad ve výši 21 % dle § 137 o.s.ř., dle advokátem podaného vyúčtování nákladů řízení, celkem 40.811 Kč.
22. Žalobkyně je povinna zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalovaného podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
23. Lhůta k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů.
24. Usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ustanoven žalobkyni advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako zástupce pro toto řízení. Tomu náleží odměna ustanoveného advokáta, jak ukládá § 140 odst. 2 věta první o.s.ř. Její výši však bude možné určit až poté, co ustanovený advokát ukončí zastupování žalobkyně v této věci (pravomocným skončením věci). Proto bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku III. tohoto rozhodnutí uvedeno.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.