19 C 27/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 44 798,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu 40 172,22 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 662,81 Kč, s úrokem ve výši 20,9% ročně z částky 39 872,22 Kč od 3.4.2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 40 172,22 Kč od 1.1.2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 4626,38 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 67,37 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 44 798,60 Kč od 3.4.2021 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 40 172,22 Kč od 1.1.2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 533,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 44 798,60 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazenou zápůjčku a smluvní pokutu. Tvrdila, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] v pozici nástupce [právnická osoba] a.s. (dále předchůdce), byla dne 21.2.2020 po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky (dále VOP), Produktové podmínky (dále PP) a Sazebník. Na jejím základě předchůdce žalovanému poskytl 50 000 Kč a žalovaný se je zavázal předchůdci vrátit spolu s úrokem ve výši 20,90 % ročně formou 35 měsíčních splátek po 1 995 Kč splatných vždy k 21. dni v měsíci. Žalovaný však nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, předchůdce proto žalovaného výzvou ze dne 13.3.2021 vyzval k úhradě dlužných splátek a poučil jej o tom, že v opačném případě pohledávku zesplatní. Jelikož žalovaný ani poté na dluh ničeho neuhradil, předchůdce tuto pohledávku ke dni 2.4.2021 zesplatnil v souladu s bodem 7.1 a 2 PP a bodem 6.2 smlouvy a žalovaného vyzval k jeho úhradě spolu se sjednanou smluvní pokutou (v oznámení je přitom obsažena písařská chyb,. Kdy je uvedeno chybné číslo smlouvy, jedná se však o pohledávku z této smlouvy). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.8.2021 předchůdce následně postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá úhrady dlužné jistiny 29 872,22 Kč, dlužných poplatků 1 298 Kč (jedná se o dva poplatky po 499 Kč za zaslání upomínky ze dne 13.1.2021 a ze dne 9.2.2021 a o 4 poplatky po 75 Kč za pojištění) a smluvní pokuty 3 628,38 Kč (0,1% denně z dlužné jistiny 39 872,22 za dobu od 2.4.2021 do 1.7.2021), úroku z dlužné jistiny ve výši 20,9% ročně od 3.4.2021 do zaplacení a úroku z prodlení z dlužných částek.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal, předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o.s.ř., soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

4. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb má soud za prokázané, že spolu žalovaný v pozici klienta a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne 21.2.2020 smlouvu o poskytování bankovních služeb, zejména vedení běžného bankovního účtu.

5. Dle návrhu na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] Sazebníku, VOP a PP žalovaný v rámci svého internetového bankovnictví u bankovního účtu č. [bankovní účet] požádal společnost [právnická osoba] dne 21.2.2020 o uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na jejímž základě by společnost [právnická osoba] žalovanému poskytla 50 000 Kč a žalovaný by se jí zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem 20,9% ročně při RPSN 23,05% a poplatkem za pojištění 75 Kč, kdy by žalovaný přistoupil k pojistné smlouvě uzavřené mezi společností [právnická osoba] a pojišťovnou [anonymizována tři slova] (celkem se tak jednalo o částku 67 199,24 Kč), a to formou 35 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 995 Kč splatných vždy v den příslušného měsíce, který se shoduje s datem dne poskytnutí půjčky, resp. do 25. dne s tím, že úhrada bude provedena trvalým příkazem ze shora uvedeného bankovního účtu žalovaného - měla tak být z jeho strany zajištěna dostatečná výše zůstatku na tomto bankovním účtu. Pro případ porušení závazků spočívajícím v prodlení se splácením je poté v tomto návrhu uvedeno ujednání, že [právnická osoba] může odeslat písemnou upomínku k úhradě a za její zaslání požadovat poplatek 499 Kč, vyzvat žalovaného k uhrazení dlužné částky s tím, že nesplní-li ani v dodatečné 30denní lhůtě je oprávněna prohlásit půjčku za okamžitě splatnou a spolu s tím požadovat i mluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky ohledně níž je žalovaný v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy se měly stát Sazebník, VOP a PP. Tento návrh žalovaného na uzavření smlouvy byl ze strany společnosti [právnická osoba] akceptován dne 21.2.2020 (akceptace návrhu).

6. Podle výpisu ze [příjmení], kreditního reportu, protokolu o základních údajích žalovaného z čl. 62 a protokolu o ověření úvěruschopnosti společnosti [právnická osoba] před akceptací shora specifikovaného návrhu na uzavření smlouvy o půjčce posuzovala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházel z toho, že je žalovaný svobodný, vyučený, žije u rodičů, podniká, jeho příjem dosahuje cca 27 000 Kč měsíčně a jeho měsíční výdaje dosahují 7 200 Kč, a to včetně splátky úvěru, přičemž neprocházel databází [příjmení], insolvenčním rejstříkem. [právnická osoba] tak dospěl k závěru, že je žalovaný úvěruschopný.

7. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] plyne, že společnost [právnická osoba] žalovanému na bankovní účet č. [bankovní účet] pod VS shodujícím se s č. návrhu žalovaného na uzavření shora uvedené smlouvy [číslo] převedla částku 50 000 Kč dne 21.2.2020. Postupně se žalovaný na tomto účtu dostal několikrát do debetu. Uvedené přitom shodně vyplývá i z transakční historie.

8. Podle poslední výzvy a příslušného poštovního archu zaslala společnost [právnická osoba] dne 15.3.2021 žalovanému výzvu k úhradě dlužné pohledávky plynoucí ze shora specifikované smlouvy [číslo] s tím, že nedojde-li k její úhradě přistoupí k zesplatnění a bude požadovat smluvní pokutu.

9. Z oznámení o zesplatnění vyplývá, že společnost [právnická osoba] vystavila dne 2.4.2021 na jméno žalovaného přípis, v němž žalovanému oznámila, že k danému dni prohlásila půjčku ze smlouvy [číslo] ze dne 21.2.2020 za okamžitě splatnou a vyzvala jej k úhradě dlužné jistiny 39 872,22 Kč, běžného úroku 2 662,81 Kč, úroku z prodlení 67,37 Kč a poplatku 1 298 Kč, a to ve lhůtě 10 dnů od data vyhotovení dané výzvy.

10. Ze smlouvy o postoupení, potvrzení o zaplacení úplaty vyplývá a přílohy [číslo] této smlouvy, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalobkyní dne 16.8.2021 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo s účinností ke dni 18.8.2021 k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti [právnická osoba] za žalovaným ze shora specifikované smlouvy o půjčce na žalobkyni.

11. Dle oznámení o postoupení a příslušného poštovního podacího archu žalobkyně zaslala žalovanému dne 27.8.2021 oznámení o shora specifikovaném postoupení.

12. Z obchodního rejstříku vyplývá, že společnost [právnická osoba] zanikla ke dni 1.1.2022 fúzí sloučením, nástupnickou společností se stala společnost [právnická osoba]

13. Podle výzvy k plnění a příslušného podacího lístku zaslala žalobkyně žalovanému dne 15.12.2021 výzvu k úhradě dluhu plynoucího ze shora specifikované smlouvy o půjčce [číslo] ve výši 56 116,26 Kč, a to dlužné jistiny 39 872,22 Kč, běžného úroku 2 662,81 Kč do zesplatnění, úroku z prodlení 67,37 Kč do zesplatnění a poplatku a smluvní pokuty 4 926,38 Kč, a to do 30.12.2021.

14. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

15. Žalovaný navrhl dne 21.2.2020 společnosti [právnická osoba], s níž měl uzavřenou rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb, na jejímž základě byl touto společností žalovanému zřízen a veden bankovní účet č. [bankovní účet], uzavření smlouvy o poskytnutí zápůjčky. [právnická osoba] posoudila úvěrushcopnost žalovaného, kdy vycházela z toho, že je žalovaný svobodný, vyučený, žije u rodičů, podniká, jeho příjem dosahuje cca 27 000 Kč měsíčně a jeho měsíční výdaje dosahují 7 200 Kč, a to včetně splátky úvěru, přičemž neprocházel databází [příjmení], insolvenčním rejstříkem, přičemž dospěla k závěru, že je žalovaný úvěruschopný. Téhož dne pak společnost [právnická osoba] akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o zápůjčce. Na jeho základě by společnost [právnická osoba] žalovanému poskytla 50 000 Kč a žalovaný by se jí zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem 20,9% ročně při RPSN 23,05% a poplatkem za pojištění 75 Kč, kdy by žalovaný přistoupil k pojistné smlouvě uzavřené mezi společností [právnická osoba] a pojišťovnou [anonymizována tři slova] (celkem se tak jednalo o částku 67 199,24 Kč), a to formou 39 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 995 Kč splatných vždy v den příslušného měsíce, který se shoduje s datem dne poskytnutí půjčky, resp. do 25. dne s tím, že úhrada bude provedena trvalým příkazem ze shora uvedeného bankovního účtu žalovaného - měla tak být z jeho strany zajištěna dostatečná výše zůstatku na tomto bankovním účtu. Pro případ porušení závazků spočívajícím v prodlení se splácením je poté v tomto návrhu uvedeno ujednání, že [právnická osoba] může odeslat písemnou upomínku k úhradě a za její zaslání požadovat poplatek 499 Kč, vyzvat žalovaného k uhrazení dlužné částky s tím, že nesplní-li ani v dodatečné 30denní lhůtě je oprávněna prohlásit půjčku za okamžitě splatnou a spolu s tím požadovat i mluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.

16. Dne 21.2.2020 společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného částku 50 000 Kč, kdy byla platba označena VS shodujícím se s číslem shora specifikované smlouvy. Žalovaný nezajišťoval dodatečný zůstatek na svém bankovním účtu, ze kterého měly být splátky v rámci předmětné smlouvy hrazeny, společnost [právnická osoba] tak 15.3.2021 zaslala žalovanému poslední výzvu k úhradě dlužné pohledávky plynoucí ze shora specifikované smlouvy s tím, že nedojde-li k její úhradě přistoupí k zesplatnění a bude požadovat smluvní pokutu.

17. Dne 2.4.2021 vystavila společnost [právnická osoba] na jméno žalovaného přípis, v němž žalovanému oznámila, že k danému dni prohlásila půjčku ze smlouvy [číslo] ze dne 21.2.2020 za okamžitě splatnou a vyzvala jej k úhradě dlužné jistiny 39 872,22 Kč, běžného úroku 2 662,81 Kč, úroku z prodlení 67,37 Kč a poplatku 1 298 Kč, a to ve lhůtě 10 dnů od data vyhotovení dané výzvy.

18. Dne 16.8.2021 uzavřela společnost [právnická osoba] smlouvu, na jejímž základě došlo k postoupení její pohledávky za žalovaným plynoucí ze shora specifikované smlouvy na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem odeslaným 27.8.2021.

19. Dne 15.12.2021 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku, v níž ho vyzvala k úhradě úhradě dluhu plynoucího ze shora specifikované smlouvy o půjčce [číslo] ve výši 56 116,26 Kč, a to dlužné jistiny 39 872,22 Kč, běžného úroku 2 662,81 Kč do zesplatnění, úroku z prodlení 67,37 Kč do zesplatnění a poplatku a smluvní pokuty 4 926,38 Kč, a to do 30.12.2021.

20. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).

21. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

22. Dle § 2932 odst. o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

23. Ust. § 2394 o.z. stanoví, že bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

24. Ust. § 1931 o.z. uvádí, že bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

25. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

26. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

27. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

28. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).

29. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Ust. § 570 odst. 1 o.z. uvádí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

31. Podle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

32. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že spolu žalovaný v pozici vydlužitele a společnost [právnická osoba] v pozici zapůjčitele uzavřeli platně smlouvu o zápůjčce, když má soud za to, že před poskytnutím této zápůjčky společnost [právnická osoba] řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a když žalovanému dne 21.2.2020 poskytla částku 50 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal tuto částku [právnická osoba] a.s. vrátit spolu s úrokem 20,9% ročně při RPSN 23,05% a poplatkem za pojištění 75 Kč, kdy žalovaný zároveň přistoupil k pojistné smlouvě uzavřené mezi společností [právnická osoba] a pojišťovnou [anonymizována tři slova] - celkem se tak žalovaný zavázal uhradit 67 199,24 Kč, a to formou 35 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 995 Kč splatných vždy k 21. dni v měsíci počínaje 21.3.2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž si strany ve smlouvě dohodly, že pro případ prodlení žalovaného s hrazením splátek, společnost [právnická osoba] žalovaného vyzve k úhradě s poskytnutím dodatečné 30denní lhůty k úhradě s tím, že nebude-li ani v této lhůtě dluh uhrazen, může společnost [právnická osoba] využít svého smluvně stanoveného práva a dluh zesplatit (tj. vyzvat žalovaného k úhradě celého dluhu z této smlouvy). [právnická osoba] proto žalovanému dne 15.3.2021 zaslala upomínku, v níž žalovaného vyzvala k úhradě dlužných částek s tím, že jinak dojde k zesplatnění zápůjčky. Žalobkyně, na níž společnost [právnická osoba] platně postoupila svou pohledávku za žalovaným z titulu dané smlouvy, a je tak v této věci aktivně legitimována, přitom v řízení tvrdila, že společnost [právnická osoba] následně danou zápůjčku ke dni 2.4.2021 zesplatnila, a to přípisem ze dne 2.4.2021. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu dle § 118a o.s.ř. řádně netvrdila, ani neprokázala, že by tento přípis o zesplatnění ze dne 2.4.2021 byl žalovanému [právnická osoba] a.s. zaslán, předán, či jiným způsobem„ dopraven“ tak, aby se dostal do sféry jeho vlivu (tj. řádně netvrdila ani neprokázala, kdy k tomu mělo dojít, jakou formou apod.). Výzva k zaplacení celé pohledávky (prohlášení o zesplatnění v rámci sjednané ztráty výhody splátek) je přitom jednostranným právním jednáním věřitele (dříve společnost [právnická osoba], tč. žalobkyně) adresovaným dlužníkovi (žalovanému), vůči dlužníkovi (žalovanému) tak působí až od okamžiku, kdy mu dojde. S ohledem na uvedené tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně v této otázce (platně a účinně provedené právní jednání v podobě výzvy k úhradě zesplatněné pohledávky v rámci sjednané ztráty výhody splátek přípisem ze dne 2.4.2021) neuneslo břemeno tvrzení a břemeno důkazní, pročež nebylo možné učinit závěr o tom, že ke dni 2.4.2021 došlo k zesplatnění dané pohledávky společnost [právnická osoba] za žalovaným plynoucí ze shora specifikované smlouvy (srovnej rozhodnutí NS ze dne 23.11.2005, sp. zn. 21 Cdo 426/2005). Nadto má soud za to, že by ani nebylo možné toto právo k danému dni uplatnit, jelikož se strany dohodly, že je možné jej uplatit až poté, kdy společnost [právnická osoba] nejdříve zašle žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky a poskytne mu dodatečnou lhůtu k úhradě dluhu v délce 30 dnů, přičemž tato výzva vyla žalovanému zaslána až 15.3.2021, ke dni 2.4.2021 tak nemohla uplynout 30denní lhůta, která měla být žalovanému poskytnuta k dodatečné hradě dluhu před jeho zesplatněním. Konečně je v rámci tohoto přípisu uvedeno, že se jedná o zesplatnění pohledávky ze smlouvy [číslo] nikoli ze shora specifikované smlouvy (s ohledem na výše uvedené je pak již nerozhodné, zda se jednalo toliko o písařskou chybu, či nikoli).

33. Na druhou stranu však soud dospěl k závěru, že k této platně učiněné výzvě došlo v rámci předžalobní upomínky ze dne 15.12.2021, která se dostala do sféry vlivu žalovaného dne 20.12.2021, když v této výzvě vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě celé pohledávky, přičemž pro tuto výzvu zákon nevyžaduje žádné konkrétní formy, naopak může se jednat o„ běžnou výzvu“, či dokonce již přímo o žalobu o plnění (srovnej rozhodnutí NS ze dne 22. února 2006, sp. zn. 33 Odo 1630/2005), přičemž v tomto případě má soud za to, že je splněna i smluvně stanovená„ podmínka“ v podobě výzvy k úhradě daného dluhu před zesplatněním, v níž byla žalovanému poskytnuta dodatečná lhůta k plnění v délce 30 dnů, a to s ohledem na zaslání výzvy k plnění odeslané dne 15.3.2021. Vzhledem k uvedenému má tak soud za to, že tímto právním jednáním žalobkyně ze dne 15.12.2021 došlo k zesplatnění dané pohledávky plynoucí ze shora specifikované smlouvy, a to k datu 30.12.2021. Vzhledem k uvedenému má tak soud za to, že má žalobkyně právo na úhradu dlužné jistiny ve výši 39 872,22 Kč, a to spolu s platně s jednaným běžným úrokem, jehož výši považuje soud za přiměřenou.

34. Dále žalobkyně tvrdila, že jí vzniklo právo rovněž na úhradu dlužných poplatků ve výši 1 298 Kč, a to poplatků za zaslání dvou upomínek ze dne 13.1.2021 a ze dne 9.2.2021 žalovanému po 499 Kč a 4 poplatků za pojištění po 75 Kč. Žalobkyně však ani přes výzvu dle § 118a o.s.ř. řádně netvrdila a neprokázala, že jí vzniklo právo na úhradu poplatků za zaslání daných výzev, když řádně netvrdila, kdy a jakým způsobem byly zaslány, ani tuto skutečnost žádným způsobem soudu neprokázala. S ohledem na uvedené tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně v této otázce (právo na úhradu dvou poplatků za zaslání dvou upomínkám ze dne 13.1.2021 a ze dne 9.2.2021) neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, na jejich úhradu tudíž nemá právo. Naopak soud dospěl k závěru, že má žalobkyně právo na úhradu 4 poplatků za pojištění, když bylo toto právo ve smlouvě mezi stranami platně a účinně sjednáno a žalovaný tyto poplatky řádně a včas neuhradil.

35. Žalobkyně se dále domáhala úhrady smluvní pokuty ve výši 3 628,38 Kč, tedy smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny ve výši 39 872,22 Kč, a to za dobu od 2.4.2021 do 1.7.2021 s tím, že se jedná o smluvní pokutu, na níž žalobkyni vzniklo právo s ohledem na smluvní ujednání co do zesplatnění pohledávky plynoucí ze smlouvy v souvislosti s prodlením žalovaného s plněním. Jak je však uvedeno výše, k platnému a účinnému zesplatnění pohledávky plynoucí z dané smlouvy o zápůjčce došlo až ke dni 30.12.2021, teprve od tohoto dne tak žalobkyni vzniklo právo uplatňovat smluvní pokutu s tím související, žalobkyně tudíž nemá právo na úhradu smluvní pokuty za dobu od 2.4.2021 do 1.7.2021 (tedy za dobu, než jí právo na předmětnou smluvní pokutu vzniklo).

36. Konečně má dle názoru soudu žalobkyně právo na úrok z prodlení plynoucí z dlužné jistiny a z dlužných poplatků, ovšem nikoli od 2.4.2021, ale až od 1.1.2022, kdy se žalovaný dostal do prodlení s plněním (jedná se o den po zesplatnění dané pohledávky), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

37. S ohledem na výše uvedené proto soud žalovanému ve výroku I uložil povinnost uhradit žalobkyni dlužnou jistinu spolu s běžným úrokem, poplatky za pojištění a příslušným úrokem z prodlení a ve zbytku žalobu ve výroku II zamítl.

38. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 87 % úspěch a žalovaný přibližně 13 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 74% z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 1 792 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů co do úkonů do podání žaloby včetně omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 1 500 Kč za 3 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka) dle §11 písm. a/, d/ a §14b odst. 1 bod 3/ vyhl. č. 177/1996 Sb., dále ve výši 2 900 Kč jeden úkon právní služby, celkem tedy 8700 Kč (dvě účasti na jednání a doplnění žaloby na výzvu soudu dle § 118 a o.s.ř.) dle § 6, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. d/ a g/ vyhl. č. 177/1996 Sb., a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) a ve výši 900 Kč za 3 úkony ve věci po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 2 394 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 15 586 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 11 533,60 Kč (74 %) odpovídající poměru jejímu úspěchu ve věci. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně.

39. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal právo na odměnu a náhradu hotových výdajů v souvislosti s doplněním žaloby ze dne 22.4.2022, jelikož se jednalo o úkon nadbytečný (jednalo se o doplnění žaloby bez výzvy soudu, nadto toliko s doplněním skutečností, které již měly být uvedeny v řádné žalobě).

40. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.