17 C 84/2025

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Hanou Stuchlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 12 395 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 300 Kč od 22. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady dalších 9 095 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 6 476 Kč od 22. 1. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou u Obvodního soudu pro , adresa, dne 4. 6. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 12 395 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslila. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 se společností , právnická osoba, Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 25. 1. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 14 700 Kč, a to v platbách 14 000 Kč dne 26. 1. 2024 a 700 Kč dne 3. 3. 2024 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 25. 1. 2025 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k okamžité úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 25. 1. 2025. Předmětem návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 12 395 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 776 Kč a smluvního úroku 2 619 Kč nejpozději splatných dne 25. 1. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Ač byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky a byla i upozorněna na možnost soudního sporu, zůstala žalovaná částka dosud neuhrazena.

2. Okresní soud v , adresa, poté, co mu byla věc postoupena jako soudu místně příslušnému, vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu soudu nereagovala a že žalobkyně souhlasila (již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání.

3. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění:- ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 1. 2024, že tu měl uzavřít právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru na straně jedné a žalovaná jako dlužník na straně druhé, právní předchůdce žalobkyně se touto smlouvou zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 14 000 Kč s možností opakovaného čerpání (revolvingový úvěr) a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v minimálních měsíčních splátkách, pro případ prodlení delšího 90 dní s platbou minimální splátky, zde bylo dohodnuto zesplatnění celého úvěru; ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 80% (RPSN: 117.10%); tento úvěr měl být žalované poskytnut na účet č. , č. účtu, ;- z dopisu ze dne 21. 1. 2025, že právní předchůdce žalobkyně zesplatnila předmětný úvěr pro řádné neplacení minimálních splátek;- z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že na účet , č. účtu, byly poukázány částky v celkové výši 14 700 Kč;- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni;- z dopisu ze dne 15. 2. 2025, že žalované bylo oznámeno postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni;- z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně datované 15. 2. 2025, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla i upozorněna na možnost soudního sporu.Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci učinil soud níže uvedený právní závěr.

4. Podle § 86 odst. 1 zák.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Podle § 86 odst. 2 cit. zák. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. V projednávané věci soud uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, před uzavřením úvěrové smlouvy shora dostatečně neprověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně měla vyjít pouze z příjmu žalované a z jejích informací a provést lustraci v příslušných databázích. To však nestačí. Objektivní zjištění poměrů spotřebitele musí být doloženo i potvrzením výdajů, např. ve formě výpisu z účtu u peněžního ústavu za poslední 3 měsíce, se kterým úvěrovaný spotřebitel běžně hospodařil apod. K tomu ale v daném případě evidentně nedošlo. Nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost úvěrovaného poskytovatelem činí smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, a soud tak musel provést vypořádání mezi účastníky ve smyslu § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi stranami nebylo sporným, že žalobkyně poskytla žalované částku 14 700 Kč, žalovaná jí však vrátila pouze 11 400 Kč. Proto soud uložil žalované povinnost žalobkyni částku ve výši 3 300 Kč (14 700 Kč mínus 11 400 Kč) zaplatit, včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

8. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. V projednávané věci byla žalovaná úspěšnější, a měla by tak právo na částečnou náhradu nákladů, nicméně dle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly.

9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.