19 C 81/2021

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 14 679 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 700 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 1 700 Kč ve výši -) 9,5% ročně za dobu od 22.3.2007 do 30.6.2007, -) 9,75% ročně od 1.7.2007 do 31.12.2007, -) 10,5% ročně od 1.1.2008 do 30.6.2008, -) 10,75ˇ% ročně od 1.7.2008 do 31.12.2008, -) 9,25% ročně od 1.1.2009 do 30.6.2009, -) 8,5% ročně od 1.7.2009 do 31.12.2009, -) 8% ročně od 1.1.2010 do 30.6.2010, -) 7,75% ročně od 1.7.2010 do 30.6.2012, -) 7,5% ročně od 1.7.2012 do 31.12.2012, -) 7,05% ročně od 1.1.2013 do 30.6.2013, -) 8,05% ročně od 1.7.2013 do 31.12.2017, -) 8,5% ročně od 1.1.2018 do 30.6.2018, -) 9% ročně od 1.7.2018 do 31.12.2018, -) 9,75% ročně od 1.1.2019 do 30.6.2019, -) 10% ročně od 1.7.2019 do 30.6.2020, -) 8,25% ročně od 1.7.2020 do 30.6.2021 a od 1.7.2021 do zaplacení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále částku 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč ve výši -) 9,75% ročně od 13.9.2007 do 31.12.2007, -) 10,5% ročně od 1.1.2008 do 30.6.2008, -) 10,75ˇ% ročně od 1.7.2008 do 31.12.2008, -) 9,25% ročně od 1.1.2009 do 30.6.2009, -) 8,5% ročně od 1.7.2009 do 31.12.2009, -) 8% ročně od 1.1.2010 do 30.6.2010, -) 7,75% ročně od 1.7.2010 do 30.6.2012, -) 7,5% ročně od 1.7.2012 do 31.12.2012, -) 7,05% ročně od 1.1.2013 do 30.6.2013, -) 8,05% ročně od 1.7.2013 do 31.12.2017, -) 8,5% ročně od 1.1.2018 do 30.6.2018, -) 9% ročně od 1.7.2018 do 31.12.2018, -) 9,75% ročně od 1.1.2019 do 30.6.2019, -) 10% ročně od 1.7.2019 do 30.6.2020, -) 8,25% ročně od 1.7.2020 do 30.6.2021 a od 1.7.2021 do zaplacení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 2 995 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 453,80 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25% z částky 4 695 Kč od 19.12.2020 do 31.12.2020, úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 4 695 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021 a s úrokem z prodlení z částky 4 695 Kč od 1.7.2021 do zaplacení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí v rozsahu převyšujícím úrokem z prodlení z částky 1 700 Kč ve výši 9,5% ročně za dobu od 22.3.2007 do 30.6.2007, -) 9,75% ročně od 1.7.2007 do 31.12.2007, -) 10,5% ročně od 1.1.2008 do 30.6.2008, -) 10,75ˇ% ročně od 1.7.2008 do 31.12.2008, -) 9,25% ročně od 1.1.2009 do 30.6.2009, -) 8,5% ročně od 1.7.2009 do 31.12.2009, -) 8% ročně od 1.1.2010 do 30.6.2010, -) 7,75% ročně od 1.7.2010 do 30.6.2012, -) 7,5% ročně od 1.7.2012 do 31.12.2012, -) 7,05% ročně od 1.1.2013 do 30.6.2013, -) 8,05% ročně od 1.7.2013 do 31.12.2017, -) 8,5% ročně od 1.1.2018 do 30.6.2018, -) 9% ročně od 1.7.2018 do 31.12.2018, -) 9,75% ročně od 1.1.2019 do 30.6.2019, -) 10% ročně od 1.7.2019 do 30.6.2020, -) 8,25% ročně od 1.7.2020 do 30.6.2021 a od 1.7.2021 do zaplacení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále částky 3 984 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 11 189,37 Kč, úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 9 984 Kč od 19.12.2020 do 31.12.2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 9 984 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021 a s úrokem z prodlení z částky 9 984 Kč od 1.7.2021 do zaplacení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení z částky 6 000 Kč ve výši -) 9,75% ročně od 13.9.2007 do 31.12.2007, -) 10,5% ročně od 1.1.2008 do 30.6.2008, -) 10,75ˇ% ročně od 1.7.2008 do 31.12.2008, -) 9,25% ročně od 1.1.2009 do 30.6.2009, -) 8,5% ročně od 1.7.2009 do 31.12.2009, -) 8% ročně od 1.1.2010 do 30.6.2010, -) 7,75% ročně od 1.7.2010 do 30.6.2012, -) 7,5% ročně od 1.7.2012 do 31.12.2012, -) 7,05% ročně od 1.1.2013 do 30.6.2013, -) 8,05% ročně od 1.7.2013 do 31.12.2017, -) 8,5% ročně od 1.1.2018 do 30.6.2018, -) 9% ročně od 1.7.2018 do 31.12.2018, -) 9,75% ročně od 1.1.2019 do 30.6.2019, -) 10% ročně od 1.7.2019 do 30.6.2020, -) 8,25% ročně od 1.7.2020 do 30.6.2021 a od 1.7.2021 do zaplacení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 14 679 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o dvě neuhrazené půjčky.

2. Co se týče první půjčky, žalobkyně tvrdila, že spolu dne 21.6.2006 společnost [právnická osoba] (dále předchůdce) a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce [číslo] jíž předchůdce žalované poskytl 5 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit do 21.3.2007 formou 39 týdenních splátek po 205 Kč spolu se souhrnným poplatkem 2 995 Kč. Za nedílnou součást dané smlouvy byly označeny Smluvní podmínky o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Žalovaná však tuto svou povinnost neplnila řádně a včas, když ke dni 26.2.2007 zbývalo na jistině uhradit 2 936,21 Kč a na souhrnném poplatku 1 758,79 Kč a od té doby žalovaná na daný dluh ničeho neuhradila. Následně předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která se tak nyní po žalované domáhá úhrady jistiny 2 936,21 Kč, souhrnného poplatku 1 758,79 Kč a úroků z prodlení z částky 4 695 Kč od 27.9.2006 do zaplacení, které kapitalizovala za dobu od 27.9.2006 (den po uplynutí 7denní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou) do dne 18.12.2020 (den uzavření smlouvy o postoupení).

3. K druhé půjčce žalobkyně tvrdila, že spolu dne 13.9.2006 společnost [právnická osoba] (dále předchůdce) a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce [číslo] jíž předchůdce žalované poskytl 6 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit do 12.9.2007 formou 52 týdenních splátek po 192 Kč spolu se souhrnným poplatkem 3 984 Kč. Za nedílnou součást dané smlouvy byly označeny Smluvní podmínky o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Žalovaná však tuto svou povinnost neplnila řádně a včas, když na daný dluh ničeho neuhradila. Následně předchůdce postoupil i tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která se tak nyní po žalované domáhá úhrady jistiny 6 000 Kč, souhrnného poplatku 3 984 Kč a úroků z prodlení z částky 9 984 Kč od 6.3.2007 do zaplacení, které kapitalizovala za dobu od 6.3.2007 (den po uplynutí 7denní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou) do dne 18.12.2020 (den uzavření smlouvy o postoupení).

4. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila.

5. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala. Předvolání k jednání jí bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

6. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

7. Dle smlouvy [číslo] zákaznické karty spolu předchůdce a žalovaná uzavřeli dne 21.6.2006 smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalované téhož dne poskytl v hotovosti 5 000 Kč a žalovaná se mu je zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem 2 995 Kč formou pravidelných 39 týdenních (7denních) splátek po 205 Kč Smlouva měla formulářovou podobu, kam byly rukou dopsány příslušné údaje. Za její nedílnou součást přitom byly označeny Smluvní podmínky sepsané na druhé straně smlouvy (smlouva o půjčce). Smluvní podmínky nebyly opatřeny podpisem žalované, přitom v nich byly upraveny základní ujednání smlouvy, a to výše RPSN/276, 9%, možnost odstoupení od smlouvy a možnost zesplatnění pohledávky.

8. Dle smlouvy [číslo] spolu předchůdce a žalovaná uzavřeli dne 13.9.2006 smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalované téhož dne poskytl v hotovosti 6 000 Kč a žalovaná se mu je zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem 3 984 Kč formou pravidelných 52 týdenních (7denních) splátek po 192 Kč Smlouva měla formulářovou podobu, kam byly rukou dopsány příslušné údaje. Za její nedílnou součást přitom byly označeny Smluvní podmínky sepsané na druhé straně smlouvy (smlouva o půjčce). Smluvní podmínky nebyly opatřeny podpisem žalované, přitom v nich byly upraveny základní ujednání smlouvy, a to výše RPSN/199, 4%, možnost odstoupení od smlouvy a možnost zesplatnění pohledávky.

9. Ze smlouvy o postoupení a přílohy [číslo] této smlouvy má soud za prokázané, že spolu předchůdce a žalobkyně uzavřeli smlouvu, na jejímž základě došlo s účinností ke dni 5.1.2021 k postoupení pohledávek předchůdce za žalovanou plynoucích ze shora specifikovaných smluv na žalobkyni.

10. Podle oznámení o postoupení a příslušného podacího lístku žalobkyně žalované oznámila výše uvedené postoupení pohledávek předchůdce za její osobou na žalobkyni.

11. Z předžalobní upomínky a příslušného podacího lístku vyplývá, že žalobkyně dne 30.7.2021 zaslala upomínku, v níž žalovanou vyzvala k úhradě předmětného dluhu vyplývajícího ze shora specifikovaných smluv.

12. Z provedeného dokazování má osud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Dne 21.6.2006 spolu předchůdce v pozici věřitele a žalovaná v pozici zákazníka uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalované téhož dne poskytl v hotovosti 5 000 Kč a žalovaná se mu je zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem 2 995 Kč formou pravidelných 39 týdenních (7denních) splátek po 205 Kč Smlouva měla formulářovou podobu, kam byly rukou dopsány příslušné údaje. Za její nedílnou součást přitom byly označeny Smluvní podmínky sepsané na druhé straně smlouvy. Tyto podmínky nebyly opatřeny podpisem žalované, přitom v nich byly upraveny základní ujednání smlouvy, a to výše RPSN/206, 8%, možnost odstoupení od smlouvy a možnost zesplatnění pohledávky. Žalovaná však dohodnuté splátky řádně a včas nehradila, ke dni 26.2.2007 tak zbývalo na jistině uhradit 2 936,21 Kč a na souhrnném poplatku 1 758,79 Kč - žalovaná tak v konečném důsledku na tento svůj dluh uhradil celkem 3 300 Kč.

14. Dne 13.9.2006 spolu předchůdce v pozici věřitele a žalovaná v pozici zákazníka uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalované téhož dne poskytl v hotovosti 6 000 Kč a žalovaná se mu je zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem 3 984 Kč formou pravidelných 52 týdenních (7denních) splátek po 192 Kč Smlouva měla formulářovou podobu, kam byly rukou dopsány příslušné údaje. Za její nedílnou součást přitom byly označeny Smluvní podmínky sepsané na druhé straně smlouvy. Tyto podmínky nebyly opatřeny podpisem žalované, přitom v nich byly upraveny základní ujednání smlouvy, a to výše RPSN/199, 4%, možnost odstoupení od smlouvy a možnost zesplatnění pohledávky. Žalovaná však dohodnuté splátky řádně a včas nehradila, když na daný dluh neuhradila ničeho.

15. Následně předchůdce smlouvou o postoupení pohledávek postoupil tyto své pohledávky za žalovanou ke dni 5.1.2021 na žalobkyni, což bylo žalované řádně oznámeno. Dne 30.7.2021 poté žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku.

16. Po právní stránce soud věc s ohledem na § 3028 odst. 3 o.z. posoudil dle obč. zák. a dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném do 24.2.2013 (dále ZSÚ).

17. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

18. Ust. § 658 odst. 1 o.bč. zák. uvádí, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

19. Podle § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

20. Dle 55 odst. 1 a 3 obč. zák. se nemohou smluvní ujednání spotřebitelských smluv odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

21. Ust. 56 odst. 1 obč. zák. stanoví, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle tohoto ustanovení jsou poté neplatná (§ 55 odst. 2 obč. zák.) v tomto ustanovení je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, podle které musejí ujednání spotřebitelských smluv být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

22. Z daného ustanovení poté vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění, zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzn. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

23. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

24. Z § 6 ZSÚ a přílohy [číslo] k tomuto zákonu, vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formou a musí obsahovat minimálně všechny informace, které stanoví příloha [číslo] k zákonu o spotřebitelském úvěru. Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách. Informace ve smlouvě je třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem a jedná se o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání. Tento požadavek má rovněž zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientoval. Ne každé právní jednání, které je srozumitelné a určité je zároveň učiněné jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Pokud však smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje informace vyplývající z přílohy [číslo] k tomuto zákonu jasným, výstižným a zřetelným způsobem, neznamená to neplatnost smlouvy jako celku. V případě, kdy smlouva neobsahuje potřebné informace o poskytnutém úvěru, nastávají důsledky zakotvené v § 8 ZSÚ. Sankcí za náležité nesplnění dané informační povinnosti je to, že se spotřebitelský úvěr od počátku považuje za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách za spotřebitelský úvěr jsou neplatná. Jediným plněním, které tak může věřitel požadovat kromě splátky jistiny, je úrok ve výši diskontní sazby [obec] národní banky platné v době uzavření smlouvy. Žádné další poplatky ani jakékoliv jiné platby není spotřebitel povinen platit. V případě, že je spotřebitel již zaplatil, má nárok na jejich vrácení, popř. započtení proti nesplacené části jistiny.

25. Dle § 517 odst. 2 obč. zák. má poté, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

26. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. Předchůdce uzavřel se žalovanou dne 21.6.2006 a dne 13.9.2006 platně dvě smlouvy o půjčce, když předchůdce na jejich základě téhož dne poskytl žalované částky 5 000 Kč a 6 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem. V případě obou těchto smluv se však jednalo o smlouvy formulářové, do nichž byly příslušné údaje vepsány rukou, a které označují za svou nedílnou součást Smluvní podmínky s tím, že jsou uvedeny na zadní straně smlouvy (formuláře), které však nejsou opatřeny podpisem žalované.

27. S ohledem na výše uvedené se proto soud dále zabýval platností obou smluv o půjčce, resp. přípustností takto sjednaného poplatku ze smlouvy, když se zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

28. Jak již bylo shora uvedeno, předmětné smlouvy o půjčce byly žalovanou řádně podepsány. Žalovaná tedy v době jejich podpisu věděla, že celková dlužná částka bude činit 7 995 Kč, resp. 9 984 Kč. Ze smluv samotných však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel / právní předchůdce žalobkyně, stanovil výši souhrnného poplatku, resp. výši jednotlivých položek poplatku, a to zejména úroku z půjčených peněz. Tyto smlouvy jsou tedy v rozporu s § 6 ZSÚ, neboť neobsahují informace stanovené přílohou [číslo] k tomuto zákonu, povinné informace ke spotřebitelské smlouvě. Jednou z těchto povinných informací je totiž stanovení výpůjční úrokové sazby, podmínek upravujících použití této sazby a příp. údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu úrokové sazby. Dále pak smlouvy neobsahují ani údaj o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr (viz příloha [číslo] odst. 1 písmeno e), f) k ZSÚ) a informace o právu na odstoupení od smlouvy a o podmínkách, za kterých tak lze učinit. Tuto skutečnost přitom nemůže zhojit tvrzení žalobkyně o tom, že takové údaje jsou obsahem smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy. V této souvislosti lze připomenout nález Ústavního soudu ČR ze dne 11. listopadu 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, v němž Ústavní soud uzavřel, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak ale nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

29. Na základě výše uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že jsou předmětné smlouvy o půjčce v části ujednání o výši poplatku neplatné.

30. Předchůdce platně postoupil své pohledávky z předmětných smluv za žalovanou na žalobkyni, která je tak ve věci aktivně legitimována. Jak je uvedeno výše, byly mezi předchůdcem a žalovanou uzavřeny platně dvě smlouvy o půjčce, na jejichž základě předchůdce žalované poskytl 5 000 Kč (smlouva ze dne 21.6.2006) a 6 000 Kč (smlouva ze dne 13.9.2006). Žalovaná však předchůdci uhradila na první smlouvu pouze 3 300 Kč, žalobkyně má tak nárok na úhradu zbývající části jistiny ve výši 1 700 Kč. Na druhou smlouvu pak žalovaná neuhradila ničeho, žalobkyně má tak právo na úhradu 6 000 Kč. Soud proto žalované ve výroku I tohoto rozsudku uložil povinnost žalobkyni tyto částky uhradit.

31. Jelikož se pak žalovaná dostala s úhradou těchto dluhů do prodlení, když je předchůdci neuhradila řádně a včas (a to ke dni 21.3.2007 u první smlouvy a ke dni 12.9.2007 u druhé smlouvy), má žalobkyně rovněž právo na úroky z prodlení plynoucí z daných neuhrazených jistin od příslušného dne (tj. u první smlouvy od 22.3.2007 a u druhé smlouvy od 13.9.2007, tj. vždy den po splatnosti poslední dohodnuté splátky půjčky), ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění do 30.6.2010.

32. Ve zbývající části soud žalobu ve výroku II zamítl, jelikož předchůdci nevzniklo právo na zaplacení uvedených souhrnných poplatků kvůli neplatnosti daného smluvního ujednání ani právo na úhradu odpovídající části úroků z prodlení, ani úroků z prodlení požadovaných žalobkyní přede dnem, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou poslední splátky půjčky (žalobkyně požadovala úroky z prodlení z celé dlužné částky od data předcházejícího splatnosti poslední splátky). Jediným plněním, kterého by se v tomto případě mohlo žalobkyni jako věřiteli dostat, je plnění splátky jistiny s úrokem ve výši diskontní sazby [obec] národní banky platné v době uzavření smlouvy. Požadavek na zaplacení takového úroku však žalobkyně neuplatnila.

33. Lhůta k úhradě soudem přiznané částky byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, protože žalovaná měla ve věci převažující úspěch, žádné náklady v souvislosti s tímto řízením jí však nevznikly.