17 C 34/2021

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Hanou Stuchlíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3.720 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.720 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 3.720 Kč od 3. 3. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám [anonymizováno] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně].

1. Žalobou podanou dne 8. 3. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3.720 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslila. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 1. 2. 2019 úvěr ve výši 3.000 Kč, který měl být splacen dne 2. 3. 2019. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 3.000 Kč, dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 720 Kč. Právní předchůdce žalobkyně poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný zaslal právnímu předchůdci žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Dle rámcové smlouvy se za vytvoření uživatelského účtu žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně odměnu za vytvoření uživatelského účtu ve výši 1 Kč. Odměnu za vytvoření uživatelského účtu uhradil žalovaný na účet právního předchůdce žalobkyně pod variabilním symbolem [číslo] a s poznámkou, kde uvedl své rodné číslo a text„ souhlasím s [anonymizováno]“. Odměnou ve výši 1 Kč projevil souhlas se zněním smlouvy a zároveň s poskytnutím úvěru. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a právní předchůdce žalobkyně úvěr žalovanému vyplatil dne 1. 2. 2019. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Právní předchůdce žalobkyně identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo] [právnická osoba], jakožto postupitel uzavřela dne 3. 12. 2020 s žalobkyní, jakožto postupníkem, smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla i žalovaná pohledávka. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a to ani na základě předžalobní výzvy zaslané mu právní zástupkyní žalobkyně.

2. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil ho, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu soudu nereagoval a že žalobkyně souhlasila (již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání.

3. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o úvěru č. 387521, že dne 1. 2. 2019 byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dohoda, jíž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3.000 Kč, a žalovaný se zavázal jej vrátit do 30 dnů od odeslání finančních prostředků; že byl dohodnut poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 720 Kč, ve smlouvě byl uveden bankovní účet žalovaného [bankovní účet], -) z výpisu z účtu, že dne 25. 1. 2019 byla žalovaným uhrazena částka 1 Kč, a následně dne 1. 2. 2019 byla ve prospěch účtu [bankovní účet] poukázána částka 3.000 Kč, -) ze smlouvy o postoupení pohledávek a z přílohy k této smlouvě, že dne 3. 12. 2020 uzavřela společnost [právnická osoba] a žalobkyně smlouvu, na jejímž základě přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, -) z oznámení o postoupení pohledávky, že dne 2. 2. 2021 byla žalovanému oznámena změna v osobě věřitele, -) z dopisu ze dne 2. 2. 2021, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k plnění před podáním žaloby.

4. Soud z hlediska práva hmotného posoudil nárok žalobkyně ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen„ o.z.“), neboť smlouva o úvěru byla uzavřena dne 1. 2. 2019. Nárok žalobkyně na vrácení úvěru byl tedy soudem posouzen dle § 2395 o.z., podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem dle § 1820 a násl. o.z. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně řádně plnil ze smlouvy o úvěru poskytnutím sjednané částky úvěru, nikoliv však žalovaný, který předmět úvěru v dohodnuté době nevrátil. Soud jej proto k plnění zavázal, neboť shledal na základě provedeného dokazování žalobu jako důvodnou. Soud přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, tvrzení žalobkyně nečinil sporná. Dle § 1970 o.z. soud žalobkyni dále přiznal právo na zaplacení úroků z prodlení. Žalovaný je povinen plnit žalobkyni, neboť smlouvou o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla dle § 1879 o. z. postoupena žalobkyni, která je v tomto řízení aktivně legitimována, což žalovanému bylo původním věřitelem oznámeno. Z výše uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl.

5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), t.j. odměna za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění; soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (obsahují skutkově obdobná tvrzení jako v jiných věcech vedených zdejším soudem a nevybočují z mezí ustáleného vzoru), kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč) a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Advokátce byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč Náklady řízení v celkové výši 1.489 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

6. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů.

7. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu dle § 157 odst. 4 o.s.ř.