16 C 117/2018

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr Kateřinou Kerbrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupený advokátem titul . jméno příjmení , sídlem adresa o uložení povinnosti zhotovit opěrnou zeď

I. Žalovaná je povinna obnovit oporu pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], a to stavbou opěrné zdi na hranici pozemků parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a stávajícího oplocení, se základovou spárou na úrovni betonových patek ocelových sloupků oplocení, a výškou 20 cm nad terén pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 23 958 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě náklady řízení ve výši 2 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Dle žalobních tvrzení je žalobkyně vlastnicí, mimo jiné, pozemku parc.č.st. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce]. Žalovaná je vlastnicí, mimo jiné, pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce]. Žalobkyně po dohodě s předchozí majitelkou pozemků žalované – matkou žalované a ve spolupráci s ní v roce 2013 vybudovala na hranici pozemku žalované a pozemku žalobkyně plot s opěrnou zídkou. Počátkem srpna 2018 odstranila žalovaná velké množství zeminy, a to do hloubky 0,4 až 1,1 m a dále odstranila oplocení i opěrnou zídku, takže pozemek žalobkyně zcela ztratil náležitou oporu, a nyní dochází k jeho sesuvu, destrukci zámkové dlažby a hrozí poškození kanalizace a v zimě i promrznutí. To bylo učiněno bez vědomí a souhlasu žalobkyně. Zásahem došlo ke zúžení příjezdové cesty cca o 20 cm, žalobkyně nyní obtížně zajíždí do své garáže. Celá příjezdová cesta v tom rozsahu, jak na ní byla postavena zámková dlažba, je součástí pozemku žalobkyně. Žalovaná byla vyzvána dne 3. 9. 2018 k obnovení opory pozemku žalobkyně, na výzvu však nereagovala a oporu pozemku žalobkyně neobnovila. Existuje tak reálné riziko vzniku škody na pozemku žalobkyně v důsledku počínání žalované jako vlastnice sousedního pozemku.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, nárok žalobkyně neuznala a k žalobě se vyjádřila tak, že uvedla, že je pravda, že žalobkyně i žalovaná jsou vlastnicemi pozemků tak, jak uvedla žalobkyně v žalobě, když žalovaná se jí stala na základě darovací smlouvy ze dne 30. 7. 2018, která tak nabyla nemovitost od své matky, přičemž účinky zápisu nastaly 1. 8. 2018. K žalobě uvedla, že žalobkyně vybudovala plot s opěrnou zídkou, a to výlučně na pozemku žalované. K vybudování plotu s opěrnou zídkou došlo poté, co žalobkyně sama odstranila původní plot, jež byl postaven na hranici mezi pozemkem č.parc. [číslo] a pozemkem č.parc. [číslo], vše v [katastrální uzemí], a který sloužil jako opora pozemků. Vybudováním nového plotu došlo ke zvětšení pozemku žalobkyně a ke zmenšení a tím pádem ke znehodnocení pozemku žalované. Z tohoto důvodu bylo u [stát. instituce] zahájeno řízení o odstranění stavby, toto řízení však bylo zastaveno, když pro vybudování takovéto stavby již není zapotřebí stavebního povolení nebo územního souhlasu. O odstranění stavby tak nebylo nijak rozhodnuto. Stávající stav byl takový, že na pozemku žalované stála stavba, ke které nedala žalovaná souhlas. Následně žalovaná sama na svoje náklady stavbu odstranila. V současné chvíli se tak žalobkyně podanou žalobou domáhá napravení protiprávního stavu, který svým jednáním v minulosti sama způsobila, neboť odstranila původní oporu svého pozemku a novou oporu nepostavila na místě původním, avšak zcela a výlučně na pozemku ve vlastnictví žalované, čímž vyvolala protiprávní stav a žalovanou v důsledku toho poškodila.

3. Z provedených důkazů pro věc rozhodných soud učinil tato skutková zjištění: - ze shodných tvrzení žalobkyně a žalované a výpisu z katastru nemovitostí, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc.č.st. [číslo] v katastrálním území a žalovaná vlastníkem pozemku č.parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a tyto pozemky spolu sousedí; - z kopií fotografií (čl. 9 až 14), že mezi předmětnými pozemky byl a tyto byly od sebe odděleny plotem s opěrnou zídkou, přičemž na pozemku žalobkyně na opěrnou zídku navazuje příjezdová cesta do garáže žalobkyně, která je vybudována ze zámkové dlažby. Dále z fotografií soud zjistil, že došlo k odhrabání poměrně velké části zeminy a odstranění plotu i s podezdívkou; - z výzvy právního zástupce žalobkyně, že žalobkyně žalovanou vyzývala k upevnění pozemku písemně dne 3. 9. 2018; - z oznámení [stát. instituce], stavebního úřadu, o zahájení řízení o odstranění stavby a usnesení o zastavení řízení o odstranění stavby, že bylo zahájeno řízení o odstranění stavby oplocení mezi pozemky parc.č.st. [číslo] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí], přičemž se jedná o oplocení, které je umístěno na hranici mezi pozemky parc.č.st. [číslo] a č.parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Z popisu pak soud zjistil, že původní oplocení bylo bez podezdívky a základu, ocelové sloupky byly zabetonovány, s plným plechovým pletivem. Nové oplocení je tvořenou zděnou podezdívkou šíře 0,30 m a výšce 0,30 až 0,70 m nad upraveným terénem, která zasahuje 0,20 až 0,26 m do pozemku parc. [číslo]. Sloupky jsou kovové, pletivo drátěné. Celková výše oplocení je cca 2,10 m od upraveného terénu. Předmětné řízení pak bylo zastaveno s odůvodněním, že novelou zákona č. 183/2006 Sb., s účinností od 1. 1. 2018 podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. f) opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím, a které se nacházejí v zastavěném území či v zastavitelné ploše nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas. Stavba oplocení splňuje ustanovení § 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona, a proto nevyžaduje vydání územního rozhodnutí anebo územního souhlasu. Protože odpadl důvod, stavební úřad řízení zastavil; - ze sdělení [stát. instituce], stavebního úřadu ze dne 20. 8. 2018, že stavební úřad provedl na místě stavby dne 20. 8. 2018 místní šetření, při kterém bylo zjištěno, že na pozemku parc. [číslo] byly provedeny terénní úpravy do hloubky cca 0,40 až 1,10 m až na hranici s pozemkem parc.č.st. [číslo]. Odstraněním podezdívky plotu, která částečně zasahovala na pozemek parc.č.st. [číslo] došlo podél hranice k narušení zámkové dlažby ve vlastnictví žalobkyně. V současné době je na pozemku parc.č.st. [číslo] provedeno provizorní oplocení. Odstraněním podezdívky plotu ztratil pozemek č.parc.st. [číslo] svoji oporu, proto by bylo vhodné, aby žalovaná provedla podél hranice jeho zpevnění. Současně došlo i k omezení vlastnického práva žalobkyně tím, že došlo k poškození její zámkové dlažby a je omezena v obvyklém užívání pozemku (zamezení vyjížděním z garáže); - z výslechu žalobkyně, že plot, který byl žalovanou odbagrován, byl vybudován asi v září 2013. Nový plot byl vybudován přesně tam, kde vedl starý rezavý plot. Žalobkyně zašla za matkou žalované s tím, že by plot mohl vybudovat manžel žalobkyně spolu s manželem žalované. Nakonec ale nechala plot zadat [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť žalovaná již byla rozvedená. S matkou žalované se v pohodě dohodli a pak začala výstavba, které byla přítomna už i žalovaná. Bylo dohodnuto, že ačkoli plot byl v té době ještě matky žalované, uhradí žalobkyně náklady na jeho výstavbu, protože v minulosti byl v souvislosti se stavbou garáže zabrán výsek 3 m2 a tímto to žalobkyně chtěla matce žalované vykompenzovat. Přesto, že byl v tu dobu plot matky žalované, souhlasila s tím, že na jeho výstavbu přispěje tak, že uhradí pletivo, což činila asi částka 2 999 Kč. S výstavbou plotu neměla problém a souhlasila s tím. Dohoda mezi matkou žalované a žalobkyní proběhla ústně, problémy nastaly až 4 roky poté v souvislosti s výstavbou garáže, neboť se nedomluvily na garážovém stání. Celková cena plotu činila 25 000 Kč, matka žalované přispěla částkou 3 000 Kč; - z výslechu matky žalované, že žalobkyně chtěla povolit stavbu garáže na hranici pozemku s tím, že matka žalované s tím neměla problém za předpokladu, že matka žalované, případně její děti budou chtít postavit garáž také na hranici pozemku. Ujednání proběhlo pouze ústně. Následovalo zakreslení, digitalizace katastrálních map, kde se zjistilo, že stavba garáže žalobkyně se nedržela hranic pozemku a hranice uhnula zhruba o 3 m2. Z katastrálního úřadu přišla paní s tím, že vše chce mít v pořádku a té matka žalované podepsala, že souhlasí se stavbou garáže tak, že přesahuje do pozemku tehdy ještě matky žalované. Žádný problém nebyl, pár let byl klid a pak přišla žalobkyně, že by chtěla nějakou kompenzaci, zbourat plot, který byl matky žalované, že by si tam postavila plot s podezdívkou, což matka žalované odsouhlasila s tím, že bude chtít na hranici pozemků garáž. Původní plot žádnou podezdívku neměl už od roku 1922, byly tam pouze sloupky a plný plechový plot. V roce, kdy byl plot postaven, bylo třeba mít na tuto stavební úpravu stavební povolení a souhlas souseda, což v tu dobu byla matka žalované. Podezdívka plotu by se zahrnula do budoucí stavby garáže. Po postavení plotu v roce 2016 nebo 2017, přišly děti matky žalované za žalobkyní se stavbou garáže na úrovni pozemku s žalobkyní. V zastoupení matky žalované, toto dohadovala žalovaná a její přítel s tím, že se nedohodli a nemovitosti byly následně převedeny na žalovanou v roce 2018. V roce 2013, kdy došlo k vybudování plotu s tím matka žalované, jakožto vlastník předmětné nemovitosti souhlasila, na stavbě se podílela pouze dodáním sloupků a pletiva. Pokud by matka žalované věděla, že žalobkyně nebude souhlasit se stavbou garáže, nikdy by k tomuto souhlas nedala; - ze znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení], včetně příloh a jeho doplnění ze dne 21. 12. 2020 o odpovědi na dotazy žalované, že je zcela nepochybné, že odstraněním oplocení na hranici pozemků parc.č.st. [číslo] a parc. [číslo] žalovanou stranou, včetně plotové podezdívky a základového pasu pod ní, došlo ke ztrátě boční opory pozemku parc.č.st. [číslo] a zpevněné plochy na ní, když tato původně přiléhala až k podezdívce oplocení. Ztráta boční opory pozemku parc.č.st. [číslo] a zpevněné plochy na něm, způsobuje postupné sedání a sesouvání směrem k pozemku parc. [číslo] což se bez provedení vhodného opatření bude v čase zhoršovat. Ztráta boční opory zpevněné plochy na pozemku parc.č.st.. [číslo] a tím způsobené její postupné sedání neumožňuje užívání této plochy bez vad k účelu, ke kterému byla zřízena, tedy jako přístupové komunikace k rodinnému domu [adresa] na pozemku parc.č.st. [číslo], dvougaráže na pozemku parc.č.st. [číslo] a pozemku parc. [číslo] užívaného jako zahrada. Pro navrácení do původního stavu pozemku parc.č.st. [číslo] a zpevněné plochy na něm tak, aby je bylo možno užívat bez omezení a způsobem jako před demolicí oplocení, jakož i opravu nestabilní dešťové kanalizace u dvougaráže na pozemku parc.č.st. [číslo], zejména uvolněného lapače střešních splavenin, je nutné obnovit boční oporu pozemku parc.č.st. [číslo] na hranici s pozemkem parc. [číslo]. Tím se zamezí dalšímu sedání pozemku parc.č.st. [číslo] a tedy i zpevněné plochy tvořící jeho součást a bude možno zajistit i prostorovou stabilitu dešťové kanalizace z dvougaráže. Dle znalce je možno boční oporu pozemku parc.č.st. [číslo] obnovit stavbou opěrné zdi na hranici pozemků parc.č.st. [číslo] a parc. [číslo] stávajícího oplocení, se základovou spárou na úrovni betonových patek ocelových sloupků oplocení, a výškou cca [číslo] cm nad terén pozemku parc.č.st. [číslo], tedy v rozsahu jako byla před demolicí, nebo zvýšením opěrné zdi, nacházející se již na pozemku parc. [číslo] na výškovou úroveň pozemku parc.č.st. [číslo], následným zasypáním zeminou a provedením řádného zhutnění, což by také zajistilo boční oporu pozemku parc.č.st. [číslo]. Boční oporu zpevněné plochy na pozemku parc.č.st. [číslo] pak na hranici pozemků/oplocení provést osazením obrubníku do betonového lože. Opatření obsažené ve výroku žaloby ze dne 13. 9. 2018, ve spojení s podáním žalobkyně ze dne 13. 5. 2019, tedy vybudování opěrné zdi na pozemku parc. [číslo] spolehlivě odstraní ohrožení pozemku parc.č.st. [číslo] a zatíží žalovanou stranu pokud možno co nejméně. Možné způsoby provedení nápravy znalec uvedl ve svém posudku na straně 5, bod [číslo] pod písmeny a) a b) a jsou uvedeny shora. Žalovanou již je mezi pozemky budována nová opěrná zeď, přičemž současná stavba opěrné zdi tak, jak je zkonstruována žalovanou, neposkytuje náležitou oporu pozemku žalobkyně. Co se týče vyspárování pozemku žalobkyně, spády zpevněné plochy odpovídají příslušné normě.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému zjištění. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc.č.st. [číslo] v katastrálním území a žalovaná vlastníkem pozemku č.parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a tyto pozemky spolu bezprostředně sousedí. Dále je v řízení prokázáno, že mezi předmětnými pozemky byl plot s opěrnou zídkou, přičemž na pozemku žalobkyně na opěrnou zídku navazuje příjezdová cesta do garáže žalobkyně, která je vybudována ze zámkové dlažby. V roce 2018 došlo žalovanou k odhrabání poměrně velké části zeminy a odstranění plotu i s podezdívkou. Mezi pozemky byl od roku 1922 plot zbudovaný pouze ze sloupků a pevného plechového plotu. V roce 2013 byl z iniciativy žalobkyně, ale po vzájemné dohodě a se souhlasem původního vlastníka pozemku parc. [číslo] tj. matky žalované, postaven na stejné hranici mezi pozemky plot nový s podezdívkou, kdy bylo dohodnuto, že ačkoli plot byl v tu dobu matky žalované, nechá jej vybudovat žalobkyně na svoje náklady a zajistí jeho vybudování a žalovaná přispěje úhradou cca 3 000 Kč spočívající v úhradě sloupků a pletiva, neboť bylo zjištěno, že garáž žalobkyně přesahuje v rozsahu asi 3 m2 do pozemku tehdy ještě matky žalované. Šlo tedy o jakousi kompenzaci za část zabraného pozemku ve vlastnictví matky žalované, dnes již žalované, žalobkyní. Matka žalované pak uvádí, že s touto dohodou souhlasila proto, že jí žalobkyně slíbila, že v případě, že bude chtít ona, případně její děti, postavit na hranici pozemků garáž, bude s tím žalobkyně taktéž souhlasit. Dohody mezi žalobkyní a matkou žalované byly učiněny pouze ústně, nebyla o nich sepsána žádná písemná dohoda. Dále je v řízení prokázané, že je zcela nepochybné, že odstraněním oplocení na hranici pozemků parc.č.st. [číslo] a parc. [číslo] žalovanou stranou, včetně plotové podezdívky a základového pasu pod ní, došlo ke ztrátě boční opory pozemku parc.č.st. [číslo] a zpevněné plochy na ní, když tato původně přiléhala až k podezdívce oplocení. Ztráta boční opory pozemku parc.č.st. [číslo] a zpevněné plochy na něm, způsobuje postupné sedání a sesouvání směrem k pozemku parc. [číslo] což se bez provedení vhodného opatření bude v čase zhoršovat. Ztráta boční opory zpevněné plochy na pozemku parc.č.st.. [číslo] a tím způsobené její postupné sedání neumožňuje užívání této plochy bez vad k účelu, ke kterému byla zřízena, tedy jako přístupové komunikace k rodinnému domu [adresa] na pozemku parc.č.st. [číslo], dvougaráže na pozemku parc.č.st. [číslo] a pozemku parc. [číslo] užívaného jako zahrada. Pro navrácení do původního stavu pozemku parc.č.st. [číslo] a zpevněné plochy na něm tak, aby je bylo možno užívat bez omezení a způsobem jako před demolicí oplocení, jakož i opravu nestabilní dešťové kanalizace u dvougaráže na pozemku parc.č.st. [číslo], zejména uvolněného lapače střešních splavenin, je nutné obnovit boční oporu pozemku parc.č.st. [číslo] na hranici s pozemkem parc. [číslo]. Tím se zamezí dalšímu sedání pozemku parc.č.st. [číslo] a tedy i zpevněné plochy tvořící jeho součást a bude možno zajistit i prostorovou stabilitu dešťové kanalizace z dvougaráže. Dle znalce je možno boční oporu pozemku parc.č.st. [číslo] obnovit stavbou opěrné zdi na hranici pozemků parc.č.st. [číslo] a parc. [číslo] stávajícího oplocení, se základovou spárou na úrovni betonových patek ocelových sloupků oplocení, a výškou cca [číslo] cm nad terén pozemku parc.č.st. [číslo], tedy v rozsahu jako byla před demolicí, nebo zvýšením opěrné zdi, nacházející se již na pozemku parc. [číslo] na výškovou úroveň pozemku parc.č.st. [číslo], následným zasypáním zeminou a provedením řádného zhutnění, což by také zajistilo boční oporu pozemku parc.č.st. [číslo]. Boční oporu zpevněné plochy na pozemku parc.č.st. [číslo] pak na hranici pozemků/oplocení provést osazením obrubníku do betonového lože. Opatření obsažené ve výroku žaloby ze dne 13. 9. 2018, ve spojení s podáním žalobkyně ze dne 13. 5. 2019, tedy vybudování opěrné zdi na pozemku parc. [číslo] spolehlivě odstraní ohrožení pozemku parc.č.st. [číslo] a zatíží žalovanou stranu pokud možno co nejméně. Žalovanou již je mezi pozemky budována nová opěrná zeď, přičemž současná stavba opěrné zdi tak, jak je zkonstruována žalovanou, neposkytuje náležitou oporu pozemku žalobkyně. Ke znaleckému posudku nebyly ani jednou stranou vzneseny žádné námitky a účastníci nepožadovali ani výslech znalce u soudního jednání.

5. Podle § 1018 občanského zákoníku, pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění.

6. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Při rozhodování soud vycházel ze skutečnosti, že na hranici mezi předmětnými pozemky, kde byl od roku 1922 starý plot pouze ze sloupků a pevného plechového plotu, byl v roce 2013 zbudován z iniciativy žalobkyně, ale po vzájemné dohodě a se souhlasem původního vlastníka pozemku parc. [číslo] tj. matky žalované, postaven plot nový s podezdívkou. Nový plot byl navíc zbudován na stejné hranici, na které stál plot starý. Žalobkyně se s původní vlastnicí ústně dohodla na způsobu realizace nového plotu, i na úhradě nákladů na jeho zhotovení. V roce 2018 došlo k převodu nemovitosti na žalovanou, která bez souhlasu a vědomí žalobkyně provedla odhrabání velkého množství zeminy, odstranila plot i s podezdívkou, a to tak, že došlo ke ztrátě boční opory pozemku parc.č.st. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně a zpevněné plochy na ní. Ačkoli žalovaná již provádí výstavbu nové opěrné zdi, tato v žádném případě neposkytuje náležitou oporu pozemku žalobkyně. Uvedené jednoznačně vyplývá ze znaleckého posudku, který byl ve věci vypracován. Současně bylo znalcem stanoveno, jakým způsobem má být zbudována opěrná zeď, aby poskytovala náležitou oporu pozemku žalobkyně, tedy, aby se jednalo o řešení efektivní a současně zatížilo stranu žalovanou, co nejméně. Uvedené dva možné způsoby zhotovení opěrné zdi uvádí znalec na straně 5 pod bodem 3.2.2 pod písm. a) a b) svého znaleckého posudku. Žalobkyně učinila při ústním jednání dne 9. 6. 2021 v souladu se závěry znaleckého posudku návrh na změnu žaloby, o kterém soud rozhodl při jednání a změnu žaloby připustil. Současně pak soud zamítl návrh žalované, aby ve věci byl vypracován nový znalecký posudek, který by určil, která ze dvou možných způsobů zhotovení opěrné zdi poskytující náležitou oporu pozemku ve vlastnictví žalobkyně je variantou levnější, neboť má za to, že toto již určil soudem ustanovený znalec ve svém posudku, když mu bylo v zadání posudku uloženo, aby stanovil efektivní způsob zjednání nápravy, tj. vybudování opěrné zdi, která bude poskytovat náležitou oporu na straně jedné a současně, aby se jednalo o způsob, který zatíží stranu žalovanou, co nejméně (viz rozsudek NS ČR sp.zn. 22 Cdo 2743/2016). Pokud tak znalec uvedl ve znaleckém posudku dvě možné varianty, má soud za to, že se jedná o způsoby srovnatelné a finančně zhruba stejně nákladné. Tento návrh na doplnění dokazování tak soud shledal jako nadbytečný a z hlediska ekonomického za nehospodárný. Závěrem pak soud dodává, že pokud mezi žalobkyní a matkou žalované coby původní vlastnicí předmětného pozemku byly v minulosti učiněny nějaké dohody o protislužbě v podobě potencionálního souhlasu s vybudováním garáže na hranici pozemku, byly tyto učiněny mezi žalobkyní a matkou žalované, kdy o těchto ujednáních neexistuje žádná písemná zmínka, a proto k nim soud při rozhodování nemohl přihlížet. Současně je nutné konstatovat, že i v případě písemné dohody mezi žalobkyní a matkou žalované, toto nemění nic na skutečnosti, že žalovaná svým počínáním způsobila stav, kdy pozemek žalobkyně ztratil náležitou oporu, a současně nebylo učiněno jiné dostatečné upevnění jejího pozemku. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti tak soud shledal žalobu jako důvodnou a vyhověl jí.

7. V řízení úspěšná žalobkyně má právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, a dále odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (§ 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), za 11 úkonů právní služby po 1 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba, 3x vyjádření ve věci samé ze dne 16. 1. 2019, 8. 10. 2020 a ze dne 12. 5. 2021, 4x účast na soudním jednání dne 6. 5. 2019, 9. 12. 2019, 26. 10. 2020 a dne 9. 6. 2021, vyjádření k návrhu na smírné vyřešení věci z 9. 9. 2019), tj. celkem 16 500 Kč, paušální náhrada hotových výdajů za 11 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 3, a DPH ve výši 4 158 Kč, celkem náklady činí 23 958 Kč.

8. Vzhledem k tomu, že ke splnění své povinnosti spočívající ve vybudování nové opěrné zdi bude žalovaná potřebovat určitý čas, uložil soud žalované povinnost tuto zhotovit ve lhůtě do 3 měsíců od právní moci rozsudku (§160 odst. 1 o.s.ř.).

9. Současně pak soud postupoval dle ustanovení § 148 o.s.ř. a žalované uložil povinnost uhradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě náhradu nákladů řízení spočívající v odměně znalci za vypracování znaleckého posudku.