18 C 44/2026

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Prachařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO REGON 01254524 sídlem Adresa žalobkyně , 00-850 Warszawa, Polská republika zastoupená advokátem Jméno advokáta , IČO IČO advokáta , sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 49.582,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49.582,06 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.541,27 Kč od 15. 4. 2020 do 17. 9. 2024, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10.003,71 Kč od 18. 9. 2024 do 27. 11. 2025, s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 49.582,06 od 28. 11. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 49.582,06 Kč od 28. 11. 2025 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 4.888 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 49.582,06 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 15. 4. 2020 uzavřena smlouva o hotovostním úvěru „mPůjčka plus“, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 105.500 Kč, který se zavázal splácet v 84měsíčních splátkách po 1.587,13 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví a žalovaný s ní vyslovil souhlas zadáním autorizačního kódu. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě jím uvedených a doložených údajů o příjmech, které byly ověřeny potvrzením zaměstnavatele a výpisy z bankovního účtu, jakož i na základě údajů o jeho výdajích, závazcích a informací z registrů, přičemž nebyly zjištěny skutečnosti bránící poskytnutí úvěru, a žalovaný byl proto shledán schopným úvěr splácet. Žalovaný úvěr čerpal v plné výši a na jeho úhradu zaplatil celkem částku 78.574,61 Kč. Následně však přestal splátky řádně a včas hradit, když neuhradil splátky za měsíce červenec až září 2024, čímž porušil smluvní povinnosti, žalobkyně od smlouvy odstoupila, v důsledku čehož se stal celý dluh splatným ke dni 17. 9. 2024. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží částku 49.582,06 Kč na jistině spolu s kapitalizovanými úroky a dále smluvními a zákonnými úroky z prodlení, přičemž svůj dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu, a proto se žalobkyně domáhá jeho zaplacení soudní cestou.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně ani žalovaný neměli proti tomuto postupu žádných námitek.

5. Soud provedl dokazování a na základě listinných důkazů učinil následující skutková zjištění:- ze smlouvy o vedení účtu a užívání platebních karet ze dne 8. 10. 2012, že žalobkyně se na základě smlouvy zavázala vést účet žalovaného a v tomto smyslu i provádět platební operace;- ze smlouvy o hotovostním úvěru mPůjčka Plus, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 15. 4. 2020 spotřebitelský úvěr ve výši 105.500 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 84měsíčních splátkách ve výši cca 1.587 Kč při úrokové sazbě 6,9 % ročně, s celkovou splatností do 17. 4. 2027;- z interního záznamu o bonitě (CBCB), že žalobkyně před poskytnutím úvěru dne 2. 4. 2020 ověřovala úvěruschopnost žalovaného, přičemž hodnocení bylo pozitivní a na straně žalovaného nebyly zjištěny závazky po splatnosti;- z potvrzení o příjmu, že žalovaný měl v době sjednání úvěru pravidelný pracovní příjem okolo 22.000 Kč měsíčně a jeho zaměstnání bylo stabilní, bez srážek či známek ohrožení ztráty zaměstnání;- z historie úvěru a přehledu splátek, že žalovaný úvěr od května 2020 pravidelně splácel po dobu několika let, přibližně do poloviny roku 2024, kdy uhradil celkem 78.574,61 Kč, z toho 55.917,94 Kč na jistinu a 22.642,25 Kč na úroky, avšak následně přestal splátky řádně hradit, dostal se do prodlení a ke dni 1. 7. 2024 zůstala nesplacená jistina ve výši 49.582,06 Kč;- z výpisu z účtu za období let 2011-2012, že žalovaný měl v rozhodném období pravidelné příjmy zejména ze mzdy ve výši cca 17–25 tis. Kč měsíčně a současně pravidelné výdaje (energie, pojištění, výživné, splátky úvěrů), přičemž své závazky v převážné části plnil řádně a jeho finanční chování odpovídalo běžnému spotřebiteli se schopností hradit splátky úvěru;- ze všeobecných obchodních podmínek, že pokud klient poruší své smluvní povinnosti, zejména se dostane do prodlení se splácením úvěru, je banka oprávněna od smlouvy jednostranně odstoupit, přičemž důsledkem tohoto odstoupení je zesplatnění úvěru, tedy povinnost klienta uhradit najednou celou dosud nesplacenou jistinu spolu s úroky a dalším příslušenstvím, včetně případného úroku z prodlení;- z výzvy k úhradě a odstoupení od smlouvy, že žalobkyně vyzvala žalovaného dne 17. 9. 2024 k úhradě dlužné částky a upozornila jej, že při jejím neuhrazení od smlouvy odstoupí, čímž se následně stal celý dluh splatným.

6. Soud z hlediska hmotného práva danou věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v aktuálním znění (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 15. 4. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 105.500 Kč, který se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednanými úroky. Soud má dále za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z údajů o jeho příjmech, výdajích a existujících závazcích, které byly ověřeny zejména prostřednictvím potvrzení o příjmu, výpisů z bankovního účtu a dostupných registrů, přičemž nebyly zjištěny skutečnosti, které by schopnost žalovaného úvěr splácet zpochybňovaly. Soud proto uzavřel, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného v rozsahu odpovídajícím charakteru a výši poskytnutého úvěru. V daném případě bylo dále prokázáno, že žalobkyně řádně splnila své povinnosti ze smlouvy a poskytla žalovanému sjednané peněžní prostředky, zatímco žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvními úroky. Žalovaný však své smluvní povinnosti řádně neplnil, úvěr splácel pouze částečně a následně se dostal do prodlení, v důsledku čehož žalobkyně od smlouvy oprávněně odstoupila a celý dluh se stal splatným. Jelikož žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu neuhradil a v řízení její existenci ani výši relevantním způsobem nezpochybnil, shledal soud žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost uplatněný nárok žalobkyni zaplatit.

11. Dle § 1970 o. z. soud žalobkyni dále přiznal právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s přihlédnutím k dílčím úhradám žalovaného.

12. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci neměl úspěch (§ 142 odst. 1, § 142a o. s. ř.). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.984 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis návrhu ve věci samé - § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu) po 700 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, dále 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o. s. ř., celkem , hodnota, Kč.

13. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

14. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce 15 dnů.