Okresní soud v Havlíčkově Brodě · Rozsudek

19 C 88/2022

č. j. 19 C 88/2022-83

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-12-02 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSHB:2022:19.C.88.2022.2

Citované zákony (22)

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 115 389 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 50 501,10 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 895,64 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 42 639,60 Kč od 18.3.2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 9,05 % z částky 42 639,60 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 64 887,90 Kč s úrokem ve výši 29% ročně z částky 45 279,18 Kč od 18.3.2022 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok ve výši 9,05 % z částky 42 639,60 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 11,75% z částky 45 279,18 Kč od 18.3.2022 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 42 639,60 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 115 389 Kč s příslušenstvím v podobě běžného úroku a úroku z prodlení s tím, že se jedná o neuhrazenou zápůjčku a smluvní pokutu. Tvrdila, že spolu žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, spol. [právnická osoba] (dále předchůdce), po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdce (předchůdce přitom vycházel z informací od žalované a z informací, které si sám aktivně zjišťoval), uzavřeli dne 6.8.2018 smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, přičemž žalovaná souhlas s těmito podmínkami stvrdila svým podpisem. Na jejím základě předchůdce žalované poskytl 50 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit formou 24 měsíčních splátek po 4 083 Kč, resp. 4 080 Kč u splátky poslední spolu s poplatkem v celkové výši 47 989 Kč odpovídající součtu kapitalizovaného úroku ve výši 29 % ročně za dobu řádného splácení zápůjčky, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení a odměny za administrativní činnost a komfortní splácení (poplatky slouží k pokrytí nákladů, které předchůdci vznikly v souvislosti s poskytnutím úvěru žalované). Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, když uhradil toliko 12 200 Kč (dne 11.9.2018 částku 2 100 Kč, dne 8.10.2018 částku 300 Kč, dne 11.10.2018 částku 4 000 Kč, dne 8.11.2018 částku 2000 Kč, dne 17.12.2018 částku 500 Kč, dne 7.1.2019 částku 200 Kč, dne 28.1.2019 částku 200 Kč, dne 4.7.2019 částku 300 Kč, dne 3.9.2019 částku 100 Kč, dne 14.9.2019 částku 2 000 Kč, dne 31.12.2019 částku 100 Kč a dne 22.2.2020 částku 400 Kč), předchůdci proto vzniklo právo i na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky, v jíž se žalovaná dostala do prodlení, kapitalizovaného úroku z prodlení 2 895,64 Kč z důvodu prodlení s jednotlivými splátkami a sankčních poplatků v celkové výši 4 600 Kč za zaslání 12 upomínek po 300 Kč a za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek 1 000 Kč. Ke dni 1.2.2022 poté předchůdce postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 1.2.2022. Zároveň žalobkyně danou pohledávku ke dni 17.3.2022 zesplatnila a žalovanou vyzvala k její úhradě. Vzhledem k tomu, že žalovaná na daný dluh ničeho neuhradila, požaduje žalobkyně po žalované zaplacení jistiny 45 279,18 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru 40 509,82 Kč, smluvní pokuty 25 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 2 895,64 Kč, sankčních poplatků 4 600 Kč, úroku ve výši 29% ročně z částky 45 279,18 Kč od 18.3.2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 45 279,18 Kč od 18.3.2022 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila. K jednání soudu se žalovaná bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala. Předvolání k jednání jí bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

4. Dle zákaznické karty žalovaná požádala dne 6.8.2018 předchůdce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že bydlí s rodiči, je vyučen, svobodná, pracuje na plný úvazek, její příjem je 12 815 Kč čistého měsíčně, příjem dalších členů domácnosti je 50 000 Kč, měsíčně vynaloží 3 000 Kč a nemá žádnou zápůjčku u jiné společnosti. Uvedené údaje přitom předchůdci doložila výpisem z bankovního účtu.

5. Z listin označených jako standardní informace, výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu a smlouva o zápůjčce zelená v hotovosti má soud za prokázané, že spolu předchůdce a žalovaná v pozici zákazníka dne 6.8.2018 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku ve výši 50 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 24 měsíčních splátek po 4 083 Kč, resp. 4 080 Kč u splátky poslední spolu splatnými ke konci splátkového období, které počalo dne uzavření smlouvy s dohodnutým poplatkem v celkové výši 47 989 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 16 479 Kč při úrokové sazbě 29%, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 18 315 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 13 195 Kč. Celková dlužná částka tedy dosahovala 97 989 Kč a RPSN činilo 107,04%. Za nedílnou součást této smlouvy poté byly označeny Smluvní podmínky uvedené ve formuláři smlouvy. Listina je přitom opatřena podpisem žalovaného a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na zadní straně této listiny jsou poté vytištěny smluvní podmínky, které nejsou opatřeny podpisem žádného z účastníků smlouvy. V bodu 3 těchto podmínek je upraven postup pro hotovostní splácení a postup při započtení plateb, kdy se platby nejprve započtou na splatné náklady spojené s vymáháním, na splatné splátky, na splatné sankční poplatky, na nesplatnou část jistiny a na nesplatnou část poplatku za zápůjčku. V bodu 6 je poté upraven postup při prodlení zákazníka s plněním, kde je stanoveno, že pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku Celkové dlužné částky, má předchůdce právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení, pokud tím nedojde k překročení zákonem stanovené maximální celkové výše smluvních pokut uplatněných podle smlouvy. Rovněž je zde stanoveno, že má předchůdce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu v důsledku prodlení zákazníka vzniknou, a to ve formě poplatku za zaslání upomínky ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky s max. počtem 16 upomínek, a ve formě poplatku za zahájení vymáhání dluhu oddělením centrálního vymáhání pohledávek předchůdce ve výši 1 000 Kč - na tento poplatek přitom předchůdci vznikne právo, pakliže celková výše dlužné částky překročí trojnásobek první splátky a zákazník ani do 4 týdnů po písemné upomínce nezaplatí ani část dluhu ve výši odpovídající minimálně hodnotě první splátky, splatnost přitom nastává v okamžiku předání pohledávky k vymáhání do daného oddělení. Dle bodu 7 podmínek se přitom zpracováním zápůjčky rozumí činnost související s uzavřením smlouvy, zavedení zákazníka do evidence a zpracování nutných podkladů, doručením činnost s osobním doručením a vyplacením zápůjčky, administrativní činností činnost prevence kumulace neuhrazených splátek, provoz zákaznické linky a příp. vyhotovení duplikátu zákaznické karty, flexibilním splácením garance celkové ceny a neuplatnění pohledávky pro případ smrti a činnosti související se změnou splatnosti v rámci splátkových prázdnin, vedením zákaznického účtu zpracování splátek zákazníka a aktualizace jeho účtu a komfortním splácením činnost související s hotovostním režimem splátek – pro případ neuskutečnění některých těchto činností, je zde pak uvedeno, že tím není dotčeno právo předchůdce na úhradu sjednaného poplatku v plné výši. V bodu 9 podmínek je poté stanoveno, že je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, zároveň je zde uvedeno poučení o možnosti odstoupení od smlouvy. Smluvní podmínky jsou přitom sepsány menším písmem než samotný text smlouvy a veškerá ustanovení jsou na sebe podstatně„ nahuštěna“ a jednotlivá ustanovení jsou složitě formulována.

6. Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR dostupných na internetových stránkách ČNB má soud za prokázané, že v srpnu r. 2018 dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně 9,05% ročně.

7. Podle interních dokladů žalobkyně, a to výpočtu smluvní pokuty a výpočtu úroku z prodlení byla první splátka v tomto případě splatná dne 6.9.2018 a poslední dne 6.8.2020, přičemž žalovaná uhradila dne 11.9.2018 částku 2 100 Kč, dne 8.10.2018 částku 300 Kč, dne 11.10.2018 částku 4 000 Kč, dne 8.11.2018 částku 2000 Kč, dne 17.12.2018 částku 500 Kč, dne 7.1.2019 částku 200 Kč, dne 28.1.2019 částku 200 Kč, dne 4.7.2019 částku 300 Kč, dne 3.9.2019 částku 100 Kč, dne 14.9.2019 částku 2 000 Kč, dne 31.12.2019 částku 100 Kč a dne 22.2.2020 částku 400 Kč. Za dobu od 6.8.2018 do 1.2.2022 přitom žalobkyně eviduje smluvní pokutu 46 669 Kč a dlužný úrok z prodlení ve výši 10 912 Kč.

8. Podle výzvy ze dne 20.10.2019, 24.11.2019, 15.12.2019, 8.3.2020, 12.4.2020, 17.5.2020, 24.5.2020 28.6.2020, 2.8.2020, 21.9.2020 19.10.2020 a 23.11.2020 předchůdce daného dne vystavil na jméno žalované upomínky k úhradě dlužné částky plynoucí ze shora specifikované smlouvy.

9. Dle listiny z čl. 68 a 71 p.v. spisu předchůdce zhotovil nedatovaný koncept prohlášení o uznání dluhu plynoucího jí ze shora specifikované smlouvy a ze smlouvy [číslo].

10. Podle oznámení ze dne 7.9.2020 předchůdce daného dne zhotovil oznámení na jméno žalované o zahájení inkasního řízení v rámci oddělení centrálního vymáhání pohledávek.

11. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení o provedení transakce a přílohy č. 1 této smlouvy má soud za prokázané, že předchůdce uzavřel se žalobkyní dne 28.1.2022 smlouvu, jíž se předchůdce zavázal postoupit své pohledávky za svými klienty, včetně pohledávky za žalovaným z titulu shora specifikované smlouvy, na žalobkyni a žalobkyně se za to zavázala uhradit sjednanou úplatu s tím, že účinnost daná smlouva nabyde dnem uhrazení úplaty. Úplata byla uhrazena dne 1.2.2022. Téhož dne byla poté tato skutečnost žalovanému oznámena, přičemž žalobkyně žalovaného zároveň vyzvala k úhradě dluhu (oznámení o postoupení pohledávky a příslušné potvrzení podání).

12. Dle výzvy ze dne 10.2.2020 a příslušného potvrzení o odeslání žalobkyně zaslala dne 11.2.2022 žalovanému výzvu k úhradě dluhu plynoucího ze shora specifikované smlouvy do 17.3.2022 s tím, že jinak se stane daný dluh tímto datem splatný v úplném rozsahu.

13. Podle výzvy ze dne 21.3.2022 a příslušného potvrzení o podání byla žalovanému žalobkyní zaslána dne 23.3.2022 předžalobní upomínka.

14. Soud ve věci zamítl návrh na provedení důkazu výpisem z centrální evidence exekucí, rozhodnutím NS ze dne 18.1.2022, sp. zn. 33 ICdo 27/2021 a rozhodnutím VS v Praze ze dne 2.11.2020, sp. zn. 104 VSPH 506/2020, a to pro jejich nadbytečnost. Co se týče výpisu z Centrální evidence exekucí navržené k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdce, bylo podle soudu možné učinit adekvátní závěr o skutkovém stavu co do posouzení úvěruschopnosti z již provedených důkazů, nadto byl předmětný navržený a žalobkyní předložený výpis z centrální evidenci exekucí pořízen až 26.9.2022, tedy až 4 roky po době, kdy mělo k posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdce dojít. Jednotlivými rozhodnutími vyšších soudů se pak důkazy (nemají-li přímou souvislost s projednávanou věcí) neprovádí, když se plně uplatní zásada iura novit curia.

15. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

16. Dne 6.8.2018 žalovaná požádala z důvodu mimořádných výdajů předchůdce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že bydlí s rodiči, je vyučen, svobodná, pracuje na plný úvazek, její příjem je 12 815 Kč čistého měsíčně, příjem dalších členů domácnosti je 50 000 Kč, měsíčně vynaloží 3 000 Kč a nemá žádnou zápůjčku u jiné společnosti. Uvedené údaje přitom předchůdci doložila výpisem z bankovního účtu.

17. Téhož dne spolu předchůdce a žalovaná uzavřeli v písemné formě smlouvu, kdy předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu dané smlouvy částku ve výši 50 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázal vrátit ve formě 24 měsíčních splátek 4 083 Kč, resp. 4080 Kč u splátky poslední splatných ke konci splátkového období, které počalo dne uzavření smlouvy s dohodnutým poplatkem v celkové výši 47 989 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 16 479 Kč při úrokové sazbě 29% ročně, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 18 315 Kč (zpracováním zápůjčky se rozumí činnost související s uzavřením smlouvy, zavedení zákazníka do evidence a zpracování nutných podkladů, doručením činnost s osobním doručením a vyplacením zápůjčky, administrativní činností činnost prevence kumulace neuhrazených splátek, provoz zákaznické linky a příp. vyhotovení duplikátu zákaznické karty, flexibilním splácením garance celkové ceny a neuplatnění pohledávky pro případ smrti a činnosti související se změnou splatnosti v rámci splátkových prázdnin) a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 13 195 Kč (vedením zákaznického účtu zpracování splátek zákazníka a aktualizace jeho účtu a komfortním splácením činnost související s hotovostním režimem splátek). Celková dlužná částka tedy dosahovala 97 989 Kč a RPSN činilo 107,04%. Za nedílnou součást této smlouvy poté byly označeny Smluvní podmínky uvedené ve formuláři smlouvy. Listina je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou.

18. Na zadní straně shora specifikované smlouvy jsou vytištěny smluvní podmínky, které nejsou opatřeny podpisem žádného z účastníků smlouvy a které mimo jiné upravují právo předchůdce na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, s níž je zákazník v prodlení pro případ, kdy se zákazník ocitne v prodlení s úhradou splátek, a postup započtení úhrad, kdy se úhrady nejprve započtou na splatné náklady spojené s vymáháním, na splatné splátky, na splatné sankční poplatky, na nesplatnou část jistiny a na nesplatnou část poplatku za zápůjčku. Rovněž je zde stanoveno, že má předchůdce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu v důsledku prodlení zákazníka vzniknou, a to ve formě poplatku za zaslání upomínky ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky s max. počtem 16 upomínek, a ve formě poplatku za zahájení vymáhání dluhu oddělením centrálního vymáhání pohledávek předchůdce ve výši 1 000 Kč - na tento poplatek přitom předchůdci vznikne právo, pakliže celková výše dlužné částky překročí trojnásobek první splátky a zákazník ani do 4 týdnů po písemné upomínce nezaplatí ani část dluhu ve výši odpovídající minimálně hodnotě první splátky, splatnost přitom nastává v okamžiku předání pohledávky k vymáhání do daného oddělení. Konečně je zde uvedeno, že pro případ neuskutečnění některých činností, za něž byl sjednán poplatek za zápůjčku, tím není dotčeno právo předchůdce na úhradu sjednaného poplatku v plné výši. Smluvní podmínky jsou přitom sepsány menším písmem než samotný text smlouvy a veškerá ustanovení jsou na sebe podstatně„ nahuštěna“ a jednotlivá ustanovení jsou složitě formulována.

19. V srpnu 2018 dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad1 rok do 5 let včetně 9,05 % ročně.

20. Žalovaná na daný dluh plynoucí ze shora specifikované smlouvy předchůdci uhradila dne 11.9.2018 částku 2 100 Kč, dne 8.10.2018 částku 300 Kč, dne 11.10.2018 částku 4 000 Kč, dne 8.11.2018 částku 2000 Kč, dne 17.12.2018 částku 500 Kč, dne 7.1.2019 částku 200 Kč, dne 28.1.2019 částku 200 Kč, dne 4.7.2019 částku 300 Kč, dne 3.9.2019 částku 100 Kč, dne 14.9.2019 částku 2 000 Kč, dne 31.12.2019 částku 100 Kč a dne 22.2.2020 částku 400 Kč. Za dobu od 6.8.2018 do 1.2.2022 přitom žalobkyně eviduje vůči žalované na základě shora uvedené smlouvy smluvní pokutu 46 669 Kč a dlužný úrok z prodlení ve výši 10 912 Kč.

21. Dne 28.1.2022 předchůdce uzavřel se žalobkyní smlouvu, jíž se předchůdce zavázal postoupit své pohledávky za svými klienty, včetně pohledávky za žalovaným z titulu shora specifikované smlouvy, na žalobkyni a žalobkyně se za to zavázala uhradit sjednanou úplatu s tím, že účinnost daná smlouva nabyde dnem uhrazení úplaty. K úhradě sjednané úplaty došlo 1.2.2022.

22. Dne 20.10.2019, 24.11.2019, 15.12.2019, 8.3.2020, 12.4.2020, 17.5.2020, 24.5.2020 28.6.2020, 2.8.2020, 21.9.2020 19.10.2020 a 23.11.2020 předchůdce vystavil na jméno žalované upomínky k úhradě dlužné částky plynoucí ze shora specifikované smlouvy. Dále předchůdce zhotovil dva koncepty na uznání dluhu z této smlouvy plynoucí ze strany žalované a dne 7.9.2020 vyhotovil na její jméno oznámení o zahájení inkasního řízení v rámci oddělení centrálního vymáhání pohledávek.

23. Dne 2 23.3.2022 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku.

24. Po právní stránce poté soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 24.4.2020 (dále ZSÚ) ve spojení s čl. II zákona č. 186/2020 Sb., který stanoví, že dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákon (tj. 24.4.2020).

25. Ust. § 419 o.z. stanoví, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

26. Podle § 2390 o. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

27. Dle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

28. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

29. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

30. Podle § 1814 písm. f/ o.z. se poté zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

31. Ust. § 1931 o.z. stanoví, že bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

32. Dle § 104 ZSÚ a přílohy [číslo] k tomuto zákonu vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

33. Ust. § 106 odst. 1 ZSÚ uvádí, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: a) druh spotřebitelského úvěru, b) kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, c) celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, d) dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení, e) určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěr, f) zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, h) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; pokud u spotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, uvede poskytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, závisí, i) vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy, j) soupis uvádějící doby a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové platby, mají-li být tyto platby a úroky splaceny bez umoření jistiny, k ) případnou povinnost spotřebitele hradit platby za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a podmínky, za nichž lze tyto platby změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, povinnost spotřebitele hradit platby za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a veškeré další platby vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, l) úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, m) informaci o případných nákladech na služby notáře či jiných obdobných nákladech a jejich výši, je-li poskytovateli známa, n) požadavek na případné zajištění nebo pojištění, o) informaci o právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení a lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 118 odst. 4, jakož i o částce úroku splatné za den, p) informaci o právech vyplývajících z § 119 odst. 1 a 3 a podmínkách jejich uplatnění, q) informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení, r) informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu, s ) informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, t) označení příslušného orgánu dohledu a u) informaci o tom, zda případné použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

34. Ust. § 110 odst. 5 a 6 ZSÚ stanoví, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru v rozporu se zákonem písemnou informaci o a) některém právu věřitele vůči spotřebiteli nebo o podmínkách, za kterých může věřitel toto právo uplatnit, platí, že věřitel toto právo nemá, b) některé povinnosti spotřebitele vůči věřiteli nebo o podmínkách, za kterých je spotřebitel povinen tuto povinnost splnit, platí, že spotřebitel tuto povinnost nemá, c) podmínkách, za kterých může spotřebitel uplatnit některé právo vůči věřiteli, platí, že spotřebitel může toto právo vykonat, i když tyto podmínky nejsou splněny. Odstavec 5 se použije obdobně, jestliže smlouva o spotřebitelském úvěru v rozporu se zákonem obsahuje informaci o právu nebo povinnosti nebo o podmínkách jejich uplatnění nebo splnění, která neodpovídá donucujícímu ustanovení zákona.

35. S ohledem na výše uvedená ustanovení lze tedy podle soudu uzavřít, že se jedná o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 11. listopadu 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, v němž Ústavní soud uzavřel, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Informace ve smlouvě je tedy třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem, přičemž se jedná o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání. Nadto má tento požadavek zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientoval. Ne každé právní jednání, které je srozumitelné a určité, je totiž zároveň učiněné jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

36. Dle § 122 odst. 1-4 ZSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

37. Ust. § 588 o. z. uvádí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

38. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

39. Ust. § 1932 odst. 1 o. z. stanoví, že má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

40. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

41. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).

42. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

43. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

44. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že spolu žalovaná v pozici vydlužitele a předchůdce v pozici zapůjčitele platně uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jíž předchůdce žalované poskytl 50 000 Kč, které se žalovaná zavázala předchůdci vrátit formou splátek spolu s poplatkem ve výši 47 989 Kč. Žalovaná však na tuto zápůjčku uhradila toliko 12 200 Kč, žalobkyně, na níž daná pohledávka přešla, a je tedy ve věci aktivně legitimována, když spolu předchůdce se žalobkyní uzavřeli platnou smlouvu o postoupení této pohledávky za žalovanou, má tedy právo na úhradu zbývající části jistiny ve výši 42 639,60 Kč (jednotlivé splátky ze strany žalované soud započetl v souladu se smluvním ujednáním stran nejprve na úhradu poplatku – viz dále, a následně na jistinu).

45. K jinému závěru však soud dospěl v rámci sjednaného poplatku. Strany se dohodly, že se skládá z úroku 16 479 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Z provedeného dokazování má přitom soud za prokázané, že se žalovaná danou smlouvou zavázala vrátit danou jistinu mimo jiné spolu s úrokem ve výši 29% ročně (za dobu platnosti smlouvy byl kapitalizován na částku 16 479 Kč). Takováto výše úroků je však dle názoru soudu zjevně proti dobrým mravům, když představuje úrok, který podstatně převyšuje sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů, která v době uzavření smlouvy v únoru r. 2020 činila podle [příjmení], statistiky České národní banky, 9,05 % ročně (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.2.2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Soud proto dospěl k závěru, že je toto ujednání o výši úroku obsažené v předmětné smlouvě absolutně neplatné podle § 588 o. z. Protože však důvod neplatnosti tkví jen v nezákonném určení výše úroku, tedy v ujednání, které je oddělitelné od smlouvy, přičemž strany projevily ve smlouvě vůli sjednat si smlouvu o zápůjčce včetně úroku a z dokazování nevyšlo najevo ničeho o tom, že by danou smlouvu strany neuzavřely, rozpoznaly-li by neplatnost včas, změnil soud podle § 577 o. z. výši úroku tak, aby odpovídala spravedlivému uspořádání vztahu mezi účastníky, kdy má soud za to, že je s ohledem na výše uvedené na místě vycházet z úroku odpovídajícímu svou výší sazbě České národní banky v době uzavření smlouvy. Žalobkyně má tedy právo na úhradu úroku ve výši 9,05% ročně od data poskytnutí 6.8.2018 do zaplacení, jelikož není podle soudu možné na uvedené vztáhnout právní úpravu § 122 ZSÚ v platném znění, když se žalovaná ocitla v prodlení před nabytím účinnosti zákona č. 186/2020 Sb., kdy soud tento úrok v souladu se smluvním ujednáním kapitalizoval co do doby od 6.8.2018 do 6.8.2020, kdy se jedná o částku 7 861,50 Kč (doba účinnosti smlouvy se zohledněním jednotlivých úhrad ze strany žalované, když úrok z jistiny 50 000 Kč do 1. úhrady 2 100 Kč dosahoval 458,60 Kč, do 2. úhrady 323,70 Kč z jistiny 48 358,60 Kč při započtení úhrady 2 100 Kč nejprve na úrok a následně na jistinu, do 3. úhrady 35,90 Kč při jistině 48 358,60 Kč, do 4. úhrady 308,30 Kč při jistině 44 418,20 Kč, do 5. úhrady 413,10 Kč při jistině 42 726,50 Kč, do 6. úhrady 222 Kč při stejné jistině, do 7. úhrady 222 Kč při stejné jistině, do 8. úhrady 1 659,80 Kč při stejné jistině, do 9. úhrady 644,90 Kč při stejné jistině, do 10. úhrady 116,20 Kč při stejné jistině, do 11. úhrady 1 141,80 Kč při stejné jistině, do 12. úhrady 560,30 Kč při stejné jistině a do splatnosti celého dluhu 1 754,90 Kč při stejné jistině). Dále pak žalobkyně požadovala úrok až od 18.3.2022 do zaplacení.

46. Sjednání poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení považuje soud rovněž za rozporné s dobrými mravy, jelikož v sobě zahrnují tzv. doplňkové služby, u nichž má být v souladu se zákonem zákazníkovi v pozici spotřebitele„ dáno na výběr“, zda si tyto služby zvolí, či nikoli, což se v tomto případě nestalo, když byly tyto služky a s tím spojené poplatky zahrnuty bez dalšího ve smlouvě, resp. byly předtištěny v rámci formulářové části smlouvy bez možnosti si dané služby zvolit. Nadto byly tyto služby, resp. poplatek za ně zahrnuty v rámci poplatků dalších bez toho, aniž by bylo uvedeno, jaká přesně část poplatku připadá na konkrétní služby, nelze je tak bez dalšího oddělit. Soud má tedy za to, že se fakticky jedná o neoddělitelnou součást předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru, jíž předchůdce fakticky obchází úpravu ZSÚ týkající se přiměřenosti sjednaných plnění za poskytnutí úvěru, a neúměrně tak násobí platby související s prodlením žalovaného, kdy se svůj čistý zisk snaží znásobit tím, že služby„ doplňkové,“ nepovinné, zahrnuje ke službám„ povinným“ a žádá za ně jeden celkový poplatek, přičemž tento svůj záměr fakticky„ maskuje“ za„ komfort“ v podobě vyplacení spotřebitelského úvěru v hotovosti a za pomoc žalované pro případ různých nenadálých životních a finančních situací. Soud má přitom za to, že předchůdce tímto svým postupem, kdy se jedná o formulářovou smlouvu, do níž jsou rozhodné údaje vepsány rukou, a žalovaná tak neměla skutečnou příležitost ovlivnit obsah základních podmínek, zneužívá své postavení věřitele/podnikatele. Samotná doplňková služba flexibilního splácení je poté službou, jíž má být jednak garantována celková cena, tato garance však nemá podle soudu žádné opodstatnění, když je„ celková cena“ bez dalšího obsažena ve smluvních ujednáních stran, dále garance splátkových prázdnin a garance neuplatnění pro případ smrti. Předchůdce tak fakticky poskytuje žalované určitou„ záruku“, že nebude uplatňovat danou pohledávku pro případ nenadálých okolností, kdy žalovaná nebude sto splátky hradit, fakticky se tak jedná o určité„ pojištění,“ které však předchůdce není oprávněn poskytovat. Nadto je pak toto ujednání dle názoru soudu neplatné pro neurčitost, když je uvedeno, že se jedná o odměnu za flexibilní splácení, kde jsou zahrnuty splátkové prázdniny apod., ve smlouvě však zcela absentuje ujednání týkající se konkrétních podmínek jejich uplatnění apod. Samotná služba komfortního splácení je poté spojena s hrazením splátek v hotovosti, a to aniž by si žalovaná mohla zvolit jiný způsob platby (např. bezhotovostní převod). Konečně je pak právo na úhradu těchto poplatků stanoveno tak, že má předchůdce na jejich úhradu právo, aniž by fakticky tyto služby žalované poskytla, a to bez ohledu na skutečnost, kdo nemožnost jejich poskytnutí zavinil. Podle soudu tak lze uzavřít, že předchůdce při uzavírání smlouvy jednal v tomto bodu nepoctivě, zneužil svého silnějšího postavení a jednal v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s požadavky na ochranu spotřebitele. Dané ujednání proto soud považuje za absolutně neplatné.

47. Žalobkyně ve věci dále požadovala i úhradu smluvní pokuty ve výši 25 000 Kč. Jak je uvedeno výše, v řízení bylo prokázáno, že za nedílnou součást předmětné smlouvy o zápůjčce byly označeny Smluvní podmínky. Tyto podmínky však nebyly ze strany účastníků smlouvy žádným způsobem podepsány. Nadto se dle názoru soudu jedná o obchodní podmínky málo přehledné, kdy je jejich text napsán menším písmem než samotný text smlouvy a jednotlivá ustanovení jsou na sebe„ nahuštěna“ a jsou složitě formulována. Navíc se co se týče ujednání ohledně smluvní pokuty, jedná se dle názoru soudu o natolik„ závažné a rozhodné“ ujednání, že není namístě, aby bylo dané ujednání obsaženo toliko v obchodních podmínkách, které mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru, a neslouží k tomu, aby zde byla zakotvena smluvní ujednání, která jsou pro spotřebitele (v tomto případě žalovanou) nevýhodná (srovnej rozhodnutí ÚS ze dne 11.11.2013, sp. zn. I ÚS 3512/11). S ohledem na uvedené tak soud dospěl k závěru, že si předchůdce v tomto počínal nepoctivě, takže není možné tomuto jednání poskytnout právní ochranu. Dle názoru soudu tak žalobkyni nevzniklo na úhradu dané smluvní pokuty právo.

48. Konečně má soud za to, že žalobkyně nemá právo ani na úhradu sankčních poplatků, když má jednak soud za to, že jsou daná ujednání neplatná, když se stejně jako u smluvní pokuty jedná o ujednání, které je obsaženo toliko v obchodních podmínkách, je to ovšem natolik„ závažné a rozhodné“ ujednání, že není namístě, aby bylo dané ujednání obsaženo právě toliko v obchodních podmínkách, které mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru, a neslouží k tomu, aby zde byla zakotvena smluvní ujednání, která jsou pro spotřebitele. Nadto z daného ujednání vyplývá, že předchůdci mělo právo na úhradu těchto poplatků vzniknout až v souvislosti s vyhotovením a zasláním upomínky (žalobkyně požadovala poplatek 300 Kč za zaslání 12 upomínek a poplatek 1 000 Kč za vymáhání dluhu oddělením centrálního vymáhání poté, co i přes zaslanou upomínku žalovaná ničeho neuhradila). Žalobkyně však ani po poučení ze strany soudu v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. netvrdila, ani neprokázala, zaslání upomínek, když soudu toliko předložila několik vyhotovení upomínek, z těchto upomínek však je možné dovodit toliko jejich vyhotovení ze strany předchůdce, nikoli jejich zaslání žalované, nadto žalobkyně ani nikterak netvrdila, že k jejích odeslání (kdy a jakým způsobem) došlo. Žalobkyně tak v tomto bodu neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

49. Vzhledem k tomu, že se poté žalovaná ocitla v prodlení s plněním, má žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení od prvního dne, kdy se žalovaná ocitla v prodlení s plněním jednotlivých splátek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž za dobu od prvního prodlení s jednotlivou splátkou do 1.2.2022 žalobkyně tyto jednotlivé úroky z prodlení kapitalizovala (žalobkyně má přitom nárok za danou dobu na vyšší částku, požadovala však toliko 2 865,64 Kč). Za dobu od 1.2.2022 do 17.3.2022 poté žalobkyně úrok z prodlení nepožadovala a požadovala jej znovu od 18.3.2022 do zaplacení, soud přitom výši úroku z prodlení od tohoto data stanovil sazbou ve výši 8,25% ročně (jedná se o sazbu, která odpovídá sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ke dni prodlení poslední splátky, když od tohoto dne je žalovaný v prodlení se všemi splátkami, tj. mimo jiné celou jistinou). Nadto soud uvádí, že žalobkyně ve věci tvrdila, že daný dluh byl z její strany zesplatněn ke dni 17.3.2022, z provedeného dokazování však vyplynulo, že nejpozději se celý dluh bez jakéhokoli právního jednání ze strany předchůdce, či žalobkyně stal v plném rozsahu splatným ke dni stanovené splatnosti poslední sjednané splátky, ke dni 17.3.2022 tak již nebylo možné dluh zesplatnit (již byl cca dva roky splatný v plném rozsahu).

50. S ohledem na vše výše uvedené soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni jistinu 45 279,18 Kč (jednotlivé úhrady ze strany žalované byly v souladu se smluvním ujednáním stran započteny ze strany nejprve na úhradu sjednaného poplatku a následně na jistinu, jak je uvedeno výše)), kapitalizovaný úrok v rámci sjednaného poplatku 7 861,50 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 895,64 Kč, úrok ve výši 9,05% ročně z jistiny od 18.3.2022 do zaplacení a úrok z prodlení z jistiny od 18.3.2022 do zaplacení (výrok I) a ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok II). Lhůta k úhradě byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

51. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalovaná ve věci převažující úspěch, žádné náklady jí však nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.