18 C 43/2026

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Prachařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované o 66.181,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24.650 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24.650 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v té části, v níž se žalobkyně domáhá, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 41.531,62 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4.006,89 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.383,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7.674,51 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a s úrokem 12,75 % ročně z částky 32.324,51 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 66.181,62 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne 5. 2. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 35.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s úroky, poplatky za zpracování a službami spojenými se splácením v celkové výši odpovídající smluvnímu ujednání, a to v 21 měsíčních splátkách po 3.692 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 5. 11. 2024. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr na základě údajů o jejích osobních, majetkových a příjmových poměrech, které žalovaná poskytla a potvrdila jako pravdivé, přičemž tyto údaje byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny předloženými doklady, a žalovaná současně stvrdila, že byla seznámena s obsahem smlouvy, jejími podmínkami i důsledky případného prodlení. Následně však žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když poslední úhradu provedla dne 11. 12. 2023, čímž porušila své smluvní povinnosti, v důsledku čehož ke dni vyčíslení pohledávky zůstala dlužná částka sestávající z neuhrazené jistiny a sjednaných poplatků, přičemž celkem na dluh uhradila pouze 10.350 Kč. Pohledávka byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 postoupena žalobkyni, která se tak stala novým věřitelem a žalované postoupení oznámila, přičemž ani po předžalobní výzvě k úhradě nedošlo k dobrovolnému splnění dluhu, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení částky 66.181,62 Kč představující dlužnou jistinu a poplatky spolu s kapitalizovanými úroky, úroky z prodlení a dalším sjednaným příslušenstvím.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) zrušen.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně již s podáním žaloby s tímto postupem souhlasila a ani žalovaná proti němu neměla žádných námitek.

5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 2. 2023, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, – právní předchůdkyní žalobkyně – a žalovanou, žalované byl poskytnut úvěr ve výši 35.000 Kč, naproti tomu se žalovaná zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 42.532 Kč, a to v pravidelných 21 splátkách po 3.692 Kč, strany sjednaly úrokovou sazbu ve výši 86 % po dobu smlouvy,- ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 3. 2. 2023, že žalovaná je svobodná, žije s rodiči, má základní vzdělání, nevlastní automobil, dosahuje měsíčního příjmu 10.000 Kč, odhadované měsíční náklady žadatele byly vyčísleny na 3.000 Kč, žalovaná pobírá dávku podpory v mateřství, žalovaná má jednu vyživovací povinnost,- ze souhrnných informací o umoření platných ke dni 23. 10. 2025, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 35.000 Kč a že ke dni vyhotovení v souhrnu informací uhradila splátky v celkové výši 10.350 Kč,- z dopisu ze dne 21. 10. 2025 a podacího lístku, že žalovaná byla informována, že pohledávka za její osobou byla postoupena na žalobkyni a případné plnění je tak třeba adresovat k jejím rukám,- ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu pohledávek, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni,- z dopisu dne 16. 1. 2026 a podacího lístku, že žalobkyně vyzvala žalovanou před zahájením soudního řízení k dobrovolné úhradě dluhu.

6. Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 35.000 Kč. Žalovaná následně splatila pouze částku 10.350 Kč.

7. Soud z hlediska hmotného práva danou věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).

8. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

9. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Soud došel k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. Při posuzování smluvních ujednání soud nepřehlédl, že mezi stranami byla sjednána roční úroková sazba ve výši 86 %. Dle databáze ARAD dostupné na internetových stránkách České národní banky obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v únoru 2023 činila úroková sazba pouze cca 9,5 % ročně. S odkazem na ustálenou judikaturu NS ČR především rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 lze uzavřít, ž e hranice mravnosti úroků se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček. V daném případě byla však úroková sazba sjednána odpovídajíc více než 7násobku požadovaného. Za dané situace tak shledal absolutní neplatnost celé smlouvy pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z. Při řešení otázky případné moderace sjednaného úroku podle § 577 nutno konstatovat, že dané ustanovení hovoří o případné moderaci „nezákonného“ nikoli však nemravného ujednání, jako v tomto případě. Navíc i s odkazem na uvážení, zda by strany za standartních podmínek k tomu právnímu jednání vůbec přistoupily, je třeba konstatovat, že soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně staví své podnikatelské aktivity právě na skupování pohledávek od různých subjektů, které následně sama soudně vymáhá. Podnikatelská aktivita její právní předchůdkyně se dlouhodobě vyznačuje sjednáváním nepřiměřeně vysokých úroků a je v podstatě na sjednávání takových úroků založena. Je obecně známo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry za – dalo by se říci – riskantních podmínek, z čehož pramení množství soudních sporů s jejími dlužníky, kteří nejsou schopni úvěr s vysokým úrokovým zatížením splácet. Soud toliko na okraj svých úvah konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně nereflektuje názor projevený odvolacím soudem v rámci rozhodovaní o obdobných věcech žalobkyně (např. rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 47 Co 114/2023-247, 47 Co 77/2023-200, aj.).

14. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy tak přiznaná částka 24.650 Kč představuje bezdůvodné obohacení, na jehož vrácení má žalobkyně nárok (§ 2993 o. z.). Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 35.000 Kč, kdy z této částky žalovaná prokazatelně uhradila 10.350 Kč.

15. Úrok byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na závěr o bezdůvodném obohacení nelze přiznat žalobkyni nárok na jakákoliv další plnění plynoucí ze smlouvy.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. o. s. ř. Z původně žalované částky 66.181,62 Kč s příslušenstvím byla žalované uložena povinnost zaplatit 24.650 Kč včetně příslušenství. V konečném výsledku to tak byla žalovaná, která byla ve věci absolutně procesně úspěšná (26 %). Tedy žalovaná by měla právo na náhradu nákladů řízení. Za spisu však nevyplývá, že by v souvislosti s tímto řízením žalované nějaké náklady vznikly. Soud proto ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.

17. Lhůty k plnění byly žalované stanoveny v délce 15 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).