Okresní soud v Havlíčkově Brodě · Rozsudek

19 C 17/2021

č. j. 19 C 17/2021-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-12 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSHB:2021:19.C.17.2021.2

Citované zákony (15)

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní titul Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 178 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 2 178 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 7 178 Kč od [datum] do zaplacení v rozsahu přesahujícím úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 692 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 7 000 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále předchůdce), smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalovanému 5 000 Kč a žalovaný se mu je zavázal vrátit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 2 178 Kč. Daná smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, kdy žalovaný zažádal o úvěr online na internetových stránkách předchůdce, kde vyplnil požadované registrační údaje a následně z bankovního účtu odeslal 1 Kč jako registrační poplatek s RČ jako VS a se zprávou pro příjemce„ potvrzuji sml. č. [anonymizováno] [číslo]“. Žalovaný však úvěr nevrátil řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] předchůdce následně postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která se nyní po žalovaném domáhá zaplacení jistiny 5 000 Kč spolu se sjednaným poplatkem a úroky z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř.. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Dne [datum] sepsal předchůdce smlouvu o úvěru, za jejíž účastníky označil sebe v pozici věřitele a žalovaného v pozici klienta s tím, že jistina dosahuje 5 000 Kč, úrok 36 % a RPSN 999,45 % se splatností do [datum] s poplatkem za sjednání úvěru 1 089 Kč ve smlouvě přitom bylo rovněž uvedeno, že se strany dohodly na vzájemné komunikaci prostředky na dálku. Součástí této smlouvy byl poté sazebník a její přílohu tvořily mimo jiné formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a formulář pro odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo]).

6. Téhož dne poté předchůdce odeslal 5 000 Kč ze svého účtu na bankovní účet č. [bankovní účet], který je veden na jméno žalovaného (výpis z bankovního účtu předchůdce, zpráva [právnická osoba]).

7. Dne [datum] uzavřel předchůdce s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo k postoupení jeho pohledávky za žalovaným plynoucí z výše uvedené smlouvy na žalobkyni (smlouva o postupení pohledávek, předávací protokol, oznámení o postoupení pohledávky).

8. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k úhradě daného dluhu do 3 dnů (upomínka, podací lístek).

9. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z.

10. Ust. § 1724 a § 725 o.z. uvádí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy, přičemž je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

11. Dle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

12. Ust. § 561 odst. 1 o. z. uvádí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Dle § 562 odst. 1 a 2 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

14. Ust. § 2395 o.z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

17. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.

19. Smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, přičemž se nejedná o smlouvu, jež by musela být uzavřena v písemné formě, musí však obsahovat esenciální náležitosti (označení stran, závazku poskytnout a vrátit, příp. doba vrácení a úroky) a splňovat zákonem stanovené požadavky na právní jednání (osoba, vůle, projev vůle). Žalobkyně v řízení tvrdila, že byla tato smlouva mezi předchůdcem a žalovaným uzavřena dne [datum], kdy měla být uzavřena prostředky komunikace na dálku, na webových stránkách předchůdce. Totožnost žalovaného v pozici dlužníka přitom měla být ověřena jednak na základě žalovaným uvedenými údaji, jednak prostřednictvím registračního poplatku ve výši 1 Kč. Ověření totožnosti žalovaného tímto způsobem však v tomto řízení nebylo žalobkyní ani tvrzeno, ani prokázáno, když soudu nebyla předložena registrace žalovaného na webových stránkách předchůdce, ani doklady prokazující tvrzení týkající se registračního poplatku a jeho úhrady ze strany žalovaného s označením VS v podobě jeho RČ a souslovím„ potvrzuji sml. č. [anonymizováno] [číslo]“.

20. Dle názoru zdejšího soudu tak ve věci nebylo řádně prokázáno, že by v tomto případě právně jednal právě žalovaný, tj. že by projevil svou vůli s předchůdcem tuto smlouvu o úvěru za daných podmínek, danou formou a s daným obsahem uzavřít, když není nikterak prokázána jeho totožnost v pozici jednajícího dlužníka. Žalobkyně tak v těchto otázkách (totožnost žalovaného jako osoby právně jednajícího dlužníka) neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Vzhledem k uvedenému tedy soud uzavřel, že se jedná o právní jednání nicotné, které nezpůsobuje právní následky, a strany tudíž nejsou povinny se jím řídit, resp. žalovaný nemá povinnost žalobkyni z titulu dané smlouvy cokoli hradit.

21. V řízení tak podle soudu bylo prokázáno pouze to, že předchůdce na účet žalovaného zaslal dne [datum] částku 5 000 Kč. Žalovaný se tak na úkor předchůdce bezdůvodně obohatil, jelikož mu byla tato částka poskytnuta bez právního důvodu. Žalovaný má tudíž povinnost žalobkyni, na kterou byla tato pohledávka (i když z jiného právního titulu) platně a účinně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, tuto částku vrátit. Žalobkyně vyzvala žalovaného k jejímu vrácení dne [datum] předžalobní upomínkou (předžalobní upomínka byla odeslána [datum], v souladu s § 573 o.z. se tedy uplatní vyvratitelná právní domněnka doby dojití dne [datum], přičemž žalobkyně stanovila splatnost do 3 dnů, tj. na [datum]), žalovaný jí však tuto částku ani poté nevrátil. Žalovaný tak svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil řádně a včas. Žalobkyně má tak nárok rovněž na zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně od prvního dne, kdy se dostal žalovaný s plněním do prodlení, tj. od [datum], v souladu s nařízením vlády 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v daném rozsahu vyhověl (výrok I) a ve zbytku ji zamítl (výrok II).

22. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 70 % úspěch a žalovaný přibližně 30% úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 40 % z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 189 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady 1 489 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 595,60Kč (40 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně.

23. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.