19 C 79/2020

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 408 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 208 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 4 654,39 Kč, úrokem 23,72% ročně z částky 7 999,99 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 1 567,06 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 999,99 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 3 200 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 081 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 12 408 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Uvedla, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále předchůdce) byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, jejíž nedílnou součástí byly mluvní podmínky. Na jejím základě předchůdce žalovanému poskytl 8 000 Kč a žalovaný se je zavázal předchůdci vrátit formou 58 týdenních splátek po 244 Kč do [datum] spolu s úrokem 1 120 Kč v rámci úrokové sazby 23,72%, poplatkem za administrativní činnost 1 600 Kč, a hotovostním inkasem 3 200 Kč. Žalovaný však nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, když uhradil toliko 1 744 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] předchůdce následně postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá úhrady zbývající části jistiny 7 999,99 Kč, poplatku za administrativní činnost 1 426,19 Kč, hotovostní inkaso 2 780,25, poplatku za životní pojištění 201,57 Kč a příslušných úroků a úroků z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

5. Z karty zákazníka a z listiny označené jako smlouva o půjčce má soud za prokázané, že spolu předchůdce a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu, jíž předchůdce poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu této smlouvy částku 8 000 Kč a žalovaný se mu ji zavázal vrátit ve formě 58 týdenních splátek po 244 Kč s úrokem 1 120 Kč (úrok dosahoval 23,72% ročně, RPSN poté 75,72 %), poplatkem za administrativní činnost 1 600Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek 3 200 Kč, kdy byl tento poplatek stanoven jako 40% poskytnuté částky a kdy si žalovaný zvolil hotovostní režim splátek, přičemž byl ze strany předchůdce poučen o tom, že bezhotovostní režim splátek je z jeho strany umožněn toliko zákazníkům v dlouhodobou dobrou platební morálkou posuzovanou zpětně po dobu alespoň jednoho roku vzájemné spolupráce. Celková dlužná částka tak dosahovala 14 152 Kč. Mezi stranami poté bylo dohodnuto, že budou splátky použity nejprve k úhradě úroků z prodlení, poplatku za administrativní činnost, poplatku na hotovostní inkaso, úroku a na konec na jistinu.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy [číslo] této smlouvy a oznámení o postoupení spou s podacím lístkem soud zjistil, že předchůdce postoupil ke dni [datum] svou pohledávku za žalovaným plynoucí ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum].

7. Z předžalobní upomínky a příslušného podacího lístku plyne, že žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému upomínku, kterou jej vyzvala k úhradě daného dluhu před podáním žaloby.

8. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

9. Dne [datum] spolu předchůdce a žalovaný uzavřeli smlouvu, jíž předchůdce žalovanému poskytl 8 000 Kč a žalovaný se mu je zavázal vrátit ve formě 58 týdenních splátek po 244 Kč s úrokem 1 120 Kč (úrok dosahoval 23,72% ročně, RPSN poté 75,72 %), poplatkem za administrativní činnost 1 600 Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek 3 200 Kč určeným jako 40% poskytnuté částky. Celková dlužná částka tak dosahovala 14 152 Kč. Mezi stranami poté bylo dohodnuto, že budou splátky nejprve užity k úhradě úroků z prodlení, poplatku za administrativní činnost, poplatku na hotovostní inkaso, úroku a na konec na jistinu. Žalovaný však dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, když uhradil toliko 1 744 Kč. Ke dni [datum] poté předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

10. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum] (dále ZSÚ).

11. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Ust. § 2392o dst. 1 o.z. stanoví, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

13. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

14. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady [číslo] ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady [číslo] je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

16. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

17. Podle § 1814 písm. f/ o.z. se poté zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

18. Ust. § 1 otst. 2 o.z. uvádí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

19. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).

20. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že spolu žalovaný v pozici vydržitele a předchůdce v pozici zapůjčitele uzavřeli platně smlouvu o zápůjčce, když předchůdce žalovanému poskytl 8 000 Kč, které se žalovaný zavázal předchůdci vrátit formou splátek spolu se shora specifikovanými poplatky a úroky. Žalovaný však na tuto zápůjčku uhradil toliko 1 744Kč. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že má žalobkyně, na níž předchůdce platně postoupil svou pohledávku za žalovaným z titulu dané smlouvy, a je tak v této věci aktivně legitimována, právo na úhradu nezaplacené jistiny 7 999,99 Kč. Rovněž má žalobkyně právo na úhradu sjednaného administrativního poplatku a úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, když soud považuje tuto výši sjednaného úroku za přiměřenou, jelikož nikterak výrazně nepřevyšuje obvyklou výši úrokové sazby poskytované v dané době bankami (výrok I).

22. Vzhledem k tomu, že danou smlouvu uzavřel na straně věřitele předchůdce vystupující jako společnost, jejíž činnost spočívá v poskytování úvěrů, a na straně dlužníka žalovaný jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelskou smlouvu a na posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít rovněž ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810an. o. z. Soud se tedy nejprve zabýval přípustností sjednaného poplatku za hotovostní inkaso. Jak již bylo shora uvedeno, předmětná smlouva o úvěru byla žalovaným řádně podepsána. Žalovaný tedy v době podpisu věděl, že tento poplatek dosahuje 3 200 Kč. Ujednání ohledně hotovostního inkasa však nebylo sjednáno individuálně, naopak předchůdce žalovaného přímo ve smlouvě poučil o tom, že bezhotovostní režim splátek umožňuje pouze zákazníkům, se kterými již spolupracuje min. 1 rok bez problémů, dle názoru soudu tak žalovaný neměl v tomto případě jinou možnost, než zvolit hotovostní režim splátek. Žalovaný pak neměl možnost ovlivnit jeho výši i jeho splácení, když byl tento poplatek přímo ve formulářové části smlouvy stanoven na 40% z půjčené částky a kdy bylo stanoveno, že bude uhrazen přednostně. Pokud by pak bylo využito právo zesplatnit úvěr, nemělo by to vliv na výši poplatku, přestože by již nedocházelo k hotovostnímu výběru splátek daných splátkovým kalendářem. K tomuto ujednání tedy soud bez dalšího nepřihlíží, když je takovéto ujednání zakázané, předchůdci tak pohledávka na zaplacení uvedeného poplatku nevznikla. Soud proto ve věci rozhodl tak, že žalobu co do této částky zamítl, žalovaným uhrazená částka na tento poplatek tak byla v souladu se smlouvou ze strany soudu promítnuta do úhrady dalších poplatků spojených se smlouvou (výrok II) ..

23. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil daný dluh řádně a včas má žalobkyně právo také na zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné částky v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyně přitom požaduje úrok z prodlení z jistiny a kapitalizovaného úroku za dobu poskytnutí úvěru, přičemž za dobu od prvního dne prodlení do [datum] jej vzhledem k postoupení dané pohledávky z předchůdce na žalobkyni kapitalizovala.

24. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 74 % úspěch a žalovaný přibližně 26 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 48 % z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč za 3 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka) dle §11 písm. a/, d/ a §14b odst. 1 bod 2/ vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 252 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Žalobkyni tak vznikly náklady v celkové výši 2 252 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 1081 Kč (48 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně (výrok III).

25. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.