Okresní soud v Havlíčkově Brodě · Rozsudek

18 C 5/2025

č. j. 18 C 5/2025-52

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-02 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSHB:2025:18.C.5.2025.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Prachařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., Anonymizováno IČO žalobkyně A Anonymizováno Adresa žalobkyně A Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokáta Anonymizováno Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , Anonymizováno Datum narození žalovaného Anonymizováno Adresa žalovaného o zaplacení 65 365 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 104 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 104 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. V té části žaloby, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 27 261 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 552,11 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 630,41 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 044,19 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a s úrokem 24,36 % ročně z částky 44 148,19 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 765 Kč k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Jméno žalobkyně B, /, Anonymizováno, , , adresa, , do patnácti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 65 365 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 21. 2. 2022. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 49 000 Kč. V souvislosti se smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 27 261,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 25 761,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 24,36 % ročně a poplatek ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 21týdenních pravidelných splátkách po 3 632 Kč. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, zaplatil pouze celkem 10 896 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s ujednanými splátkami, právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 19. 11. 2022 provedla vyčíslení a dlužná jistina činila částku 44 148,19 Kč a dlužný poplatek částku 21 216,81 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024. Tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení zbylé části dlužné jistiny a dlužného poplatku, dále kapitalizovaného smluvního úroku i zákonného úroku z prodlení a zákonný úrok z prodlení i smluvní úrok dále požaduje od 30. 4. 2024 do zaplacení.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně již s podáním žaloby s tímto postupem souhlasila a ani žalovaný proti němu neměl žádných námitek.

5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:- ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 2. 2022, že byl uzavřen mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, .– právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 49 000 Kč, naproti tomu se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem v pravidelných 21týdenních splátkách po 3 632 Kč, strany sjednaly pevnou úrokovou sazbu ve výši 50,50 % ročně,- ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 21. 2. 2022, že žalovaný je svobodný, žije v nájmu, je vyučený, má jednu vyživovací povinnost, vlastní automobil, dosahuje měsíčního příjmu 24 784 Kč, odhadované měsíční náklady žadatele činí 3 500 Kč, interní splátky pak 5 679 Kč,- z tabulky umoření, že žalovaný na poskytnutý úvěr ve výši 49 000 Kč uhradil celkem tři splátky po 3 632 Kč, celkem 10 896 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 11. 7. 2022 a úroková sazba byla sjednána ve výši 50,50 % ročně,- z dopisu ze dne 29. 4. 2024 a podacího lístku, že žalovaný byl informován, že pohledávka za jeho osobou byla postoupena na žalobkyni a případné plnění je tak třeba adresovat k jejím rukám,- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 a seznamu pohledávek, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni,- z dopisu dne 29. 7. 2024 a podacího lístku, že žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dlužné částky v celkové výši 85 939,97 Kč do 13. 8. 2024.

6. Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila v hotovosti žalovanému částku ve výši 49 000 Kč. Žalovaný následně splatil pouze částku 10 896 Kč.

7. Soud z hlediska hmotného práva danou věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).

8. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

9. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Soud došel k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. Při posuzování smluvních jednání soud nepřehlédl, že mezi stranami byla sjednána roční úroková sazba ve výši 50,50 %. Dle databáze ARAD dostupné na internetových stránkách České národní banky obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v únoru 2022 činila úroková sazba pouze 6,12 % ročně. S odkazem na ustálenou judikaturu NS ČR především rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 lze uzavřít, že hranice mravnosti úroku se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček. V daném případě byla však úroková sazba sjednána odpovídajíc více než osminásobku požadovaného. Za dané situace tak shledal absolutní neplatnost celé smlouvy pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z. Při řešení otázky případné moderace sjednaného úroku podle § 577 nutno konstatovat, že dané ustanovení hovoří o případné moderaci „nezákonného“ nikoli však nemravného ujednání, jako v tomto případě. Navíc i s odkazem na uvážení, zda by strany za standartních podmínek k tomu právnímu jednání vůbec přistoupily je třeba konstatovat, že soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně staví své podnikatelské aktivity právě na skupování pohledávek od různých subjektů, které následně sama soudně vymáhá. Podnikatelská aktivita její právní předchůdkyně se dlouhodobě vyznačuje sjednáváním nepřiměřeně vysokých úroků a je v podstatě na sjednávání takových úroků založena. Je obecně známo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry za dalo by se říci riskantních podmínek, z čehož pramení množství soudních sporů s jejími dlužníky, kteří nejsou schopni úvěr s vysokým úrokovým zatížením splácet. Soud toliko na okraj svých úvah konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně nereflektuje názor projevený odvolacím soudem v rámci rozhodovaní o obdobných věcech žalobkyně (např. rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, č. j. 47 Co 114/2023-247, 47 Co 77/2023-200, aj.) a stále dokola poskytuje a uzavírá nové spotřebitelské úvěry s nepřiměřeně vysokými úroky.

14. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy tak přiznaná částka 38 104 Kč představuje bezdůvodné obohacení, na jehož vrácení má žalobkyně nárok (§ 2993 o. z.). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 49 000 Kč, kdy z této částky žalovaný prokazatelně uhradil 10 896 Kč. Jelikož žalobkyně prokázala, že tato částka byla žalovanému vyplacena, a ani žalovaný netvrdil opak, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku výrokem I. tohoto rozsudku.

15. Úrok byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. S ohledem na závěr o bezdůvodném obohacení nelze přiznat žalobkyni nárok na jakákoliv další plnění plynoucí ze smlouvy. Soud v tomto případě vychází rovněž z rozhodovací praxe Krajského soudu v Hradci Králové, který se již v několika obdobných případech vyjádřil při postupu ohledně bezdůvodného obohacení podobně (např. sp. zn. 47 Co 114/2023 a další, viz výrok II.).

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Z původně žalované částky 65 365 Kč s příslušenstvím byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 38 104 Kč včetně příslušenství. Tedy žalobkyně byla v dané věci úspěšná ze 58 %, ve zbývající části pak byl úspěšný žalovaný. Žalobkyni proto náleží náhrada nákladů řízení, která odpovídá rozdílu zaznamenaného úspěchu (58 % - 42 % = 16 %).

18. V případě absolutního žalobního úspěchu by žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 615 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis návrhu ve věci samé - § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu) po 3 740 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, dále 3 x náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 3 odst. 3 advokátního tarifu, navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o. s. ř., celkem 17 280Kč. Z celkové částky 17 280 Kč však žalobkyni byla přiznaná část odpovídající jejímu částečnému úspěchu ve věci 16 %, tedy 2 765 Kč. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení nezohlednil úkon žalobkyně ze dne 15. 1. 2025 (doplnění žaloby), neboť toto podání došlo soudu k jeho výzvě ze dne 7. 1. 2025 a obsahuje tvrzení, které vzhledem k povaze původního znění žaloby měly být její součástí již od prvopočátku. Zvláště pak, pokud je žalobkyně právně zastoupena a významnou část svých podnikatelských aktivit staví na soudním vymáhání dluhů plynoucích z nesplacených spotřebitelských úvěrů, jak je soudu z úřední činnosti známo.

19. Náklady řízení náleží k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

20. Lhůty k plnění byly žalované stanoveny v délce patnácti dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.