19 C 58/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 510 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 30.4.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 1 300 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 1 510 Kč s příslušenstvím jako náhrady za jízdné a přirážky k jízdnému za to, že dne 29.4.2020 užila k přepravě vozidlo MHD na lince provozované právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba podnik územní celek, a.s. (dále předchůdce), bez platného jízdního dokladu. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná užila dne 29.4.2020 k přepravě vozidlo MHD provozované předchůdcem bez platného jízdního dokladu. Jízdné v této době činilo 10 Kč a přirážka za jízdu bez jízdního dokladu 1 500 Kč (zápis o provedené přepravní kontrole). Žalovaná na tento dluh vůči předchůdci ničeho neuhradila, předchůdce tak postoupil tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, příloha číslo k této smlouvě a oznámení o postoupení). Následně zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku (předžalobní upomínka, doručenka). Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Dle § 2550 o.z. se dopravce smlouvou o přepravě osoby zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, přičemž se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti pak upraví přepravní řády §2551 o.z.). Ust. § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách uvádí, že je pověřený pracovník dopravce oprávněn uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému. Dle § 37 odst. 5 písm. c) téhož předpisu je cestující takovou přirážku povinen zaplatit. Výši přirážky podle § 37 odst. 6 daného předpisu stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Ust. § 1970 o.z. pak stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Předchůdce a žalovaná spolu platně uzavřeli smlouvu o přepravě. Předchůdce svou povinnost splnil, když žalované poskytl přepravu, žalovaná však řádně a včas nezaplatila stanovené jízdné. Je tak povinna zaplatit žalobkyni, která je v této věci aktivně legitimována, jelikož na ní byla předchůdcem platně tato pohledávka postoupena, nejen požadované jízdné (10 Kč), ale i přirážku k jízdnému (1 500 Kč) a odpovídající úroky z prodlení od 1. dne, kdy se dostala s plněním tohoto dluhu do prodlení (2 30.4.2020) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I). Žalobkyně byl ve věci plně úspěšná a soud jí přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 písm. a/ a d/a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci nebyla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21%, když zástupce není plátcem DPH. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši 1 300 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna řádně a včas, lze se jejího plnění domoci soudním výkonem rozhodnutí.