Okresní soud v Havlíčkově Brodě · Rozsudek

19 C 114/2022

č. j. 19 C 114/2022-34

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-12-16 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSHB:2022:19.C.114.2022.2

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu 10 000 Kč, úrok 745,30 Kč, smluvní pokutu 2 220 Kč a úrok z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 11,75% ročně od 16.1.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení úroku ve výši 10 350,79 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 12 220 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 19.7.2021 na webovém rozhraní [webová adresa] smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy se žalovaný nejprve registroval na tomto rozhraní a následně došlo k ověření jeho totožnosti prostřednictvím aplikace Kontomatik předáním údajů z jeho bankovního účtu vedeného u mBank S.A. č. [bankovní účet] a přihlášením přes přístupové heslo k internetovému bankovnictví. Před uzavřením dané smlouvy přitom žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z dotazníku vyplněného žalovaným a z databáze SOLUS. Na základě dané smlouvy žalobkyně poskytla téhož dne žalovanému 10 000 Kč a žalovaný se jí jej zavázal vrátit do 15.1.2022 formou pravidelných 6 měsíčních splátek ve výši 3 574,47 Kč, resp. 3 223,74 Kč u splátky poslední počínaje 18.8.2021, a to spolu s úrokem ve výši 0,9% denně, tj. ve výši 11 096,09 Kč za dobu platnosti smlouvy. Žalovaný však žalobkyni ničeho ani po zaslání předžalobní upomínky neuhradil, žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení nejen jistiny 10 000 Kč, úroku 11 096,09 Kč a úroku z prodlení z jistiny od 16.1.2022 do zaplacení ve výši 11,75% ročně, ale i smluvní pokuty ve výši 2 220 Kč za dobu od 16.1.2022 do 25.8.2022, na jejíž úhradu jí vzniklo právo, když se strany ve smlouvě rovněž dohodly na smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z neuhrazené dlužné částky, ohledně níž se žalovaný dostane do prodlení.

2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující.

5. Dle dotazníku z čl. 16 a z dat z aplikace Kontomatik, kdy byla totožnost žalovaného ověřena prostřednictvím aplikace Kontomatik přes údaje z jeho bankovního účtu vedeného u mBank S.A. č. [bankovní účet] a přihlášení přes přístupové heslo k internetovému bankovnictví, žalovaný žalobkyni sdělil, že je ženatý, má vlastní bydlení, pracuje u společnosti S – [právnická osoba] jako dělník s příjmem 22 000 Kč čistého měsíčně a jeho měsíční výdaje dosahují 6 154 Kč. Podle dat ze [příjmení] nebyl žalovaný ke dni uzavření smlouvy veden v této evidenci jako osoba s dluhy.

6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z dat z aplikace Kontomatik, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] všeobecných obchodních podmínek má soud za prokázané, že spolu žalobkyně v pozici věřitele a žalovaný v pozici klienta uzavřeli prostřednictvím komunikace na dálku, kdy byla totožnost žalovaného ověřena prostřednictvím aplikace Kontomatik přes údaje z jeho bankovního účtu vedeného u mBank S.A. č. [bankovní účet] (tento účet je poté uveden i ve smlouvě) a přihlášení přes přístupové heslo k internetovému bankovnictví, smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 10 000 Kč jako neúčelový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a žalovaný se jí jej zavázal vrátit do 180 dní formou 6 splátek ve výši 3 574,47 Kč, resp. ve výši 3 223,74 Kč u splátky poslední splatných dle faktury, která byla označena za součást smlouvy, spolu s úrokem ve výši 0,9% denně z vypůjčené částky při RPSN 1732,08% Celkem se tak žalovaný zavázal žalobkyni vrátit 21 096,09 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s plněním si pak strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny, ohledně níž bude žalovaný v prodlení.

7. Podle faktury ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] byla stanovena splatnost splátek ke dni 18.8.2021, 17.9.2021, 17.10.2021, 16.11.2021, 16.12.2021 a 15.1.2022.

8. Z potvrzení o vedení bankovního účtu z čl. 13 a z výpisu z tohoto účtu má soud za prokázané, že žalobkyně dne 19.7.2021 zaslala ze svého bankovního účtu bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného specifikovaný ve smlouvě a ověřený prostřednictvím aplikace Kontomatik částku 10 000 Kč, a to pod VS v podobě rodného čísla žalovaného s poznámkou, že se jedná o půjčku dle smlouvy [číslo].

9. Z výpisu z ARAD (přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR dostupných na internetových stránkách ČNB) má soud za prokázané, že v červenci r. 2021 dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby do 1 roku 15,03 % ročně.

10. Dle předžalobní upomínky a příslušného podacího archu zaslala žalobkyně dne 1.6.2022 žalovanému předžalobní upomínku k úhradě dluhu plynoucího ze smlouvy shora.

11. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

12. Dne 19.7.2021 spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 10 000 Kč jako neúčelový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a žalovaný se jí je zavázal vrátit do 180 dní formou 6 splátek ve výši 3 574,47 Kč, resp. ve výši 3 223,74 Kč u splátky poslední splatných 18.8.2021, 17.9.2021, 17.10.2021, 16.11.2021, 16.12.2021 a 15.1.2022 spolu s úrokem ve výši 0,9% denně z vypůjčené částky při RPSN 1732,08% Celkem se tak žalovaný zavázal žalobkyni vrátit 21 096,09 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s plněním si pak strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Smlouva přitom byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, kdy byla totožnost žalovaného ověřena prostřednictvím aplikace Kontomatik předáním údajů z jeho bankovního účtu vedeného u mBank S.A. č. [bankovní účet] a přihlášením přes přístupové heslo k internetovému bankovnictví. Ke dni uzavření dané smlouvy pak obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby do 1 roku 15,03 % ročně.

13. Před uzavřením dané smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z údajů poskytnutých žalovaným (ženatý, vlastní bydlení, práce u společnosti S – [právnická osoba] na pozici dělníka s příjmem 22 000 Kč čistého měsíčně, měsíční výdaje 6 154 Kč) a ze [příjmení], kde nebyl žalovaný k danému dni veden jako osoba s dluhy.

14. Téhož dne žalobkyně žalovanému poskytla danou sjednanou částku, žalovaný na daný dluh ale ničeho neuhradil. Žalobkyně mu tak dne 1.6.2022 zaslala předžalobní upomínku.

15. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z.

16. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2399 odst. 1 a 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

18. Ust. § 588 o. z. uvádí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Ust. § 1970 o. z. stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém 23. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba důvodná pouze částečně.

24. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli platně smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla 10 000 Kč a žalovaný se jí je zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 0,9% denně (tj. s úrokem ve výši 11 096,09 Kč za dobu platnosti smlouvy), celkem tedy částku ve výši 21 096,09 Kč. Takováto výše úroků je však dle názoru soudu zjevně proti dobrým mravům, když představuje úrok, který podstatně (cca dvacetkrát) převyšuje sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů, která v době uzavření smlouvy v červenci r. 2021 činila podle ARAD, statistiky České národní banky, 15,03 % ročně (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.2.2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Soud proto dospěl k závěru, že je toto ujednání o výši úroku obsažené v předmětné smlouvě absolutně neplatné podle § 588 o. z. Protože však důvod neplatnosti tkví jen v nezákonném určení výše úroku, tedy v ujednání, které je oddělitelné od smlouvy, přičemž je však úrok podstatnou (esenciální) náležitostí smlouvy o úvěru a z dokazování nevyšlo najevo ničeho o tom, že by danou smlouvu strany neuzavřely, rozpoznaly-li by neplatnost včas, změnil soud podle § 577 o. z. výši úroku tak, aby odpovídala spravedlivému uspořádání vztahu mezi účastníky, kdy má soud za to, že je s ohledem na výše uvedené na místě vycházet z úroku odpovídajícímu svou výší sazbě České národní banky v době uzavření smlouvy.

25. Žalobkyni tedy s ohledem na výše uvedené vzniklo na základě předmětné smlouvy právo na zaplacení jistiny 10 000 Kč s úrokem ve výši 15,03 % ročně (za dobu platnosti smlouvy tedy ve výši 745,30 Kč, žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil. Zároveň má soud za to, že žalobkyni vzniklo právo na úhradu platně sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny, ohledně níž je žalovaný z prodlení, přičemž ta byla ze strany žalobkyně kapitalizována za dobu od 16.1.2022 (první den prodlení žalovaného s úhradou celkového dluhu) do dne 25.8.2022 (den podání žaloby), dosahujte tak výše 2 220 Kč. Vzhledem k tomu, že poté žalovaný neuhradil daný dluh řádně a včas má žalobkyně právo také na příslušný úrok z prodlení. ve výši 11,75% ročně z dlužné jistiny od 16.1.2022 do zaplacení.

26. S ohledem na skutečnost, že žalovaný na daný dluh ničeho neuhradil, uložil soud žalovanému ve výroku I povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu 10 000 Kč s kapitalizovaným úrokem 745,30 Kč, s kapitalizovanou smluvní pokutou ve výši 2220 Kč a s úrokem z prodlení. Ve výroku II poté soud žalobu ve zbývajícím rozsahu (co do zbývajícího úroku) zamítl.

27. O náhradě nákladů účastníků řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož mají obě strany ve věci přibližně shodný úspěch (výrok II).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.