19 C 44/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 121 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení 121 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 6.6.2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně v pozici insolvenčního správce dlužníka společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále dlužník) se po žalované domáhala zaplacení 121 000 Kč s příslušenstvím ve prospěch majetkové podstaty dlužníka. Tvrdila, že dne 22.5.2020 došlo k převodu vlastnického práva dlužníka k vozidlu [příjmení] [jméno], [VIN kód] (dále vozidlo) na žalovanou, kdy se za to žalovaná zavázala zaplatit dlužníkovi 121 000 Kč včetně DPH. Na úhradu dané částky dlužník vystavil dne 22.5.2020 fakturu č. VF1 [číslo] se splatností do 5.6.2020, sjednaná částka však nebyla žalovanou dlužníku zaplacena. Žalobkyně proto žalovanou vyzvala dne 9.2.2022 k úhradě dané částky, žalovaná však ani poté danou částku neuhradila. Žalobkyně se tak po žalované domáhala zaplacení sjednané částky s příslušným úrokem z prodlení.

2. K tvrzení žalované, že byla sjednaná cena uhrazena v rámci výdajového pokladního dokladu, žalobkyně uvedla, že výdajový pokladní doklad nedokládá onu úhradu, kdy z účetnictví dlužníka vyplývá, že zde není evidován příjmový pokladní doklad a tyto prostředky v pokladně dlužníka neexistují. Nadto tento doklad neobsahuje žádné razítko ani podpisy a ani žádnou informaci o převzetí dané částky dlužníkem. Daná listina poté příp. toliko dokládá vydání finančních prostředků, nikoli však jejich úhradu dlužníkovi.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Tvrdila, že sjednaná částka 121 000 Kč byla z její strany řádně uhrazena v hotovosti jednatelkou společnosti pí [příjmení] k rukám p. [příjmení] st. jednajícího za dlužníka.

4. Mezi stranami bylo nesporné, že mezi dlužníkem v pozici prodávajícího a žalovanou v pozici kupující byla dne 22.5.2020 uzavřena smlouva, jíž se měl dlužník zavázat, že žalované odevzdá osobní automobil bílé barvy zn. Ford Mondeo, [VIN kód], a umožní jí nabýt k němu vlastnické právo a žalovaná se mu měla zavázat, že toto vozidlo převezme a zaplatí dlužníkovi za převedení částku ve výši 121 000 Kč včetně DPH. Dlužník vozidlo žalované odevzdal. Jako vlastník vozidla je aktuálně evidována v technickém průkazu předmětného vozidla žalovaná. Dne 10.2.2022 byla žalované prostřednictvím datové schránky doručena předžalobní výzva ze dne 9.2.2022, jíž žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky, příp. doložení úhrady sjednané ceny.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

6. Z výpisu z obchodního rejstříku má soud za prokázané, že žalovaná podniká v rámci výroby, obchodu a služeb neuvedených v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, pronájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor a zprostředkování zaměstnání, jejím jednatelem je poté p. [příjmení] [příjmení] ml. (syn p. [příjmení] st. a pí [jméno] [příjmení]), společníky jsou poté p. [příjmení] ml. a Mgr. [jméno] [příjmení] (dcera p. [příjmení] st. a pí [jméno] [příjmení]).

7. Podle faktury č. VF1 [číslo] vystavil dlužník dne 22.5.2020 na jméno žalované fakturu znějící na částku 121 000 Kč za prodej Fordu Mondeo. Splatnost byla stanovena na 5.6.2020.

8. Z výdajového pokladního dokladu č. P [číslo] plyne, že má žalovaná k dispozici nepodepsaný neorazítkovaný pokladní výdajový doklad vystavený dne 17.6.2020 na vydání 121 000 Kč ve prospěch dlužníka.

9. Z obžaloby OSZ v [obec] ze dne 20.5.2022, č.j. [číslo jednací], rozsudku zdejšího soudu ze dne 24.10.2022, č.j. [číslo jednací], a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 17.1.2023, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že se p. [příjmení] [příjmení] st., pí. [jméno] [příjmení], pí [jméno] [příjmení] (dcera p. [příjmení] st. a pí [příjmení]), p. [jméno] [příjmení] /jako osoby, které fakticky řídily všechny rozhodující ekonomické děje u dlužníka, či byly jeho jednateli / a dlužník dopustili trestného činu, když mimo jiné ve dnech 22.4.2020 a 22.5.2020 byla z majetku dlužníka vyvedena tři vozidla, včetně předmětného vozidla, v souhrnné hodnotě 1 152 000 Kč, která byla fiktivně prodána žalované, aniž by za to bylo dlužníkovi poskytnuto jakékoli protiplnění, za což byli pravomocně odsouzeni ke dni 17.1.2023.

10. Dle soupisu majetkové podstaty dlužníka bylo žalobkyní do majetkové podstaty dlužníka pojato i předmětné vozidlo.

11. Soud ve věci zamítl návrh na provedení důkazu výpověďmi Mgr. [příjmení], p. [jméno] [příjmení], st., pí [jméno] [příjmení] a pí [jméno] [příjmení] pro nadbytečnost, jelikož se jednalo o svědky, kteří měli vypovídat k otázce zaplacení kupní ceny, soud je však vázán v souladu s § 135 o.s.ř. rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, kdy zdejší trestní soud dospěl k závěru, že dlužníkovi nebylo poskytnuto adekvátní protiplnění, čímž se dopustil trestného činu.

12. Na základě nesporných tvrzení stran a provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Žalovaná podniká v rámci výroby, obchodu a služeb neuvedených v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, pronájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor a zprostředkování zaměstnání, jejím jednatelem je p. [příjmení] [příjmení] ml., společníky jsou poté p. [příjmení] ml. a Mgr. [jméno] [příjmení].

14. Mezi dlužníkem v pozici prodávajícího a žalovanou v pozici kupující byla dne 22.5.2020 uzavřena smlouva, jíž se měl dlužník zavázat, že žalované odevzdá osobní automobil bílé barvy zn. Ford Mondeo, [VIN kód], a umožní jí nabýt k němu vlastnické právo a žalovaná se mu měla zavázat, že toto vozidlo převezme a zaplatí dlužníkovi za převedení částku ve výši 121 000 Kč včetně DPH. Dlužník vozidlo žalované odevzdal. Jako vlastník vozidla je aktuálně evidována v technickém průkazu předmětného vozidla žalovaná.

15. Dne 22.5.2020 vystavil dlužník na jméno žalované fakturu znějící na částku 121 000 Kč za prodej předmětného vozu. Splatnost byla stanovena na 5.6.2020. Žalovaná má k dispozici nepodepsaný neorazítkovaný výdajový pokladní doklad č. P [číslo] vystavený dne 17.6.2020 na vydání 121 000 Kč ve prospěch dlužníka.

16. Ke dni 17.1.2023 byli p. [příjmení] [příjmení] st., pí [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], p. [jméno] [příjmení] /jako osoby, které fakticky řídily všechny rozhodující ekonomické děje u dlužníka, či byly jeho jednateli a dlužník uznáni vinnými ze spáchání trestného činu, kterého se dopustili mimo jiné tím, že ve dnech 22.4.2020 a 22.5.2020 byla z majetku dlužníka vyvedena tři vozidla, včetně předmětného vozidla, v souhrnné hodnotě 1 152 000 Kč, která byla fiktivně prodána žalované, aniž by za to bylo dlužníkovi poskytnuto jakékoli protiplnění.

17. Dne 10.2.2022 byla žalované prostřednictvím datové schránky doručena předžalobní výzva ze dne 9.2.2022, jíž žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky, příp. doložení úhrady sjednané ceny.

18. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z.

19. Dle 2079 odst. 1 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

20. Podle § 551 a § 552 o.z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby, nebo nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

21. Ust. § 554 o.z. stanoví, že se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

22. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Na základě těchto zákonných ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 24. [příjmení] bylo právní jednání učiněno a aby bylo platné a účinné, musí se jednat o právní jednání, které netrpí nedostatky v osobě jednajícího, v jeho vůli (musí být určitá, srozumitelná), v jeho projevu vůle a musí být prosté omylu a tísně a souladné se zákonem a dobrými mravy. Projev vůle přitom musí být svobodný a vážný, kdy musí být řádně projevena vůle s úmyslem vyvolat právní následky. Kvalitou vážnosti vůle se přitom rozumí její opravdovost, skutečnost. Nevážné je pak každé prohlášení vůle, kdy si jednající osoba žádné právní následky nepřeje, anebo si nepřeje ty právní následky, které právní řád s jejím volním projevem, resp. právním jednáním spojuje. Důvodem nedostatku vážnosti, opravdovosti vůle, která má představovat základ právního jednání, je tak jednak úmysl někoho oklamat (tj. právně jednat jen na oko), či předstírání právního jednání bez úmyslu někoho přesvědčit o opravdovosti takového jednání. Jednající osoba si tak fakticky hraje, simuluje (vědomá neshoda mezi vůlí a projevem vůle), či dissimuluje (zastírá) svou pravou vůli. Podstatou simulace je přitom rozpor mezi vůlí skutečnou (vnitřní) a vůlí projevenou. Simulace může být dvojí, zaprvé taková, kdy ten, kdo jedná, kdo projevuje vůli, nemá vůbec v úmyslu jednat právně, a zadruhé, kdy jednající simuluje jedno právní jednání, ale jeho úmysl směřuje k jinému právnímu jednání. V prvním případě jde o jeden jediný, a to simulovaný projev vůle, ve druhém případě jsou přítomny dvě vůle vedoucí k právnímu jednání simulovanému a disimulovanému.

25. Vzhledem k výše uvedenému, na určitou provázanost dlužníka a žalované s ohledem na rodinné vztahy jednatelů a společníků dlužníka a žalované, na jejich postoje a okolnosti, za kterých bylo jednání učiněno, má soud za to, že se v tomto případě jednalo o oboustrannou simulaci právního jednání, kdy spolu strany sice uzavřely kupní smlouvu, neměly však v úmyslu být jí vázáné (nechtěly vyvolat právní následky, které jsou s ním spojené, smlouvu uzavřely tzv. fiktivně), když dlužník vyvedl předmětné vozidlo bez toho, aby mu bylo poskytnuto adekvátní protiplnění, neměl tedy úmysl příslušné protiplnění po žalované požadovat a žalovaná uvedené bez dalšího přijala. Soud má tedy za to, že se jedná o právní jednání zdánlivé, ke kterému se bez dalšího nepřihlíží.

26. I v případě, kdy by však dané právní jednání nebylo jednáním zdánlivým, má soud za to, že by se jednalo o právní jednání absolutně neplatné, jelikož se jednalo o právní jednání, které je rozhodující součástí skutku, za nějž byl dlužník, který dané právní jednání učinil, uznán pravomocným rozsudkem v trestním řízení vinným ze spáchání trestného činu, a to pro rozpor se zákonem (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2007, sp. zn. 30 Cdo 2705/2006) i pro rozpor s dobrými mravy, když bylo dané právní jednání učiněno fiktivně za účelem zmaření uspokojení jeho věřitelů, tedy za účelem poškození třetích osob.

27. Vzhledem k výše uvedenému proto soud dospěl k závěru, že strany nejsou vázány daným právním jednáním, žalovaná tedy není povinna zaplatit dlužníkovi, resp. v tomto případě žalobkyni ve prospěch majetkové podstaty dlužníka sjednanou cenu a převzít si předmětné vozidlo a naopak dlužník, není povinen předmětné vozidlo žalované předat a umožnit jí k němu nabýt vlastnické právo (žalovaná se tak podle soudu nestala na základě tohoto daného právního jednání vlastníkem předmětného vozidla). Soud proto danou žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 o.s.ř. ve spojení s § 150 o.s.ř., kdy měla žalovaná v této věci plný úspěch a měla by tak právo na náhradu nákladů řízení, podle soudu jsou však v této věci dány důvody hodné zvláštního zřetele, na základě kterých má soud za to, že je namístě rozhodnout o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle soudu totiž byla žaloba podána zpočátku důvodně, když zde bylo ono předmětné právní jednání, kdy žalovaná tvrdila, že sjednanou cenu řádně uhradila, přičemž žalobkyně žalované zaslala i příslušnou předžalobní upomínku, v níž jí vyzvala k úhradě, příp. k předložení podkladů prokazujících úhradu sjednané ceny, ovšem v průběhu tohoto řízení byl dlužník pravomocně uznán vinným ze spáchání předmětného trestného činu, což v konečném důsledku vedlo k zamítnutí žaloby, když soud dospěl k závěru, že se jedná o právní jednání zdánlivé, příp. absolutně neplatné, a to s ohledem na jednání a postoje obou stran daného právního jednání.