19 C 35/2021

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 655 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 355 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 138 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 300 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 1 161,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 2 655 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné. Uvedla, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu s počátkem pojištění 22.10.2019 na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Opel Zafira, [registrační značka], s pojistným 3 761 Kč splatným půlročně, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné pojistné podmínky. Žalovaný sjednané pojistné nehradil řádně a včas, proto jej žalobkyně o jeho úhradu upomenula a upozornila jej na možnost zániku smlouvy v důsledku neplacení. Žalovaný však dlužné pojistné ve stanovené lhůtě nezaplatil, proto byla smlouva ke dni 31.7.2020 ukončena. Žalovaný však neuhradil na dlužné pojistné ani poté ničeho. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení dlužného pojistného za dobu od 22.4.2020 do 31.7.2020 ve výši 2 655 Kč spolu s úrokem z prodlení 138 Kč kapitalizovaným za období 1.8.2020 – 18.3.2021 (den podání žaloby). Žalovaný se k věci po celou dobu řízení nevyjádřil. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 22.10.2019 spolu žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli na dobu neurčitou pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na vozidlo Opel zafira, [registrační značka], s počátkem pojištění k témuž dni. Roční pojistné s půlroční frekvencí placení pojistného bylo ujednáno ve výši 7 402 Kč. Za nedílnou součást této smlouvy byly označeny Všeobecné pojistné podmínky, podle kterých se smlouva řídí českým právem a spory z ní vyplývající budou řešeny soudy ČR, a Sazebník poplatků, dle kterých má žalobkyně právo požadovat za zaslání upomínky 300 Kč a za zaslání [příjmení] o smír rovněž 300 Kč (pojistná smlouva č. 6347295888, záznam z jednání, potvrzení o přechodném pobytu, Sazebník, všeobecné pojistné podmínky). Žalovaný svou smluvně stanovenou povinnost zaplatit pojistné splatné k 22.4.2020 nesplnil, proto jej žalobkyně vyzvala k jeho zaplacení spolu se zaplacením 300 Kč za vystavení této upomínky a zároveň jej poučila o tom, že jinak dojde k ukončení pojistné smlouvy (výzva k zaplacení, dodejka). Jelikož žalovaný nesplnil svou smluvně stanovenou povinnost ani poté, vystavila žalobkyně dne 8.9.2020 na jméno žalovaného upomínku označenou jako Pokus o smír (upomínka) a dne 27.11.2020 mu zaslala předžalobní upomínku (předžalobní upomínka a podací arch). Za dobu od 22.4.2020 do 31.7.2020 dosahovalo dlužné pojistné 2 055 Kč a dlužné náklady na vymáhání byly žalobkyní vyčísleny na 600 Kč (bilance smlouvy). Co se týče pravomoci soudů ČR ve věci jednat a rozhodnout, posoudil soud věc dle č. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 Sb., o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), podle kterého aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba, ve spojení s čl. 15 odst. 3 téhož předpisu, který stanoví, že od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze dohodou uzavřenou mezi pojistníkem a pojistitelem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, a to i v případě, že by škodná událost nastala v cizině, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná. Žalovaný je občanem [anonymizováno] republiky, přičemž má na území ČR povolen trvalý pobyt (evidovaný na adrese uvedené výše), v době uzavření dané pojistné smlouvy se přitom strany, jejichž bydliště/sídlo bylo na území ČR, dohodly, že budou případné spory z ní vyplývající řešeny před soudy ČR, dle názoru zdejšího soudu je tak dána pravomoc i příslušnost zdejšího soudu ve věci jednat a rozhodnout. Po právní stránce poté soud věc posoudil dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále ZPPV) ve spojení s o. z. Dle § 3 ZPPV vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Pojištění odpovědnosti zaniká mimo jiné dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit (§ 12 odst. 1 písm. e ZPPV). Ust. § 2861 odst. 1 o. z. uvádí, že z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Ust. § 1970 o. z. stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba částečně důvodná. Strany mezi sebou platně uzavřely pojistnou smlouvu, ve které se žalovaný zavázal hradit půlročně pojistné, což však řádně a včas nečinil. Smlouva proto ke dni 31.7.2020 zanikla, žalobkyně má však právo na úhradu pojistného za celou dobu platnosti pojistné smlouvy, tedy i dlužného pojistného ve výši 2 055 Kč za období od 22.4.2020 do 31.7.2020. Jelikož pak žalovaný pojistné neuhradil řádně a včas, má žalobkyně právo také na úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne, kdy se žalovaný dostal s tímto plněním do prodlení (den po zániku pojištění), přičemž žalobkyně tyto úroky z prodlení kapitalizovala za dobu do podání žaloby. Konečně má žalobkyně právo rovněž na dohodnuté náklady na upomínání ve výši 300 Kč za zaslání upomínky. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I). Žalobkyně ve věci požadovala rovněž náhradu nákladů za zaslání upomínky označené jako Pokus o smír. Žalobkyně však netvrdila, ani neprokázala odeslání této upomínky žalovanému. Soud má tak za to že žalobkyně v této věci neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, když soud nemá za tvrzené ani za prokázané, že k odeslání této upomínky došlo, přičemž se žalobkyně svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Vzhledem k uvedenému tak žalobkyně neprokázala vznik jejího práva na náhradu nákladů s tím spojených. Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II). O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 89 % úspěch a žalovaný přibližně 11 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 78 % z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21 % tedy o 189 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 1 489 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 1 161,40 Kč (78 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně (výrok III). Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.