19 C 2/2023

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21 956,74 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 21 956,74 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 21 956,74 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Tvrdila, že společnost [právnická osoba] (dále předchůdce) uzavřela s žalovaným dne 25.1.2021 prostředky komunikace na dálku na webové stránce [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě předchůdce žalovanému téhož dne bezhotovostní platbou identifikovanou [variabilní symbol] poskytl úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal předchůdci vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 1 956,74 Kč. Dne 29.3.2021 postoupil předchůdce svou pohledávku za žalovaným z titulu předmětné smlouvy na žalobkyni, žalovaný však žalobkyni tuto částku ani přes zaslání několika upomínek neuhradil. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení jistiny 20 000 Kč spolu se sjednaným úrokem 1 956,74 Kč a úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se k věci po celou dobu řízení nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] z čl. 12 vyplývá, že byla sestavena v písemné podobě dne 25. 1. 2021, za věřitele je označen předchůdce a za klienta žalovaný/ identifikovaný jménem, příjmením, rodným číslem, č. OP, bydlištěm, e-mailem a telefonním číslem/, není však vlastnoručně podepsána. Mělo se jednat o spotřebitelský, bezúčelový úvěr splatný ve splátkách s jistinou 20 000 Kč. Splatnost byla stanovena na 36 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků s 36 měsíčními splátkami ve výši 1 525,87 Kč splatnými k 25. dni v měsíci počínaje 25.2.2021 s úrokovou sazbou 63,39% (celkem měl úrok za dobu trvání smlouvy do 25.1.2024 činit 25 103,32 Kč) při RPSN 85,5%, celková výše spotřebitelského úvěru tedy měla dosahovat 45 103,32 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s plněním splátek je ve smlouvě zakotveno oprávnění předchůdce úvěr jednostranně učinit splatným a požadovat úhradu daného závazku. Potvrzením a přijetím textu smlouvy žalovaným přitom měl žalovaný navrhnout předchůdci uzavření dané smlouvy s tím, že předchůdce měl vyjádřit svůj souhlas s uzavřením této smlouvy, čímž měla smlouva nabýt i účinnosti, odesláním SMS, či poskytnutím peněz. Platby pak měly být identifikovány pod VS shodujícím se s číslem smlouvy.

6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] z čl. 14 vyplývá, že byla sestavena v písemné podobě dne 25. 4. 2021, za věřitele je označen předchůdce a za klienta žalovaný/ identifikovaný jménem, příjmením, rodným číslem, č. OP, bydlištěm, e-mailem a telefonním číslem/, není však vlastnoručně podepsána. Mělo se jednat o spotřebitelský, bezúčelový úvěr splatný ve splátkách s jistinou 19 596,88 Kč. Splatnost byla stanovena na 34 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků s 34 měsíčními splátkami ve výši 1 252,08 Kč splatnými k 25. dni v měsíci počínaje 25.5.2021 s úrokovou sazbou 63,39% (celkem měl úrok za dobu trvání smlouvy do 25.2.2024 činit 22 999,91 Kč) při RPSN 78,5%, celková výše spotřebitelského úvěru tedy měla dosahovat 42 596,79 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s plněním splátek je ve smlouvě zakotveno oprávnění předchůdce úvěr jednostranně učinit splatným a požadovat úhradu daného závazku. Potvrzením a přijetím textu smlouvy žalovaným přitom měl žalovaný navrhnout předchůdci uzavření dané smlouvy s tím, že předchůdce měl vyjádřit svůj souhlas s uzavřením této smlouvy, čímž měla smlouva nabýt i účinnosti, odesláním SMS, či poskytnutím peněz. Platby pak měly být identifikovány pod VS shodujícím se s číslem smlouvy.

7. Podle výpisu z bankovního účtu předchůdce odeslal předchůdce dne 25.1.2021 částku 20 000 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] s popisem platby Pujcka od [webová adresa] c. [číslo]. Zároveň předchůdce eviduje na svém bankovním účtu platbu z účtu [bankovní účet] ze dne 25.1.2021 pod [variabilní symbol] ve výši 0,01 Kč.

8. Dle upomínky ze dne 29.9.2021 předchůdce na jméno žalovaného daného dne vystavil upomínku, v níž žalovaného vyzval k úhradě dluhu na půjčce [číslo] ve výši 2 564,36 Kč.

9. Z opakované výzvy k úhradě soud zjistil, že předchůdce dne 25.11.2021 vystavil na jméno žalovaného výzvu k úhradě dluhu na půjčce [číslo] ve výši 2 609,90 Kč.

10. Z oznámení o postoupení vyplývá, že předchůdce dne 17.7.2022 vystavil na jméno žalovaného oznámení o postoupení své pohledávky za jeho osobou plynoucí ze smlouvy [číslo] na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.11.2021.

11. Podle výzvy k úhradě před podáním žaloby a příslušným podacím lístkem žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu plynoucího mu ze smlouvy [číslo] uzavřené dne 25.1.2021 s předchůdcem.

12. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.3.2021 spolu žalobkyně a předchůdce uzavřeli na dobu určitou do 31.12.2021 rámcovou smlouvu na postoupení pohledávek, a to mimo jiné pohledávek plynoucích předchůdci vůči třetím osobám ze smluv o úvěru splatných formou splátek, které jsou 180-210 dní po splatnosti. K postoupení pohledávek na základě této rámcové smlouvy mělo docházet na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek, kdy je rámcová smlouva návrhem na uzavření dílčích smluv o postoupení pohledávek a kdy má druhá strana právo tento návrh přijímat po celou dobu trvání smlouvy, a to tak, že 5. den každého kalendářního měsíce, nebo nejbližší pracovní den, zašle emailem datovou pásku (datový soubor, jehož obsahem je soubor jednotlivých pohledávek, které mají být předmětem dílčí smlouvy), jejíž struktura je obecně stanovena v příloze 3 této smlouvy (jedná se o údaje o produktu, číslu úvěru, o počtu dní po splatnosti, ID a RČ klienta, jeho údaje, datu uzavření smlouvy, výši jistiny, úroku, smluvní pokuty a dalšího příslušenství, celkové výši úvěru, měsíčním přehledu plateb, výši a datu poslední úhrady, datu posledního kontaktu s klientem, věku a pohlaví klienta a způsobu žádosti o úvěru), okamžikem doručení této datové pásky má pak být uzavřena předmětná dílčí smlouva. Žalobkyně přitom disponuje seznamem osob a jejich pohledávek, kde figuruje i č. smlouvy [číslo] s uvedením jména a příjmení [celé jméno žalovaného], RČ [číslo], celkový dluh 21956,74 Kč a Firstinvoice/ [variabilní symbol].

13. Komerční banka soudu sdělila, že bankovní účet č. [bankovní účet] je veden ve prospěch žalovaného, přičemž na tento účet byla dne 25.1.2021 připsána platba ve výši 20 000 Kč pod [variabilní symbol] z bankovního účtu předchůdce.

14. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

15. Žalobkyně disponuje dvěma různými zněními smlouvy [číslo] které byly sestaveny v písemné podobě předchůdcem a nejsou nikým podepsány.

16. V prvním znění ze dne 25.1.2021 je uvedeno, že se jedná o smlouvu mezi předchůdcem na straně věřitele a žalovaným na straně dlužníka. Mělo se jednat o spotřebitelský, bezúčelový úvěr splatný ve splátkách s jistinou 20 000 Kč. Splatnost byla stanovena na 36 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků s 36 měsíčními splátkami ve výši 1 525,87 Kč splatnými k 25. dni v měsíci počínaje 25.2.2021 s úrokovou sazbou 63,39% (celkem měl úrok za dobu trvání smlouvy do 25.1.2024 činit 25 103,32 Kč) při RPSN 85,5%, celková výše spotřebitelského úvěru tedy měla dosahovat 45 103,32 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s plněním splátek je ve smlouvě zakotveno oprávnění předchůdce úvěr jednostranně učinit splatným a požadovat úhradu daného závazku. Potvrzením a přijetím textu smlouvy žalovaným přitom měl žalovaný navrhnout předchůdci uzavření dané smlouvy s tím, že předchůdce měl vyjádřit svůj souhlas s uzavřením této smlouvy, čímž měla smlouva nabýt účinnosti, odesláním SMS, či poskytnutím peněz.

17. V druhém znění ze dne 25.4.2021 je poté uvedeno, že se jedná o smlouvu mezi předchůdcem na straně věřitele a žalovaným na straně dlužníka, kdy se mělo jednat o spotřebitelský, bezúčelový úvěr splatný ve splátkách s jistinou 19 596,88 Kč. Splatnost byla stanovena na 34 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků s 34 měsíčními splátkami ve výši 1 252,08 Kč splatnými k 25. dni v měsíci počínaje 25.5.2021 s úrokovou sazbou 63,39% (celkem měl úrok za dobu trvání smlouvy do 25.2.2024 činit 22 999,91 Kč) při RPSN 78,5%, celková výše spotřebitelského úvěru tedy měla dosahovat 42596,79 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s plněním splátek je ve smlouvě zakotveno oprávnění předchůdce úvěr jednostranně učinit splatným a požadovat úhradu daného závazku. Potvrzením a přijetím textu smlouvy žalovaným přitom měl žalovaný navrhnout předchůdci uzavření dané smlouvy s tím, že předchůdce měl vyjádřit svůj souhlas s uzavřením této smlouvy, čímž měla smlouva nabýt účinnosti, odesláním SMS, či poskytnutím peněz. Platby přitom měly být v rámci obou znění této smlouvy identifikovány pod VS shodujícím se s číslem smlouvy.

18. Dne 25.1.2021 zaslal předchůdce částku 20 000 Kč ve prospěch bankovního účtu žalovaného pod [variabilní symbol] s popisem platby Pujcka od [webová adresa] c. [číslo]. Zároveň předchůdce eviduje na svém bankovním účtu platbu z účtu žalovaného ze dne 25.1.2021 pod [variabilní symbol] ve výši 0,01 Kč.

19. Dne 29.9.2021 a 25.11.2021 předchůdce vystavil na jméno žalovaného dvě upomínky k úhradě dluhu z půjčky [číslo].

20. Dne 17.7.2022 vystavil na jméno žalovaného předchůdce oznámení o postoupení své pohledávky plynoucí ze smlouvy [číslo] za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.11.2021.

21. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu plynoucího mu ze smlouvy [číslo] uzavřené dne 25.1.2021 s předchůdcem.

22. Dne 29.3.2021 spolu žalobkyně a předchůdce uzavřeli na dobu určitou do 31.12.2021 rámcovou smlouvu na postoupení pohledávek, a to mimo jiné pohledávek plynoucích předchůdci vůči třetím osobám ze smluv o úvěru splatných formou splátek, které jsou 180-210 dní po splatnosti. K postoupení pohledávek na základě této rámcové smlouvy mělo docházet na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek, kdy je rámcová smlouva návrhem na uzavření dílčích smluv o postoupení pohledávek a kdy má druhá strana právo tento návrh přijímat po celou dobu trvání smlouvy, a to tak, že 5. den každého kalendářního měsíce, nebo nejbližší pracovní den, zašle emailem datovou pásku (datový soubor, jehož obsahem je soubor jednotlivých pohledávek, které mají být předmětem dílčí smlouvy), jejíž struktura je obecně stanovena v příloze 3 této smlouvy (jedná se o údaje o produktu, číslu úvěru, o počtu dní po splatnosti, ID a RČ klienta, jeho údaje, datu uzavření smlouvy, výši jistiny, úroku, smluvní pokuty a dalšího příslušenství, celkové výši úvěru, měsíčním přehledu plateb, výši a datu poslední úhrady, datu posledního kontaktu s klientem, věku a pohlaví klienta a způsobu žádosti o úvěru), okamžikem doručení této datové pásky má pak být uzavřena předmětná dílčí smlouva. Žalobkyně přitom disponuje seznamem osob a jejich pohledávek, kde figuruje i č. smlouvy [číslo] s uvedením jména a příjmení [celé jméno žalovaného], RČ [číslo], celkový dluh 21956,74 Kč a Firstinvoice/ [variabilní symbol].

23. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z.

24. Ust. § 1724 a § 725 o.z. uvádí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy, přičemž je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

25. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Dle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

27. Ust. § 561 odst. 1 o. z. uvádí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

28. Dle § 562 odst. 1 a 2 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

29. Ust. § 1879 o. z. stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

30. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba nedůvodná.

32. Smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, jež je platně uzavřena již souhlasným projevem vůle jednajících stran, přičemž se nejedná ani o smlouvu, která by musela být uzavřena v písemné formě, musí však obsahovat esenciální náležitosti (označení stran, závazku poskytnout a vrátit i s úroky, příp. splatnost) a splňovat zákonem stanovené požadavky na právní jednání (osoba, vůle, projev vůle). Žalobkyně v řízení tvrdila, že byla tato smlouva mezi předchůdcem a žalovaným uzavřena v písemné formě dne 25.1.2021, kdy měla být uzavřena prostředky komunikace na dálku, na webových stránkách předchůdce. Písemná forma je však u právních jednání učiněných elektronicky bez užití autorizovaného elektronického podpisu, o což se v tomto případě jedná, zachována pouze v tom případě, kdy dané použité prostředky komunikace na dálku umožňují zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby, to však v řízení nebylo tvrzeno, ani nikterak prokázáno, stejně jako ověření totožnosti žalovaného v pozici jednajícího ze strany předchůdce, když k uvedenému byly soudu předloženy pouze znění smluv a výpis z bankovního účtu předchůdce, z něhož lze sice dovodit, že byla dne 25.1.2021 na bankovní účet předchůdce z bankovního účtu žalovaného odeslána částka 0,01 Kč, ovšem pod zcela jiným VS, než VS, který měl být v rámci této smlouvy mezi stranami sjednán (číslo smlouvy) – nelze tak dovodit, že se jedná o platbu učiněnou v souvislosti s uzavřením právě této tvrzené smlouvy o úvěru, když je v dané smlouvě uvedeno, že všechny platby musí být provedeny právě pod tímto VS (VS se pak neshoduje ani s osobními údaji žalovaného).

33. Dle názoru zdejšího soudu tak nebyly splněny zákonem stanovené podmínky zachování písemnosti daného právního jednání, přičemž nebylo ani prokázáno, že by v tomto případě právně jednal právě žalovaný, tj. že by projevil svou vůli s žalobkyní tuto smlouvu o úvěru za daných podmínek, danou formou a s daným obsahem uzavřít, když není nikterak prokázána jeho totožnost v pozici jednajícího dlužníka. Nadto soud poukazuje i na skutečnost, že žalobkyně disponuje dvěma rozdílnými zněními předmětné smlouvy, ovšem řádně netvrdila, ani neprokázala, že je ono druhé znění doplněním, resp. změnou prvního znění smlouvy (např. novací apod.). Rovněž pak nebylo v řízení prokázáno, zda a kdy byly žalovanému zaslány předchůdcem výše uvedené upomínky. Žalobkyně tak v těchto otázkách (totožnost žalovaného jako osoby právně jednajícího dlužníka, platnost daného právního jednání a jeho obsah, odeslání upomínek) neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Vzhledem k uvedenému tedy soud uzavřel, že se jedná o právní jednání nicotné, které nezpůsobuje právní následky, a strany tudíž nejsou povinny se jím řídit, resp. žalovaný nemá povinnost žalobkyni z titulu dané smlouvy cokoli hradit.

34. V řízení tak podle soudu bylo prokázáno pouze to, že předchůdce na účet žalovaného zaslal dne 25.1.2021 částku 20 000 Kč pod [variabilní symbol] (tedy pod VS neshodujícím se s číslem smlouvy). Soud tedy ve věci dále zkoumal, zda má žalobkyně právo na plnění vůči žalovanému z titulu vydání bezdůvodného obohacení pro případ, kdy by bylo v řízení prokázáno, že byla tato částka žalovanému ze strany předchůdce poskytnuta bez právního důvodu, přičemž předchůdce následně řádně postoupil tuto svou pohledávku z toho plynoucí za žalovaným na žalobkyni. Na základě provedeného dokazování však dospěl k závěru, že tomu tak v tomto případě není, resp. že uvedené nebylo řádně tvrzeno, ani prokázáno.

35. Jak je uvedeno výše, předchůdce poskytl žalovanému dne 25.1.2021 částku 20 000 Kč ovšem tuto částku mu poskytl pod [variabilní symbol], tedy pod VS, který se neshoduje s číslem předmětné smlouvy ([číslo]), navíc se tento VS neshoduje ani s VS tvrzeným ze strany žalobkyně ([číslo]). Zároveň nebylo dle názoru soudu řádně tvrzeno, ani prokázáno, že došlo k postoupení této pohledávky z předchůdce na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.3.2021, jak tvrdí žalobkyně, když žalobkyně sice tvrdila, že daného dne došlo mezi ní a předchůdcem k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo k onomu postoupení, ovšem předložila soudu toliko rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, která byla mezi stranami daného dne uzavřena, nikoli však dílní smlouvu o postoupení pohledávek (zcela absentuje i k tomu se pojící tvrzení a doložení dané skutečnosti), na jejímž základě mělo k onomu postoupení fakticky dojít. Dle ujednání v rámcové smlouvě o postoupení pohledávek totiž měla být tato dílčí smlouva, na základě které mělo teprve dojít k postoupení konkrétní pohledávky z předchůdce na žalobkyni, uzavřena tak, že tato rámcová smlouva měla být návrhem na uzavření konkrétní dílčí smlouvy, přičemž žalobkyně mohla 5. den každého kalendářního měsíce, nebo nejbližší pracovní den, zaslat emailem datovou pásku (datový soubor, jehož obsahem je soubor jednotlivých pohledávek, které mají být předmětem dílčí smlouvy), jejíž struktura je obecně stanovena v příloze 3 této smlouvy (jedná se o údaje o produktu, číslu úvěru, o počtu dní po splatnosti, ID a RČ klienta, jeho údaje, datu uzavření smlouvy, výši jistiny, úroku, smluvní pokuty a dalšího příslušenství, celkové výši úvěru, měsíčním přehledu plateb, výši a datu poslední úhrady, datu posledního kontaktu s klientem, věku a pohlaví klienta a způsobu žádosti o úvěru), kdy měla být teprve okamžikem doručení této datové pásky předmětná dílčí smlouva uzavřena – nic z toho však žalobkyně netvrdila, ani neprokázala (netvrdila zaslání datové pásky ani její obsah, přičemž soudu nebylo předloženo ani znění této datové pásky, které by se v oněch základních bodech shodovalo se zněním přílohy 3 předmětné rámcové smlouvy o postoupení pohledávek).

36. Soud tedy nemá za řádně tvrzené, ani za řádně prokázané, že došlo k uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ke dni 29.3.2021, v rámci které by došlo k postoupení žalované pohledávky předchůdce za žalovaným. Nadto má soud za to, že k tomuto dni ani nebylo možné tuto pohledávku za žalovaným ze strany předchůdce na žalobkyni na základě dané smlouvy postoupit, když předmětem postoupení měly být dle smluvních ujednání v rámcové smlouvě toliko pohledávky z úvěru, které již byly 180-210 dnů po splatnosti, v rámci výše specifikované smlouvy však byla celková splatnost stanovena až ke dni 25.1.2024, přičemž v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by došlo ze strany předchůdce k jejímu dřívějšímu zesplatnění úkon předchůdce (i kdyby však k zesplatnění došlo, mohlo k němu dojít nejdříve po dni 25.2.2021, kdy byla stanovena splatnost první splátky, ovšem do 29.3.2021, kdy měla být smlouva o postoupení uzavřena, poté nemohlo uplynout oněch 180-210 dní po splatnosti, když by to bylo toliko cca 30 dní).

37. Uvedené pak nelze podle názoru soudu dovodit ani z oznámení předchůdce o postoupení pohledávek, jednak s ohledem na poskytnutí dané částky pod jiným VS (viz výše), jednak s ohledem na skutečnost, že je v tomto oznámení uvedeno, že se jedná o oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] ovšem tato smlouva má [číslo]. Nadto je v tomto oznámení uvedeno, že se jedná o oznámení postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení uzavřené mezi žalobkyní a předchůdcem až 12.11.2021, nikoli 29.3.2021, jak tvrdí žalobkyně v žalobě.

38. Uvedené pak nelze podle soudu dovodit ani z předloženého seznamu osob a jejich závazků, jelikož tento seznam je toliko interním záznamem žalobkyně (není nikterak datován, podepsán ani zajištěn před zásahy třetích osob), kde pohledávka předchůdce za žalovaným plynoucí ze smlouvy [číslo] sice je uvedena, ovšem právě toliko pod tímto číslem smlouvy, nikoli pod číslem smlouvy [číslo] (toto číslo je uvedeno jako Firstinvoice/ VS).

39. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně řádně netvrdila, ani neprokázala, že by předchůdce postoupil svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (jednak je zde platba 20 000 Kč pod jiným VS než pod číslem předmětné smlouvy, i kdyby se však jednalo toliko o chybu v psaní a počtech, nebylo v řízení řádně tvrzeno a prokázáno, že byla předmětná pohledávka ze strany předchůdce na žalobkyni řádně postoupena, když nebylo řádně tvrzeno ani prokázáno ono postoupení na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně tak v těchto otázkách neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Vzhledem k uvedenému tedy soud uzavřel, že žalobkyně řádně netvrdila a neprokázala svou aktivní legitimaci (své právo na plnění vůči žalovanému). Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I).

40. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., když měl žalovaný ve věci plný úspěch, žádné náklady mu však nevznikly (výrok II).