19 C 50/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 017,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky od 9.12.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 517,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 017,92 od 31.3.2019 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 2 500 Kč od 9.12.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 476,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 3 017,92 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr a poplatky. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] (dále předchůdce) smlouvu o úvěru, na jejímž základě předchůdce poskytl žalovanému 2 500 Kč a žalovaný se mu je zavázal vrátit do 30.3.2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 517,92 Kč. Daná smlouva byla uzavřena v elektronické podobě na adrese [webová adresa], kde se žalovaný zaregistroval, a po ověření jeho úvěruschopnosti mu byl zaslán návrh smlouvy, který žalovaný odsouhlasil a podepsal, načež mu byl úvěr poskytnut dne 28.2.2019 formou bezhotovostního převodu. Žalovaný úvěr předchůdci nevrátil řádně a včas. Následně předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která tak po žalovaném požaduje nejen úhradu jistiny 2 500 Kč, ale i poplatku za poskytnutí úvěru 517,92 Kč a úrok z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Předchůdce sepsal smlouvu, za jejíž účastníky označil sebe v pozici zapůjčitele a žalovaného v pozici klienta s uvedením jména, příjmení, rodného čísla, bydliště, emailu a čísla bankovního účtu s tím, že předchůdce poskytl dne 28.2.2019 žalovanému částku 2 500 Kč bezhotovostním převodem, kdy byla platba opatřena VS v podobě rodného čísla žalovaného a žalovaný se mu je zavázal vrátit formou jednorázové platby do 30.3.2019 spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 517,92 Kč, úrok byl stanoven na 0% a RPSN na 888,19. Tato smlouva byla sepsána v rámci webového rozhraní předchůdce a není opatřena podpisem žalovaného, přičemž jeho totožnost měla být ověřena prostřednictvím SMS kódu, či prostřednictvím programu Instator. Za její nedílnou součást byly označeny Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník (smlouva o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky).

6. Dne 28.2.2019 předchůdce odeslal na bankovní účet vedený ve prospěch žalovaného částku 2 500 Kč, platba byla opatřena VS v podobě rodného čísla žalovaného (potvrzení o provedené platbě, sdělení banky).

7. Dne 19.11.2021 byla mezi předchůdcem a žalobkyní uzavřena smlouva, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky předchůdce za žalovaným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, příloha k této smlouvě, předávací protokol).

8. Dne 3.12.2021 bylo vyhotoveno oznámení o postoupení pohledávky předchůdce za žalovaným z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] na žalobkyni (oznámení o postoupení).

9. Téhož dne zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku, jíž ho vyzvala k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 28.2.2019 mezi předchůdcem a žalovaným (předžalobní upomínka, podací lístek).

10. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z.

11. Ust. § 1724 a § 725 o.z. uvádí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy, přičemž je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

12. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Dle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

14. Ust. § 561 odst. 1 o. z. uvádí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Dle § 562 odst. 1 a 2 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

16. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Ust. § 573 o.z. uvádí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

18. Dle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Ust. § 1970 o.z. uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, která je platně a účinně uzavřena až předáním dohodnuté zastupitelné věci vydlužiteli ze strany zapůjčitele, přičemž se nejedná o smlouvu, jež by musela být uzavřena v písemné formě, musí však obsahovat esenciální náležitosti (označení stran, poskytnutí a závazek vrátit) a splňovat zákonem stanovené požadavky na právní jednání (osoba, vůle, projev vůle). Žalobkyně v řízení tvrdila, že částka 2 500 Kč byla žalovanému bezhotovostně převedena předchůdcem dne 28.2.2019, k odeslání dané částky však mělo dojít na základě písemně uzavřené smlouvy, která měla být uzavřena v písemné podobě prostředky komunikace na dálku, na webových stránkách předchůdce, písemná forma je však u právních jednání učiněných elektronicky bez užití autorizovaného elektronického podpisu, o což se v tomto případě jedná, zachována pouze v tom případě, kdy dané použité prostředky komunikace na dálku umožňují zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby. Totožnost žalovaného v pozici dlužníka přitom nebyla dle názoru soudu ze strany předchůdce v tomto případě řádně„ ověřena“, když předchůdce vycházel toliko ze jména, příjmení, rodného čísla, bydliště, emailu a čísla bankovního účtu sděleného druhou stranou v elektronické podobě. Nadto nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že následně byla totožnost ověřena buďto SMS kódem, či prostřednictvím programu Instator.

21. Dle názoru zdejšího soudu tak nebyly splněny zákonem stanovené podmínky zachování písemnosti daného právního jednání, přičemž nebylo ani prokázáno, že by v tomto případě právně jednal právě žalovaný, tj. že by projevil svou vůli s předchůdcem tuto smlouvu za daných podmínek, danou formou a s daným obsahem uzavřít, když není nikterak prokázána jeho totožnost v pozici jednajícího dlužníka. Žalobkyně, jež je v této věci aktivně legitimována, jelikož došlo k platnému postoupení pohledávky předchůdce za žalovaným na žalobkyni, i když z jiného právního titulu (viz dále), tak v této otázce (totožnost žalovaného jako osoby právně jednajícího dlužníka) neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Vzhledem k uvedenému tedy soud uzavřel, že se jedná o právní jednání nicotné, které nezpůsobuje právní následky, a strany tudíž nejsou povinny se jím řídit, resp. žalovaný nemá povinnost žalobkyni z titulu dané smlouvy cokoli hradit. Nadto poté nebylo řádně tvrzeno, ani prokázáno, že předchůdce řádně posoudil úvěru schopnost žalovaného před uzavřením dané smlouvy.

22. V řízení tak podle soudu bylo prokázáno pouze to, že předchůdce na účet žalovaného zaslal dne 28.2.2019 částku 2 500 Kč. Žalovaný se tak na úkor předchůdce bezdůvodně obohatil, jelikož mu byla tato částka poskytnuta bez právního důvodu. Žalovaný má tudíž povinnost žalobkyni, na níž tato pohledávka platně přešla, tuto částku vrátit, přičemž je tento dluh splatný tzv. na výzvu, jelikož si strany nedohodly čas splnění. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě daného dluhu v rámci předžalobní upomínky, která byla žalovanému odeslána 3.12.2021, má se tak za to, že se do sféry jeho vlivu dostala třetí pracovní den od odeslání, tj. 8.12.2021 jelikož pak žalovaný ani poté daný dluh neuhradil, je od 9.12.2021 v prodlení s jeho plněním, žalobkyně má tak právo na úrok z prodlení plynoucí z dané částky od tohoto data ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,50% ročně). Soud proto žalobě v daném rozsahu vyhověl (výrok I) a ve zbytku ji zamítl (výrok II).

23. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 66 % úspěch a žalovaný přibližně 34 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 32 % z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21 % tedy o 189 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 1 489 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 476,50 Kč (32 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně (výrok III).

24. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.