19 C 65/2021

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované tč. neznámého pobytu zastoupená opatrovníkem advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 51 552 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 37 552 Kč s kapitalizovaným úrokem 3 143,08 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 567,29 Kč, úrokem ve výši 18,84% ročně z částky 15 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, úrokem ve výši 18,98 % ročně z částky 19 664,92 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 15 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10% z částky 19664,92 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 14 000 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 761,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Ustanovený opatrovník žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], má právo na odměnu za zastupování žalované v tomto řízení, na náhradu hotových výdajů a náhradu DPH, která mu bude vyplacena z rozpočtových prostředků České republiky – Okresního soudu v Havlíčkově Brodě s tím, že o přesné výši bude rozhodnuto samostatným usnesením.

V. O náhradě nákladů státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 51 552 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené úvěry. Tvrdila, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále předchůdce) byly po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdce uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne 29.4.2019 a dne 18.7.2019.

2. Co se týče prvně uvedené smlouvy, žalobkyně tvrdila, že na jejím základě předchůdce žalované poskytl 20 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit formou 60 týdenních splátek po 617 Kč do 22.6.2020 spolu s poplatkem ve výši 16 000 Kč skládajícím se z úroku 4 000 Kč při úrokové sazbě 32,15 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (jedná se přitom dle žalobkyně o úrok přiměřený), odměny za administrativní činnost 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč (odměna za výběr splátek v hotovosti obchodním zástupcem předchůdce v místě bydliště žalované) a poplatky za doplňkové služby ve výši 480 Kč (v rámci životního pojištění) a 540 Kč (v rámci asistenčních služeb). Žalovaná však nehradila dohodnuté splátky řádně a včas, když uhradila toliko 10 950 Kč (do prodlení s úhradou se žalovaná dostala ke dni 11.6.2019, poslední platba byla uhrazena 2.8.2019), ke dni 15.1.2021 tak dosahovala dlužná jistina 19 664,92Kč a dlužné poplatky 6 405,08 Kč (dlužné poplatky za administrativní činnost 66,61 Kč, dlužné poplatky na hotovostní inkaso 5 621,71 Kč, dlužné poplatky za životní pojištění 337,30 Kč a dlužné poplatky za asistenční služby 379,46 Kč). Poté již žalovaná na daný dluh ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 předchůdce následně postoupil tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá úhrady dlužné jistiny 15 000 Kč, dlužných poplatků 10 482 Kč, kapitalizovaných úroků z dlužné jistiny za dobu od 11.9.2020 do dne postoupení pohledávky 15.1.2021 ve výši 996,95 Kč, úroků z dlužné jistiny ve výši 18,84 % ročně od 16.1.2021 do zaplacení, kapitalizovaných úroků z prodlení z jistiny za dobu od 11.9.2020 do dne postoupení pohledávky 15.1.2020 ve výši 436,56 Kč a úroků z prodlení ve výši 8,25% ročně z dlužné jistiny od 16.1.2021 do zaplacení.

3. K druhé smlouvě žalobkyně tvrdila, že na jejím základě předchůdce žalované poskytl 15 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit formou 60 týdenních splátek po 465 Kč do 10.9.2020 spolu s poplatkem ve výši 12 000 Kč (skládajícím se z úroku 3 000 Kč při úrokové sazbě 32,15 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (jedná se přitom dle žalobkyně o úrok přiměřený), odměny za administrativní činnost 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso 6 000 Kč (odměna za výběr splátek v hotovosti obchodním zástupcem předchůdce v místě bydliště žalované) a poplatky za doplňkové služby ve výši 360 Kč (v rámci životního pojištění) a 540 Kč (v rámci asistenčních služeb). Žalovaná však nehradila dohodnuté splátky řádně a včas, když uhradila toliko 2 400 Kč (do prodlení s úhradou se žalovaná dostala ke dni 29.8.2019, poslední platba byla uhrazena 25.7.2019), ke dni 15.1.2021 tak dosahovala dlužná jistina 15 000 Kč a dlužné poplatky 10 482 Kč (dlužné úroky 1 250 Kč, dlužné poplatky za administrativní činnost 3 000 Kč, dlužné poplatky na hotovostní inkaso 5 434,78 Kč, dlužné poplatky za životní pojištění 326,09 Kč a dlužné poplatky za asistenční služby 471,13 Kč). Poté již žalovaná na daný dluh ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 předchůdce následně postoupil tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá úhrady dlužné jistiny 15 000 Kč, dlužných poplatků 10 482 Kč, kapitalizovaných úroků z dlužné jistiny za dobu od 11.9.2020 do dne postoupení pohledávky 15.1.2021 ve výši 996,95 Kč, úroků z dlužné jistiny ve výši 18,84 % ročně od 16.1.2021 do zaplacení, kapitalizovaných úroků z prodlení z jistiny za dobu od 11.9.2020 do dne postoupení pohledávky 15.1.2020 ve výši 436,56 Kč a úroků z prodlení ve výši 8,25% ročně z dlužné jistiny od 16.1.2021 do zaplacení.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhl její zamítnutí. Tvrdila, že požadavek žalobkyně na úhradu žalované částky je nepochybně v rozporu s dobrými mravy a odporuje smyslu a účelu zákona o spotřebitelském úvěru, který má spotřebitele jakožto slabší stranu ochránit před nekalými praktikami různých společností poskytujících„ dostupné půjčky,“ když mělo být žalované poskytnuto celkem 35 000 Kč, přičemž již mělo být z její strany uhrazeno 13 350 Kč, žalobkyně se však stále domáhá úhrady 51 552 Kč s příslušenstvím. Nadto samotné jednání předchůdce vzbuzuje nedůvěru a působí jako klasické řetězení půjček, když v dubnu r. 2019 předchůdce poskytl žalované úvěr, který žalovaná nesplácela, že s ní předchůdce v červenci téhož roku uzavřel další smlouvu, kterou pochopitelně rovněž nehradila. Navíc je otázkou, do jaké míry předchůdce posuzoval úvěruschopnost žalované, když ta se nikdy nezdržovala na adrese uvedené ve smlouvě, nebyla nikdy evidována na OSSZ a i adresa jejího trvalého pobytu je pouhou adresou ohlašovny, je tak pravděpodobné, že se předchůdce spokojil toliko s jejím prohlášením, která pro neschopnost splácet první úvěr, požádala o úvěr další. Dle názoru žalované přitom nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání. Dále žalovaná uvedla, že se co do ujednání celkového poplatku (odměny za administrativní činnost, odměny za hotovostní inkaso a úroku) jedná s ohledem na výše jistin o ujednání, které výrazně poškozuje žalovanou v pozici spotřebitele a je v rozporu s dobrými mravy, kdy zjevně zneužívá slabší postavení spotřebitele, pročež takový výkon práva nemůže požívat právní ochrany. Žalobkyně přitom nespecifikuje, v čem mají spočívat náklady na hotovostní inkaso, kdy jsou dané poplatky za to, že si předchůdce převezme od žalované dílčí plnění zcela jistě v rozporu s dobrými mravy, stejně tak je pak rozporný s dobrými mravy i administrativní poplatek ve výši 15, resp. 20% z jistiny za zpracování formulářové smlouvy. Pokud pak žalobkyně nevysvětlí jasným a srozumitelným způsobem, proč měla žalovaná hradit vedle jistiny i kapitalizovaný úrok (tedy patrně úrok z úroků), pak je namístě i tento nárok hodnotit jako rozporný s dobrými mravy.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

6. Z karty zákazníka z čl. 19 spisu vyplývá, že žalovaná dne 29.4.2019 požádala předchůdce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč v hotovosti, kdy uvedla, že je rozvedená, má středoškolské vzdělání, bydlí v nájmu, nemá žádné nezaopatřené dítě, žije s partnerem, nejsou vůči ní vedeny žádné exekuce, pracuje na hlavní pracovní poměr s příjmem 22 300 Kč čistého měsíčně a její měsíční výdaje dosahují 6 500 Kč. Uvedené informace přitom byly doloženy výplatními páskami, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou.

7. Dle listiny označené jako Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 29.4.2019 žalovaná daného dne přistoupila v pozici zákazníka/pojištěného ke skupinové pojistné smlouvě [číslo] pojednávající o pojistném programu pro zákazníky předchůdce uzavřené se [právnická osoba] [anonymizováno] d.a.c. s předmětem pojištění neschopnosti splácet shora specifikovaný ú) věr z důvodu smrti, úplné trvalé invalidity, nebo pracovní neschopnosti.

8. Z listiny označené jako Zařazení zákazníka do programu poskytování asistenčních služeb UNITED ASSISTANCE ze dne 29.4.2019 soud zjistil, že žalovaná daného dne přistoupila ke smlouvě o spolupráci při zajištění poskytování asistenčních služeb s předmětem poskytování asistenčních služeb zákazníkům předchůdce uzavřené mezi předchůdcem a [právnická osoba], a.s.

9. Podle listiny označené jako smlouva spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] spolu předchůdce a žalovaná dne 29.4.2019 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku 20 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 60 týdenních splátek ve výši 617 Kč spolu s úrokem 4 000 Kč při úrokové sazbě 32,15% ročně a RPSN 225,20%, administrativním poplatkem 4 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso 8 000 Kč, poplatkem za pojištění CreditLife 480 Kč (žalovaná si vybrala doplňkovou službu životního pojištění) a poplatkem za asistenční služby 540 Kč (žalovaná si vybrala doplňkovou službu asistenční služby s kartou Silver). Celková dlužná částka tak dosahovala 37 020 Kč. Listina je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Ve smlouvě je přitom předtištěno rovněž smluvní ujednání, že je žalovaná povinna uhradit celou dlužnou částku v hotovosti k rukám s tím, že v případě prodlení bude plnění ze strany žalované použito nejprve k úhradě náhrady účelně vynaložených nákladů, na splatné sankce, na splatné splátky a na konec na nesplatné splátky. Nikde ve smlouvě poté není uvedeno, že se v rámci úhrady daného úvěru v hotovosti jedná o dobrovolnou zpoplatněnou složku, přičemž je ve smlouvě uvedeno, že se v případě nemožnosti úhrady v hotovosti z důvodů na straně žalované ničeho nemění na její povinnosti uhradit příslušný poplatek.

10. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaná v rámci této smlouvy uhradila toliko 10 950 Kč, a to dne 3.5.2019 částku 2 800 Kč, dne 4.6.2019 částku 700 Kč, dne 18.6.2019 částku 1 350 Kč, dne 20.6.2019 částku 2 500 Kč, dne 23.7.2019 částku 2 600 Kč a dne 2.8.2019 částku 1 000 Kč. Kč dne 25.7.2019.

11. Z karty zákazníka z čl. 21 spisu vyplývá, že žalovaná dne 18.7.2019 požádala předchůdce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč v hotovosti, kdy uvedla, že je rozvedená, bydlí v nájmu, nemá žádné nezaopatřené dítě, žije s partnerem, nejsou vůči ní vedeny žádné exekuce, pracuje na hlavní pracovní poměr s příjmem 12 697 Kč čistého měsíčně a její měsíční výdaje dosahují 9 534 Kč. Uvedené informace přitom byly doloženy výplatními páskami, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou.

12. Dle listiny označené jako Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 18.7.2019 žalovaná daného dne přistoupila v pozici zákazníka/pojištěného ke skupinové pojistné smlouvě [číslo] pojednávající o pojistném programu pro zákazníky předchůdce uzavřené se [právnická osoba] [anonymizováno] d.a.c. s předmětem pojištění neschopnosti splácet shora specifikovaný ú) věr z důvodu smrti, úplné trvalé invalidity, nebo pracovní neschopnosti.

13. Z listiny označené jako zaražení zákazníka do programu poskytování asistenčních služeb UNITED ASSISTANCE ze dne 18.7.2019 soud zjistilo, že žalovaná daného dne přistoupila ke smlouvě o spolupráci při zajištění poskytování asistenčních služeb s předmětem poskytování asistenčních služeb zákazníkům předchůdce uzavřené mezi předchůdcem a [právnická osoba], a.s.

14. Z listiny označené jako smlouva o smlouva spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] má soud za prokázané, že spolu předchůdce a žalovaná dne 18.7.2019 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku 15 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 60 týdenních splátek ve výši 465 Kč spolu s úrokem 3 000 Kč při úrokové sazbě 32,15% ročně a RPSN 228,66%, administrativním poplatkem 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso 6 000 Kč, poplatkem za pojištění CreditLife 360 Kč (žalovaná si vybrala doplňkovou službu životního pojištění) a poplatkem za asistenční služby 540 Kč (žalovaná si vybrala doplňkovou službu asistenční služby s kartou Silver). Celková dlužná částka tak dosahovala 27 900 Kč. Listina je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Ve smlouvě je přitom předtištěno rovněž smluvní ujednání, že je žalovaná povinna uhradit celou dlužnou částku v hotovosti k rukám, s tím, že v případě prodlení bude plnění ze strany žalované použito nejprve k úhradě náhrady účelně vynaložených nákladů, na splatné sankce, na splatné splátky a na konec na nesplatné splátky. Nikde ve smlouvě poté není uvedeno, že se v rámci úhrady daného úvěru v hotovosti jedná o dobrovolnou zpoplatněnou složku přičemž je ve smlouvě uvedeno, že se v případě nemožnosti úhrady v hotovosti z důvodů na straně žalované ničeho nemění na její povinnosti uhradit příslušný poplatek.

15. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaná v rámci této smlouvy uhradila toliko 2 400 Kč dne 25.7.2019.

16. Podle výpisu z ARAD úrokové sazby korunových úvěrů se splatností nad 1 rok do 5 let v červenci r. 2019 činily 8,8% ročně a v dubnu téhož roku byly 9,83%.

17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy [číslo] této smlouvy, oznámení o postoupení a příslušného podacího lístku soud zjistil, že předchůdce postoupil ke dni 15.1.2021 svou pohledávku za žalovanou plynoucí ze shora uvedených smluv na žalobkyni, což žalované oznámil dopisem ze dne 19.2.2021.

18. Z předžalobní upomínky a příslušného podacího lístku plyne, že žalobkyně 14.5.2021 zaslala žalované upomínku, kterou jej vyzvala k úhradě dluhu z výše uvedených smluv před podáním žaloby.

19. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

20. Dne 29.4.2019 žalovaná požádala předchůdce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč v hotovosti, kdy uvedla, že je rozvedená, má středoškolské vzdělání, bydlí v nájmu, nemá žádné nezaopatřené dítě, žije s partnerem, nejsou vůči ní vedeny žádné exekuce, pracuje na hlavní pracovní poměr s příjmem 22 300 Kč čistého měsíčně a její měsíční výdaje dosahují 6 500 Kč. Uvedené informace přitom byly doloženy výplatními páskami, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou.

21. Téhož dne žalovaná přistoupila v pozici zákazníka/pojištěného ke skupinové pojistné smlouvě [číslo] pojednávající o pojistném programu pro zákazníky předchůdce uzavřené se [právnická osoba] [anonymizováno] d.a.c. s předmětem pojištění neschopnosti splácet shora specifikovaný úvěr z důvodu smrti, úplné trvalé invalidity, nebo pracovní neschopnosti a ke smlouvě o spolupráci při zajištění poskytování asistenčních služeb s předmětem poskytování asistenčních služeb zákazníkům předchůdce uzavřené mezi předchůdcem a [právnická osoba], a.s.

22. Daného dne pak spolu strany uzavřely smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku 20 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 60 týdenních splátek ve výši 617 Kč spolu s úrokem 4 000 Kč při úrokové sazbě 32,15% ročně a RPSN 225,20%, administrativním poplatkem 4 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso 8 000 Kč, poplatkem za pojištění CreditLife 480 Kč (žalovaná si vybrala doplňkovou službu životního pojištění) a poplatkem za asistenční služby 540 Kč (žalovaná si vybrala doplňkovou službu asistenční služby s kartou Silver). Celková dlužná částka tak dosahovala 37 020 Kč. Listina je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Ve smlouvě je přitom předtištěno rovněž smluvní ujednání, že je žalovaná povinna uhradit celou dlužnou částku v hotovosti k rukám s tím, že v případě prodlení bude plnění ze strany žalované použito nejprve k úhradě náhrady účelně vynaložených nákladů, na splatné sankce, na splatné splátky a na konec na nesplatné splátky. Nikde ve smlouvě poté není uvedeno, že se v rámci úhrady daného úvěru v hotovosti jedná o dobrovolnou zpoplatněnou složku přičemž je ve smlouvě uvedeno, že se v případě nemožnosti úhrady v hotovosti z důvodů na straně žalované ničeho nemění na její povinnosti uhradit příslušný poplatek.

23. V dané době přitom úrokové sazby korunových úvěrů se splatností nad 1 rok do 5 let činily 9,83 % ročně.

24. Žalovaná v rámci této smlouvy předchůdci uhradila toliko 10 950 Kč, a to dne 3.5.2019 částku 2 800 Kč, dne 4.6.2019 částku 700 Kč, dne 18.6.2019 částku 1 350 Kč, dne 20.6.2019 částku 2 500 Kč, dne 23.7.2019 částku 2 600 Kč a dne 2.8.2019 částku 1 000 Kč.

25. Dne 18.7.2019 žalovaná požádala předchůdce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč v hotovosti, kdy uvedla, že je rozvedená, bydlí v nájmu, nemá žádné nezaopatřené dítě, žije s partnerem, nejsou vůči ní vedeny žádné exekuce, pracuje na hlavní pracovní poměr s příjmem 12 697 Kč čistého měsíčně a její měsíční výdaje dosahují 9 534 Kč. Uvedené informace přitom byly doloženy výplatními páskami, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou.

26. Téhož dne žalovaná přistoupila v pozici zákazníka/pojištěného ke skupinové pojistné smlouvě [číslo] pojednávající o pojistném programu pro zákazníky předchůdce uzavřené se [právnická osoba] [anonymizováno] d.a.c. s předmětem pojištění neschopnosti splácet shora specifikovaný úvěr z důvodu smrti, úplné trvalé invalidity, nebo pracovní neschopnosti a ke smlouvě o spolupráci při zajištění poskytování asistenčních služeb s předmětem poskytování asistenčních služeb zákazníkům předchůdce uzavřené mezi předchůdcem a [právnická osoba], a.s.

27. Daného dne pak spolu strany uzavřely smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku 15 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 60 týdenních splátek ve výši 465 Kč spolu s úrokem 3 000 Kč při úrokové sazbě 32,15% ročně a RPSN 228,66%, administrativním poplatkem 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso 6 000 Kč, poplatkem za pojištění CreditLife 360 Kč (žalovaná si vybrala doplňkovou službu životního pojištění) a poplatkem za asistenční služby 540 Kč (žalovaná si vybrala doplňkovou službu asistenční služby s kartou Silver). Celková dlužná částka tak dosahovala 27 900 Kč. Listina je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Ve smlouvě je přitom předtištěno rovněž smluvní ujednání, že je žalovaná povinna uhradit celou dlužnou částku v hotovosti k rukám, s tím, že v případě prodlení bude plnění ze strany žalované použito nejprve k úhradě náhrady účelně vynaložených nákladů, na splatné sankce, na splatné splátky a na konec na nesplatné splátky. Nikde ve smlouvě poté není uvedeno, že se v rámci úhrady daného úvěru v hotovosti jedná o dobrovolnou zpoplatněnou složku, přičemž je ve smlouvě uvedeno, že se v případě nemožnosti úhrady v hotovosti z důvodů na straně žalované ničeho nemění na její povinnosti uhradit příslušný poplatek.

28. V dané době přitom úrokové sazby korunových úvěrů se splatností nad 1 rok do 5 let činily 8,8% ročně.

29. Žalovaná v rámci této smlouvy předchůdci uhradila toliko 2 400 Kč dne 25.7.2019.

30. Dne 15.1.2021 předchůdce postoupil své pohledávky za žalovanou žalobkyni, o čemž žalovanou informoval dopisem.

31. Dne 14.5.2021 žalobkyně žalované zaslala předžalobní upomínku.

32. Co se týče pravomoci soudů ČR a příslušnosti zdejšího soudu ve věci jednat a rozhodnout, posoudil soud věc dle čl. 5 ve spojení s čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 Sb., o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), podle kterého může být osoba, která má bydliště v některém členském státě, v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn, místem plnění je přitom v tomto případě ČR (místo poskytnutí služby, úvěru bez uvedení účelu). Po právní stránce soud věc posoudil v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b/ nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) podle práva ČR, tj. dle o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 23.4.2020 s ohledem dle znění čl. II zákona [číslo] na dobu, kdy se žalovaná dostala do prodlení u obou těchto smluv (dále ZSÚ).

33. Ust. § 547 o.z. stanoví, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

34. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

35. Ust. § 580 odst. 1 o.z. stanoví, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

36. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

37. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

38. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

39. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

40. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

41. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

42. Podle § 1814 písm. f/ o.z. se poté zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

43. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).

44. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

45. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že spolu žalovaná v pozici vydlužitele a předchůdce v pozici zapůjčitele uzavřeli platně 2 smlouvy o zápůjčce, když předchůdce žalované poskytl 20 000 Kč v rámci první smlouvy, resp. 15 000 Kč v rámci druhé smlouvy. Žalovaná se přitom tyto částky zavázala předchůdci vrátit formou pravidelných 60 týdenních splátek, a to spolu se shora specifikovaným poplatkem. Soud má přitom za to, že předchůdce před uzavřením daných smluv řádně posoudil úvěruschopnost žalované, když vycházel z dostatečných informací získaných od žalované doložených rozhodnými listinami (nájemní smlouva, pracovní smlouva, výplatní pásky), přičemž dle názoru soudu z uvedeného nebylo možné dovodit důvodné pochybnosti nasvědčující neschopnosti žalované dané zápůjčky splácet. Uvedené přitom platí u obou smluv, když sice žalovaná nehradila splátky z první smlouvy řádně a včas, ke dni uzavření druhé smlouvy však na první smlouvu i když nepravidelně uhradila již 7350 Kč.

46. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně, na níž předchůdce platně a účinně postoupil svou pohledávku za žalovaným z titulu daných smluv smlouvou o postoupení pohledávek, a je tak v této věci aktivně legitimována, vzniklo právo na úhradu nezaplacené jistiny 19 664,92 Kč v rámci první smlouvy, resp. 15 000 Kč u druhé smlouvy.

47. Rovněž má pak žalobkyně právo na úhradu sjednaného administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč u první a ve výši 3 000 Kč u druhé smlouvy, když má soud za to, že bylo ujednání o tomto poplatku sjednáno platně a neodporuje dobrým mravům, když se jedná o úhradu za úkony, které předchůdce se sjednáním a sepsáním daných smluv měl (např. zřízení klientského účtu, vedení splátkového kalendáře, sepis smlouvy, úkony v souvislosti s posouzením úvěruschopnosti žalované apod.) a úroku ve výši 32,15% ročně, když soud považuje tuto výši sjednaného úroku za přiměřenou, když nikterak výrazně nepřevyšuje obvyklou výši úrokové sazby poskytované v dané době bankami (žalobkyně přitom tento úrok požaduje nadále toliko ve výši 18,98% ročně, resp. 18,84% ročně). Žalobkyně má tak právo v rámci první smlouvy na úhradu úroku 4 000 Kč kapitalizovaného za dobu poskytnutí úvěru, dále úroku 2 146,13 Kč kapitalizovaného za dobu od 23.6.2020 do postoupení pohledávky a dále ve výši 18,98% ročně z dlužné jistiny do zaplacení. V rámci druhé smlouvy má pak právo na úhradu úroku 3 000 Kč kapitalizovaného za dobu poskytnutí úvěru, dále úroku 436,56 Kč kapitalizovaného za dobu od 23.6.2020 do postoupení pohledávky a dále ve výši 18,84% ročně z dlužné jistiny do zaplacení.

48. Zároveň má žalobkyně právo rovněž na úhradu poplatků za doplňkové služby, které si dobrovolně s předchůdce platně a účinně sjednala, tj. na úhradu poplatku za životní pojištění a asistenční služby (ve výši 360 a 540 Kč u první smlouvy, resp. ve výši 480 Kč a 540 Kč u druhé smlouvy.

49. Žalovaná však na první smlouvu uhradila toliko 10 950 Kč a na druhou smlouvu uhradila toliko 2 400 Kč, přičemž se dostala s plněním daného dluhu do prodlení, pročež předchůdci, resp. žalobkyni vzniklo právo rovněž na úhradu úroku z prodlení od prvního dne, kdy se žalovaná dostala s úhradou do prodlení (vždy den po splatnosti poslední splátky) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

50. Vzhledem k tomu, že smlouvu o zápůjčce uzavřel na straně zapůjčitele předchůdce vystupující jako společnost, jejíž činnost spočívá v poskytování spotřebitelských úvěrů, a na straně dlužníka žalovaná jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelskou smlouvu a na posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít rovněž ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810an. o. z. Soud se tedy dále zabýval přípustností sjednaného poplatku za administrativní činnost a hotovostní inkaso. Jak již bylo shora uvedeno, předmětné smlouvy o zápůjčce byly žalovanou řádně podepsány. Žalovaná tedy v době podpisu věděla, že tento poplatek dosahuje 8 000 Kč v rámci první smlouvy, resp. 6 000 Kč v rámci druhé smlouvy. Ze smluv samotných má však soud za prokázané, že ujednání o tomto poplatku nebylo individuálně sjednáno, žalovaná tak neměla možnost ovlivnit jeho výši i jeho splácení s tím, že pokud by předchůdce využil svého práva zesplatnit úvěr, nemělo by to vliv na výši poplatku, přestože by již nedocházelo k hotovostnímu výběru splátek daných splátkovým kalendářem, nadto není nikde ve smlouvách uvedeno, že se jedná o dobrovolnou složku, když sice žalovaná požádala o poskytnutí zápůjček v hotovosti, to však dle názoru soudu nesvědčí o její povinnosti peníze vrátit rovněž v hotovosti. K tomuto ujednání tedy soud bez dalšího nepřihlíží, když je takovéto ujednání zakázané, resp. absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, předchůdci tak pohledávka na zaplacení uvedeného poplatku nevznikla.

51. Jak je uvedeno výše, činily poplatky první smlouvy celkem 17 020 Kč a u druhé smlouvy 12 900 Kč, soud však dospěl k závěru, že předchůdci vzniklo právo toliko na úhradu poplatků v celkové výši 9 020 Kč u první smlouvy a 6 900 Kč u druhé smlouvy (bez poplatku za hotovostní inkaso). Žalovaná přitom na první smlouvu uhradila 10 950 Kč, pročež byly poplatky v plném rozsahu uhrazeny a zbývající část byla započtena na jistinu a na druhou smlouvu uhradila 2 400 Kč, zbývá tak uhradit celou jistinu a zbývající část poplatků 4 500 Kč. Žalobkyně má tak právo na úhradu 37 552 Kč (jistina a dlužné poplatky u první smlouvy 18 070 Kč a jistina a dlužné poplatky u druhé smlouvy 19 500 Kč, když žalobkyně požaduje o 18 Kč méně, než na co jí vzniklo právo) s kapitalizovaným úrokem 3 143,08 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 567,29 Kč, úrokem ve výši 18,84% ročně z částky 15 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, úrokem ve výši 18,98 % ročně z částky 19 664,92 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 15 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 19664,92 Kč od 16.1.2021 do zaplacení (výrok I). Ve zbytku poté soud žalobu zamítl (výrok II).

52. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 73 % úspěch a žalovaná přibližně 27 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 46 % z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 2 063 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 1 500 Kč za 3 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka) dle §11 písm. a/, d/ a §14b odst. 1 bod 3/ vyhl. č. 177/1996 Sb., a ve výši 3 180 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 9 540 Kč (2 účasti na jednání, doplnění žaloby na výzvu soudu ze dne 22.9.2022) dle § 11 písm. d/ a g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) a za 3 úkony ve věci po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 2 570,40 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 16 873,40 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 1 7 761,80 Kč (46 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně.

53. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal odměnu a hotové výdaje za dvě další vyjádření ve věci ze dne 16.8.2022 a ze dne 21.10.2021, protože prvně uvedené vyjádření bylo ze strany žalobkyně učiněno bez výzvy soudu a druhé bylo učiněno z důvodu doplnění žaloby s ohledem na státní příslušnost a bydliště žalované, žaloba však měla být ze strany žalobkyně podána již s danými doplňujícími informacemi, které byly žalobkyni známé.

54. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

55. Usnesením zdejšího soudu ze dne 14.6.2022, č.j. 19 C 65/2021-70, byl žalované v této věci ustanoven opatrovník z řad advokátů, JUDr. [příjmení], který má v souladu s § 140 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu hotových výdajů, odměnu za zastupování a náhradu daně z přidané hodnoty. Vzhledem k tomu, že však v tuto chvíli není znám přesný rozsah úkonů opatrovníka (vyúčtování je možné učinit až po právní moci rozhodnutí v této věci), rozhodl soud ve výroku III o tom, že o jejich přesné výši bude rozhodnuto samostatným usnesením.

56. S ohledem na výše uvedené ohledně nákladů na zastoupení žalované rozhodl soud o tom, že o náhradě nákladů státu s tím spojených bude rozhodnuto samostatným usnesením (výrok IV).