15 C 81/2023

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Dariou Vaňkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČ IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 457.296,39 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se ve vztahu k nároku žalobkyně vůči žalované na zaplacení částky 33.193,89 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 364.216,75 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 28.769,48 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 397.410,64 od 1. 4. 2023 do 11. 12. 2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 394.905,42 od 12. 12. 2023 do 14. 1. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 390.757,39 od 15. 1. 2024 do 26. 2. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z 388.360,02 od 27. 2. 2024 do 17. 3. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z 387.823,78 od 18. 3. 2024 do 29. 4. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z 385.465,03 od 30. 4. 2024 do 11. 9. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z 371.910,32 od 12. 9. 2024 do 22. 9. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z 371.276,04 Kč od 23. 9. 2024 do 10. 10. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z 367.773,64 od 11. 10. 2024 do 4. 12. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z 364.216,75 od 5. 12. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba se ohledně zbývajícího požadavku žalobkyně vůči žalované na zaplacení částky 59.885,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 17.142,84 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 74.928,59 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 53.591 Kč k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Žalobkyni se vrací část soudního poplatku ve výši 328 Kč zaplaceného na účet soudu.

1. Žalobou došlou soudu dne 20. 4. 2023 se původní věřitel společnost , právnická osoba, ., domáhala po žalované zaplacení částky 457.296,39 Kč s příslušenstvím. Vylíčila, že dne 9. 12. 2020 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. 237223755, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 500.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 6.931,76 Kč počínaje dnem 10. 1. 2021, přičemž splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 8,9 % ročně. Žalobkyně svůj závazek splnila a dne 9. 12. 2020 úvěr žalované poskytla bezhotovostním převodem prostředků na její účet. Při schvalování úvěru žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, které byly hodnoceny individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalované byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Právní předchůdkyně žalobkyně příjmy žalované posuzovala na základě potvrzení o výši příjmu. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované banka porovnávala její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta a na základě disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházela s částkou životního minima žalované dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima, která je odvozena od životních nákladů vyhlašovaných MPSV a existenčního minima, a dále počítala s částkou normativních nákladů na bydlení dle ustanovení § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, která vychází z nákladů poskytovaných MPSV a zohledňuje druh bydlení, počet osob v domácnosti a lokaci bydlení. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, banka žádosti klienta vyhověla. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a prohlásila úvěr dopisem ze dne 12.09.2022 za okamžitě splatný. Žalovaná svoji povinnost nesplnila a dlužný, splatný úvěr nezaplatila. Žalovaná tak dlužila žalobkyni na jistině částku 455.196,39 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 17 142,84 Kč (nezaplacený úrok, který žalovaná měla zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách), smluvní poplatky ve výši 2.100 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 31. 3. 2023 ve výši 28.769,48 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 472.339,23 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení. Žalovaná svoji povinnost nesplnila a svůj dluh nezaplatila, a to ani poté, co jej žalobkyně v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzvala k zaplacení a nabídla jí smírné – mimosoudní řešení spočívající v možnosti dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách.

2. Před zahájením jednání vzala žalobkyně zpět svůj návrh co do požadavku na zaplacení částky 33.193,89 Kč, neboť žalovaná zaplatila dne 12. 12. 2023 částku 2.505,22 Kč, dne 15. 1. 2024 částku 4.148,03 Kč, dne 27. 2. 2024 částku 2.397,37 Kč, dne 18. 3. 2024 částku 536,24 Kč, dne 30. 4. 2024 částku 2.358,75 Kč, dne 12. 9. 2024 částku 13.554,71 Kč, dne 23. 9. 2024 částku 634,28 Kč, dne 11. 10. 2024 částku 3.502,40 Kč, dne 5. 12. 2024 částku 3.556,89 Kč, proto soud řízení postupem dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění v uvedeném rozsahu zastavil (výrok I).

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila, a proto soud jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti.

4. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaná požádala dne 8. 12. 2020 společnost , právnická osoba, ., o poskytnutí úvěru ve výši 400.000 Kč. V žádosti uvedla, že je státní příslušnicí Slovenské republiky, bydlí v pronajatém domě/bytě, je vdaná, nemá vyživovací povinnost, má uzavřený pracovní poměr na dobu určitou od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, průměrný čistý měsíční příjem 21.042 Kč při druhu práce dělník/řemeslník. Udala jeden zdroj příjmu, 50.000 Kč jako celkový čistý měsíční příjem domácnosti. Výši průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 21.042 Kč potvrdil i její tehdejší zaměstnavatel společnost , právnická osoba5. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované společnost , právnická osoba, ., uvažovala o podílu žalované na nákladech na bydlení ve výši 42,08 %. Žalovanou jako klienta vyhodnotila s vysokým rizikem z hlediska schopnosti splácet úvěr („rating klienta: High Risk“).

6. Dne 9. 12. 2020 byla mezi , právnická osoba, . a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, jíž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované počínaje 9. 12. 2020 peněžní prostředky ve výši 500.000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit ve 120 měsíčních splátkách (včetně platby pojištění) po 7.229,65 Kč splatných k 10. dni v měsíci počínaje dnem 10. 1. 2021. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 8,90 % ročně. Celkem byla žalovaná podle smlouvy povinna zaplatit částku 758.404,09 Kč. Pro případ prodlení žalované bylo dohodnuto, že žalobkyně je oprávněna prohlásit svým rozhodnutím dluh žalované za ihned splatný.

7. Dle výpisu z běžného účtu žalované byla částka úvěru ve výši 500.000 Kč připsána dne 9. 12. 2020.

8. Dle výpisu z úvěrového účtu uhradila žalobkyně společnosti , právnická osoba, . celkovou částku 101.589,36 Kč jednotlivými platbami ve dnech 10. 1. 2021, 10. 2. 2021, 10. 3. 2021, 10. 4. 2021, 10. 5. 2021, 10. 6. 2021, 10. 7. 2021, 10. 8. 2021, 10. 9. 2021, 10. 10. 2021, 10. 11. 2021, 10. 12. 2021, 10. 1. 2022 vždy po 6.306,76 Kč (tj. 13 x 6.306,76 Kč), dne 21. 2. 2022 částku 6.329,09 Kč, dne 8. 4. 2022 částku 6.365,63 Kč, dne 8. 4. 2022 částku 600 Kč a dne 10. 4. 2022 částku 6.306,76 Kč, dne 10. 1. 2023 částku 1.000 Kč.

9. Dopisem ze dne 14. 9. 2022 prohlásila společnost , právnická osoba, . úvěr za splatný ke dni 12. 9. 2022 a vyzvala žalovanou k zaplacení do 29. 9. 2022.

10. Dále vzal soud smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2024, včetně její přílohy č. 1 a potvrzením o přijetí úplaty ze dne 24. 9. 2024 za prokázané, že pohledávka společnosti , právnická osoba, . za žalovanou byla postoupena společnosti , Anonymizováno, (srov. též usnesení č. j. 15 C 81/2023-99 o změně na straně žalobkyně).

11. Dopisem ze dne 3. 4. 2023 byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k plnění před podáním žaloby.

12. Soud sice provedl další důkazy, ale ty již s ohledem na uvedená skutková zjištění a právní hodnocení věci nehodnotil.

13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále jen „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 87 odst. 1 s. ú. se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018).

18. Podle § 588 věta první zákona o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 o. z.).

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalované částku 500.000 Kč na základě úvěrové smlouvy. Žalobkyně však neprokázala, že její právní předchůdkyně spolehlivě, dostatečně a přiměřeně posoudila při sjednávání smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované. V době sjednávání úvěru žalovaná pracovala na dělnické pozici s příjmem cca 21.000 Kč a výhledem zaměstnání na pouhý půlrok, tedy doba předpokládaného splácení úvěru výrazně převyšovala dobu jejího pracovního poměru. Tvrzené příjmy domácnosti ve výši 50.000 Kč nebyly nijak prokazovány. Ostatně původní věřitel vyhodnotil žalovanou vysoce rizikovou stran schopnosti splácet úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala výdajovou stránku majetkových poměrů žalované, resp. byla pouze odhadnuta navzdory tomu, že výdaje na zajištění osobních potřeb, bydlení, případných nákladů spojených se zdravotním stavem mohly v daném případě reálně zkonzumovat značnou část jeho měsíčního příjmu. Samotná splátka úvěru představovala 34 % jejího měsíčního příjmu. Kromě toho žalovaná žádala o částku 400.000 Kč, avšak byla jí navzdory nízkým příjmům poskytnuta částka o 100.000 Kč (20 %) vyšší, tj. 500.000 Kč.

22. Soud proto uzavřel, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná z důvodu nesplnění povinnosti právní předchůdkyně přiměřeně, dostatečně a spolehlivě posoudit úvěruschopnost žalované.

23. V daném případě žalovaná plnila platbami v období od 10. 1. 2021 do 10. 4. 2022 částkou 102.589,36 Kč (srov. bod 8) a částkou 33.193,89 Kč (srov. bod 2), proto jí soud uložil uhradit částku bezdůvodného obohacení ve výši 364.216,75 Kč. Pouze v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a ve zbývající části nároku s příslušenstvím ji jako nedůvodnou zamítl.

24. Soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. od 30. 9. 2022, neboť byla vyzvána k plnění do 29. 9. 2022, a to s uvážením jednotlivých splátek, jak je popsáno výše, do zaplacení.

25. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně soud posoudil dle § 1879 a násl. o. z. ve spojení s § 3028 odst. 1 o. z., neboť pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni postoupena za účinnosti této právní úpravy. Žalovaná je proto povinna plnit žalobkyni.

26. Každý z účastníků měl v řízení částečný úspěch, a proto soud náhradu nákladů poměrně rozdělil (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyně byla ve věci úspěšná ze 87 %, žalovaná z 13 %, čistý úspěch žalobkyně proto činí 74 %. Náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 18.292 Kč snížený o 328 Kč, tj. 17.964 (srov. bod 29), nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění se základním a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé, účast při jednání soudu - § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu) po 10.140 Kč dle § 7 bodu 6. advokátního tarifu, dále 3 x náhrada hotových výdajů po 300 Kč, 1 x 450 Kč dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu, náhrada za promeškaný čas ve výši 900 Kč za cestu z , adresa, a zpět 6 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, náhrada cestovních výdajů v rozsahu 236 km při spotřebě 9,8 l benzínu automobilového na 100 km a při ceně 34,70 Kč za litr benzínu automobilového (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb.), při sazbě základní náhrady za opotřebení vozidla 5,90 Kč za 1 km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb.) ve výši 2.195 Kč, navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o.s.ř. (9.451 Kč), celkem 72.420 Kč x 0,74, tj. 53.591 Kč. Soud nehonoroval vyjádření žalobkyně ze dne 4. 7. 2023, neboť skutková tvrzení v něm obsažená měla být již součástí žaloby.

27. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

28. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů.

29. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby co do částky 33.193,89 Kč před zahájením jednání soud rozhodl o vrácení soudního poplatku ve smyslu § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, sníženého o 20 %, nejméně o 1.000 Kč (1.328 Kč – 1.000 Kč). Žalobkyni tedy bude vráceno 328 Kč.