19 C 37/2021

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno , PhD. Sídlem ulice a číslo , PSČ obec o určení neúčinnosti darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene

I. Žaloba žalobce ze dne 5. 5. 2021, jíž se žalobce domáhá určení, že darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti ze dne 12. 12. 2014 uzavřená mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] je proti žalobci ohledně převodu vlastnického práva na žalovanou v pozici obdarované a ohledně zřízení věcného břemene bezplatného doživotního užívání a ohledně zákazu zcizení a zatížení ve prospěch [jméno] a [jméno] [příjmení] k nemovitostem, které byly touto smlouvou žalované ze strany [jméno] a [jméno] [příjmení] darovány, právně neúčinné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 8 712 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10.5.2021 se žalobce vůči žalované domáhá určení neúčinnosti darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 12.12.2014 uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], v pozici dárců a oprávněných z věcného břemene (požívání) a z práva zákazu zcizení a zatížení a žalovanou v pozici obdarované a povinné z daného věcného břemene k pozemku p. č. st. 841 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemku p. [číslo] – trvalý travní porost, vše evidované na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, [stát. instituce] (dále nemovitosti). Žalobu odůvodnil tím, že dne 30.7.2012 uzavřel jeho právní předchůdce p. [celé jméno žalobce] st., [datum narození] (otec žalobce), v pozici prodávajícího se [jméno] [příjmení] v pozici kupujícího smlouvu o úplatném převodu cenných papírů, jejímž předmětem byl prodej akcií společnosti [právnická osoba], a to 25 ks kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 100 000 Kč a 5 ks kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 10 000 Kč, za kupní cenu 10 925 000 Kč (kupní cena byla rozložena do splátek). Dne 12.12.2014 došlo k uzavření výše uvedené smlouvy, a to podle žalobce za účelem krácení věřitelů a nedostupnosti majetku pro uspokojení pohledávek věřitelů. K převodu těchto nemovitostí přitom došlo dva roky po uzavření smlouvy mezi p. [příjmení] a p. [celé jméno žalobce] st., navíc v době, kdy již měl p. [příjmení] problémy s plněním splátek, již v té době tedy musel vědět, jaká je jeho ekonomická situace, a proto převedl nemovitosti na žalovanou (svou dceru). Žalovaná přitom o všem věděla, věděla o situaci [právnická osoba] [právnická osoba], když zde byla zaměstnána. Dne 21.11.2016 si [celé jméno žalobce] st. vyhradil ve smyslu § 593 o.z. právo dovolat se neúčinnosti daného právního jednání, tato výhrada byla žalované doručena 28.11.2016. Dne 30.8.2018 postoupil [celé jméno žalobce] st. svou pohledávku za [jméno] [příjmení] plynoucí z dané smlouvy na žalobce. Dne 15.10.2019 byl zjištěn úpadek p. [příjmení], rozhodnutí o jeho úpadku nabylo právní moci 27.4.2020. Žalobce se do insolvenčního řízení p. [příjmení] přihlásil se svou pohledávkou ve výši 5 699 069,42 Kč plynoucí z dané smlouvy (jistina 5 670 000 Kč, úroky z prodlení 29 069,42 Kč), kdy tato jeho pohledávka byla při přezkumném jednání dne 5.8.2020 v plné výši uznána a zjištěna, čímž se k danému dni stala v plné výši formálně vykonatelnou, kdy vzhledem k probíhajícímu insolvenčnímu řízení nelze zahájit pouze exekuční řízení, v tomto případě se však jedná o řízení o určení neúčinnosti, takže toto řízení může běžet paralelně s řízením insolvenčním, nadto má žalobce indicie od insolvenčního správce p. [příjmení], že bude insolvenční řízení v řádu několika měsíců skončeno. Od 27.4.2020 do 10.8.2020 běžela insolvenčnímu správci p. [příjmení] [právnická osoba] – [právnická osoba] a následně od 10.8.2020 do 27.4.2021 novému insolvenčnímu správci p. [příjmení] [jméno] [příjmení] propadná zákonná lhůta k podání odpůrčí žaloby dle § 239 n. zákona č. 186/2016 Sb. (dále IZ) vůči danému právnímu jednání, přičemž odpůrčí žaloba nebyla ze strany insolvenčního správce podána – aktivní legitimace insolvenčního správce k podání odpůrčí žaloby tak zanikla a aktivně legitimován je ve věci žalobce v pozici věřitele. Díky tomu tak již podle žalobce nelze ve věci aplikovat IZ, nýbrž je nutné aplikovat na věc obecnou úpravu obsaženou v o.z. Žalobce se tak nyní domáhá určení neúčinnosti daného právního jednání, když má za to, že p. [příjmení] tímto převodem majetku na žalovanou sledoval zkrácení uspokojení pohledávky žalobce, když tím úmyslně navodil stav, který mu znemožňuje uspokojení jeho značně vysoké pohledávky z jeho majetku.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že o daných skutečnostech nevěděla, nevěděla o pohledávkách svého otce, resp. ani o nich v r. 2014 vědět nemohla. Žalovaná obdržela předmětné nemovitosti jako dar od svých rodičů, kteří se na sklonku svého života rozhodli rozdělit svůj majetek spravedlivě ve prospěch svých dětí, žalovaná tak nesouhlasí s důvody žaloby. Pohledávka žalobce se stala splatnou 15.1.2019, a to toliko v částce ve výši 892 000 Kč, předpokladem odpůrčího nároku je však skutečnost, že dané právní jednání dlužníka musí zkracovat uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, přičemž mezi vlastnosti vykonatelné pohledávky pojmově náleží, že se jedná o pohledávku existentní a splatnou. Právní jednání dlužníka tak nemůže zkracovat uspokojení vykonatelné pohledávky, nemá-li věřitel svoji pohledávku ještě splatnou. Napadené právní jednání tak nemůže být vůči žalobci právně neúčinné, neboť ke dni jeho učinění 12.12.2014 žalobce nedisponoval ani splatnou ani vykonatelnou pohledávkou, nejednalo se tak o právní jednání zkracující uspokojení vykonatelné pohledávky. Nadto má žalovaná za to, že pohledávka žalobce není vykonatelnou, když konkurs na majetek otce žalované nebyl dosud zrušen (§ 192 a § 312 insolvenčního zákona), nadto je v insolvenčním řízení oprávněn domáhat se neúčinnosti právního jednání dlužníka pouze insolvenční správce dlužníka, nikoli věřitel, když má insolvenční zákon svou speciální úpravu, pročež ve věci nelze uplatit úpravu obecnou obsaženou v o.z.

3. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

4. Dle smlouvy o úplatném převodu cenných papírů, jejího dodatku [číslo] přílohy [číslo] spolu p. [celé jméno žalobce] st. v pozici prodávajícího a p. [příjmení] v pozici kupujícího uzavřeli dne 30.7.2012 smlouvu, jíž se p. [celé jméno žalobce] st. zavázal prodat p. [příjmení] listinné akcie [právnická osoba] – [právnická osoba], a to 12 ks listinných kmenových akcií znějících na jméno každá ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč označení A89-A100 a dále 2 ks listinných kmenových akcií znějících na jméno každá v hodnotě 10 000 Kč označení A119-A120, celkem tedy kmenové akcie co do 2 550 000 Kč základního kapitálu dané společnosti. P. [příjmení] se naopak touto smlouvou zavázal p. [celé jméno žalobce] st. zaplatit 10 925 000 Kč. Splatnost kupní ceny byla stanovena v 10 splátkách a dále ve vyplacení divident. S uzavřením této smlouvy a s použitím prostředků ze společného jmění manželů přitom souhlasila i manželka p. [příjmení], pí. [jméno] [příjmení].

5. Podle předávacího protokolu, p. [celé jméno žalobce] st. dne 30.7.2012 předal p. [příjmení] 12 ks listinných kmenových akcií znějících na jméno každá ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč označení A89-A100 a dále 2 ks listinných kmenových akcií znějících na jméno každá v hodnotě 10 000 Kč označení A119-A120.

6. Z kvitance podepsané p. [příjmení] plyne, že ke dni 30.1.2018 p. [příjmení] podepsal listinu, v níž uvádí, že na výše uvedenou kupní cenu 10 925 000 Kč v rámci smlouvy o úplatném převodu cenných papírů ze dne 30.7.2012 bylo z jeho strany uhrazeno 5 255 000 Kč, zbývalo tak uhradit 5 670 000 Kč.

7. Dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřel p. [celé jméno žalobce] st. s žalobcem dne 30.8.2018 smlouvu, jíž se p. [celé jméno žalobce] st. bezúplatně postoupil svou pohledávku za p. [příjmení] plynoucí mu ze smlouvy o úplatném převodu cenných papírů ze dne 30.7.2012 na žalobce a žalobce ji přijal. Podle oznámení o postoupení p. [celé jméno žalobce] s.t. vyhotovil dne 30.8.2018 na jméno p. [příjmení] oznámení o postoupení této svojí pohledávky za p. [příjmení] na žalobce.

8. Z notářského zápisu ze dne 12.12.2014 a z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že p. [příjmení] s manželkou [jméno] [příjmení] na pozici dárce a oprávněných z věcného břemene uzavřeli s žalovanou na pozici obdarovaného a povinného z věcného břemene smlouvu darovací a smlouvu o zřízení služebnosti. Manželé [příjmení] v tomto zápisu prohlásili, že mají ve společném jmění manželů předmětné nemovitosti, které touto smlouvou darovali žalované, která daný dar přijala. Zároveň došlo ke zřízení služebnosti bezplatného doživotního práva požívání daných nemovitostí ve prospěch manželů [příjmení] a ke zřízení zákazu zcizení a zatížení daných nemovitostí jako věcného práva na dobu 25 let. Jako vlastník daných nemovitostí je tedy v katastru nemovitostí evidována žalovaná s tím, že jsou dané nemovitosti zatíženy předmětným věcným břemenem ve prospěch manželů [příjmení].

9. Podle protokolu sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] dne 15.11.2016, sp. zn. [spisová značka] a příslušné dodejky se p. [celé jméno žalobce] st. dostavil daného dne k notářce a požádal o doručení jednoho vyhotovení Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání žalované na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku. Notářka toto oznámení zaslala žalované, která si jej převzala dne 28.11.2016. Z Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti přitom plyne, že si p. [celé jméno žalobce] st. tímto oznámením vůči žalované vyhradil právo dovolat se neúčinnosti shora specifikované smlouvy ze dne 12.12.2014 vzhledem k tomu, že jeho pohledávka za p. [příjmení] z titulu shora uvedené smlouvy o úplatném převodu cenných papírů ze dne 30.7.2012 se prozatím nestala vykonatelnou.

10. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15.10.2019, č.j. [insolvenční spisová značka] [číslo] 4 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21.4.2020, č.j. [spisová značka], má soud za prokázané, že žalobce podal vůči p. [příjmení] insolvenční návrh, kdy do řízení přihlásil svou pohledávku za p. [příjmení] z výše uvedené smlouvy v celkové výši 5 670 000 Kč. Ke dni 15.10.2019 byl zjištěn úpadek p. [příjmení] a insolvenčním správcem byla ustanovena [právnická osoba] [právnická osoba] Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 27.4.2020.

11. Podle přihlášky pohledávky žalobce do insolvenčního řízení vedeného vůči p. [příjmení] přihlásil 5 699 069,42 Kč plynoucí z výše uvedené smlouvy, kdy bylo 892 000 Kč ke dni 15.1.2019 splatných.

12. Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 5.8.2020 a k němu příslušných listin včetně přehledového listu seznamu přihlášených pohledávek a výpisu ze seznamu přihlášených pohledávek soud zjistil, že se do insolvenčního řízení vedeného vůči p. [příjmení] přihlásilo celkem 5 věřitelů, došlo k odvolání [právnická osoba] [právnická osoba] z funkce insolvenčního správce a novým insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. [příjmení], poté bylo rozhodnuto o konkurzu p. [příjmení], a to o konkurzu nepatrném. Při přezkumném jednání přitom byl přítomen žalobce. V rámci jednání došlo k přezkumu přihlášených pohledávek, které dosahovaly 66 839 679,05 Kč. Předmětem jednání byl i přezkum nevykonatelné pohledávky žalobce za žalovaným ve výši 5 699 069,42 Kč. Tato pohledávka žalobce za p. [příjmení] byla zjištěna jako splatná, nevykonatelná, nepodmíněná a nepodřízená, přičemž nebyla popřena a insolvenční správce ji uznal.

13. Soud ve věci zamítl provedení důkazů účastnickým výslechem žalované a žalobce, výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Bc. [jméno] [příjmení], sdělením insolvenčního správce o plánovaném postupu v rámci insolvenčního řízení, jednotlivými kvitancemi a notářským zápisem ze dne 12.12.2014, sp. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], jelikož dospěl k závěru, že se jedná o důkazy nadbytečné, když bylo možné učinit adekvátní závěr o skutkovém stavu z již provedených důkazů.

14. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

15. Dne 30.7.2012 spolu p. [celé jméno žalobce] st. v pozici prodávajícího a p. [příjmení] v pozici kupujícího uzavřeli smlouvu na úplatný převod cenných papírů - listinných akcií [právnická osoba] [právnická osoba], a to 12 ks listinných kmenových akcií znějících na jméno každá ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč označení [anonymizováno] a dále 2 ks listinných kmenových akcií znějících na jméno každá v hodnotě 10 000 Kč označení [anonymizováno], celkem tedy kmenových akcií co do 2 550 000 Kč základního kapitálu dané společnosti za kupní cenu 10 925 000 Kč. S uzavřením této smlouvy a s použitím prostředků ze společného jmění manželů přitom souhlasila i manželka p. [příjmení], pí. [jméno] [příjmení]. Na základě této smlouvy p. [celé jméno žalobce] st. p. [příjmení] daného dne předmětné akcie předal.

16. Dne 12.12.2014 uzavřeli manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvu, jíž se zavázali bezúplatně na žalovanou převést vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Strany se přitom zároveň dohodly na zřízení služebnosti bezplatného doživotního práva požívání daných nemovitostí ve prospěch manželů [příjmení] a na zřízení zákazu zcizení a zatížení daných nemovitostí jako věcného práva na dobu 25 let.

17. Dne 28.11.2016 bylo žalované doručeno oznámení p. [celé jméno žalobce] st. o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání v podobě uzavření smlouvy mezi ní a manželi [příjmení] ze dne 12.12.2014 (uzavření darovací smlouvy a dohody o zřízení bezplatného doživotního práva požívání daných nemovitostí a o zřízení zákazu zcizení a zatížení daných nemovitostí jako věcného práva na dobu 25 let).

18. Ke dni 30.1.2018 p. [příjmení] písemně potvrdil, že na výše uvedenou kupní cenu v rámci smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 30.7.2012 zbývá uhradit 5 670 000 Kč.

19. Dne 30.8.2018 p. [celé jméno žalobce] st. uzavřel s žalobcem smlouvu, na jejímž základě postoupil svou pohledávku za p. [příjmení] plynoucí z výše specifikované smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 30.7.2012 na žalobce.

20. Dne 15.10.2019 byl na základě návrhu žalobce zjištěn úpadek p. [příjmení]. Do příslušného insolvenčního řízení vedeného vůči p. [příjmení] žalobce přihlásil svou pohledávku za p. [příjmení] v celkové výši 5 699 069,42 Kč (5 670 000 Kč jistina, 29 069,42 Kč úroky z prodlení) z titulu neuhrazené kupní ceny v rámci shora specifikované smlouvy na úplatný převod cenných papírů ze dne 30.7.2012. Insolvenčním správcem byla p. [příjmení] ustanovena [právnická osoba] – [právnická osoba]

21. Dne 5.8.2020 proběhlo v rámci insolvenčního řízení vedeného vůči p. [příjmení] přezkumné jednání, během kterého došlo k odvolání insolvenčního správce a ustanovení správce nového, Mgr. [příjmení], a mimo jiné i k přezkumu žalobcem přihlášené pohledávky, která byla zjištěna jako splatná, nevykonatelná, nepodmíněná a nepodřízená, nebyla popřena a byla uznána.

22. Po právní stránce soud věc posoudil dle IZ co do otázky insolvenčního řízení p. [příjmení] a s ohledem na § 3028 odst. 3 o.z. dle obch. zák. a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění do 31.12.2013 (dále ZCP) co do posouzení smlouvy o úplatném převodu cenných papírů a dle o.z. co do posouzení předmětné darovací smlouvy a smlouvy o postoupení pohledávky.

23. Dle § 13 odst. 1 ZCP se smlouva o úplatném převodu cenných papírů řídí úpravou kupní smlouvy v obchodním zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného. K platnosti smlouvy se vyžaduje, aby v ní byly určeny převáděné cenné papíry a jejich kupní cena.

24. Podle § 409 obch. zák. se kupní smlouvou prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta nebo musí v ní být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. V tomto případě je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou podle § 448.

25. Ust. § 2055 o.z. stanoví, že darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu (§ 2057 odst. 1 o.z.).

26. Ust. § 589 o.z. uvádí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

27. Dle § 590 odst. 1 o.z. se může věřitel dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

28. Podle § 591 o.z. se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

29. Ust. § 593 o.z. uvádí, že vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane.

30. Ust. § 594 odst. 1 o.z. stanoví, že neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

31. Dle § 235 IZ jsou neúčinnými právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. Neúčinnost dlužníkových právních úkonů, včetně těch, které tento zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen "odpůrčí žaloba"), není-li dále stanoveno jinak.

32. Ust. § 239 odst. 1 IZ stanoví, že odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízení probíhá o téže věci řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízení pokračovat. Insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne (odst. 3 IZ).

33. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

34. Dle § 109 odst. 1 IZ se se zahájením insolvenčního řízení spojují tyto účinky: a) pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou, b) právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení; právo na uspokojení ze zajištění přitom náleží v případě zajištěné podmíněné pohledávky i dojde-li ke splnění odkládací podmínky pro vznik takové pohledávky po zahájení insolvenčního řízení; to platí obdobně v případě zajištěné budoucí pohledávky, dojde-li ke vzniku takové zajištěné budoucí pohledávky po zahájení insolvenčního řízení, c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému, d) nelze uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy nebo jiných příjmů, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem.

35. Podle § 165 odst. 1 IZ se věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení, nestanoví-li zákon jinak.

36. Ust. § 173 odst. 2 IZ uvádí, že se přihlašují i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

37. Dle § 174 odst. 4 IZ jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá.

38. Ust. § 191 IZ uvádí, že přezkoumání pohledávek při přezkumném jednání se děje podle seznamu přihlášených pohledávek. Pohledávky přihlášené jako podmíněné osobami, od kterých může věřitel požadovat plnění podle § 183 odst. 1 a 2, se nezařazují na přezkumné jednání po dobu, po kterou v insolvenčním řízení uplatňuje vůči dlužníku přihlášenou pohledávku věřitel. Při přezkumném jednání se pokládá za vykonatelnou každá přihlášená pohledávka, ohledně které věřitel prokáže, že se stala vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku. Při přezkumném jednání nelze považovat vykonatelnou pohledávku za nevykonatelnou z důvodů, pro které byla popřena. V pochybnostech rozhodne o tom, zda se pohledávka považuje pro účely jejího přezkoumání za vykonatelnou, do skončení přezkumného jednání insolvenční soud; učiní tak usnesením, které se nedoručuje a proti němuž není přípustný opravný prostředek.

39. Podle § § 199 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm. a) u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. V žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

40. Dle § 239 odst. 1 a 3 IZ může odporovat právním úkonům dlužníka v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízení probíhá o téže věci řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízení pokračovat. Insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

41. Ust. § 312 odst. 1 IZ stanoví, že zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení konkursu s výjimkou účinků, u kterých je možné jejich navrácení do stavu před prohlášením konkursu. Platnost a účinnost právních úkonů, které byly provedeny během konkursu, tím není dotčena. Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zrušení konkursu. To neplatí, jde-li o neuspokojenou pohledávku nebo její část, která zaniká podle § 311 (§ 312 odst. 4 IZ).

42. Na základě těchto ustanovení a shora specifikovaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

43. V řízení bylo prokázáno, že mezi p. [příjmení] a p. [celé jméno žalobce] s.t., byla dne 30.7.2012 platně uzavřena smlouva na úplatný převod cenných papírů, jíž se p. [celé jméno žalobce] st. zavázal převést p. [příjmení] vlastnické právo ke14 akciím [právnická osoba] - [právnická osoba] a p. [příjmení] se za to p. [celé jméno žalobce] zavázal uhradit 10 925 000 Kč, přičemž s danou smlouvou souhlasila i manželka [anonymizováno] [celé jméno žalobce] st. svou smluvně stanovenou povinnost splnil, když na p. [příjmení] převedl vlastnické právo k daným akciím a tyto akcie mu předal, p. [příjmení] však řádně a včas neuhradil sjednanou cenu akcií. P. [celé jméno žalobce] st. následně tuto svou pohledávku za p. [příjmení] plynoucí z dané smlouvy postoupil na základě platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, který je tak nyní ve věci aktivně legitimován.

44. Ve věci je však dle názoru soudu rozhodující otázka aktivní legitimace k podání odpůrčí žaloby v této věci. V řízení bylo prokázáno, že vůči p. [příjmení] bylo zahájeno insolvenčního řízení, kdy byl zjištěn jeho úpadek a na jeho majetek byl prohlášen konkurs, přičemž toto řízení stále trvá (stále tak existují účinky s tím spojené). Dle názoru soudu je tak nutné v této věci postupovat dle IZ, který má samostatnou, speciální úpravu neúčinnosti právního jednání/právních úkonů, kdy je mimo jiné stanoveno, že odporovat právním úkonům/právnímu jednání dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, přičemž věřitel nemá po zahájení insolvenčního řízeni aktivní věcnou legitimaci k podání odpůrčí žaloby, kterou by se domáhal určení, že jsou vůči němu právně neúčinné právní úkony jeho dlužníka, což platí i tehdy, jestliže svou pohledávku neuplatnil v insolvenčním řízení přihláškou a jestliže proto nemůže být pohledávka v rámci insolvenčního řízení uspokojena (rozhodnutí NS ze dne 7.10.2014, sp. zn. 21 Cdo 2299/2013, či rozhodnutí NS ze dne 21.6.2016, sp. zn. 21 Cdo 427/2016, obojí ve spojení s rozhodnutím ze dne 20.3.2018, sp. zn. 29 ICdo 30/2018). Dle názoru soudu tak žalobce není v této věci t. č. s ohledem na trvání insolvenčního řízení vůči p. [příjmení], osobou, která by byla aktivně legitimována k podání odpůrčí žaloby v této věci, a to ani při akcentaci skutečnosti, že insolvenčnímu správci již uplynula prekluzivní lhůta k podání příslušné žaloby, když insolvenční řízení stále trvá a jsou s ním tak stále spojeny účinky zahájení insolvenčního řízení. Soud má přitom za to, že tato právní úprava slouží mimo jiné právě k tomu, aby nedocházelo k paralelním řízením v dané věci. Soud má proto za to, že je namístě žalobu zamítnout.

45. I kdyby však soud dospěl k závěru, že se úprava IZ v tomto případě ve věci neuplatní a že je tedy žalobce ve věci aktivně legitimován, žalobu by přesto zamítl. V řízení bylo prokázáno, že p. [příjmení] s manželkou v pozici dárců uzavřeli dne 12.12.2014 se svou dcerou (žalovanou) v pozici obdarované platně darovací smlouvu, jíž se zavázali bezúplatně na žalovanou převést vlastnické právo k předmětným nemovitostem, přičemž se zároveň strany platně dohodly na zřízení požívacího práva a práva o zákazu zcizení a zatížení daných nemovitostí ve prospěch manželů [příjmení]. Rovněž pak bylo v řízení prokázáno, že si p. [celé jméno žalobce] st. v listopadu r. 2016 platně vyhradil právo dovolat se neúčinnosti tohoto právního jednání, když bylo v řízení prokázáno, že v dané době měl vůči p. [příjmení] pohledávku, která nebyla vykonatelná, přičemž tuto svoji výhradu žalované řádně oznámil prostřednictvím notářky. Tím tak ve věci došlo ke stavení lhůty k dovolání se neúčinnosti daného právního jednání, která je v tomto případě dvouletá, do doby než se daná pohledávka stane vykonatelnou. Ve věci tedy lze uzavřít, že lhůta k podání žaloby v této věci neplynula, resp. neuplynula. V tomto případě by však ve věci byla rozhodující otázka existence vykonatelné pohledávky, jelikož se lze relativní neúčinnosti dle o.z. dovolat pouze v případě, kdy má věřitel (v tomto případě žalobce) vůči dlužníkovi (v tomto případě p. [příjmení]) vykonatelnou pohledávku za situace, kdy má za to, že ho právní ujednání dlužníka zkracuje. Vykonatelná pohledávka je taková pohledávka, jejíž splnění si může věřitel vynutit prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Jedná se tedy o pohledávky, které byly přiznané pravomocným rozhodnutím (soudu, rozhodce, nebo správního orgánu) či notářským zápisem, ve kterém dlužník uznal svůj dluh a svolil k jeho vykonatelnosti. V tomto řízení žalobce tvrdil, že takovouto formálně vykonatelnou pohledávku vůči p. [příjmení] má, jelikož tato jeho pohledávka za p. [příjmení] byla přihlášena do insolvenčního řízení p. [příjmení] a byla v rámci přezkumného řízení uznána a nebyla popřena, čímž dle žalobce došlo k nastolení vykonatelnosti dané pohledávky. Soud má však za to, že se o vykonatelnou pohledávku žalobce za p. [příjmení] nejedná. V řízení bylo prokázáno, že daná pohledávka fakticky byla přihlášena v rámci insolvenčního řízení vedeného vůči p. [příjmení], přičemž byla v rámci přezkumného řízení zjištěna jako splatná, nepodmíněná a nepodřízená, kdy nebyla popřena a insolvenční správce ji uznal, tato pohledávky však byla zjištěna jako nevykonatelná. IZ přitom nespojuje se zjištěním dané pohledávky následek v podobě nastolení účinků vykonatelnosti dané pohledávky, naopak IZ kooperuje (resp. stále rozlišuje), zda byla pohledávky přihlášena jako vykonatelná (s tím, že byla tato vykonatelnost i řádně doložena), či nikoli. Tento následek pak není možné dovodit ani s ohledem na skutečnost, že po skončení insolvenčního řízení (za zákonem stanovených podmínek) lze pokračovat v soudním řízení o v insolvenčním řízení přihlášených a v tomto řízení neuspokojených pohledávkách, kdy teprve v rámci daného řízení je ve věci vydáno příslušné rozhodnutí, na jehož základě se teprve daná pohledávka stává vykonatelnou (ve věci je vydán tzv. exekuční titul). Konečně nelze vykonatelnost dané pohledávky podle soudu dovodit ani z toho, že IZ umožňuje po skončení insolvenčního řízení na základě upraveného seznamu pohledávek zahájit výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel, jelikož v tuto chvíli ani není možné uzavřít, zda bude pohledávka žalobce v rámci insolvenčního řízení uspokojena zcela, čímž by zanikla a nemohla by tak nabýt vykonatelnosti, či nikoli. S ohledem na uvedené proto i IZ sám stanoví, že je možné výkon rozhodnutí/exekuci zahájit až na základě upraveného seznamu pohledávek (tj. seznamu, v němž bude tato skutečnost co do uspokojení řádně zachycena – IZ tak podle soudu poskytuje určité„ dobrodiní“ věřitelům, kteří do insolvenčního řízení přihlásili nevykonatelnou pohledávku, aby mohli po skončení insolvenčního řízení neuhrazenou část přihlášené pohledávky vymáhat vůči dlužníkovi bez dalšího„ mezikroku“ v podobě nalézacího řízení pro získání exekučního titulu, když byla daná pohledávka řádně zjištěna v insolvenčním řízení, toto„ dobrodiní“ je však navázáno právě až na upravený seznam pohledávek). Vzhledem k uvedenému tedy soud uzavřel, že žaloba byla v této věci podána předčasně, když žalobce doposud nemá vůči p. [příjmení] vykonatelnou pohledávku, a nemůže se tedy domáhat určení relativní neúčinnosti daného právního jednání.

46. S ohledem na vše výše uvedené proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I).

47. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, soud jí proto přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci žalované tedy byla stanovena ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 6 000 Kč za 4 úkony (převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 13.8.2021 přesahující 2 hodiny) dle § 6, 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s rozhodnutím KS v [obec] ze dne 5.11.2003, sp. zn. 25 Co 277/2003) a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 1 200 Kč za 4 úkony ve věci (§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 1 512 Kč, když je zástupce žalované dle výpisu z ARES plátcem DPH. Soud tak žalované přiznal náklady v celkové výši 8 712 Kč. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná zastoupena ve věci advokátem, je žalobce povinen zaplatit náklady řízení žalované k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

48. Lhůta k úhradě nákladů řízení byla žalobci stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

49. Pro úplnost soud dodává, že nevyhověl návrhu žalované na přerušení řízení ze dne 9.8.2021, jelikož má za to, že zde nejsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přerušení řízení stanovené v § 109 odst. 12 písm. c/ o.s.ř., když je soud mimo jiné oprávněn si posoudit všechny otázky v tomto řízení (a to i otázky předběžné) a když má zaroveň to, že insolvenční řízení vedené vůči p. [příjmení] není řízením, v němž by byla řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v rámci posouzení vykonatelnosti dané pohledávky (viz výše), když toto řízení stále probíhá. Jak je uvedeno výše, o.z. vyžaduje, aby měl žalobce/věřitel vykonatelnou pohledávku a věřitel/žalobce je povinen tuto skutečnost bez dalšího v řízení prokázat s tím, že pokud doposud tato jeho pohledávka vykonatelná není, není namístě podávat odpůrčí žalobu, nýbrž využít institut výhrady vykonatelnosti, přičemž v takovém případě věřiteli neběží lhůty do doby, než se pohledávka stane vykonatelnou, nedojde tak mimo jiné ani k jejímu promlčení (tato úprava je přitom odlišná od obč. zák., který„ požadoval“ toliko vymahatelnou pohledávku, přičemž se pokud věřitel neměl svou pohledávku ještě vykonatelnou a v jiném řízení se domáhal přiznání této pohledávky, dané soudní řízení o odpůrčí žalobě přerušovalo). Dle názoru soudu tak není přerušení řízení v tomto případě na místě, jelikož by tím fakticky došlo k obcházení zákona.