19 C 34/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 474 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 474 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od 13.5.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. žaloba se co do nároku žalobkyně na úrok z prodlení z částky 2066 Kč od 1.2.2013 do zaplacení ve výši 7,05% ročně a z částky 408 Kč od 1.1.2013 do zaplacení ve výši 7,05% ročně v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 2 474 Kč od 13.5.2022 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 306,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 2 474 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené služby elektronických komunikací. Tvrdila, že [právnická osoba] [právnická osoba] (dále předchůdce) uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [číslo], na základě které se předchůdce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby (doplňkové služby, služby poskytované třetími stranami) a žalovaný se mu za to zavázal hradit vyúčtovanou cenu těchto služeb. Nedílnou součástí této smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále VOP) a ceník. Žalovaný však porušil své smluvně stanovené povinnosti, když předchůdci neuhradil řádně a včas vyúčtované služby poskytnuté mu v období od 13.12.2012 do 12.1.2013 v hodnotě 2 066 Kč, kdy byla splatnost příslušného vyúčtování stanovena na 31.1.2013, a služby poskytnuté mu v době od 13.11.2012 do 12.12.2012 v hodnotě 408 Kč, kdy byla splatnost příslušného vyúčtování stanovena na 31.12.2012. Ke dni 7.11.2019 poté předchůdce postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4.11.2019 tyto své pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která o této skutečnosti žalovaného vyrozuměla a zároveň jej vyzvala k jejich úhradě, žalovaný však ani poté na daná vyúčtování ničeho neuhradil. Žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá zaplacení daných vyúčtování spolu s příslušným úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se po celou dobu řízení ve věci nevyjádřil. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Dne 28.6.2012 spolu žalovaný a předchůdce uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdce zavázal poskytovat žalovanému v rámci telefonního čísla [číslo] služby elektronických komunikací a související služby - doplňkové služby, služby poskytované třetími stranami). Za nedílnou součást této smlouvy byly označeny VOP, OP, a Ceník (účastnická smlouva [číslo] její dodatek, nastavení služeb, kopie OP, VOP a ceník).

5. Předchůdce poskytl žalovanému na základě shora specifikované smlouvy v době od 13.11.2012 do 12.12.2012 služby v celkové hodnotě 408 Kč (souhrnný přehled plateb), kdy dne 13.1.2013. Dne 13.12.2012 předchůdce vystavil na jméno žalovaného vyúčtování za poskytnutí služeb v tomto období se stanovenou splatností ke dni 31.12.2012 (daňový doklad [číslo]).

6. V době od 13.12.2013 do 12.1.2013 poté předchůdce žalovanému na základě shora specifikované smlouvy poskytl služby v celkové hodnotě 2 066 Kč (souhrnný přehled plateb). Dne 13.1.2013 předchůdce vystavil na jméno žalovaného vyúčtování za poskytnutí služeb v tomto období se stanovenou splatností ke dni 31.1.2013 (daňový doklad [číslo]).

7. S účinností ke dni postoupil předchůdce své shora specifikované pohledávky za žalovaným plynoucí z výše specifikované smlouvy na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, příloha [číslo] smlouvy, potvrzení o úhradě kupní ceny).

8. Dne 4.12.2019 žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o shora uvedeném postoupení předmětných pohledávek (oznámení, příslušný podací lístek) a dne 6.3.2020 mu zaslala předžalobní upomínku (předžalobní upomínka, příslušný podací lístek). Žaloba v této věci byla žalovanému doručena dne 12.5.2022 (příslušná doručenka).

9. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z.

10. Ust. § 1724 a § 725 o.z. uvádí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy, přičemž je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

11. Podle § 1746 odst. 1 a 2 o.z. se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

12. Ust. § 1879 o.z. uvádí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Dle § 1958 odst. 1 a 2 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Na základě těchto zákonných ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že spolu předchůdce a žalovaný uzavřeli dne 28.6.2012 smlouvu, jíž se předchůdce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby (doplňkové služby, služby poskytované třetími stranami) a žalovaný se mu za to zavázal hradit vyúčtovanou cenu těchto služeb. Předchůdce tuto svou smluvně stanovenou povinnost splnil, když žalovanému poskytoval sjednané služby, žalovaný však svou smluvně stanovenou povinnost nesplnil, když předchůdci neuhradil služby, které mu předchůdce poskytl v době od 13.11.2012 do 12.1.2013, žalobkyně, na níž byla tato pohledávka předchůdce za žalovaným postoupena na základě platně a účinně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, pročež je žalobkyně v této věci aktivně legitimována, tak má právo na úhradu těchto poskytnutých služeb, tedy právo na zaplacení 2 474 Kč.

16. Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaný neuhradil dané služby řádně a včas, přičemž tvrdila, že žalovaný měl povinnost uhradit tyto služby v souladu s danými vyúčtováními (tj. částku 408 Kč do 31.12.2012 a částku 2 066 Kč do 31.1.2013), žalobkyně však v řízení řádně netvrdila, ani neprokázala, že byla obě předmětná vyúčtování žalovanému řádně předána, resp. odeslána, tedy že se tato vyúčtování dostala do sféry vlivu žalovaného (tj. že byl žalovaný s těmito vyúčtováními řádně seznámen a tím vyzván k jejich úhradě). Žalobkyně tak v této otázce neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Soud proto dospěl k závěru, že je namístě vycházet z data doručení žaloby žalovanému (12.5.2022), jíž byl žalovaný s těmito vyúčtováními seznámen a vyzván k jejich úhradě. Jelikož pak žalovaný neuhradil daná vyúčtování ani poté, dostal se dne 13.5.2022 do prodlení s jejich úhradou a žalobkyně má tak od tohoto dne právo na úhradu příslušného úroku z prodlení plynoucí z této částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobkyni přiznal právo na úhradu 2 474 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 13.5.2022 (výrok I) a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II).

17. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 60,30 % úspěch a žalovaný přibližně 39,70 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 20,60% z částky, na kterou by měl nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se tedy jedná o zaplacený soudní poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 189 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 1 489 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 306,70 Kč (20,6 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně (výrok III).

18. Lhůta k úhradě soudem přiznaných částek byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.