19 C 13/2021

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 42 216,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 740,15 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 5 244,73 Kč, úrokem ve výši 29% ročně z částky 11 968,19 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 017,87 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 11 968,19 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, a dále 14 918,92 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 4 523,15 Kč, úrokem ve výši 21% ročně z částky 13 996,33 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 415,73 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 13 996,33 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 12 557 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 546,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 42 216,07 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené úvěry. Uvedla, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále předchůdce) byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, a to dne 31.5.2017 a dne 15.1.2017, jejichž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smluv.

2. Co se týče prvně uvedené smlouvy, žalobkyně tvrdila, že na jejím základě předchůdce žalovanému poskytl 14 000 Kč a žalovaný se je zavázal předchůdci vrátit formou 60 týdenních splátek po 439 Kč do 25.7.2018 spolu s poplatkem ve výši 12 283 Kč skládajícím se z úroku 2 504 Kč při úrokové sazbě 29 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za zpracování a doručení 3 608 Kč a poplatku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) 6 171 Kč. Žalovaný však nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, ke dni 23.4.2018 tak dosahovala dlužná jistina 11 968,19 Kč a dlužný poplatek 8 942,96 Kč, přičemž poté již žalovaný na daný dluh ničeho neuhradil, žalovaný tak uhradil na danou smlouvu celkem toliko 4 420 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 předchůdce následně postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá úhrady dlužné jistiny 11 968,19 Kč, dlužného poplatku 8 942,96 Kč, kapitalizovaných úroků z dlužné jistiny za dobu od 26.7.2018 do dne postoupení pohledávky 20.1.2020 ve výši 5 244,73 Kč, úroků z dlužné jistiny ve výši 29% ročně od 21.1.2020 do zaplacení, kapitalizovaných úroků z prodlení z jistiny za dobu od 28.12.2017 do dne postoupení pohledávky 20.1.2020 ve výši 2 017,87 Kč a úroků z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné jistiny od 21.1.2020 do zaplacení.

3. K druhé smlouvě žalobkyně tvrdila, že na jejím základě předchůdce žalovanému poskytl 20 000 Kč a žalovaný se je zavázal předchůdci vrátit formou 18 měsíčních splátek po 1 932 Kč do 15.7.2018 spolu s poplatkem ve výši 14 774 Kč skládajícím se z úroku 3 488 Kč při úrokové sazbě 21 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za zpracování a doručení 4 900 Kč a poplatku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) 6 386 Kč. Žalovaný však nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, ke dni 23.4.2018 tak dosahovala dlužná jistina 13 996,33 Kč a dlužný poplatek 7 308,59 Kč, přičemž poté již žalovaný na daný dluh ničeho neuhradil, žalovaný tak na smlouvu uhradil celkem toliko 12 050 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 předchůdce následně postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá úhrady dlužné jistiny 13 996,33 Kč, dlužného poplatku 7 308,59 Kč, kapitalizovaných úroků z dlužné jistiny za dobu od 16.7.2018 do dne postoupení pohledávky 20.1.2020 ve výši 4 523,15 Kč, úroků z dlužné jistiny ve výši 21% ročně od 21.1.2020 do zaplacení, kapitalizovaných úroků z prodlení z jistiny za dobu od 20.1.2018 do dne postoupení pohledávky 20.1.2020 ve výši 2 415,73 Kč a úroků z prodlení ve výši 8,50% ročně z dlužné jistiny od 21.1.2020 do zaplacení.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

6. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

7. Podle listiny označené jako smlouva o zápůjčce - zelená v hotovosti [číslo] spolu předchůdce a žalovaný dne 31.5.2017 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu této smlouvy částku 14 000 Kč a žalovaný se mu ji zavázal vrátit ve formě 60 týdenních splátek ve výši 439 Kč, resp. 382 Kč u splátky poslední s poplatkem ve výši 12 283 Kč skládajícím se z úroku 2 504 Kč při úrokové sazbě 29 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a s RPSN 236,25 %, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení 3 608 Kč a poplatku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) 6 171 Kč. Celková dlužná částka tak dosahovala 26 283 Kč. Listina je přitom opatřena podpisem žalovaného a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Mezi stranami poté bylo dohodnuto, že bude v případě prodlení plnění ze strany žalovaného použito nejprve k úhradě smluvní pokuty, následně sestupně úroků z prodlení, úroku za poskytnutí splátek, poplatku za administrativní činnost, poplatku na hotovostní inkaso, úroku a na konec na jistinu. Nikde ve smlouvě však není uvedeno, že se v rámci částky za administrativní činnost a komfortní splácení jedná o dobrovolnou složku. Za nedílnou součást této smlouvy byly poté označeny Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, které jsou otištěné na zadní straně smlouvy.

8. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce - zelená v hotovosti [číslo] má soud za prokázané, že spolu předchůdce a žalovaný dne 15.1.2017 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu této smlouvy částku 20 000 Kč a žalovaný se mu ji zavázal vrátit ve formě 18 měsíčních splátek po 1 932 Kč, resp. 1 930 Kč u splátky poslední s poplatkem ve výši 14 774 Kč skládajícím se z úroku 3 488 Kč při úrokové sazbě 21 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a s RPSN 115,44%, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení 4 900 Kč a poplatku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) 6 386 Kč. Celková dlužná částka tak dosahovala 34 774 Kč. Listina je přitom opatřena podpisem žalovaného a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Mezi stranami poté bylo dohodnuto, že bude v případě prodlení plnění ze strany žalovaného použito nejprve k úhradě smluvní pokuty, následně sestupně úroků z prodlení, úroku za poskytnutí splátek, poplatku za administrativní činnost, poplatku na hotovostní inkaso, úroku a na konec na jistinu. Nikde ve smlouvě však není uvedeno, že se v rámci částky za administrativní činnost a komfortní splácení jedná o dobrovolnou složku. Za nedílnou součást této smlouvy byly poté označeny Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, které jsou otištěné na zadní straně smlouvy.

9. Dle Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce zahrnuje poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení administrativní činnosti v souvislosti s uzavřením dané smlouvy, činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením zápůjčky, garanci celkové ceny v podobě závazku předchůdce neuplatňovat zpoplatněné upomínky, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuty za splněný stanovených podmínek a splátkové prázdniny (čl. 2 podmínek). Poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení poté zahrnuje administrativní činnost v podobě zpracování splátek, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek, vyhotovení kopie smluvní dokumentace a hotovostní režim splátek, jež bezprostředně souvisí se splácením zápůjčky (výběry splátek, převoz hotovosti, návštěva zákazníka za účelem výběru splátky, sjednání času návštěvy).

10. Podle tabulky umoření k prvně uvedené smlouvě zbývá na jistinu uhradit 11 968,19 Kč. Podle tabulky umoření k druhé smlouvě zbývá na jistinu uhradit 13 996,33 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy [číslo] této smlouvy, oznámení o postoupení a příslušného podacího lístku soud zjistil, že předchůdce postoupil ke dni 20.1.2020 svou pohledávku za žalovaným plynoucí ze shora uvedených smluv na žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 20.1.2020.

12. Z předžalobní upomínky a příslušného podacího lístku plyne, že žalobkyně dne 24.4.2020 zaslala žalovanému upomínku, kterou jej vyzvala k úhradě dluhu z výše uvedených smluv před podáním žaloby.

13. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

14. Dne 31.5.2017 předchůdce poskytl žalovanému 14 000 Kč a žalovaný se mu je zavázal vrátit ve formě 60 týdenních splátek ve výši 439 Kč, resp. 382 Kč u splátky poslední s poplatkem ve výši 12 283 Kč skládajícím se z úroku 2 504 Kč při úrokové sazbě 29 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a s RPSN 236,25 %, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení 3 608 Kč a poplatku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) 6 171 Kč. Celková dlužná částka tak dosahovala 26 283 Kč. Listina, v níž jsou tyto skutečnosti zachyceny, přitom je opatřena podpisem žalovaného a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou 15. Dne 15.1.2017 předchůdce poskytl žalovanému 20 000 Kč a žalovaný se mu ji zavázal vrátit ve formě 18 měsíčních splátek po 1 932 Kč, resp. 1 930 Kč u splátky poslední s poplatkem ve výši 14 774 Kč skládajícím se z úroku 3 488 Kč při úrokové sazbě 21 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a s RPSN 115,44%, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení 4 900 Kč a poplatku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) 6 386 Kč. Celková dlužná částka tak dosahovala 34 774 Kč. Listina, v níž jsou tyto skutečnosti zachyceny, přitom je opatřena podpisem žalovaného a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou 16. Sjednaný poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení v sobě přitom zahrnuje poplatek za administrativní činnosti v souvislosti s uzavřením dané smlouvy, činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením zápůjčky, garanci celkové ceny v podobě závazku předchůdce neuplatňovat zpoplatněné upomínky, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuty za splněný stanovených podmínek a splátkové prázdniny. Poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení poté zahrnuje administrativní činnost v podobě zpracování splátek, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek, vyhotovení kopie smluvní dokumentace a hotovostní režim splátek, jež bezprostředně souvisí se splácením zápůjčky (výběry splátek, převoz hotovosti, návštěva zákazníka za účelem výběru splátky, sjednání času návštěvy). Žalovaný nehradil dané splátky řádně a včas, na jistinu v rámci první smlouvy tak zbývá 11 968,19 Kč a na jistinu v rámci druhé smlouvy zbývá uhradit 13 996,33 Kč - žalovaný tak na prvně uvedenou smlouvu uhradil toliko 5 371,86 Kč a na druhou 13 468,08 Kč Tyto pohledávky následně předchůdce ke dni 20.1.2020 postoupil na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Dne 24.4.2020 poté žalobkyně zaslala žalovanému upomínku, kterou jej vyzvala k úhradě dluhu z výše uvedených smluv před podáním žaloby.

17. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 1.12.2016 (dále ZSÚ).

18. Ust. § 547 o.z. stanoví, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

19. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

20. Ust. § 580 (odst. 1 stanoví, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

22. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

23. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

24. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady [číslo] ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/ je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

25. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

26. Podle § 1814 písm. f/ o.z. se poté zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

27. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).

28. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že spolu žalovaný v pozici vydlužitele a předchůdce v pozici zapůjčitele uzavřeli platně 2 smlouvy o zápůjčce, když předchůdce žalovanému poskytl 14 000 Kč v rámci první smlouvy, resp. 20 000 Kč v rámci druhé smlouvy. Žalovaný se přitom tyto částky zavázal předchůdci vrátit formou pravidelných 60 týdenních splátek v rámci první smlouvy, resp. 18 měsíčních splátek v rámci druhé smlouvy, a to spolu se shora specifikovaným poplatkem.

30. Žalovaný však na první smlouvu uhradil toliko 5 371,86 Kč - tuto částku soud stanovil matematickým výpočtem, kdy od sjednané výše jistiny a poplatku odečetl dlužnou jistinu a dlužný poplatek dle tvrzení žalobkyně ke dni 23.4.2018, když následně dle tvrzení žalobkyně již žalovaný ničeho neuhradil, tj. (14 000- 11 968,18 Kč) + (12 283- 8 942,96 Kč), což odpovídá i tabulce umoření, dle které dosahuje dlužná jistina právě 11 968,18 Kč (soud tedy v této věci nevycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil na daný dluh toliko 4 420 Kč, když toto tvrzení neodpovídá tvrzení o dlužné výši jistiny ani tabulce umoření). Na druhou smlouvu uhradil žalovaný toliko 13 468,08 Kč – i tuto částku soud stanovil matematickým výpočtem, kdy od sjednané výše jistiny a poplatku odečetl dlužnou jistinu a dlužný poplatek dle tvrzení žalobkyně ke dni 23.4.2018, když následně dle tvrzení žalobkyně již žalovaný ničeho neuhradil, tj. (20 000-13996) + (14 774- 7308,59 Kč), což odpovídá i tabulce umoření, dle které dosahuje dlužná jistina právě 13 996,33 Kč (soud tedy v této věci nevycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil na daný dluh toliko 12 050 Kč, když toto tvrzení neodpovídá tvrzení o dlužné výši jistiny ani tabulce umoření).

31. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně, na níž předchůdce platně a účinně postoupil svou pohledávku za žalovaným z titulu daných smluv smlouvou o postoupení pohledávek, a je tak v této věci aktivně legitimována, má právo na úhradu nezaplacené jistiny 11 968,18 Kč v rámci první smlouvy, resp. 13 996,33 Kč u druhé smlouvy.

32. Rovněž má pak žalobkyně právo na úhradu sjednaného poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení (4 900 Kč, resp. 3 608 Kč) a úroku ve výši 21, resp. 29 % ročně z dlužné jistiny, když soud považuje tuto výši sjednaného úroku za přiměřenou, když nikterak výrazně nepřevyšuje obvyklou výši úrokové sazby poskytované v dané době bankami. Žalobkyně má tak právo v rámci první smlouvy na úhradu úroku 2504 Kč kapitalizovaného za dobu poskytnutí úvěru, dále úroku 5 244,73 Kč kapitalizovaného za dobu od 26.7.2018 do postoupení pohledávky a dále ve výši 29% ročně z dlužné jistiny. V rámci druhé smlouvy má pak nárok na úhradu úroku 3 488 Kč kapitalizovaného za dobu poskytnutí úvěru, dále úroku 4 253,15 Kč kapitalizovaného za dobu od 16.7.2018 do postoupení pohledávky a dále ve výši 21% ročně z dlužné jistiny.

33. Vzhledem k tomu, že smlouvu o zápůjčce uzavřel na straně zapůjčitele předchůdce vystupující jako společnost, jejíž činnost spočívá v poskytování spotřebitelských úvěrů, a na straně dlužníka žalovaný jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelskou smlouvu a na posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít rovněž ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810an. o. z. Soud se tedy nejprve zabýval přípustností sjednaného poplatku za administrativní činnost a hotovostní inkaso. Jak již bylo shora uvedeno, předmětné smlouvy o zápůjčce byly žalovaným řádně podepsány. Žalovaný tedy v době podpisu věděl, že tento poplatek dosahuje 6 386 Kč v rámci první smlouvy, resp. 6 171 Kč v rámci druhé smlouvy. Ze smluv samotných má však soud za prokázané, že ujednání o tomto poplatku nebylo individuálně sjednáno, žalovaný tak neměl možnost ovlivnit jeho výši i jeho splácení, kdy je tento poplatek zahrnut do každé splátky s tím, že pokud by předchůdce využil svého práva zesplatnit úvěr, nemělo by to vliv na výši poplatku, přestože by již nedocházelo k hotovostnímu výběru splátek daných splátkovým kalendářem. K tomuto ujednání tedy soud bez dalšího nepřihlíží, když je takovéto ujednání zakázané, resp. absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, předchůdci tak pohledávka na zaplacení uvedeného poplatku nevznikla.

34. Jak je uvedeno výše, činil poplatek u první smlouvy celkem 12 281 Kč, přičemž zahrnoval úrok 2 504 Kč, poplatek za zpracování 3 608 Kč a daný poplatek ve výši 6 171 Kč. Soud však dospěl k závěru, že má žalobkyně právo toliko na úrok a poplatek za zpracování, celkem má tedy v rámci poplatku právo na 6 112 Kč, přičemž na něj žalovaný již uhradil 3 340,04 Kč, zbývá tedy uhradit 2 771,96 Kč, když soud tuto úhradu odečetl od úhrady daného poplatku v souladu se smluvním ujednáním stran co do zápočtů. U druhé smlouvy činil poplatek celkem 14 774 Kč, přičemž zahrnoval úrok 3 488 Kč, poplatek za zpracování 4 900 Kč a daný poplatek ve výši 6 386 Kč. Soud však dospěl k závěru, že má žalobkyně právo toliko na úrok a poplatek za zpracování, celkem má tedy v rámci poplatku právo na 8 388 Kč, přičemž na něj žalovaný již uhradil 7 465,41 Kč, zbývá tedy uhradit 922,59 Kč, když soud tuto úhradu odečetl od úhrady daného poplatku v souladu se smluvním ujednáním stran co do zápočtů.

35. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil dané dluhy řádně a včas má žalobkyně právo také na zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky od prvního dne, kdy se žalovaný dostal s plněním do prodlení (tj. 20.1.2018, resp. 28.12.2017), žalobkyně jej přitom za dobu od prvního dne prodlení do 20.1.2020 vzhledem k postoupení dané pohledávky z předchůdce na žalobkyni kapitalizovala.

36. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalovanému uložil ve výroku I tohoto rozhodnutí povinnost zaplatit žalobkyni neuhrazenou část jistiny 11 968,19 Kč u první smlouvy, poplatek 2 771,96 Kč a úroky a úroky z prodlení u první smlouvy, resp. část jistiny 13 996,33 Kč, poplatek 922,59 Kč a úroky a úroky z prodlení u druhé smlouvy. Ve zbytku, tj. do částky 6 171 Kč u první smlouvy a 6 386 Kč u druhé smlouvy poté soud žalobu zamítl (výrok II).

37. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 70 % úspěch a žalovaný přibližně 30 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 40 % z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 1 689 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 1 500 Kč za 3 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka) dle §11 písm. a/, d/ a §14b odst. 1 bod 3/ vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 378 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 3 867 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 1 546,80 Kč (40 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně.

38. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.