17 C 231/2017

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr Bc Hanou Stuchlíkovou ve věci žalobkyň: a) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně c) celé jméno žalobce , narozená dne 9. 7 1968 bytem adresa žalobce všechny zastoupeny advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví k pozemku

I. Žaloba o určení, že žalobkyně a) je podílovou spoluvlastnicí k 4/6 a žalobkyně b) a žalobkyně c) jsou podílovými spoluvlastnicemi každá k 1/6 pozemku parc. [číslo] zahrada, nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce] na listu vlastnickém [číslo] pro [územní celek], kat. ú. [část obce], se zamítá.

II. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 58.943 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Původní žalobci (žalobkyně a) a její zemřelý manžel [celé jméno žalobce]) se žalobou podanou dne [datum] domáhali určení, že pozemek [číslo] zahrada, nemovitost zapsaná u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce], na listu vlastnickém [číslo] pro [územní celek], k.ú. [část obce], náleží do jejich bezpodílového spoluvlastnictví. Žalobu zdůvodnili zejména tím, že jsou na základě kupní smlouvy ze dne [datum] vlastníky nemovitostí, a to pozemku par. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a dále pozemků parc. [číslo] zahrada o výměře 82 m2, a parc. [číslo] zahrada o výměře 88 m2, jež jsou zapsány na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [část obce], přičemž jejich pozemky sousedí s předmětným sporným pozemkem, a to pozemkem par. [číslo] zahrada o výměře 363 m2. Již v roce 1938 [příjmení] [příjmení] (otec žalobkyně a)) předložil obecnímu zastupitelstvu v [část obce] žádost o odprodej části pozemku [číslo] o výměře 425 m2, přičemž obecní zastupitelstvo jeho žádosti vyhovělo a prodej schválilo, o čemž svědčí i zápis z obecního zastupitelstva z roku [rok], tento pozemek (předmětný sporný pozemek) byl po zakoupení oplocen a sloužil pro chov drobného hospodářského zvířectva a částečně jako zahrada, od roku 1938 tak užívali předmětný sporný pozemek rodiče žalobkyně a) a následně dědicové až do roku 1980, kdy nemovitosti převzali do svého vlastnictví původní žalobci na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a užívali ho v nezměněných hranicích. Plot, který rodiče žalobkyně a) postavili v roce 1938, zůstal na stejném místě, hranice pozemku nikdy nebyly měněny. Až v roce 2015 původní žalobci zjistili, že předmětný pozemek je v katastru nemovitostí zapsán pro žalovaného. Od roku 1938 rodina původních žalobců předmětný pozemek užívala a nikdy v minulosti nevznesla žádná osoba jakékoliv námitky, původní žalobci byli přesvědčeni o jejich vlastnickém právu, a proto z tohoto pozemku odváděli i daň z nemovitostí. Původní žalobci jsou tak přesvědčeni, že nedostatečnou evidencí pozemků a jejich změn došlo k nedopatření, kdy jejich zakoupený pozemek nebyl v pozemkové knize zapsán a poté, když došlo k opuštění intabulační povinnosti, již nebyl důvod tuto změnu v pozemkové knize vyznačovat, tím došlo k situaci, že vlastnictví k předmětnému pozemku nebylo zapsáno ve prospěch předků původních žalobců.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, uvedl, že v roce 1938 i 1941 nepostačovalo k nabytí nemovitosti usnesení zastupitelstva, a dokonce ani podepsaná kupní smlouva, ale bylo třeba intabulace, původní žalobci se ani nezmiňují o zaplacení kupní ceny, z toho lze usoudit na to, že i přes usnesení zastupitelstva o schválení prodeje přesně neurčené části pozemku č. parc. [číslo] nedošlo k sepisu kupní smlouvy, nedošlo k zaplacení a nedošlo ani k intabulaci. Navíc dle žalovaného do roku 1989 bylo možné držbou v dobré víře nabýt pouze právo na uzavření smlouvy o zřízení práva osobního užívání pozemky, dobrá víra se však nemohla odvíjet od právního úkonu, k němuž nedošlo a zcela určitě k ní nepostačovalo pouhé usnesení zastupitelstva. Dále žalovaný poukazuje na usnesení Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 1497/11, dle nějž vydržení tzv. contra tabulus, tj. v situaci, kdy je jako vlastník nemovitosti, fakticky ovládané jinou osobou, v katastru nemovitostí zapsán odlišný subjekt, prakticky vylučuje nezbytnou existenci objektivizované dobré víry, tedy„ dobrou víru se zřetelem ke všem okolnostem“.

3. Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobě vyhověl a rozhodl o nákladech řízení. Dospěl k závěru, že se původní žalobci ujali držby předmětného pozemku v roce 1980 současně s tím, když převzali i jimi koupené pozemky od příbuzných žalobkyně a) a od té doby všechny pozemky užívají jako vlastníci, přičemž jejich vlastnictví ke spornému pozemku nebylo do roku 2012 žalovaným zpochybněno, výměra sporného pozemku je 363 m2 a výměra ostatních pozemků, které původní žalobci nabyli do svého vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum], byla dle této smlouvy 629 m2, přičemž již v roce 1980 byly všechny pozemky společně oploceny a tvořily jeden funkční celek, navíc původní žalobci nabyli tyto pozemky od příbuzných žalobkyně a), kteří všechny pozemky již desetiletí užívali a nikdo jejich vlastnické právo k předmětnému spornému pozemku nezpochybňoval, soud měl tedy za to, že původní žalobci byli oprávněnými držiteli předmětného sporného pozemku, neboť tento pozemek drželi v omluvitelném omylu, že jim patří, tedy byli vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim pozemek patří, přičemž tento pozemek užívali od roku 1980 až do 2012, aniž by jejich vlastnické právo bylo zpochybněno, splnili tedy všechny podmínky pro vydržení tohoto pozemku, proto soud podané žalobě vyhověl. Protože soud dospěl k závěru, že vlastnické právo k předmětnému spornému pozemku vydrželi původní žalobci, nezabýval se otázkou, zda vlastnické právo k nim nenabyl již otec žalobkyně a).

4. K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vytknul soudu prvního stupně, že neposkytl účastníkům poučení podle § 118a odst. 2 o.s.ř., neboť věc posoudil jinak, než podle účastníkova právního názoru, když okresní soud posoudil věc z pohledu toho, zda vlastnické právo na straně původních žalobců vzniklo vydržením. Původní žalobci vedle tvrzení, že nemovitost nabyli jejich právní předchůdci, sice tvrdili rovněž, že sami koupili sousední pozemky v roce 1980 a sporný pozemek byl k těmto pozemkům připlocen, ale o toto tvrzení svůj právní názor neopírali, uváděli, že své vlastnictví odvozují od svých právních předchůdců, tj. měli zřejmě za to, že nabyli vlastnické právo derivativně, aniž by však konkrétně uvedli, zda na ně vlastnické právo přešlo, či bylo převedeno (a na základě jaké skutečnosti). Odvolací soud sdílel závěr okresního soudu, že na straně původních žalobců šlo o omluvitelný omyl, když nelze z žádné skutečnosti uzavřít, že žalobkyně mohla vědět o skutečnostech, ke kterým došlo v roce 1938, tj. o průběhu jednání o koupi části pozemku [číslo] které vedl její otec s obcí, neboť šlo o skutečnosti, ke kterým došlo před jejím narozením nebo krátce po jejím narození. Povinnost tvrdit splnění podmínek pro vydržení je na straně původních žalobců, žalovaný však může dobrou víru na straně původních žalobců vyvracet, protože mu však nebylo dáno konkrétní poučení, že věc je na základě tvrzení původních žalobců možno posoudit z pohledu vydržení vlastnického práva, je dle odvolacího soudu přípustné nové tvrzení žalovaného, které učinil až v odvolacím řízení, tj. že v roce 1986 došlo k narušení dobré víry původních žalobců u příležitosti měření a vytyčování hranice v terénu.

5. Okresní soud v Havlíčkově Brodě poté rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Okresní soud vzal za prokázané, že původní žalobci nabyli kupní smlouvou ze dne [datum] od příbuzných žalobkyně a) pozemek č. parc. [anonymizováno] se stavbou [adresa] (rodinný dům) a pozemky č. parc. [číslo], [číslo] a [anonymizováno], vše v [katastrální uzemí] Tyto pozemky bezprostředně sousedí se sporným pozemkem [číslo] jsou všechny i se sporným pozemkem dohromady oploceny a tvoří jeden funkční celek s tím, že tomu tak bylo i v době uzavření kupní smlouvy, kdy původní žalobci začali sporný pozemek spolu s dalšími koupenými pozemky užívat. Okresní soud dále zjistil, že v letech 1987 1989 probíhala v [katastrální uzemí] obnova operátu evidence nemovitostí; sporný pozemek byl zapsán na evidenčním listu [číslo] s tím, že jej užívají původní žalobci, a na listu vlastnictví [číslo] s tím, že vlastníkem je Český stát. Dle okresního soudu z přílohy k protokolu o místním šetření nevyplývá, že by původní žalobci nějak brojili proti těmto výsledkům. Poté okresní soud uzavřel, že původní žalobci se ujali držby předmětného pozemku v roce 1980, když sporný pozemek společně s ostatními pozemky již desetiletí užívali jejich právní předchůdci a nikdo vlastnické právo nezpochybňoval. [příjmení] pozemek tak drželi v omluvitelném omylu v dobré víře, ovšem bylo tomu pouze do doby, kdy v [katastrální uzemí] byla prováděna obnova operátu evidence nemovitostí, tj. v letech 1987 1989, tedy ještě před uplynutím desetileté vydržecí lhůty. U pozemku bylo vyznačeno užívací právo původních žalobců, ovšem vlastnické právo pro žalovaného (jeho právního předchůdce), přičemž o místním šetření a o jeho výsledcích byli původní žalobci vyrozuměni vyhláškou (navíc z žádných listin předložených katastrálním úřadem nevyplývá, že by původní žalobci nesouhlasili s výsledky místního šetření), tyto skutečnosti objektivně musely vyvolat u původních žalobců pochybnost o tom, že jim věc po právu patří, tedy jejich dobrou víru narušit, a původní žalobci dále nebyli v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem o tom, že jim předmětný sporný pozemek patří. Dle okresního soudu listiny vyžádané z katastrálního úřadu přílohy k místnímu šetření jako celek samy o sobě narušují dobrou víru původních žalobců a měl proto za nadbytečné zpracovávat znalecký posudek k posouzení pravosti podpisu žalobce b) na listinách, neboť původní žalobci při běžné opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém vyžadovat, neměli nemít důvodné pochybnosti o tom, že jim věc patří. [část obce] víra byla přerušena, vydržecí doba byla přetržena a se zřetelem k tomu původní žalobci vlastnictví vydržením nenabyli a okresní soud proto žalobu zamítl.

6. K odvolání žalobců Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu prvního stupně zrušil. Dospěl k závěru, že z obsahu spisu vyplývá, že vyhláškou byli občané informováni pouze o době a místu místního šetření a době a místu, kde se mohou seznámit s výsledky šetření, nikoli přímo s výsledky místního šetření, ty nejsou ve vyhlášce uvedeny. Je nesporné, že z dosud provedeného dokazování vyplývá, že měření v terénu bylo prováděno v roce 1987 a občané o probíhajícím měření byli informováni vyhláškou. Z žádného provedeného důkazu však zatím nevyplývá, že původní žalobci byli skutečně s výsledky toho šetření seznámeni. Pouze v takovém případě by bylo možno zkoumat, zda skutečnosti, se kterými byli seznámeni, v nich mohly objektivně vzbudit pochybnost o jejich vlastnickém právu. Podstatou totiž není to, zda se držitel mohl objektivně seznámit se skutečností, která byla způsobilá vzbudit v něm nejistotu (jak zřejmě měl za to okresní soud), ale zda byl držitel s touto skutečností skutečně seznámen a zda v něm tato skutečnost objektivně mohla vzbudit nejistotu ohledně jeho vlastnického práva. Dospěl-li proto okresní soud k závěru, že není nutno zkoumat pravost podpisu žalobce b) na listině, je jeho závěr nesprávný. Protože ke skutečnosti, zda původní žalobci byli seznámeni s výsledky místního šetření, nebylo dosud provedeno žádné relevantní dokazování, odvolacímu soudu nezbylo než rozhodnutí okresního soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

7. V průběhu řízení žalobce b) [celé jméno žalobce] dne [datum] zemřel.

8. Usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto, že nadále bude pokračováno v řízení na straně žalobce b) s [celé jméno žalobkyně] a s [jméno] [příjmení].

9. Podáním ze dne [datum] a dne [datum] žalobkyně navrhly změnu žaloby tak, aby bylo určeno, že první žalobkyně [celé jméno žalobkyně], je podílovou spoluvlastnicí k 4/6 a druhá žalobkyně [celé jméno žalobce] a třetí žalobkyně [celé jméno žalobkyně] jsou podílovými spoluvlastnicemi každá k 1/6 pozemku parc. [číslo] zahrada, nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce] na listu vlastnickém [číslo] pro [územní celek], kat. ú. [část obce]. U soudního jednání konaného dne [datum] soud tuto změnu žaloby připustil, neboť měl za to, že výsledky dosavadního řízení mohou být podkladem pro řízení o změněném návrhu.

10. Z provedeného dokazování po stránce skutkové soud z provedených důkazů pro věc rozhodných učinil tato zjištění: -) z výpisu z katastru nemovitostí, že původní žalobci byli v katastru nemovitostí zapsání jako vlastníci pozemků parc. č. st. [anonymizováno] o výměře 423 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a dále pozemků par. [číslo] zahrada o výměře 82 m2, par. [číslo] zahrada o výměře 32 m2 a par. [číslo] zahrada o výměře 88 m2, všechny tyto nemovitosti jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], pro [územní celek], k.ú. [část obce], na listu vlastnickém [anonymizováno], přičemž nabývací titul k těmto nemovitostem je smlouva o převodu nemovitostí [anonymizována dvě slova] [rok] kupní ze dne [datum], -) z informací o pozemku, že jako vlastník pozemku [číslo] zahrada o výměře 363 m2 (předmětný sporný pozemek), je zapsán u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], pro [územní celek], k.ú. [část obce], na listu vlastnickém [číslo] žalovaný, -) z protokolu o schůzi obecního zastupitelstva ze dne [datum], že obecní zastupitelstvo vyhovělo žádosti pana [příjmení]. [příjmení] k odprodeji části obecní pastvy č. par. [číslo] ve výměře 425 m2, která má nyní parcelu [číslo], a sice 1 m2 za 2,50 Kč, celkem 1.062,50 Kč, usnesení provedeno všemi hlasy, -) z protokolu o schůzi obecního zastupitelstva ze dne [datum], že obecní zastupitelstvo schválilo všemi hlasy přítomných prodej pozemku č. par. [číslo] ve výměře 425 m2, která má nyní č. par. [číslo] za cenu 2,50 Kč za 1 m2, tj. 1.062,50 Kč, pozemek tento byl prodán obec. zastupitelstvem ze dne [datum], vyhláška byla vyvěšena po dobu 14 dnů a žádných námitek podáno nebylo, -) z dopisu Finančního úřadu pro kraj [obec], územního pracoviště ve [obec], ze dne [datum], že finanční úřad vyrozuměl původní žalobce, že zdaňují pozemek p. [číslo] který nevlastní, v k.ú. [část obce], -) z dopisu ze dne [datum], že žalovaný sdělil původním žalobcům, že nebyl dohledán žádný právní titul k užívání předmětné parcely či její části cizí osobou, a že parcela patří žalovanému, -) z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], že nyní žije v [část obce a číslo] let, ale již v dětství tam chodila do školy od svých pěti let, chodila do školy kolem pozemku [anonymizováno], vždycky tam měli oplocenou zahradu, dříve dřevěným plotem, později ho nahradili zřejmě pletivem, ale plot stál vždy ve stejném místě, jak po délce, tak i po šířce, nebylo s ním hýbáno; že našla v archivu listiny, které popisují prodej pozemku panu [příjmení] od zastupitelstva města, jsou už z [datum], kdy pan [příjmení] žádal o koupi pozemku a v další listině se uvádí, že už je pozemek prodán; že se rodina [příjmení] vždy starala o sporný pozemek, ale starali se i o obecní pozemky kolem, již 80 let nezištně udržují zeleň kolem, sekají struhy apod.; že až do doby, než asi před čtyřmi nebo pěti lety regulovali potok, neslyšela nic o tom, že by byl o předmětný pozemek nějaký spor, -) z výpovědi žalobkyně a), že nemovitosti koupila asi v roce 1980 od svého otce a bratra a že od té doby je užívá, již v době koupě byl plot tak, jak je v současné době, myslí, že plot kolem pozemku stavěl její tatínek v roce 1934 nebo 1935, jako dítě si už plot pamatuje; že pozemky užívali jako vlastníci a nikdo jejich vlastnické právo nezpochybňoval, až před čtyřmi nebo pěti lety se od paní [příjmení] dozvěděla, že sporný pozemek by měl být města, zjistila to, když po zimě přijela do [část obce] a pod zahradou byl vytvořený rybníček, což by jí ani nevadilo, ale v zahradě bylo po kotníky vody, tak volala na obecní úřad, aby situaci nějak vyřešili, -) z notářského zápisu ze dne [datum], že původní žalobci uzavřeli kupní smlouvu ve formě notářského zápisu, jíž nabyli vlastnické právo k nemovitostem zapsaných na listu vlastnickém [anonymizováno] a to domu [adresa] se stav. parc. [anonymizováno] o výměře 466 m2, a poz. parc. [číslo] zahrady o výměře 163 m2, -) z fotodokumentace a z místního šetření, že předmětný pozemek se nachází ve spodní části zahrady, přičemž zahrada tvoří ucelený celek s ostatními částmi pozemků ve vlastnictví původních žalobců, částečně přiléhá k pozemku, na němž je postaven dům, a částečně k jiným pozemkům původních žalobců sloužících jako zahrada, mezi těmito pozemky (mezi předmětným sporným pozemkem a pozemky původních žalobců) nejsou ploty, ale jako celek jsou všechny tyto pozemky (pozemky původních žalobců a předmětný sporný pozemek) oploceny od sousedních pozemků, zahrada (předmětný sporný pozemek) je ze všech stran, kterými sousedí s jinými pozemky než s pozemky ve vlastnictví původních žalobců, oplocená – ploty tu dle žalobkyně stály už v době, kdy ostatní pozemky koupila, ploty maximálně opravili, ale vždy zůstaly na stejném místě, -) z výpovědí svědků [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], kteří všichni vypovídali ve vzájemné shodě, že všichni víceméně od narození bydleli v [část obce], nebo tam dojížděli a do současnosti dojíždí, že co si pamatují, stály ploty kolem předmětného sporného pozemku stejně, že pozemky užívali původní žalobci a předtím [příjmení], a že neví o tom, že by kdy někdo vlastnictví původních žalobců k předmětnému pozemku zpochybňoval, -) z žádosti o prodej pozemků, že dne [datum] požádali původní žalobci žalovaného o prodej sporného pozemku, -) z výpisu z katastru nemovitostí, že jako vlastník předmětného pozemku je v katastru nemovitostí evidován žalovaný, přičemž jako nabývací titul je uveden vznik práva ze zákona, zákon č. 172/1991, -) z protokolu o místním šetření a z jeho příloh, že [datum] byl sepsán protokol o místním šetření v obci [obec], [katastrální uzemí], kdy toto místní šetření bylo provedeno pro tvorbu základní mapy ČSSR velkého měřítka a pro obnovu operátů evidence nemovitostí, přičemž výsledky místního šetření byly zaznamenány v náčrtech o místním šetření, v těchto náčrtech je zobrazen i sporný pozemek, kdy je u něj uveden údaj [anonymizováno] v kroužku, což odpovídá tomu, že tento pozemek byl veden na evidenčním listu [anonymizováno] (stejně jako okolní pozemky původních žalobců), dále je u tohoto pozemku uveden údaj 1 v přerušovaném kroužku, což odpovídá tomu, že tento pozemek byl evidován na listu vlastnictví [anonymizováno], což je list vlastnictví státu; jednu z příloh protokolu tvoří soupis nemovitostí, kde u pozemků původních žalobců je dopsán i předmětný sporný pozemek s tím, že je tento pozemek zapsán na [příjmení] [anonymizováno] a [list vlastnictví], kdy tato listina měla být podepsána vlastníky, ovšem podpis je nečitelný, stejně tak jsou opatřeny podpisy i doruční listy; z žádné přílohy k protokolu o místním šetření nevyplývá, že by původní žalobci nějak brojili proti výsledku místního šetření (kdy v souvislosti s obnovou operátu evidence nemovitostí byly rovněž prověřeny stávající hranice územních celků sousedních obcí, přičemž se však ani v jednom případě nejednalo o sporný pozemek); že ve dnech [anonymizováno] a [datum] proběhlo námitkové řízení, přičemž vlastníci pozemků byli k tomuto námitkovému řízení pozváni vyhláškou a o konání tohoto námitkového řízení byl sepsán protokol, -) z vyjádření katastrálního úřadu, že sporný pozemek vznikl náčrtem o místním šetření [číslo] přičemž v tomto náčrtu je u pozemku tehdejší evidence nemovitostí uveden evidenční list [anonymizováno] (uživatelé původní žalobci) a list vlastnictví je uveden [číslo] (vlastník Čs.stát MěstNV [obec]), -) z usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], že v řízení o pozůstalosti po zemřelém původním žalobci b) [celé jméno žalobce], byly k pozůstalosti povolány dědičky (současné žalobkyně), a že v tomto pozůstalostním řízení nepatřil do pozůstalosti předmětný sporný pozemek.

11. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že původní žalobci nabyli kupní smlouvou ze dne [datum] od příbuzných žalobkyně a) pozemky č. parc. č. st. [anonymizováno], o výměře 423 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a dále pozemky par. [číslo] zahrada o výměře 82 m2, par. [číslo] zahrada o výměře 32 m2 a par. [číslo] zahrada o výměře 88 m2, všechny tyto nemovitosti jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], pro [územní celek], k.ú. [část obce], na listu vlastnickém [anonymizováno], že tyto pozemky sousedí s předmětným sporným pozemkem ([číslo] zahrada o výměře 363 m2 zapsaný na listu vlastnickém [číslo] pro žalovaného), že jsou všechny pozemky (jak sporný předmětný pozemek, tak pozemky č. parc. č. st. [anonymizováno], par. [číslo] par. [číslo]) dohromady oploceny a tvoří jeden funkční celek, což vyplývá z místního šetření provedeného soudem, ze svědeckých výpovědí i výpovědi žalobkyně a), přičemž oploceny byly již v době, kdy původní žalobci nabyli vlastnictví k pozemkům č. parc. č. st. [anonymizováno], par. [číslo] par. [číslo] že původní žalobci od roku 1980 (kdy koupili pozemky č. parc. č. st. [anonymizováno], par. [číslo] par. [číslo]) užívají jak pozemky č. parc. č. st. [anonymizováno], par. [číslo] par. [číslo] tak předmětný sporný pozemek (což vyplývá z výpovědi žalobkyně a)), a že v roce 1938 a 1941 jednalo obecní zastupitelstvo o odprodeji části pozemku parc. [číslo] ve výměře 425 m2 otci žalobkyně a), že poté otec žalobkyně a) sporný pozemek připlotil k jejich okolním pozemkům a od té doby jej rodina žalobkyně a) užívá (jak plyne z výpovědi žalobkyně a) i ostatních svědků), že (jak vyplývá z listin vyžádaných z katastrálního úřadu) od roku 1987 až do roku 1989 probíhala v [katastrální uzemí] obnova operátů evidence nemovitostí, kdy„ vznikl“ sporný pozemek, byl zobrazen v náčrtu k místnímu šetření s tím, že tento pozemek byl evidován na evidenčním listu [číslo] (uživatelé žalobci) a listu vlastnictví [číslo] (vlastník Čs.stát), přičemž z žádné přílohy k protokolu o místním šetření nevyplývá, že by původní žalobci nějak brojili proti jeho výsledkům, a dále že s výsledky místního šetření byly seznámeni, když ve dnech [anonymizováno] a [datum] proběhlo námitkové řízení, přičemž vlastníci pozemků byli k tomuto námitkovému řízení pozváni vyhláškou. Dále bylo zjištěno, že v průběhu řízení původní žalobce b) [celé jméno žalobce] zemřel, že jeho pozůstalost byla projednána před Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou, že byly k pozůstalosti povolány dědičky (současné žalobkyně), a že do pozůstalosti v tomto řízení nepatřil předmětný sporný pozemek (jak plyne z usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]). Soud ve věci sice provedl i další důkazy, ovšem ty se ve světle důkazů shora uvedených a s ohledem na právní hodnocení věci projevily jako nadbytečně provedené, a proto k nim soud dále nepřihlížel.

12. Dle soudu mají žalobkyně na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť se domáhají určení vlastnictví k nemovitosti, za situace, kdy je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník žalovaný.

13. Otázku vydržení vlastnického práva původním žalobcem b) [celé jméno žalobce] a žalobkyní a) je třeba posoudit podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen„ obč. zák.“) – viz hlava II. – ustanovení přechodná a závěrečná, díl, 1 – přechodná ustanovení oddíl I. – všeobecná ustanovení, § 3028 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., neboť k tvrzenému nabytí vlastnického práva k pozemku mělo dojít před 1. lednem 2014, kdy občanský zákoník č. 89/2012 Sb. nabyl účinnosti. Naopak nabytí vlastnického práva žalobkyněmi již podle zákona 89/2012 Sb. (dále jen„ o.z.“), občanského zákoníku, když k tvrzenému nabytí vlastnického práva k pozemku mělo dojít až po 1. lednem 2014.

14. Nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno (srov. ustanovení § 1670 o.z.).

15. Vlastnické právo se nabývá různými způsoby. Ty se rozdělují do dvou základních skupin, a to na původní (originární) a odvozené (derivativní). Originárně nabývá nový vlastník buď proto, že věc ve vlastnictví nikdo před ním neměl (typicky vznik nové věci), anebo ji sice ve vlastnictví měl, ale přesto vlastnictví vzniká jako nové (např. vydržením). Derivativně nabývá vlastnické právo vlastník od dosavadního vlastníka jako svého právního předchůdce, a to převodem nebo přechodem (např. smlouvou, dědictvím).

16. Žalobkyně změnu žaloby zdůvodnily skutečností, že jejich právní předchůdce [celé jméno žalobce] byl ke dni úmrtí spoluvlastníkem předmětného sporného pozemku, a poté, co došlo k jeho úmrtí, z titulu dědického řízení vstoupily na jeho místo. Jinak svá skutková tvrzení k žalobě nezměnily.

17. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 10. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4282/2009,„ oprávněný držitel si může započítat do doby nezbytné k vydržení věci či práva dobu oprávněné držby svého právního předchůdce jen, pokud ten sám věc či právo nevydržel. Jestliže věc vydržel již právní předchůdce žalobce uplatňujícího své vlastnictví k věci z titulu vydržení, může žalobce nabýt vlastnictví k věci vydržením jen její oprávněnou držbou po celou vydržecí dobu; zápočet doby právního předchůdce je v takovém případě logicky vyloučen, k obdobnému závěru dospěl Nejvyšší soud ČR i rozhodnutí ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 821/2010,„ Samotné nabytí vlastnického práva vydržením u právního předchůdce účastníka, který se v soudním řízení domáhá určení svého vlastnického práva, nezakládá bez dalšího závěr o vlastnickém právu takového účastníka. Nabyl-li někdo na základě převodní smlouvy vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení pozemku sousedního započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel. Pokud by sporný pozemek právní předchůdci držitele vydrželi, zůstal by v jejich vlastnictví. Právní nástupce by ho mohl vydržet jen tehdy, jestliže by jeho dobrá víra o tom, že na základě převodní smlouvy nabyl i sporný pozemek, trvala do doby, kdy uplynula vydržecí doba deseti let.“ Podle dalšího rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 12. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2128/2005,„ Držitel se nemůže dovolávat vydržení věci jeho právním předchůdcem, jestliže mu nesvědčí žádný právní titul o jejím převodu.“ 18. Ustálená soudní praxe tedy dovodila vztaženo na projednávanou věc, že nabyl-li vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržením právní předchůdce žalobkyň, nemůže jim bez dalšího svědčit vlastnické právo, k této věci, pokud právní předchůdce na ně předmětný pozemek nepřevedl. Čili pokud by podle tvrzení žalobkyň předmětný pozemek vydržel už jejich právní předchůdce, zůstal by v jeho vlastnictví, a žalobkyně by jej mohly nabýt buď na základě převodu smlouvou, nebo přechodu děděním. Žalobkyně by mohly samozřejmě nabýt vlastnictví k předmětnému pozemku za splnění zákonem stanovených podmínek také vydržením, avšak pouze tehdy, pokud by byly jeho držiteli po celou vydržecí dobu deseti let; zápočet doby jejich právního předchůdce, je totiž v případě tvrzení, že již ten předmětný pozemek vydržel, logicky vyloučen (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 10. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4282/2009). Žalobkyně se však v této věci domáhají svého vlastnického práva s odůvodněním, že předmětný pozemek vydržel již jejich právní předchůdce a na ně vlastnické právo přešlo děděním, přičemž na uvedeném trvaly i přes to, že byly soudem poučeny o skutečnosti, že předmětný pozemek nebyl zahrnut do pozůstalostního řízení.

19. V posuzovaném případě bylo prokázáno, že předmětný sporný pozemek nebyl součástí pozůstalosti po původním žalobci b) [celé jméno žalobce], vlastnické právo k tomuto pozemku tak na základě přechodu děděním na žalobkyně přejít nemohlo. Soudu tak nezbylo než žalobu, jíž se žalobkyně domáhaly určení svého vlastnického práva, které měly dle jejich tvrzení nabýt děděním po zůstaviteli [celé jméno žalobce], který měl vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržet již za svého života, zamítnout, když bylo již nadbytečné se při takto změněné žalobě zabývat tím, zda právní předchůdce žalobkyň skutečně předmětný pozemek vydržel.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalovaným na úhradu soudního poplatku z odvolání ve výši 5.000 Kč, dále pak náklady jeho právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), tj. odměna za 12 úkonů právní pomoci po 3.100 Kč (§ 9 odst. 4 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu – a to převzetí zastupování, 9x účast u soudního jednání u soudu a dvě písemná podání – odvolání a vyjádření se k odvolání), dále právnímu zástupci náleží 12x náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a náhrada za ztrátu času v počtu 16 půlhodin, tj. 16x 100 Kč (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu). Dále právnímu zástupci náleží náhrada cestovních výdajů ve výši 2.181 Kč (1.101 Kč 1.080 Kč (ač by dle výpočtu soudu žalovanému náleželo cestovné ve výši 1.101 Kč, vyúčtoval pouze částku 1.080 Kč, proto mu soud přiznal tuto jím požadovanou částku)), když osobním automobilem se spotřebou 6 l [číslo] km bylo ujeto celkem 2x180 km (účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum] a dne [datum]), při ceně nafty dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve výši 33,60 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla činí 4,10 Kč za každý 1 km jízdy (srov. § 1 vyhlášky č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad). Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 9.362 Kč Náklady řízení v celkové výši 58.943 Kč jsou žalobkyně povinny nahradit společně a nerozdílně žalovanému k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) a to do tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř.