19 C 16/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 1910 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 470 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 85,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 440 Kč a kapitalizovaného úroku 25,30 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 804 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 1 910 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné. Tvrdila, že s žalovaným dne 23.10.2020 uzavřela pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno] [registrační značka] s prvním pojistným ve výši 1 216 Kč a čtvrtletním pojistným obdobím. Žalovaný však řádně a včas neuhradil pojistné, proto jej žalobkyně o jeho úhradu upomenula a upozornila jej na možnost zániku smlouvy v důsledku neplacení. Žalovaný však dlužné pojistné ve stanovené lhůtě nezaplatil, proto byla smlouva ke dni 30.4.2021 ukončena. Žalovaný však neuhradil na dlužné pojistné ani poté ničeho. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení dlužného pojistného za dobu od 23.1.2021 do 30.4.2021 ve výši 1 310 Kč a nákladů na upomínání ve výši 600 Kč za zaslání výše uvedené upomínky spolu s úrokem z prodlení z částky 1 910 Kč ve výši 111 Kč kapitalizovaným za období 1.5.2021 - 13.1.2022 (den podání žaloby). Žalovaný se k věci po celou dobu řízení nevyjádřil. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 23.10.2020 spolu žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na vozidlo [příjmení] [příjmení] [jméno] [registrační značka], s počátkem pojištění k témuž dni. Roční pojistné s čtvrtletní frekvencí placení pojistného se splatností k prvnímu dni pojistného období bylo ujednáno ve výši 4 862 Kč. Za nedílnou součást této smlouvy byly označeny Pojistné podmínky a Sazebník poplatků, dle kterých má žalobkyně právo požadovat za zaslání výzvy 160 Kč (pojistná smlouva [číslo] Sazebník, Pojistné podmínky). Žalovaný svou smluvně stanovenou povinnost zaplatit pojistné nesplnil, proto jej žalobkyně upomínkou ze dne 8.3.2021 vyzvala k jeho zaplacení a k zaplacení 300 Kč za zaslání této upomínky a zároveň jej poučila o tom, že jinak dojde k ukončení pojistné smlouvy (výzva k zaplacení, dodejka). Jelikož žalovaný nesplnil svou smluvně stanovenou povinnost ani poté, žalobkyně na jméno žalovaného vystavila dne 13.5.2021 oznámení o ukončení pojistné smlouvy ke dni 29.4.2021 z důvodu neplacení pojistného a výzvu k úhradě dlužného pojistného za dobu trvání pojištění a nákladů na upomínání v celkové výši 1 610 Kč (listina označená jako zánik pojištění). Dne 8.6.2021 poté žalobkyně na jméno žalovaného vystavila výzvu k úhradě 1 910 Kč s tím, že se jedná o neuhrazenou částku po zániku daného pojištění (listina označená jako pokus o smír). Dlužné pojistné přitom dosahovalo 1 1310 Kč a náklady za vymáhání 600 Kč (bilance pojistné smlouvy). Dne 22.9.2021 poté žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní upomínka a podací arch). Co se týče pravomoci soudů ČR ve věci jednat a rozhodnout, posoudil soud věc dle čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 Sb., o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), podle kterého aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. Žalovaný je státním příslušníkem Bulharska, na území ČR se však zdržuje, má evidován pobyt na území ČR na adrese [adresa žalovaného]. Zdejší soud tak dospěl k závěru, že lze s ohledem na dané skutečnosti uzavřít, že má žalovaný na území ČR své bydliště, pravomoc soudů ČR je tedy dána. Ohledně určení příslušnosti soudu poté zdejší soud postupoval v souladu s čl. 4 odst. 2 téhož nařízení, které stanoví, že na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky, tedy dle § 9 odst. 1 o.s.ř. a § 85 odst. 1 o.s.ř., kdy dospěl k závěru, že je příslušným soudem oprávněným ve věci jednat a rozhodnout. Po právní stránce poté soud věc posoudil dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále ZPPV) ve spojení s o. z. Dle § 3 ZPPV vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Pojištění odpovědnosti zaniká mimo jiné dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit (§ 12 odst. 1 písm. e ZPPV). Ust. § 2861 odst. 1 o. z. uvádí, že z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Ust. § 1970 o. z. stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba částečně důvodná. Strany mezi sebou platně uzavřely pojistnou smlouvu, ve které se žalovaný zavázal hradit čtvrtletně pojistné, což však řádně a včas nečinil. Smlouva proto ke dni 29.4.2021 zanikla, žalobkyně má však právo na úhradu pojistného za celou dobu platnosti pojistné smlouvy, tedy i dlužného pojistného ve výši 1 310 Kč za období od 23.1.2021 do 30.4.2021. Rovněž má žalobkyně právo na dohodnuté náklady na upomínání, a to za zaslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného s poučením o následcích jeho nezaplacení. Žalobkyně se ve věci domáhala zaplacení 600 Kč za zaslání této upomínky, v řízení však bylo prokázáno, že za zaslání této upomínky byla sjednána náhrada toliko ve výši 160 Kč, žalobkyně má tak právo na zaplacení pouze 160 Kč. Soud proto ve věci rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni dlužné pojistné 1 310 Kč a náklady na upomínání 160 Kč (výrok I) spolu s úroky z prodlení z těchto dvou částek od 1.5.2021 do 13.1.2022 (žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala, tj. požadovala toliko do dne podání žaloby), jelikož žalovaný pojistné neuhradil řádně a včas, pročež má žalobkyně právo také na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne, kdy se žalovaný dostal s plněním do prodlení (celkem se tedy jedná o úrok z prodlení ve výši 85,70 Kč). Ve výroku II poté soud žalobu ve zbytku, tj. co do částky 440 Kč (600 Kč - 160 Kč v rámci upomínky) a co do částky 25,30 Kč (111 Kč – 85,70 Kč v rámci kapitalizovaného úroku z prodlení) zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 77 % úspěch a žalovaný přibližně 23 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 54 % z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21 % tedy o 189 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 1 489 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 804 Kč (54 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně (výrok III). Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.