18 C 28/2026

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Prachařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 14.810,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9.564 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9.564 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se v té části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5.245,22 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1.479,35 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení, zastavuje.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2.699 Kč k rukám tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno se Anonymizováno adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 14.810,22 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila především tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba., uzavřel se žalovanou dne 28. 6. 2023 smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. hodnota s počátečním úvěrovým limitem 20.000 Kč, na jejímž základě bylo pro žalovanou uhrazeno zboží v hodnotě 16.918 Kč, přičemž žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1.755 Kč včetně pojistného. Žalovaná však řádně uhradila pouze část svých závazků, celkem zaplatila 7.415 Kč, následně se dostala do prodlení se splácením úvěru, a proto původní věřitel od smlouvy ke dni 9. 5. 2024 odstoupil a zesplatnil celý nesplacený zůstatek úvěru. Pohledávka byla poté na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025 postoupena žalobkyni, která po žalované požaduje zaplacení dlužné jistiny 11.044,35 Kč, dále dlužných poplatků, smluvních pokut, pojistného a úroků z úvěru v celkové výši 14.810,22 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 10. 5. 2024 do zaplacení. Žalobkyně současně uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla u žalované ověřena úvěruschopnost prostřednictvím registrů a údajů poskytnutých žalovanou, na jejichž základě byl úvěr vyhodnocen jako splatitelný.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala, soud tak jednal v její nepřítomnosti. Během jednání provedl soud dokazování listinami.

4. Navíc během jednání vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, v rozsahu nad rámec poskytnutého plnění. Soud tedy postupoval v souladu v § 96 odst. 1, 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a řízení v rozsahu odpovídajícímu výroku II. zastavil.

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti: - ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, že mezi společností právnická osoba., a žalovanou byla dne 27. 6. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. hodnota s počátečním úvěrovým limitem 20.000 Kč, že žalovaná vyčerpala částku 16.918 Kč a zavázala se ji splatit v pravidelných měsíčních splátkách včetně sjednaného úroku a pojistného; - ze smlouvy o postoupení pohledávek, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni; - z oznámení o zesplatnění úvěru, že žalovaná byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky, když poskytnutý úvěr byl pro porušení smluvních ujednání okamžitě zesplatněn; - z oznámení o postoupení pohledávky, že žalovaná byla informována, že pohledávka za její osobou byla postoupena na žalobkyni a případné plnění je nutno poskytnout právě jí; - z potvrzení o odchozí úhradě, že dne 28. 6. 2023 byla pod variabilním symbolem var. symbol odeslána částka 16.918 Kč; - ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů jí poskytnutých a prověřením dostupných registrů, žalovaná uvedla čistý měsíční příjem ve výši 23.500 Kč, bez nákladů na bydlení a bez vyživovací povinnosti, přičemž po zohlednění stávajících závazků a splátky nového úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že žalovaná disponuje dostatečnými prostředky pro řádné splácení úvěru; - z předžalobní upomínky a podacího archu, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána dobrovolné úhradě dluhu.

6. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, z něhož vyčerpala částku 16.918 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů poskytnutých žalovanou a prověření příslušných registrů. Žalovaná svůj závazek řádně neplnila, a proto byl úvěr zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Před podáním žaloby byla žalovaná rovněž vyzvána k dobrovolnému splnění dluhu. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná řádně vyrozuměna.

7. Z hlediska hmotného práva soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).

8. Podle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

9. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (tedy i v době uzavření předmětné smlouvy), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, zdůraznil, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají pouze dlužníka, ale mají širší společenský dopad, neboť předlužení vede k zásahům do rodinných a sociálních vztahů a často i k insolvenčním řízením. Proto je na věřiteli, aby před poskytnutím úvěru odborně posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr smí být poskytnut jen tehdy, pokud z prověření vyplývá, že dlužník bude schopen úvěr řádně splácet. Neprověří-li věřitel úvěruschopnost dostatečně, nebo poskytne-li úvěr i přes negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná.

15. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dovodil, že součástí odborné péče je obezřetnost spočívající v tom, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto údaje sám ověřuje, případně si je nechá doložit. Pokud tak nepostupuje, dopouští se správního deliktu (dnes přestupku), za který mu může být uložena pokuta. Tento výklad odpovídá i rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-449/13, podle něhož má poskytovatel povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných a doložených informací; důkazní břemeno nese poskytovatel.

16. Z uvedené judikatury plyne, že povinnost prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr je jednoznačná a nelze ji vykládat volně. Nestačí pouhé nahlédnutí do registrů či spolehnutí se na prohlášení spotřebitele; je nutné porovnat jeho příjmy a výdaje a vyžádat si k tomu potřebné doklady.

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprokázala splnění své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z předložených důkazů vyplynulo, že vycházela především z údajů sdělených žalovanou, aniž by doložila jejich dostatečné ověření či zjištění skutečných příjmů a výdajů žalované. Za této situace je třeba na vztah účastnic nahlížet jako na vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Bylo přitom prokázáno, že žalované bylo poskytnuto plnění ve výši 16.918 Kč, přičemž na vrácení poskytnutých prostředků uhradila částku 7.354 Kč započitatelnou na jistinu. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 9.564 Kč, kterou dosud nevrátila. V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

18. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch ve smyslu § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Z původně uplatněné částky 14.810,22 Kč jí bylo přiznáno 9.564 Kč, tedy přibližně 65 %, zatímco její neúspěch činil přibližně 35 %. V rozsahu zpětvzetí žaloby žalobkyně zavinila zastavení řízení, neboť zpětvzetí nebylo vyvoláno chováním žalovaného (§ 146 odst. 2 občanského soudního řádu). Čistý procesní úspěch žalobkyně proto činí 30 %.

19. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení. Odměna advokáta za tři úkony právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby – činí podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, 3 × 400 Kč. Za účast při jednání náleží odměna podle § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu ve výši 1.700 Kč. Odměna tak činí celkem 2.900 Kč. K tomu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 × 100 Kč a 1 × 450 Kč, celkem 750 Kč (§ 14b odst. 6 advokátního tarifu), náhrada za promeškaný čas ve výši 8 × 150 Kč, celkem 1.200 Kč (§ 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu), a náhrada cestovních výdajů za cestu Praha-Havlíčkův Brod a zpět ve výši 1.925 Kč, stanovená podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu a vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění vyhlášky č. 78/2026 Sb. Náklady právního zastoupení činí celkem 6.775 Kč. Je-li zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, náleží též náhrada DPH ve výši 21 %, tj. 1.422,75 Kč. Celkové náklady žalobkyně tak činí 8.997,75 Kč; s ohledem na její čistý procesní úspěch 30 % jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši po zaokrouhlení 2.699 Kč.

20. Žalovaná je povinna plnit v obvyklé lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), náklady řízení náleží k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.