16 C 41/2019

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Kerbrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená zmocněncem příjmení jméno příjmení proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 239 773,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 239 773,43 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 239 773,43 Kč za dobu od 16. 5. 2018 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 35 004 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Soud přiznává advokátovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 21. 11. 2022 č. j. 16 C 41/2019-352 ustanoven žalovanému jako zástupce pro toto řízení, odměnu, jejíž výše bude určena po právní moci tohoto rozhodnutí samostatným rozhodnutím. Zaplatí ji Česká republika – Okresní soud v Havlíčkově Brodě.

IV. České republice se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dle žalobních tvrzení byla dne 1. 11. 2017 kontrolou [číslo] pracovníky [právnická osoba] zmocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a dalším souvisejícím úkonům zjištěn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy na adrese [adresa žalovaného]. Vzhledem k tomu, že elektroměrový rozvaděč byl umístěn na veřejně nepřístupném místě, bylo jeho zpřístupnění zajištěno prostřednictvím Policie ČR, a bylo zdokumentováno neoprávněné napojení. Z důvodu porušení hlavního domovního vedení byl demontován elektroměr [číslo] se stavem 1 924 kWh. Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa spolu s poučením bylo vloženo do poštovní schránky žalovaného. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona a s ustanovením § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny dle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky, množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody se stanoví výpočtem dle ustanovení § 9 odst. 3 až 8 vyhlášky. V tomto případě je náhrada škody vypočtena dle § 9 odst. 1 vyhlášky. Neoprávněný odběr probíhal po dobu 107 dnů, a to od 7. 7. 2017 do dne zjištění neoprávněného odběru dne 1. 11. 2017. Celková spotřeba elektřiny žalovaného činila 40 983,140 kWh. Takto vysoká spotřeba je způsobena tím, že na daném místě byla pěstírna konopí. Spotřeba je vypočtena dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobkyni tak vznikla škoda ve výši 224 400,38 Kč. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru, činí 15 373,05 Kč a žalobkyní byly uhrazeny na základě příslušné faktury. Žalobkyně dne 24. 4. 2018 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky vystavením faktury [číslo] která byla žalovanému doručena, ale žalovaný na ni nikterak nereagoval. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, na kterou však nereagoval. Žalobkyně se tak obrátila se svým požadavkem na soud. Vedle částky 239 773,43 Kč požadovala po žalovaném i zákonný úrok z prodlení z této částky od 16. 5. 2018 do zaplacení.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, když namítal, že škodu nezpůsobil žalovaný, ale pan [jméno] [příjmení], [datum narození].

3. Ve věci bylo již dvakrát rozhodnuto soudem I. stupně s tím, že v obou případech byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena k dalším řízení a rozhodnutí. Ve svém rozhodnutí odvolací soud odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu (23 Cdo 425/2021 ze dne 22. 3. 2021), kde bylo uzavřeno, že odpovědnost za škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny ve smyslu § 51 energetického zákona je odpovědností objektivní založenou na odpovědnosti zákazníka za udržování odběrného elektrického zařízení ve stavu odpovídajícím právním předpisům a technickým normám. Obdobně v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2412/2009 ze dne 30. 8. 2011 Nejvyšší soud, když přezkoumával závěry nižších soudů, které ve skutkově obdobné věci uzavřely, že je nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr, protože odpovědnost je v energetickém zákoně koncipovaná jako odpovědnost objektivní, uzavřel, že z ustanovení § 51 odst. 1 energetického zákona ve spojení s ustanovením § 28 odst. 2 písm. e/ téhož zákona je zřejmé, že péče o řádný technický stav měřicího zařízení je zákonem svěřena odběrateli. Dále shrnul, že žalovaný, který byl odvolacím soudem vyslechnut, sám uvedl, že krátce poté, co v daném odběrném místě uzavřel smlouvu o odběru elektrické energie, umožnil užívání nemovitosti třetí osobě, aniž by se jakkoli zajímal, jakým způsobem tato osoba nemovitost fakticky užívá, s touto osobou neměl uzavřenu žádnou písemnou smlouvu, ačkoli ji prakticky vůbec neznal, a ani se blíže nezajímal o její totožnost (která se ukázala jako falešná). Pakliže žalovaný umožnil takto lehkomyslně jiné osobě, aby nemovitost jakkoli užívala, je jakožto vlastník nemovitosti a osoba, která měla uzavřenu smlouvu o odběru, objektivně odpovědný za škodu, která žalobci vznikla neoprávněným odběrem elektřiny v daném odběrním místě. I kdyby totiž elektřinu neodebral sám žalovaný (o čemž stále panují pochybnosti, neboť žalovaný tvrdí, že elektřinu odebrala osoba, která se v daném místě dopustila typově naprosto shodné trestné činnosti, jako ve stejné době páchal žalovaný), tak ale přinejmenším svým jednáním umožnil neoprávněný odběr ve prospěch jiných osob. Je tedy možno uzavřít, že žalovaný je odpovědný za škodu, která neoprávněným odběrem žalobkyni vznikla. Současně pak odvolací soud za tohoto závěru uložil soudu prvního stupně, aby provedl dokazování k výši škody způsobené neoprávněným odběrem, neboť tuto žalovaný sporoval a tvrdil, že žalobkyně skutečnou výši škody řádně nevyčíslila. S ohledem na tyto závěry odvolacího soudu pak soud provedl, mimo jiné, dokazování ve smyslu zjištění výše škody způsobené neoprávněným odběrem.

4. Z provedených důkazů pro věc rozhodných soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z protokolu datovaného 1. 11. 2017 o kontrole odběrného místa [adresa žalovaného] a oznámení o výsledku kontroly ze dne 1. 11. 2017 bylo zjištěno, že na uvedeném odběrném místě bylo řádnou kontrolou zjištěno naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny dle § 51 odst. 2 energetického zákona. Neoprávněným odběrem elektřiny byla způsobena škoda provozovateli distribuční soustavy, kterou je zákazník povinen uhradit včetně nákladů souvisejících s neoprávněným odběrem; Z důvodu porušení hlavního domovního vedení byl demontován elektroměr [číslo] se stavem 1 924 kWh. Oznámení a poučení bylo žalovanému vloženo do poštovní schránky.

6. Z listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí] a smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí, že žalovaný je vlastníkem nemovitostí, a to pozemku č.parc.st. [anonymizováno], jeho součástí je stavba – bydlení [adresa], [obec] a současně měl v době neoprávněného odběru žalovaný uzavřenou se žalobkyní platnou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě žalobkyně.

7. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, že výpočet byl proveden dle znaleckého posudku s tím, že v rámci tohoto výpočtu je přesně uveden způsob tohoto výpočtu a náhrada škody za neoprávněný odběr dle § 9 odst. 10 vyhl. č. 82/2011 Sb., včetně DPH byl stanoven částkou 224 400,38 Kč, výpočet nákladů za neoprávněný odběr dle § 9 odst. 12 vyhl. č. 82/2011 Sb., včetně DPH pak činil 15 373,05 Kč, včetně DPH ve výši 2 668,05 Kč; celková výše náhrady škody pak činí částku 239 773,43 Kč. V rámci vyúčtování pak jsou uvedeny konkrétní vyúčtované položky.

8. Ze znaleckého posudku [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jeho výslechu, že v rámci posudku je přesně popsáno zařízení, tj. elektrické spotřebiče, které byly zajištěny na odběrném místě v ulici [ulice], [obec], a které umožňovaly pěstování konopí indoor způsobem s maximalizací výnosu, resp. přírůstků rostlin. Zajištěné elektrospotřebiče zajišťovaly potřebné mikroklima a dodávaly umělé osvětlení –„ umělý sluneční svit“. Na základě zjištěných údajů při ohledání místa činu a foto a video dokumentace elektrických spotřebičů byla dopočítána denní spotřeba pěstírny. Při výpočtu neoprávněného odběru bylo vycházeno z pěstebního (růstového) cyklu konopí, přičemž celkový neoprávněný denní odběr elektrické energie technologie pěstírny je součtem jednotlivých spotřeb – 383,02 kWh, tj. [číslo] + [číslo] + 0,3 + 58,8 + 35,2=383,02 kWh. K neoprávněnému odběru docházelo od doby instalace elektroměru, tj. 17. 7. 2017 do 1. 11. 2017, tj. 107 dní, a po celou tuto dobu byla provozována pěstírna, spotřeba neoprávněně odebrané elektrické energie k provozu pěstírny tak činí 107x383,02 kWh=40 983,14 kWh. Výpočet denní spotřeby elektrické energie je ve znaleckém posudku podrobně rozveden v článku 2.2, kdy na základě růstového cyklu konopí byla dopočítána denní spotřeba elektrické energie ve výši 383,02 kWh/den. Růstový cyklus konopí je cca 105 dní, na jeden růstový cyklus bylo odebráno 40,217,1 kWh elektrické energie, a pokud budeme předpokládat, že pěstírna byla v provozu od nainstalování elektroměru, tj. 17. 7. 2017 do 1. 11. 2017, tzn. 107 dní, pak je neoprávněně odebraná energie ve výši 40 983,145 kWh. Škoda na elektrické energii způsobená jedním růstovým cyklem byla vyčíslena na 220 205,98 Kč, včetně DPH. Za předpokladu, že od instalace elektroměru docházelo k pěstování konopí, byla celková škoda na elektrické energii 224 400,40 Kč včetně DPH za dobu 107 dní, k této částce je třeba přičíst náklady na odhalení a zamezení neoprávněného odběru, které dle sdělení poškozené společnosti [právnická osoba] dosahovaly výše 15 373,05 Kč včetně DPH, celková škoda pak činí 239 773,45 Kč včetně DPH. Neoprávněné připojení bylo bez pochyby funkční, nebylo však provedeno bezpečně v souladu s technickými normami. Při svém výslechu pak znalec uvedl, že tento výpočet není v souladu s vyhláškou č. 82/2011 Sb., ale je proveden v závislosti na zajištěných spotřebičích a četnosti jejich využití s přihlédnutím k jejich účelu, kdy Policií ČR byly zajištěny na místě přímo konkrétní spotřebiče a jejich příkony, které umožňovaly, způsobovaly neoprávněný odběr, proto v tomto případě byla spotřeba automatizovaná spínacími hodinami. Dle znalce je výše škody přiměřená vzhledem k okolnostem, za kterých k neoprávněnému odběru došlo. Takto vypočtená spotřeba elektrické energie je přesnější, protože na základě šetření byly k dispozici údaje o spotřebičích, o jejích údajích, o době chodu elektrických spotřebičů, přičemž jednotková cena za elektřinu je dle cenového rozhodnutí energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru. Dle vyhl. č. 82/2011 Sb., se počítá na základ průřezu vodičů, předřazeného jištěné nebo hlavního jištění, zatímco pokud jsou zjištěny jednotlivé příkony a doba užívání jednotlivých spotřebičů, je odborný odhad přesnější než dle výše zmiňované vyhlášky. V tomto případě se vždy dává přednost tomuto přesnějšímu výpočtu, nikoli výpočtu dle vyhlášky č. 82/2011 Sb.

9. Z oznámení o neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě distribuce [číslo] – [obec], [ulice a číslo], včetně doručenky, že žalovanému bylo oznámeno, že dne 1. 11. 2017 bylo provedenou kontrolou zjištěno, že na odběrném místě došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 energetického zákona a došlo tak ke škodě společnosti [právnická osoba] Neoprávněné napojení bylo zdokumentováno prostřednictvím Policie ČR a následně bylo ukončeno a byl demontován elektroměr [číslo] se stavem 1 924 kWh.

10. Z faktury [číslo] sestavy plateb, včetně přílohy č. 5, že výpočet nákladů za neoprávněný odběr činí 12 705 Kč bez 21% DPH.

11. Z rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě, včetně přílohy č. 5, oznámení dodavatele o úpravě ceny dle Rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě [číslo] ze dne 1. 4. 2014, platné od 1. 1. 2017 a ceníku služeb, že došlo ke změně přílohy [číslo] – Ceníku Služeb k rámcové smlouvy, a to s účinností od 1. 1. 2017.

12. Z upomínky žalobkyně a faktury [číslo] (čl. 11-12), že žalovanému byla vyfakturována částka 239 773,43 Kč s datem splatnosti 15. 5. 2018 a k úhradě této částky byl žalobcem vyzván ve lhůtě nejpozději do 4. 6. 2018.

13. Z předžalobní upomínky, včetně dodejky, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě žalované částky.

14. Z trestního spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl shledán vinným ze spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku a přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny dle § 348 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků s podmíněným odkladem a zkušební dobou na 5 let. Dále mu byl uložen trest vyhoštění z území ČR na dobu neurčitou s tím, že dále bylo rozhodnuto o nároku poškozeného, tj. žalobkyně, která byla se svým nárokem odkázána na řízení občanskoprávní.

15. Z trestního spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka], zejména trestního rozsudku a protokolu o hlavním líčení, protokolu o výslechu obviněného [jméno] [příjmení], protokolu o výslechu zadržené osoby, úředního záznamu Policie ČR, územního odboru [obec] a protokolu o provedení domovní prohlídky, včetně fotografické dokumentace, soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl shledán vinným ze spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku a přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny dle § 348 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků s podmíněným odkladem a zkušební dobou na 5 let. Dále mu byl uložen trest vyhoštění z území ČR na dobu neurčitou s tím, že dále bylo rozhodnuto o nároku poškozeného, tj. žalobkyně, která byla se svým nárokem odkázána na řízení občanskoprávní. Dále pak bylo zjištěno, a to konkrétně z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], že konkrétní skutek, za který byl [jméno] [příjmení] pravomocně odsouzen, je, že v období od měsíce srpna roku 2017 do 30. 10. 2017, v domě [adresa] na ulici [ulice] v obci [obec], okr. [obec], v rozporu s ustanovením § 24 písmena a) zákona číslo 167/1998 Sb. o návykových látkách ve znění pozdějších změn a novel, pěstoval skrytým způsobem za použití botanických a technických prostředků v podobě speciálních živných roztoků, soustav výbojek a ventilačního potrubí vzduchotechniky nejméně 508 kusů rostlin konopí, tak realizoval všechny nezbytné kroky směřující k výrobě psychotropní látky delta-9-tetrahydrokanabinol, rostliny konopí pěstoval ve značném rozsahu a to za účelem a s úmyslem získat vysoce prošlechtěný kultivar rostliny konopí s vysokým obsahem kanabinoidních látek tak, aby z vrcholíků vypěstovaných rostlin bylo možné jejich následným sušením získat psychotropní látku delta-9-tetrahydrokanabinol, přičemž konopí je samo o sobě omamnou látkou ve smyslu přílohy č. 3 (seznamu č. 3 omamných látek) k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a dále THC a delta-9-THC jsou vedeny jako psychotropní látky ve smyslu přílohy č. 4 a 5 (seznamu [číslo] psychotropních látek) k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a k jakémukoliv zacházení či nakládání s těmito látkami [jméno] [příjmení] neměl a nemá povolení dle zák. č. 167/1998 Sb. o návykových látkách. Z dalších listin založených v trestním spise, zejména protokolu o výslechu obviněného a protokolu o výslechu zadržené osoby, soud zjistil, že obviněný [jméno] [příjmení] potvrdil, že skutečně pěstoval rostliny konopí v domě, jehož vlastníkem byl žalovaný. Popsal, jak se s žalovaným seznámil, že to bylo v [obec] asi v polovině srpna, a že mu žalovaný nabídl, že mu dům v ulici [adresa] v [obec] pronajme, přičemž obviněný [jméno] [příjmení] tuto nabídku posunul jakémusi [jméno], který si nakonec dům od žalovaného pronajal. Pokud jde o osobu [jméno], tuto obviněný [příjmení] popsal, uvedl, že se s ním zná již z Bělehradu, že se jedná o osobu, které dlužil zapůjčené peníze asi 3 000 EUR (které si od něho půjčil na živobytí, neboť neměl peníze) a tyto měl následně splatit právě tím, že se v domě bude starat o rostliny konopí. Pokud jde o pronájem domu, žádnou písemnou smlouvu o pronájmu domu sepsanou neměli, měsíčně žalovanému nic neplatil, neboť toto platil [jméno], resp. mu [jméno] nechal peníze, které pak on předal žalovanému. Platil 400 EUR měsíčně, celkově mu na nájemném již uhradil 900 EUR. Konopí pěstoval pro [jméno]. Uvedl, že v horním patře domu byla kompletně zařízená pěstírna, kde byly nainstalovány výbojky, byla hotová celá elektroinstalace. Popsal celý proces pěstování rostlin konopí s tím, že po celou dobu se o rostliny staral sám, nikdo jiný tam nebyl a po celou dobu byl v domě sám. Poprvé do domu přijel asi v polovině srpna, kdy tam ještě nic nebylo, co by souviselo s pěstováním květin marihuany. Poté odjel na dva až tři dny do [obec] a když se znovu vrátil, byla v domě již kompletně zařízená pěstírna konopí. Uvedl, že semena konopí sehnal [jméno], rovněž i vybavení elektro a vzduchotechniku pěstírny dodával [jméno], kdy [jméno] [příjmení] sehnal k pronájmu dům. Z protokolu o hlavním líčení pak vyplývá, že žalovaný dal [jméno] [příjmení] klíče od nemovitosti, kde se odběrné místo nacházelo a nájemné 900 euro na měsíc. Pokud jde o dobu, uvedl, že to mohlo být někdy od poloviny měsíce srpna 2017. Dále pak z úředního záznamu Policie ČR, územního odboru [obec] bylo zjištěno, že dům [adresa] v [obec] je dle kupní smlouvy ze dne 8. 6. 2017 zapsán na katastrálním úřadě od 2. 8. 2017 na žalovaného jako vlastníka, který má na této adrese sepsanou smlouvu o odběru elektrické energie se [právnická osoba]. Provedeným měřením pracovníků ČEZ na odběrném místě ve dnech 24. 10. 2017 9:46 – 27. 10. 2017 12:58 bylo zjištěno, že v domě za tuto dobu bylo spotřebováno 879 655 kWh. Z protokolu o provedení domovní prohlídky pak vyplývá, že byly zajištěny věci sloužící k pěstování rostlin konopí. V rámci protokolu o zadržení obviněného [příjmení], tento potvrdil, že žalovaný o pěstování konopí nevěděl.

16. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka] a výpisu z rejstříku trestu žalovaného, že žalovaný byl pravomocně odsouzen pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a, odst. 3, písm. c) trestního zákoníku. Z odůvodnění rozsudků pak vyplývá, že se uvedené trestné činnosti dopustil jako člen organizované skupiny. Žalovaný se uvedené trestné činnosti dopustit v jednom případě v přesně nezjištěné době, nejméně však v době od 19. 7. 2017 do 18. 9. 2018, kdy žalovaný spolu s dalšími osobami provozoval, organizoval a řídil chod tzv. indoor pěstírny konopí v rodinném domě na adrese [adresa], ve druhém případě pak v přesně nezjištěné době, nejméně však v době od 17. 10. 2017 do 27. 8. 2018, kdy žalovaný spolu s dalšími provozovali, organizovali a řídili chod tzv. indoor pěstírny konopí v rodinném domě na adrese [adresa]. Dále pak z rozsudků vyplývá, že se žalovaný opakovaně a dlouhodobě zdržoval na adrese [adresa], a to od 5. 7. 2017 až do října 2017, což vyplývá nejen z protokolu o sledování osob a věcí, ale i z cestovního pasu žalovaného, z něhož je patrné, že se na území států Schengenského prostoru pohyboval v období od 27. 2. 2017 do 3. 10. 2017, následně opětovně od 8. 10. 2017 do 12. 11. 2017, od 28. 11. 2017 do 30. 12. 2017, od 19. 2. 2018 se opakovaně pohybuje na území státu EU, kdy se vrací zpátky do své domovské země, avšak vždy přicestovával zpět na území EU. I v obdobích, kdy se obžalovaný nachází v prostoru mimo EU, opakovaně tento vstupuje na území EU ke krátkodobým cestám, jako tomu bylo např. v období od 12. 11. 2017 do 28. 11. 2017, kdy se opakovaně nachází na území států EU ve velmi krátkých časových úsecích, ve dnech 14. 11. 2017, 19. 11. 2017, 26. 11. 2017, 27. 11. 2017. Dále pak z rozsudků vyplývá, že se žalovaný často vyskytoval i u objektu [adresa] a v rodinném domě na adrese [adresa], kde rovněž žalovaný organizoval, provozoval a řídil chod tzv. indoor pěstírny konopí, stejně tak jako v objektu na adrese [adresa].

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému zjištění. Žalovaný byl a je vlastník nemovitostí, v nichž docházelo k neoprávněnému odběru elektrické energie, měl uzavřenou platnou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí na shora uvedené adrese, tj. [ulice a číslo], [obec]. Při kontrole odběrného místa dne 1. 11. 2017 bylo zjištěno, že na uvedeném odběrném místě bylo zjištěno naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny. Z důvodu porušení hlavního domovního vedení byl demontován elektroměr [číslo] se stavem 1 924 kWh, přičemž oznámení a poučení bylo žalovanému vloženo do poštovní schránky. Pokud jde o žalovaným uváděnou osobu [jméno] [příjmení], který dle tvrzení žalovaného je osobou odpovědnou za neoprávněný odběr, v řízení bylo prokázáno, že osobou odpovědnou za neoprávněný odběr by mohla být osoba, která v odběrném místě provozovala pěstírnu konopí, případně osoba, která přímo rostliny konopí v odběrném místě pěstovala. Z toho je ale zřejmé, že na základě provedených důkazů nelze učinit jednoznačný závěr, která osoba skutečně elektřinu odebrala. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je odpovědnost za neoprávněný odběr pojímána jako objektivní. Neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 energetického zákona představuje objektivní stav, ke kterému dochází při naplnění znaků některé ze skutkových podstat zde uvedených. Zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační, či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je z jiného důvodu odběratelem. Z dokazování vyplývá, že vlastníkem nemovitosti v daném odběrním místě a současně osobou, která měla v tomto odběrním místě uzavřenu smlouvu o odběru elektrické energie, byl žalovaný (ten to ostatně ani nepopíral). Z důkazů, které v řízení byly provedeny, dále plyne, že v daném odběrním místě byla provozována nelegální pěstírna konopí, a že žalovaný byl pravomocně odsouzen pro trestnou činnost, která spočívala v provozování, organizaci a řízení chodu několika pěstíren konopí, a to v časovém období od července 2017 do září 2018 (tedy v časovém období, které překrývá dobu, za kterou žalobce požaduje náhradu škody). V této souvislosti pak soud konstatuje, že Nejvyšší soud s odkazem na svoji předchozí judikaturu ve svém usnesení sp. zn. 23 Cdo 425/2021 ze dne 22. 3. 2021 aproboval závěry nižšího soudu, že odpovědnost za škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny ve smyslu § 51 energetického zákona je odpovědností objektivní založenou na odpovědnosti zákazníka za udržování odběrného elektrického zařízení ve stavu odpovídajícím právním předpisům a technickým normám. Obdobně v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2412/2009 ze dne 30. 8. 2011 Nejvyšší soud, když přezkoumával závěry nižších soudů, které ve skutkově obdobné věci uzavřely, že je nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr, protože odpovědnost je v energetickém zákoně koncipovaná jako odpovědnost objektivní, uzavřel, že z ustanovení § 51 odst. 1 energetického zákona ve spojení s ustanovením § 28 odst. 2 písm. e/ téhož zákona je zřejmé, že péče o řádný technický stav měřicího zařízení je zákonem svěřena odběrateli. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, tak má soud za prokázané, že žalovaný je osobou odpovědnou za neoprávněný odběr elektrické energie a je tedy osobou pasivně věcně legitimovanou v této věci, když v rozhodné době byl nejenom vlastníkem předmětných nemovitostí odběrného místa, ale měl i platnou smlouvu se žalobkyní.

18. Dále se pak soud zabýval otázkou výše náhrady škody, která byla žalovaným sporována, kdy tvrdil, že žalobkyně výši škody řádně nevyčíslila. V této souvislosti soud uvádí, že v souladu s pokynem odvolacího soudu vyzval žalovaného prostřednictvím jeho právního zástupce k předložení či označení důkazů, kterými žalovaný prokazuje, že výše způsobené škody není žalobkyní vyčíslena řádně. Žalovaný však na tyto výzvy soudu nikterak nereagoval a při jednání dne 21. 6. 2023 právní zástupce žalovaného k dotazu soudu stran předložení či označení těchto důkazních návrhů uvedl, že nárok zde není dán a žalovaný tak není povinen předkládat důkazy, které by jej usvědčovaly či svědčily proti němu, naopak má za to, že tato povinnost stíhá žalobkyni.

19. Pokud tak jde o tvrzení žalovaného, že výše náhrady škody nebyla vyčíslena řádně, nebyl ze strany žalovaného předložen či označen jediný důkaz, který by tuto výši škody sporoval či činil rozporuplným. Ze strany žalovaného tak zůstalo pouze u tvrzení, které však žalovaný ničím či nikým nepodložil a tím pádem neprokázal. Je tak možné konstatovat, že žalovaný, který tvrdil, že výše škody nebyla vyčíslena řádně, neunesl břemeno důkazní stran svého tvrzení.

20. Podle ustálené judikatury (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1523/2020 ze dne 31. 3. 2021 nebo usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1862/2018 ze dne 30. 10. 2018) platí, že při naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektrické energie podle § 51 odst. 1 energetického zákona, se nárok dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny řídí energetickým zákonem a vyhláškou jej provádějící, tj. v daném případě vyhláškou č. 82/2011 Sb. s tím, že však tato vyhláška nemá být aplikována mechanicky, ale je třeba zohledňovat specifické okolnosti případu. Bylo tak na soudu, aby posoudil, zda výše škody, jak ji žalobkyně vyčíslila, je přiměřená vzhledem k okolnostem, za kterých k neoprávněnému odběru došlo, tj. v tomto případě se soud měl zabývat v zásadě posouzením, zda za situace, kdy bylo zjištěno, že v odběrním místě byla provozována pěstírna konopí, by předpokládaná výše spotřebované elektřiny odpovídala přibližně odběru, jak byl vypočten postupem dle vyhlášky č. 82/2011 Sb.).

21. K otázce výše náhrady škody soud ve věci doplnil dokazování, zejména pak ve věci provedl důkaz znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a znalce k této otázce vyslechl. Z těchto důkazů zjistil, že výpočet výše náhrady škody sice znalcem nebyl proveden v souladu s vyhláškou č. 82/2011 Sb., ale byl proveden v závislosti na zajištěných spotřebičích a četnosti jejich využití s přihlédnutím k jejich účelu, kdy Policií ČR byly na místě zajištěny přímo konkrétní spotřebiče a jejich příkony, které umožňovaly a způsobovaly neoprávněný odběr, a proto v tomto případě byla spotřeba automatizovaná spínacími hodinami. Znalcem pak bylo potvrzeno, že výše škody je přiměřená vzhledem k okolnostem, za kterých k neoprávněnému odběru došlo a rovněž bylo potvrzeno, že takto vypočtená spotřeba elektrické energie je přesnější, než pokud by se postupovalo dle vyhl. č. 82/2011 Sb., neboť se při výpočtu postupovala dle přesných údajů zachycených konkrétními elektrickými spotřebiči. Pokud jsou tedy zjištěny jednotlivé příkony a doba užívání jednotlivých spotřebičů, je odborný odhad přesnější než odhad dle výše zmiňované vyhlášky. V takových případech se vždy dává přednost tomuto přesnějšímu výpočtu, nikoli výpočtu dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. Pokud pak jde přímo o metodu, postup a způsob výpočtu výše náhrady škody, tato je ve znaleckém posudku detailně uvedena, rozebrána a je zde stanoven a rozepsán přesný postup, na základě kterého došlo k výpočtu výše škody. Znalec považuje výpočet za správný a rovněž za výpočet přesnější, než výpočet, který by byl proveden dle vyhl. č. 82/2011 Sb. Je tak zjevné, že v tomto konkrétním případě šlo právě o ten případ, kdy nebylo pouze mechanicky postupováno dle uvedené vyhlášky právě proto, že zde byly specifické okolnosti případu, které umožňovaly stanovit výši škody daleko v přesnějším výpočtu, než jaký by poskytl výpočet dle uvedené vyhlášky. Na základě shora uvedeného tak lze uzavřít, že výše škody vyčíslená žalobkyní byla vyčíslena 22. V řízení úspěšná žalobkyně má právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 9 592 Kč, úhradu soudního poplatku za odvolání ve výši 11 989 Kč, a dále pak paušální náhrada za 22 úkonů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. (předžalobní výzva, žaloba, 9x vyjádření ve věci samé, 5x účast na soudním jednání, 1x účast na mediaci, 2x vyjádření v rámci odvolacího řízení, 1x odvolání, 1x vyjádření k odvolání žalovaného, 1x účast u jednání odvolacího soudu), tj. celkem 6 600 Kč, dále pak polovina nákladů na mediaci ve výši 1 452 Kč a cestovné v celkové výši 5 371 Kč, tj. za 2 cesty z [obec] do [obec] a zpět dne 12. 5. 2021 a 1. 6. 2021, tj. 2x 174,6 km dle výpočtu na základě vyhlášky č. 589/2020 Sb., základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,40 Kč km x 174,6 a výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při spotřebě 4 l /100 km a ceně pohonných hmot 27,20 za 1 l činí 4,40 x 174,6 + 6,98 x 27,20 Kč, tj. 958 Kč x 2 cesty, celkem 1 916 Kč, dále za 2 cesty z [obec] do [obec] a zpět dne 8. 3. 2022 a 18. 5. 2022, tj. 2x 174,6 km dle výpočtu na základě vyhlášky č. 511/2021 Sb., základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,70 Kč km x 174,6 a výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při spotřebě 4,17 l /100 km a ceně pohonných hmot 36,10 za 1 l činí 4,70 x 174,6 + 7,28 x 36,10 Kč, tj. 1 083 Kč x 2 cesty, celkem 2 166 Kč, dále za cestu ke Krajskému soudu v Hradci Králové tam i zpět dle aktuálního jízdného 2x 30 Kč, tj. 60 Kč, Kč, a dále za cestu z [obec] do [obec] a zpět dne 21. 6. 2023, tj. 174,6 km dle výpočtu na základě vyhlášky č. 467/2022 Sb., základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 5,20 Kč km x 87,3 a výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při spotřebě 4,17 l /100 km a ceně pohonných hmot 44,10 za 1 l činí 5,20 x 174,6 + 7,28 x 36,10 Kč, tj. 1 229 Kč, celkem 1 916 Kč + 2 166 Kč + 60 Kč + 1 229 Kč, tj. 5 371 Kč, celkem náklady činí 35 004 Kč.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 21. 11. 2022 č. j. 16 C 41/2019-352 osvobozen od soudních poplatků a byl mu ustanoven jako zástupce pro toto řízení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přiznal soud soudem ustanovenému zástupci odměnu, jejíž výše bude určena po právní moci tohoto rozhodnutí, a to samostatným rozhodnutím soudu s tím, že ji zaplatí Česká republika – Okresní soud v Havlíčkově Brodě.

24. Současně pak soud postupoval v souladu s ustanovením § 148 o.s.ř. a rozhodl o tom, že České republice se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

25. Žalovaný je povinen plnit ve lhůtách k plnění obvyklých (§160 odst. 1 o.s.ř.).