17 C 37/2026

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Hanou Stuchlíkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 31 310 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady další částky ve výši 9 860 Kč a další částky ve výši 1 450 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 023 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 31 310 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslila. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že dne 14. 5. 2024 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalovanou v postavení vydlužitele a žalobkyní, v postavení zapůjčitele, na základě, které byl žalované poskytnut úvěr na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (dále jen "Smlouva"). Celková výše úvěru činila 10 000 Kč a na základě dodatku ke Smlouvě o navýšení úvěrového limitu ze dne 14. 5. 2024 byla navýšena na částku 20 000 Kč. K opakovanému čerpání úvěru žalovanou docházelo postupně v období od 17. 5. 2024 do 22. 5. 2024. K uzavření Smlouvy došlo pomocí prostředků komunikace na dálku s tím, že nabídka na uzavření Smlouvy učiněná žalovanou vyplněním žádosti o poskytnutí zápůjčky finančních prostředků, byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované schválena a potvrzena žalobkyní formou elektronické zprávy, jejíž součástí byl také unikátní číselný kód, po jehož zadání žalovanou do systému žalobkyně byly žalované finanční prostředky převedeny na její bankovní účet. Úvěruschopnost žalované byla posuzována na základě dat získaných prostřednictvím aplikace Anonymizováno, která poskytuje aktuální a přesné informace o finanční situaci klientů žalobkyně. Žalované bylo předloženo potvrzení, jímž souhlasila s poskytnutím dat třetí straně a žalobkyně tak před poskytnutím úvěru získala přístup k transakční historii, informacím o účtu, příjmech a výdajích a dalším informacím o finanční situaci žalované. Po vyhodnocení dat byly zjištěny příjmy žalované ve výši 14 500 Kč a výdaje ve výši 2 000 Kč. Dále byla žalovaná lustrována v dostupných databázích. Žalovaná se zavázala splatit žalobkyni poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy ke dni splatnosti. Zbytek celkové částky k úhradě splatí žalovaná nejpozději ke dni ukončení této smlouvy. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek, když počínaje splátkou splatnou dne 14. 6. 2024 tyto splátky nehradila. Žalovaná na úvěr neuhradila ničeho. V důsledku tohoto prodlení došlo v souladu se smluvními ujednáními ke dni 16. 8. 2024 k zesplatnění celého úvěru. K úhradě jistiny tedy zbývá 20 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z aktuální výše dlužné částky, a to od 17. 8. 2024 do 22. 12. 2025, a dále náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 450 Kč.

2. Soud vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil ji, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu soudu nereagovala a že žalobkyně souhlasila (již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání.

3. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění: - ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, že smlouva měla být uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným; že u identifikačních údajů úvěrovaného je uvedeno číslo jeho účtu IBAN Anonymizováno předmětem smlouvy bylo poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, trvání úvěru bylo sjednáno na dobu neurčitou, dohodnutá úroková sazba činila 40 % p. m. a RPSN 5 495 %, - z dodatku k této smlouvě, že došlo k navýšení Limitu Úvěru poskytnutého na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru Anonymizováno Anonymizováno ze dne 14-05-2024 tak, že nová výše úvěrového rámce byla 20 000 Kč, - z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne 16. 8. 2024, že žalobkyně informovala žalovanou o zesplatnění spotřebitelského úvěru a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, - z přehledu čerpání, že žalobkyně eviduje čerpání tohoto úvěru celkem ve výši 20 000 Kč, - z předžalobní výzvy ze dne 21. 2. 2025, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a byla i upozorněna na možnost soudního sporu.

4. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že z účtu žalobkyně byly poukázány peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč na účet žalované.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Soud dospěl k závěru, že poté, co žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr, byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, kde žalovaná vystupovala v pozici spotřebitele. Soud se dále zabýval tím, zda byla smlouva uzavřena platně.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Z ustálené judikatury soudů vyplývá, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši podstatně přesahující obvyklou úrokovou sazbu v době jeho sjednání stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. S ohledem na okolnosti konkrétní věci nemusí být shledán nepřiměřený úrok ve výši dvojnásobku či trojnásobku úrokové sazby peněžních ústavů.

9. Dále lze poukázat na § 576 o. z., podle něhož týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud dospěl k závěru, že ujednání o úroku není od ostatního obsahu předmětné smlouvy oddělitelné. Podnikatelskou aktivitu žalobkyně považuje za založenou na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků, resp. poplatků za poskytnutí úvěru. Žalobkyně poskytuje rizikové úvěry a příjmy z vysokých úroků kompenzuje ztráty plynoucí z rizikovosti tohoto druhu podnikání. Nelze předpokládat, že by byla ochotna uzavřít úvěrovou smlouvu, v níž by byl sjednán úrok v obvyklé výši. Není tudíž naplněn předpoklad, že by žalobkyně v posuzovaném případě uzavřela smlouvu bez neplatné části, pokud by neplatnost rozpoznala (srov. podobně rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 5. 2023, č. j. 47 Co 74/2023-292, bod 9).

10. Dle databáze ARAD dostupné na stránkách České národní banky vyplývá, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu byla v květnu 2024 ve výši 8,86, % ročně.

11. Úrok sjednaný účastníky ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ve výši 40 % měsíčně (RPSN ve výši 5 495 %) výrazně překračuje trojnásobek úrokové sazby obvykle sjednávané bankami v době uzavření smlouvy o úvěru. Výše úroku sjednaného mezi účastníky se tak dle názoru soudu příčí dobrým mravům. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je z tohoto důvodu neplatná. Žalobkyně tak má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení, tedy částky, která byla žalované skutečně vyplacena, po odečtení toho, co žalovaná na úhradu plnila, žalovaná však dle tvrzení žalobkyně na předmětný úvěr nesplatila ničeho.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.).

14. Z tvrzení žalobkyně i z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná čerpala z úvěru částku celkem 20 000 Kč, nezaplatila ničeho. Soud proto žalobě částečně vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Ve zbývající části, tedy pokud se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty a smluvených nákladů na uplatnění pohledávky, soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru (viz výše).

16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Žalobkyně požadovala zaplacení částky31 310 Kč, úspěšná byla co do částky 20 000 Kč, tedy 64 %, neúspěšná do částky 11 310 Kč, tedy 36 %. Čistý úspěch žalobkyně tak byl 28 %. Náklady řízení představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 1 253 Kč, dále náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), tj. odměna za tři úkony právní služby po 700 Kč dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání (žaloba a předžalobní výzva k plnění) a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, dále podle § 137 odst. 3 písm. a). Náklady řízení žalobkyně tak byly v celkové výši 3 653 Kč, z toho 28 % činí částku 1 023 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

17. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Havlíčkově Brodě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.