19 C 98/2020
č. j. 19 C 98/2020-115
V PLATNOSTICitované zákony (33)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 13 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 4 § 419 § 420 § 421 § 557 § 1751 § 1798 § 1799 § 1982 § 2002 § 2100 § 2106 +14 dalších
- Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, 589/2020 Sb. — § 4
Plný text
Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 7 101 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 101 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 23. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 289,40 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 7 101 Kč s tím, že se jedná o neuhrazenou část ceny díla. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 3.4.2020 smlouvu o dílo, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky (dále VOP), jíž se žalobkyně zavázala dodat a namontovat výplně stavebních otvorů (dveří, oken a jejich součástí) dle položkových listů (Pozice smlouvy), které tvoří součást dané smlouvy, a žalovaný se naopak touto smlouvou zavázal uhradit za to žalobkyni cenu díla 133 101 Kč. Zakázka přitom byla rozdělena na tři díly (A, B a C) kvůli rozdílnému výrobnímu procesu, kdy v rámci části A zakázky bylo dodáno okno uvedené v Pozici 1 smlouvy, v rámci části B zakázky bylo dodáno okno uvedené v Pozici 2 smlouvy a v rámci části C zakázky zbývající okna uvedená v Pozici 3 a 4 smlouvy.
2. V rámci záloh žalovaný žalobkyni uhradil 126 000 Kč. Následně dne 11.5.2020 došlo ke sjednané montáži 4 výplní stavebních otvorů, kdy došlo k zapěnění PUR pěnou po celém obvodu prvků v celé šíři profilu, k zednickému zapravení, konečnému hrubému úklidu a k likvidaci materiálu. Poté byla provedena kontrola povrchu profilů a skel, kompletního těsnění po celém obvodu rámu i křídla, těsnění mezi profilem a sklem a mezi sklem a gumou, doléhání/otevírání a zavírání křídla, všech krytek pantů včetně odtokových krytek na vně rámu oken a funkčnosti žaluzií. Žalovaný byl rovněž seznámen s obsluhou namontovaných výplní a neměl k nim žádných připomínek. Dílo nevykazovalo žádné vady a mohlo sloužit svému účelu. Žalobkyně tedy dílo řádně provedla, předala jej žalovanému a žalovaný jej bez výhrad převzal, o čemž svědčí žalovaným podepsaný zápis o předání ze dne 11.5.2020. Žalobkyně tak následně vyfakturovala žalovanému sjednanou cenu díla se splatností do 22.5.2020, žalovaný však na tuto fakturu již ničeho neuhradil, žalobkyně se proto domáhá úhrady zbývající části ceny díla.
3. K tvrzení žalovaného o tom, že od žalobkyně neobdržel VOP, žalobkyně uvedla, že nejprve byl koncept této smlouvy žalovanému zaslán ze strany žalobkyně emailem, v listinné podobě pak byla daná smlouva předána žalovanému dne 3.4.2020 společně s VOP k podpisu asistentkou obchodního zástupce žalobkyně p. [příjmení] pí [jméno] [příjmení], bývalou manželkou žalovaného. Žalovaný tak měl dostatečný časový prostor si smlouvu projít. Nadto je v čl. VI bod 3 smlouvy uvedeno, že žalovaný svým podpisem stvrdil, že se seznámil s obsahem smlouvy i se všemi jejími přílohami, zejména s VOP a Reklamačním řádem - žalobkyně má tak za to, že kdyby žalovaný [příjmení] neobdržel, smlouvu by nepodepsal. Rovněž pak žalobkyně poukázala na skutečnost, že v čl. VI bodě 1 smlouvy je uveden odkaz žalobkyně na její web, kde jsou VOP vyvěšeny, žalovaný se tak s nimi mohl seznámit i tímto způsobem pro případ, kdyby VOP předané při podpisu smlouvy ztratil. Rovněž žalobkyně odmítla i námitku žalovaného v podobě ochrany jeho osoby coby spotřebitele/slabší strany v otázce nedodání VOP, když poukázala na skutečnost, že tato zákonná úprava slouží k ochraně před překvapivými ujednáními ve VOP za situace, kdy spotřebitel jejich znění nezná i přes vynaložení dodatečné snahy, o to se však v tomto případě vzhledem k výše uvedenému nejedná.
4. Co se týče námitky žalovaného ohledně nedodržení sjednaného termínu montáže, žalobkyně uvedla, že montáž byla s žalovaným telefonicky dohodnuta ve dvou dnech - první část montáže co do části zakázky A a C na den 11.5.2020 a druhá část montáže co do části zakázky B na den 12.5.2020 O uvedeném byl přitom žalovaný zpraven rovněž formou SMS, přičemž tyto termíny žalovaný potvrdil emailem ze dne 28.5.2020. Žalovaný tak měl možnost se na danou montáž dne 11.5.2020 adekvátně připravit, příp. tento termín jako nevhodný zrušit. Montáž pak daného dne byla provedena smluvním partnerem žalobkyně [právnická osoba], s.r.o. Nadto žalobkyně zcela popřela, že by na žalovaného byl v souvislosti s montáží dne 11.5.2020 vytvářen nátlak. Žalovaný pak téhož dne podepsal předávací protokol, v němž nevytkl žádné vady díla, lze přitom předpokládat, že kdyby se udály události tak, jak popisuje žalovaný, jistě by je popsal v tomto protokolu.
5. K námitce žalovaného, že ve věci nedošlo k „ montáži, demontáži a zednickému zapravení“, tak jak je uvedeno v pozici 8 výpisu zboží (který tvořil nedílnou součást předmětné smlouvy o dílo), což žalovaný nejprve uplatnil jako vadu díla a následně jako skutečnost zakládající řádné nedokončení díla, žalobkyně uvedla, že z předávacího protokolu i ze samotného vyjádření žalovaného plyne, že demontáž starých oken (jejich vysazení) a montáž nových oken (jejich osazení) byla ze strany žalobkyně provedena. Jelikož se pak v tomto případě jednalo o rekonstrukci, bylo nutné provést i zednické zapravení (začištění), kdy se jedná o zapravení (úpravu) ostění dotčeného předchozí demontáží starých oken. Uvedené zednické zapravení je tak nutné pro to, aby byla nová okna funkční (bez tohoto zapravení by byla nová okna toliko vsunuta do otvorů ve zdi bez základní úpravy okolí). Neprovedení zednického zapravení by pak dle žalobkyně bylo natolik zjevnou vadou, že by ji byl schopen i žalovaný v pozici laika odhalit již při předání díla. S ohledem na uvedené proto žalobkyně uplatnila námitku pozdního vytknutí zjevné vady díla dle § 2605 odst. 2 o.z., resp. odmítla námitku žalovaného o neprovedení díla, kdy zároveň odmítla námitku započtení žalovaného co do částky odpovídající této položce, když se dle názoru žalobkyně jedná o neexistentní pohledávku. Nadto žalobkyně poukázala na skutečnost, že si žalovaný předem bez domluvy s žalobkyní část demontáže provedl sám a při tom si poškodil ostění ve větší míře, než v jaké by bylo ostění poškozeno, když by k demontáži došlo pracovníky žalobkyně, toto„ nadměrečné“ poškození tak žalobkyně neopravila s tím, že by se jednalo o další placenou opravu, na což žalovaný reagoval sdělením, že si ho opraví sám (v tomto bodu přitom žalobkyně odkázala na čl. 28 VOP).
6. Dále žalobkyně odmítla námitku žalovaného týkající se vad díla, když měly být tyto tvrzené vady ze strany žalovaného řádně vyreklamovány, nadto tato jeho tvrzení o vadnosti díla v žádném případě nesvědčí o skutečně vadném provedení díla. První reklamaci ze dne 14.5.2020, kdy žalovaný reklamoval poškrábání okna v dětském pokoji a odlišnou barevnost rámu okna žalobkyně zamítla jako nedůvodnou, jelikož jednak k poškrábání okna došlo až po předání díla a jednak se v rámci barevné odlišnosti rámu jedná o přirozenou vlastnost dřeva jako nehomogenního materiálu. [příjmení] reklamovaná emailem ze dne 31.5.2020 v podobě viditelnosti molitanové pásky byla žalobkyní shledána rovněž jako nedůvodná, jelikož se nejedná o vadu díla, když byla viditelnost molitanové pásky způsobena jejím nezakrytím v rámci parapetu okna. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný bez jejího souhlasu v průběhu reklamačního řízení změnil svůj požadavek z opravy těchto vytýkaných vad na slevu z ceny díla, následně se však jeho požadavek znovu ustálil na opravě vad, přičemž k jejich opravě došlo 11.6.2020. Nato se žalovaný domáhal opravy vady v podobě neprovedení„ zednického zapravení“, z toho však žalobkyni nebylo patrné, čeho se tím domáhá. S ohledem na uvedené proto žalobkyni nebylo jasné, čeho se žalovaný domáhal emailem ze dne 22.6.2020, v němž uplatnil slevu z ceny díla. Co se poté týče tvrzených vad v podobě popraskání barvy, které byly vytknuty ze strany žalovaného dne 20.2.2021, k nim žalobkyně uvedla, že se nejedná o vady, které by zakládaly vadné plnění, ale o vady záruční, tyto tvrzené vady však nezakládají právo žalovaného na zadržení přiměřené části ceny díla odpovídající právu na slevu. Nadto žalovaný tyto vady nevytkl včas s ohledem na § 1261 ve spojení s § 2100 o.z.
7. Konečně žalobkyně odmítla i námitku započtení žalovaného co do otázky náhrady škody, která měla žalovanému vzniknout provedením montáže dne 11.5.2020, nikoli až 12.5.2020, když se dle jejího názoru jedná o neexistentní pohledávku, když žalovaný nikterak neprokázal vznik této škody, její výši ani příčinnou souvislost mezi vznikem této škody a tvrzeným jednáním žalobkyně.
8. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Tvrdil, že s žalobkyní uzavřel předmětnou smlouvu o dílo na dodávku a montáž plastových dveří a oken, kdy text smlouvy žalovaný obdržel od obchodního zástupce žalobkyně p. [příjmení] emailem 2.4.2020, jeho přílohu však netvořily VOP. K podpisu smlouvy pak došlo před domem žalovaného, jelikož smlouva byla v listinné podobě žalovanému předána jeho bývalou manželkou [jméno] [příjmení], která je kolegyní p. [příjmení], ani při něm však žalovaný [příjmení] neobdržel. Žalovaný má tak za to, že VOP pro něj nejsou s ohledem na skutečnost, že mu nebyly nikdy předány závazné, kdy odkázal na § 1751 o.z., resp. 1790 a § 1799 o.z., podle kterých je právní doložka závazná vůči spotřebiteli toliko za situace, kdy je prokázáno, že s ním byl spotřebitel seznámen, nebo mu musela být známa.
9. Dále žalovaný tvrdil, že daná smlouva nestanoví konkrétní termín montáže. Dne 28.4.2020 přitom žalovaný obdržel od žalobkyně dva emaily s dvěma termíny montáže, obchodní zástupce žalobkyně p. [příjmení] však žalovanému sdělil, že výměna oken v bytovce je rychlá a je hotová během jednoho dne (fakticky byla montáž hotova během 3 hodin, žalovaný má tak za to, že bylo namístě z tohoto předpokladu vycházet), takže se má žalovaný primárně řídit SMS zprávami, které mu následně dojdou, žalovaný přitom obdržel pouze jednu SMS s termínem 12.5.2020. Pracovníci žalobkyně se však k žalovanému dostavili již dne 11.5.2020 v sedm hodin ráno – nejprve žalovanému zavolali a oznámili mu, že stojí před dveřmi, když žalovaný montáž daného dne odmítl, zavolali mu znovu a„ vysvětlili“ mu, že je nutné okna převzít a nechat je namontovat, jinak by s tím žalovaný mohl mít problémy, nebyli se přitom ochotni bavit o tom, že přišli o den dříve. Žalovaný tak kvůli této skutečnosti neměl příležitost zajistit ochranu vybavení domácnosti před zaprášením a příp. poškozením v souvislosti s vybouráním starých oken, takže po odchodu pracovníků žalobkyně strávil žalovaný s rodinou obrovské množství času čištěním a praním věcí, některé věci pak musel dokonce vyhodit. Vzhledem k uvedenému tak žalovaný vůči žalobkyni vznesl požadavek na náhradu této škody, přičemž její výši stanovil odhadem na 15 000 Kč. Tuto částku pak započetl emailem ze dne 22.6.2020 vůči nároku žalobkyně na doplacení ceny díla.
10. Rovněž žalovaný uvedl, že dle jeho názoru došlo ke zfalšování předávacího protokolu, když ve vyhotovení protokolu, které má k dispozici on, není na jeho druhé straně zaškrtnutý žádný bod v souvislosti s potvrzením provedených a zkontrolovaných prací, v předávacím protokolu, který má k dispozici žalobkyně však jsou některé body zaškrtnuty. Soudu pak byla ze strany žalobkyně podle jeho názoru záměrně předložena pouze první strana tohoto protokolu. Nadto žalovaný poukázal na to, že se podpisu tohoto dokumentu zdráhal, protože tomu nerozuměl a na kontrolu díla si najal technika, ze strany pracovníků žalobkyně však bylo na podpisu trváno s tím, že si vše může překontrolovat následně a v případě problému žalobkyni kontaktovat.
11. Konečně žalovaný uvedl, že provedení díla reklamoval, kdy nejprve požadoval odstranění vad a následně slevu z ceny díla. Po předání díla přitom byla okna špinavá, takže některé problémy byly patrné až po jejich umytí. Nadto žalovaný není odborníkem, takže při předávce nedokázal posoudit, zda je vše v pořádku, či nikoli. Skutečný stav díla tak žalovaný zjistil až po konzultaci s odborníkem. Tuto konzultaci měl přitom žalovaný dohodnutou s p. [jméno] [příjmení] na den sjednaného termínu montáže 12.5.2020. Dle žalovaného je pak rozdíl mezi vadou zjevnou a vadou viditelnou, kdy se dle jeho názoru jedná o vadu zjevnou, když je patrná i pro osobu, která dílo provedla a pro osobu, pro niž bylo dílo prováděno a daná osoba má potřebné znalosti, žalovaný však tyto znalosti nemá.
12. Dvěma emaily ze dne 14.5.2020 tak žalovaný reklamoval vady v podobě 1. Poškrábání skla u okna v dětském pokoji, 2. Barevnou odlišnost rámu okna v obývacím pokoji a 3. Problém s molitanem z venkovní strany okna. Dne 15.5.2020 se přitom k žalovanému dostavil pracovník žalobkyně za účelem odstranění těchto reklamovaných vad, vyřešil však problém toliko s poškrábanými skly, uvolněným těsněním a drobnými prasklinami (ty se poté následně objevily znovu). S tímto pracovníkem žalobkyně se pak žalovaný shodl na tom, že u žalovaného nebyly provedeny žádné zednické práce, ovšem ve smlouvě má uvedenou položku„ montáž, demontáž, zednické zapravení“ v ceně 19 117 Kč, daného dne tak tuto skutečnost žalovaný taktéž reklamoval, přičemž má za to, že žalobkyni vzhledem k uvedenému nevznikl nárok na doplacení ceny díla, když tuto činnost neprovedla, pročež dílo není dokončeno, a žalobkyni tak nevniklo právo na zaplacení ceny díla. Nadto žalovaný v otázce položky„ montáže, demontáže a zednického zapravení“ poukázal na § 557 o.z., který stanoví, že pokud je možný různý výklad ujednání stran, je nutné jej přičíst k tíži tomu, kdo jej užil první. Dle názoru žalovaného je tak na žalobkyni, aby tvrdila a prokázala, že k daným pracím skutečně došlo. Emailem ze dne 31.5.2020 poté žalovaný reklamoval špatnou funkci klik, urgoval dodání návodu k použití a blíže popsal problém s molitanem z venkovní strany okna uplatněný již v rámci reklamace emailem ze dne 14.5.2020. Žalobkyně pak dané popsané reklamované vady neodstranila, proto žalovaný změnil svůj nárok vyplývající z vytčených reklamovaných vad emailem ze dne 22.6.2020 i doporučeným dopisem z téhož dne, kdy nadále požadoval nikoli jejich odstranění, ale poskytnutí slevy z ceny díla ve výši 6 000 Kč. Dne 20.2.2021 poté žalovaný emailem reklamoval vadu v podobě popraskání barvy na některých oknech. S ohledem na výše uvedené tedy žalovaný uzavřel, že žalobkyni nevznikla s ohledem na absenci provedení zednických prací právo na doplacení ceny díla, resp. má za to, že tento případný nárok zanikl započtením nároku žalovaného na náhradu škody.
13. Nadto žalovaný uvedl, že je v rozporu s dobrými mravy, když žalobkyně požaduje úhradu nepatrné části ceny díla za situace, kdy je dané dílo ze strany žalovaného reklamováno kvůli většímu množství vad.
14. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaný po koncentraci řízení uplatnil v rámci námitky o neprovedení zednického zapravení podrobnější tvrzení, že kolem oken trčela pěna s tím, že mu zednické zapravení provedl p. [příjmení]. K tomuto tvrzení však soud nepřihlédl, jelikož bylo uplatněno až po koncentraci řízení (§ 118b o.s.ř.).
15. Mezi stranami bylo nesporné, že mezi nimi došlo dne 3.4.2020 k uzavření smlouvy o dílo č. C92087X, kdy na straně zhotovitele vystupuje žalobkyně a na straně objednatele žalovaný. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala dodat a namontovat žalovanému v jeho bydlišti výplně stavebních otvorů a dalších příslušenství definované ve výpisu zboží, které tvoří ujednání dané smlouvy o dílo v bodu VII., kdy se jedná o zhotovení a namontování 1 dvoukřídlého dřevěného okna v dětském pokoji v jednotkové ceně 46 042 Kč /pozice 1 výpisu zboží/, 1 dvoukřídlého dřevěného okna v ložnici v jednotkové ceně 43 109 Kč /pozice 2 výpisu zboží/), 1 dvoukřídlého dřevěného okna v kuchyni v jednotkové ceně 36 106 Kč /pozice 3 výpisu zboží/, dřevěné sestavy balkónových dveří a okna v obývacím pokoji v jednotkové ceně 43 745 Kč/pozice 4 výpisu zboží / s tím, že byly sjednány expediční náklady 2 000 Kč /pozice 5 výpisu zboží/, cena za montáž a demontáž a zednické zapravení (ocelová nebo plastová okna – lehká konstrukce) s obvodem 25-50 bm a množstvím 34,445 m ve výši 19 117 Kč /pozice 8 výpisu zboží/, cena za likvidaci oken REKORD – ostatní regiony mimo [anonymizováno] a střední [obec a číslo] bm a množstvím 34,445 m ve výši 2 962 Kč /pozice 9 výpisu zboží/, cena za Apu lištu pro zednické začištění (boky + Nadpraží) v množství 26,060 m ve výši 437 Kč /pozice 10 výpisu zboží/, cena za přechodový plech pozink 20 x 45 mm ve výši 569,78 Kč /pozice 11 výpisu zboží/, cena za předkomprimovanou pásku - VEKRA v množství 26,060 m ve výši 438 Kč /pozice 12 výpisu zboží/, cena montáže předkomprimované pásky - VEKRA v množství 26,060 m ve výši 300 Kč /pozice 13 výpisu zboží/ a cena za dodávku 2 ks žaluzií a jejich montáže 1 147 Kč /pozice 14 výpisu zboží/. Žalovaný se pak touto smlouvou zavázal předmětné dílo převzít a zaplatit dohodnutou cenu 133 101 Kč. Strany se přitom dohodly, že dohodnutá cena díla bude ze strany žalovaného uhrazena formou zálohy ve výši 126 000 Kč s tím, že zbývající cena díla bude z jeho strany po odečtení zálohy uhrazena do deseti dnů po předání díla a dílčí faktury vyúčtování ceny za dokončené a řádně předané dílo řádným daňovým dokladem. Žalovaný pak souhlasil s oprávněním žalobkyně vystavovat a zasílat mu faktury v elektronické podobě. V rozhodné době, kdy se řešila předmětná smlouva o dílo, přitom žalovaný užíval emailovou adresu [email]. Mezi stranami pak bylo rovněž dohodnuto, že právní jednání mezi sebou budou strany činit prostřednictvím elektronické komunikace, a to prostřednictvím emailu, a to emailu žalobkyně, resp. jejích zaměstnanců a prostřednictvím emailu žalovaného z emailové adresy [email].
16. Co se týče termínu dodání, bylo mezi stranami dohodnuto, že výplně stavebních otvorů budou vyrobeny do osmi týdnů po uzavření předmětné smlouvy o dílo a po uhrazení dané zálohy ze strany žalovaného ve výši 126 000 Kč s tím, že jejich montáž bude zahájena nejpozději do 30 dnů od ukončení jejich výroby a přesný termín jejich montáže bude stanoven nejpozději do pěti dnů po splnění podmínek pro zahájení jejich výroby popsaných výše. Celkově pak mělo být dle ujednání stran dílo dokončeno nejpozději do 30 dnů od zahájení montáže stavebních výplní.
17. Dále strany učinily nesporným, že se v rámci předmětné smlouvy o dílo, v ustanovení bod VI., bod I. smlouvy, dohodly, že se tato smlouva ve věcech v ní neupravených řídí ve smyslu § 1751 odst. 1 o.z. VOP a reklamačním řádem žalobkyně, jejíž úplné platné znění je zveřejněno na webových stránkách [webová adresa] a na obchodních zastoupeních žalobkyně. Rovněž je pak součástí smluvních ujednání stran v rámci této smlouvy o dílo i ustanovení bodu VI. bod 3, kde smluvní strany prohlašují, že tato smlouva byla sepsána podle jejich pravé a svobodné vůle, žádná ze smluvních stran jí neuzavírala v tísni a ani za nevhodných podmínek, obě smluvní stany prohlásily, že se seznámily s obsahem této smlouvy ve znění jejich příloh, zejména s VOP, reklamačním řádem a s obsahem souhlasily.
18. Žalovaný sjednanou zálohu řádně uhradil, k provádění montáže předmětných vyrobených výplní stavebních otvorů díla pak bylo přistoupeno 11.5.2020. Z této montáže byl sepsán zápis předání a převzetí výrobků a prací, obsahem jeho první strany přitom bylo označení stran a prohlášení, že rozsah prací, které jsou předmětem zakázky smlouvy č. C92087A+B+C byl proveden a předán dne 11.5.2020. V bodě 5 první strany tohoto zápisu pak bylo uvedeno, že zakázka byla dodána, namontována, seřízena a předána v plném rozsahu bez závad, kdy zákazník obdržel jedno vyhotovení tohoto zápisu, byl seznámen s obsluhou oken a způsobem seřizování oken a dveří s dodatkem, že zakázku je možno fakturovat. Dále zde bylo uvedeno, že zjevné vady, které nebyly vytknuty v protokolu výše, nemohly být vytknuty později.
19. Žalobkyně následně dne 12.5.2020 vystavila na jméno žalovaného fakturu č. 400733720 za dodávku a montáž dřevěných výplní otvorů včetně příslušenství dle smlouvy C92087X na částku 7 101 Kč se splatností dne 22.5.2020. Tato faktura byla žalovanému řádně doručena. Dne 6.8.2020 poté žalobkyně vyhotovila a zaslala žalovanému předžalobní upomínku na úhradu této faktury, která byla žalovanému rovněž řádně doručena.
20. Mezi stranami tak bylo sporné, zda žalobkyně řádně dokončila dílo s ohledem na (ne) provedení zednického začištění, zda žalobkyni vzniklo právo na úhradu ceny díla, zda žalobkyni vznikla povinnost nahradit žalovanému škodu způsobenou provedením montáže díla 11.5.2020 a zda žalovanému vzniklo právo na slevu z ceny díla s ohledem na vady díla. Soud tedy nadále prováděl dokazování toliko k těmto sporným skutečnostem.
21. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:
22. Dle emailu ze dne 31.3.2020 a nesporných tvrzení účastníků doručila žalobkyně dne 31.3.2020 koncept smlouvy o dílo. Podle emailu ze dne 3.4.2020 žalovaný žalobkyni zaslala email, jímž potvrdil uhrazení zálohy a žádal o předání konceptu smlouvy [jméno] s tím, že ji podepíše, až se uvidí.
23. Z VOP soud zjistil, že byly tyto VOP označeny za nedílnou součást smlouvy o dílo, přičemž jsou zveřejněny na webových stránkách dodavatele [webová adresa]. V čl. II je upravena povinnost objednatele zajistit k řádnému provedení díla uvolnění všech pracovních ploch, bezplatný odběr elektrické energie a vstup pro dodavatele do míst provádění díla, zároveň zde byla upravena povinnost poskytnout dodavateli přiměřenou součinnost. Naopak je zde poté upravena povinnost dodavatele dbát v maximální možné míře na čistotu a pořádek, jakož i minimalizaci veškerých negativních vliv vyplývajících z provedení díla. Jednotlivé činnosti prováděné v rámci montáže pak mají byt definovány soupisem prací ve smlouvě, součástí montáže prováděné dodavatel však nikdy není zakrytí nábytku a jiného hmotného majetku objednatele, umytí oken a finální úklid a finální zednické začištění, pokud ve smlouvě výslovně není stanoveno něco jiného. V čl. III VOP je upraven proces předání a převzetí díla, kdy je uvedeno, že dodavatel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli, kdy je objednatel povinen dílo převzít. Předáním a převzetím celého dokončeného díla se přitom rozumí stvrzení dodacího listu (předávacího protokolu) podpisem objednatele, které se uskuteční v místě provádění díla. Čl. IV VOP poté upravuje odpovědnost za škodu, kdy je zde uvedeno, že objednatel bere na vědomí, že při demontážních pracích může dojít k poškození venkovní omítky, vnitřního okolí okna, jejichž náhrada není součástí smlouvy, neboť k těmto externalitám dochází. V čl. V je poté upravena záruka dna správnou funkci dodaných výrobků na 5 let ode dne potvrzení dodacího listu, či předávacího protokolu při dodržování návodu k údržbě při montáži dodavatelem. Objednatel má pak právo vyžadovat odstranění vady během záruční doby, kdy je povinen dané vady vytknout bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl zjistit. Dodavatel je pak povinen danou vadu, pokud za ni odpovídá, odstranit do 30 dnů od oznámení. Oznámení přitom musí být učiněno písemnou formou emailem, faxem nebo poštovní zásilkou a musí obsahovat mimo jiné přesný popis vady. V čl. VII je poté obsaženo prohlášení objednatele, že se před podpisem smlouvy seznámil s obsahem smlouvy ve znění všech jejích příloh, že s nimi souhlasí a bude sjednané dodržovat.
24. Podle emailové zprávy ze dne 28.4.2020 a nesporných tvrzení účastníků byl žalovanému dne 28.4.2020 doručen ze stran žalobkyně email, v němž žalobkyně potvrdila dohodnutý termín montáže zakázky č. C920887B/C92087X na 12.5.2020 dopoledne s tím, že upřesnění času bude provedeno prostřednictvím SMS.
25. Z SMS založené na čl. 80 a 82 a 82 p.v. vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 27.4.2020 dvě SMS s tím, že montáž zakázky č. C92087A/C92087 a montáž zakázky č. C92087C/C92087 potvrdila na den 11.5.2020. Dne 5.5.2020, resp. 11.5.2020 poté žalovanému zaslala další SMS s tím, že montáž zakázky č. C92087B/C92087 je naplánována na 12.5.2020 v době od 8:45 do 10:45 hodin.
26. Stejnopis zápisu o předání a převzetí výrobků a prací, resp. jeho druhá strana označena jako„ V rámci montáže byly provedeny a zkontrolovány následující práce“ předložený žalovaným není u jednotlivých prací opatřen žádný zaškrtnutím dané činnosti. Tento stejnopis má však soud za vyvrácený stejnopisem předloženým žalobkyní, kde jsou některé činnosti zaškrtnuty, když žalovaný učinilo nesporným, že byla daná listina opatřena jeho podpisem, přičemž má soud za to, že není souladné s postupem plně svéprávní osoby, aby daný stejnopis podepsala v případě, kdy by byl daný stejnopis zcela prázdný a kdy by nesouhlasil s rozsahem provedených prací.
27. Z SMS založené na čl. 73 plyne, že žalovaný byl v kontaktu s p. [příjmení] a dne 11.5.2020 dopoledne si s ním domlouval termín 12.5.2020.
28. Podle dvou emailů ze dne 14.5.2020 žalovaný zaslal žalobkyni daný den dva emaily, v nichž reklamoval poškození skla u okna v dětském pokoji a barevnou odlišnost rámu v obývacím pokoji, žádal o dodatečnou slevu kvůli provedení montáže 11.5.2020 a reklamoval nevzhlednost molitanu a jejich vypadávání.
29. Na fotografiích založených na čl. 44 je patrné, že rám jednoho okna není barevně celistvý, u rámu dalšího okna je pak vidět přesahující molitan. Z těchto fotografií však nelze dovodit o jaká okna se jedná a kdy byly dané fotografie pořízeny.
30. Z reklamačního protokolu ze dne 15.5.2020 vyplývá, že se k žalovanému dne 15.5.2020 dostavil zástupce žalobkyně k vyřízení žalovaným reklamovaným vadám v podobě 1. Poškrábání skla, 2. Barevné odlišnosti rámu, 3. Vyčnívajícího molitanu. V protokolu je přitom uvedeno, že vada 1 a 3 byla odstraněna, vada č. 2, resp. její reklamace pak byla zamítnuta. Žalovaný přitom měl reklamovat zednické práce uvedené ve smlouvě, které nebyly provedené. Ostatní závady pak byly odstraněny.
31. Z emailu ze dne 28.5.2020 vyplývá, že žalovaný daného dne zaslal žalobkyni email, kde uvedl, že ohledně montáže mu přišly dvě SMS, kdy potvrdil, že mu do 27.4 byl ze strany žalobkyně potvrzen datum montáže 11.a 12.5., ale 5.5. mu byla zaslána SMS s potvrzením montáže 12.5. a dne 11.5 mu přišla SMS o přesném čase montáže dne 12.
5. S ohledem na uvedené proto nebyl dne 11.5 na montáž připraven. Na tento mail žalobkyně reagovala téhož dne rovněž emailem, v němž uvedla, že v rámci SMS zaslané žalovanému jsou uvedena dvě čísla zakázky s tím, že montáž byla naplánována na dva dny, takže bylo v pořádku, že montáž byla avizována na 11. a 12.5.2020. Na tento email žalovaný reagoval téhož dne tím, že je hodně zavádějící, když je zakázka rozlišena na části A, B a C, ve smlouvě však nic takového není. SMS zprávy tak považoval za zavádějící a nepochopitelné.
32. Dle emailu ze dne 31.5.2020 zaslal žalovaný žalobkyni daného dne email, v němž reklamoval řádné nepředání díla s tím, že u díla je patrno 9 problémů – 1. Barevná odlišnost rámu okna, 2. Poškrábání skla v dětském pokoji, 3. Nerovnoměrnost molitanů a jejich vypadávání u okna v ložnici a v kuchyni, 4. Šířka a vypadávání molitanu u okna v obývacím pokoji, 5. Nedodání návodu, 6. Nedodání předávacího protokolu a soupisu prací, 7. Špatné zavírání kliky v dětském pokoji, 8. Zavírání kliky v ložnici v jiné poloze než ostatní kliky, 9. Montáž oken v jiný než dohodnutý termín. Zároveň se žalovaný dotazoval, co ve smlouvě znamená pozice č. 8„ Cena za montáž, zednické zapravení.“ 33. Podle emailové konverzace stran ze dne 31.5.2020 a 1.6.2020 vyzval žalovaný žalobkyni k zaslání návodu a předávacího protokolu.
34. Z emailu ze dne 19.6.2020 vyplývá, že žalobkyně žalovanému sdělila, že položka číslo 8 v pozici znamená montáž (namontování nových prvků), demontáž (demontování starých prvků) a zednické začištění (oprava poškozeného ostění po demontáži starých a montáži nových prvků).
35. Dle emailu ze dne 22.6.2020 žalovaný zaslal žalobkyni email, v němž žalobkyni oznamuje, že když nevyřídila jeho reklamaci daných vad ve lhůtě 30 dnů, došlo dle zákona o ochraně spotřebitele na straně žalobkyně k podstatnému porušení smlouvy o dílo, pročež žalovaný využívá svého práva a namísto opravy daných vad požaduje přiměřenou slevu z ceny díla ve výši 6 000 Kč. Rovněž pak žalobkyni vyzval k náhradě škody, která mu měla vzniknout provedením montáže v jiný než dohodnutý den, a to ve výši 15 000 Kč. S ohledem na uvedené poté žalobkyni sdělil, že tyto své nároky započítává vůči nároku žalobkyně na úhradu ceny díla.
36. Z emailů ze dne 24.6.2020 a 3.7.2020 vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému fakturu dle předmětné smlouvy o dílo a opakovaně žalovaného žádala o její úhradu.
37. Podle emailu ze dne 18.8.2020 poté žalovaný odmítl nárok žalobkyně specifikovaný v předžalobní upomínce s ohledem na výše uvedené.
38. Z dvou emailů ze dne 20.2.2021 má soud za prokázané, že žalovaný zaslal žalobkyní daného dne emaily, v nichž reklamoval 1. popraskanou barvu na oknech s tím, že tato vada měla být již jednou opravována, tč. je však barva opět popraskaná, a 2. Skutečnost, že se na oknech dělají mokré fleky, díky čemuž se tvoří plíseň a opadává malba – nátěr. Přílohu těchto emailů pak tvořily fotografie tvrzených vad.
39. Na fotografiích založených v přílohové obálce jsou poté zachycena okna, na kterých je patrno, že jsou kolem vlhké fleky. Z fotografií však nelze dovodit, kdy byly pořízeny, ani jaká okna jsou na nich zachycena.
40. Podle emailové komunikace stran z dubna r. 2021 žalobkyně v rámci reklamačního řízení vyřizuje reklamace žalovaného z 20.2.2021 s tím, že se dohodli na termínu 15.6.2021.
41. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] vyplývá, že je zaměstnán u žalobkyně na pozici obchodního konzultanta v oblasti oken a dveří (má na starosti kontaktování zákazníků, zaměřování a uzavírání smluv). Žalovaného zná od vidění, je bývalým manželem jeho asistentky. Asi rok a půl zpátky žalovaný kontaktoval žalobkyni kvůli výměně oken v bytě. [příjmení] nabídku mu zhotovila jeho bývalá manželka, smlouvu pak už připravoval on sám. Smlouva přitom byla podepsána žalovaným u něj, jelikož svědka požádal o předání stejnopisů smluv bývalé manželce. Předtím však byla z jeho strany zaslána žalovanému emailem. Ani v rámci emailu, ani při podpisu však žalovanému nebyly předávány VOP s tím, že jsou volně dostupné na internetu. Rozdělení smlouvy na části A, B a C sám nerozumí, jedná se o interní postup žalobkyně kvůli výrobě, kdy je jedna barva vždy jedna část smlouvy. Sjednání termínu montáže má na starosti oddělení plánování montáží, toto oddělení zákazníka kontaktuje telefonicky, kdy se domluví termín a ten termín se pak ještě potvrzuje SMS a emailem. Žalovaný jej kontaktoval telefonicky s dotazem týkající se vysvětlení termínu montáže kvůli rozdělení zakázky na část AaBs uvedením jiných termínů, svědek mu ale neměl co říct, resp. mu k tomu nemohl poskytnout žádné relevantní informace, protože je neměl k dispozici. Řekl mu proto, že má tento dotaz položit přes ředitele na příslušné oddělení. Obecně lze poté říci, že jeden byt v plastu se dělá jeden den, záleží ale na tom, jestli montážní dělníci pracují 8 hodin nebo až do večera, někdy se totiž zohledňuje to, že přijíždí z velké dálky, takže pracují až do večera proto, aby následující den nemuseli jezdit znovu kvůli práci, která by trvala např. jen 2 hodiny. Někdy se potom určuje tato doba dle metrů. Vždy je to však po domluvě se zákazníkem. Jak to bylo tady, ale neví. Obsahem smlouvy uzavřené s žalovaným bylo dodání dřevěných oken v různých barvách. Součástí smlouvy byly očíslované pozice, kde jsou i obrázky těch oken, kdy je obsahem pozice„ montáž, demontáž a zednické zapravení“, že se vyndají stará okna, dají se tam okna nová a zapění se. Zednickým zapravením je pak míněno stavební začištění vnitřní špalety. Neprovedení tohoto zapravení by pak dle jeho názoru poznal i laik, jelikož tímto zednickým zapravením dochází k tomu, že se zařízne to zapěnění a vše okolo se začistí (kdyby to tak nebylo provedeno, tak by kolem oken„ trčela pěna“). Takovéto zapravení se však dělá jen z vnitřku, zvenčí se užije pro vyplnění spáry komprimační pěna („ zmáčklý“ molitan, který po zapravení nabyde), je to nejlepší možné řešení, protože kdyby se to dělalo zedničinou, tak by to vypadalo strašně, neexistuje na to totiž takové vybavení, aby to zapravení vypadalo shodně jako okolí. Úprava zvenku je pak na zákazníkovi. Svědek přitom neví, zda s žalovaným řešil kompletní obsah smlouvy co do„ pozice montáž, demontáž a zednické zapravení,“ vzhledem k tomu, že ale do smlouvy dal tu komprimační pásku, tak žalovanému musel vysvětlit, proč tam je a že tak je nahrazeno to zednické zapravení z venku. Z doslechu poté svědek ví, že ze strany žalovaného bylo uplatněno několik reklamací. Jemu osobně žalovaný zasílal fotky týkající se rozdílu v barvě a komprimační pásky pro vyplnění spáry - jedná se o to, že dříve, když se dělaly břízolitové omítky, tak se nedávaly ve starších domech do váhy, nyní se tak ale děje, přičemž když jsou mezery, resp. spáry širší, tak se z venku zadělávají komprimační páskou pro jejich vyplnění. V tomto případě byla ale tato spára širší než obvykle, takže tato páska vylezla a vypadalo to ošklivě. Proto sám žalovanému řekl, že to předá na reklamační oddělení. Dále už to ale neřešil, to už muselo řešit reklamační oddělení.
42. Podle výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé manželky žalovaného a zaměstnankyně žalobkyně svědkyně pro žalovaného na základě jeho poptávky cca před rokem zhotovila cenovou nabídku na výměnu oken. Žalovanému se cenová nabídka asi líbila, proto jel její kolega na zaměření a následně došlo ke zhotovení konceptu smlouvy, kterou na základě přání žalovaného ona sama žalovanému přivezla k podpisu, nepředávala mu však VOP. Obsahem smlouvy byla okna a nějaké práce, možná také žaluzie a parapety. Byla to jedna smlouva, myslí si, že nebyla rozdělena na části. Samotnou smlouvu nepročítala, má ale za to, že obsahem byly kompletní služby včetně vybourání a zednických prací, toto totiž tvořilo i obsah cenové nabídky. Zednickými pracemi je přitom míněno vnitřní začištění špalety. Asi toto vnitřní začištění viděla, ale po technické stránce neví, jak by to mělo být. Podle ní by se ale poznalo, jestli je to se zednickými pracemi provedeno či nikoli i v pozici laika, protože by z toho„ koukala ta pěna.“ Neví, jak v této věci byl sjednán termín montáže, to má na starosti dispečink montáží, vzpomíná si ale, že co se týče termínu, přeposílal jí žalovaný nějakou SMS, už si ale nevzpomíná, jak s tím naložila. Z doslechu poté ví, že došlo k nějakým reklamacím.
43. Soud ve věci zamítl provedení důkazu výslechem žalovaného, videem„ Budeme montovat dovezená okna z VEKRA“ a emaily s fotografiemi založenými na čl. 96-104 spisu, a to u dvou prvně uvedených návrhů pro nadbytečnost, jelikož má za to, že z ostatních provedených důkazů je možné učinit adekvátní závěr o skutkovém stavu, a u posledního, protože tyto důkazy nikterak nesouvisí s předmětem tohoto řízení, resp. protože z nich není možné učinit žádné pro rozhodnutí ve věci podstatné skutkové zjištění.
44. Soud dále ve věci nepřihlížel k důkazu v podobě čestného prohlášení pana [příjmení] založeného na čl. 95 spisu, jelikož tento důkaz byl ze strany žalovaného soudu předložen až po koncentraci řízení (§118b o.s.ř.), přičemž dle názoru soudu nespadá pod žádnou z výjimek z koncentrace řízení, když neslouží ke zpochybnění věrohodnosti již provedených důkazů, žalovanému ničeho nebránilo, aby tento důkaz navrhl v zákonem stanovené lhůtě a nejedná se o nový důkaz, ani o návrh učiněný po poučení ze strany soudu dle § 118a o.s.ř.
45. Z nesporných tvrzení účastníků tohoto řízení a z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
46. Žalovaný u žalobkyně z počátku r. 2020 poptával zhotovení dřevěných výplní stavebních otvorů ve svém bytě. Na základě jeho požadavků byla ze strany žalobkyně žalovanému předložena cenová nabídka a následně mu byl dne 31.3.2020 předložen koncept smlouvy o dílo na zhotovení daných dřevěných výplní stavebních otvorů.
47. Dne 3.4.2020 došlo mezi žalobkyní v pozici zhotovitele a žalovaným v pozici objednatele k uzavření smlouvy o dílo č. C92087X. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala dodat a namontovat žalovanému v jeho bydlišti výplně stavebních otvorů a další příslušenství definované ve výpisu zboží, které tvoří ujednání dané smlouvy o dílo v bodu VII. – jednalo se o zhotovení a namontování dřevěných oken a dveří s příslušenstvím včetně demontáže starých oken, montáže těchto nových oken a zednického zapravení těchto nových oken zvnitřku (začištění vnitřní špalety) a jejich„ obložení“ z vnějšku komprimační páskou – toto přitom bylo žalovanému vysvětleno před podpisem smlouvy ze strany p. [příjmení]. Žalovaný se pak touto smlouvou zavázal uhradit za to žalobkyni cenu 133 101 Kč, z čehož 126 000 Kč žalovaný řádně a včas uhradil v podobě zálohy.
48. V rámci předmětné smlouvy o dílo se přitom strany dohodly, že se tato smlouva ve věcech v ní neupravených řídí ve smyslu § 1751 odst. 1 o.z. VOP a reklamačním řádem žalobkyně, jejichž úplné platné znění je zveřejněno na webových stránkách [webová adresa] a na obchodních zastoupeních žalobkyně, když smluvní strany výslovně prohlásily, že se seznámily s obsahem této smlouvy ve znění jejich příloh, zejména s VOP, reklamačním řádem a s obsahem souhlasily. Během kontraktačního jednání ani při samotném podpisu předmětné smlouvy přitom žalovanému nebyly předány VOP v listinné podobě.
49. Termín montáže byl ve smlouvě sjednán pouze obecně s tím, že přesný termín bude následně upřesněn. Žalovanému byl termín montáže upřesněn prostřednictví emailu a dvou SMS, kdy mu bylo sděleno, že termín pro zakázku č. C92087A/C92087 a montáž zakázky č. C92087C/C92087 byl stanoven na 11.5.2020 a termín pro zakázku C92087B//C92087X byl stanoven na 12.5.2020. Tuto skutečnost přitom potvrdil žalovaný v emailu zaslaném žalobkyni dne 28.5.2020. Žalovaný kontaktoval s dotazem týkajícím se vysvětlení termínu montáže p. [příjmení], obchodního zástupce žalobkyně, a svou bývalou manželku, asistentku p. [příjmení], oba jej však odkázali na příslušné oddělení žalobkyně s tím, že otázka termínu montáže nespadá do jejich kompetencí.
50. K samotné montáži bylo přistoupeno 11.5.2020, žalovaný přitom počítal toliko s termínem 12.5.2020, mimo jiné si tak domluvil p. [příjmení] (odborníka) na daný den. Z této montáže byl sepsán zápis o předání a převzetí výrobků a prací, obsahem jeho první strany přitom bylo označení stran a prohlášení, že rozsah prací, které jsou předmětem zakázky smlouvy č. C92087A+B+C byl proveden a předán dne 11.5.2020 s tím, že zakázka byla dodána, namontována, seřízena a předána v plném rozsahu bez závad. Tento protokol byl přitom ze strany žalovaného vlastnoručně podepsán.
51. Žalobkyně dne 12.5.2020 vystavila na jméno žalovaného fakturu č. 400733720 za dodávku a montáž dřevěných výplní otvorů včetně příslušenství dle výše uvedené smlouvy na částku 7 101 Kč se splatností dne 22.5.2020. Tato faktura byla žalovanému řádně doručena. Dne 6.8.2020 poté žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku na úhradu této faktury.
52. Dne 14.5.2020 žalovaný u žalobkyně reklamoval tvrzené vady díla v podobě poškození skla u okna v dětském pokoji, nevzhlednost molitanu a jejich vypadávání a barevnou odlišnost rámu v obývacím pokoji a rovněž žádal o dodatečnou slevu kvůli provedení montáže 11.5.2020, nikoli 12.5.2020.
53. Dne 15.5.2020 se k žalovanému dostavil pracovník žalobkyně, z důvodu vyřízení žalovaným reklamovaných vad specifikovaných výše. Daného dne přitom došlo k sepisu protokolu o vyřízení reklamace, kdy došlo k odstranění vady v podobě poškození skla u okna v dětském pokoji, nevzhlednosti molitanu a drobných prasklin, reklamace tvrzené vady v podobě barevné odlišnosti rámu v obývacím pokoji pak byla zamítnuta, v protokolu však absentuje zdůvodnění tohoto zamítnutí.
54. Dne 31.5.2020 poté žalovaný u žalobkyně reklamoval 9 vad – 1. Barevná odlišnost rámu okna, 2. Poškrábání skla v dětském pokoji, 3. Nerovnoměrnost molitanů a jejich vypadávání u okna v ložnici a v kuchyni, 4. Šířka a vypadávání molitanu u okna v obývacím pokoji, 5. Nedodání návodu, 6. Nedodání předávacího protokolu a soupisu prací, 7. Špatné zavírání kliky v dětském pokoji, 8. Zavírání kliky v ložnici v jiné poloze než ostatní kliky, 9. Montáž oken v jiný než dohodnutý termín.
55. Dne 22.6.2020 žalovaný žalobkyni oznámil, že s ohledem na skutečnost, že nevyřídila reklamaci jím tvrzených vad díla ve lhůtě 30 dnů, došlo dle zákona o ochraně spotřebitele na straně žalobkyně k podstatnému porušení smlouvy o dílo, pročež žalovaný využil svého práva a namísto opravy daných vad požadoval přiměřenou slevu z ceny díla ve výši 6 000 Kč. Rovněž pak žalobkyni vyzval k náhradě škody, která mu měla vzniknout provedením montáže v jiný než dohodnutý den, a to ve výši 15 000 Kč. S ohledem na uvedené poté žalobkyni sdělil, že tyto své nároky započítává vůči nároku žalobkyně na úhradu ceny díla.
56. Dne 20.2.2021 poté žalovaný u žalobkyně reklamoval popraskanou barvu na oknech a tvorbu mokrých fleků, díky čemuž se tvoří plíseň a opadává malba – nátěr. Tyto tvrzené vady přitom žalobkyně tč. vyřizuje.
57. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 364/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění (dále ZOS).
58. Podle § 4 odst. 1 a 2 o.z. se má za to, že že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.
59. Dle § 419 o.z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
60. Ust. § 420 o.z. stanoví, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. Za podnikatele se přitom považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon (§ 421 o.z.).
61. Podle § 557 o.z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.
62. Ust. § 1751 odst. 1 o.z. uvádí, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
63. Dle § 1798 odst. 1 o.z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (odst. 2 téhož ustanovení).
64. Ust. § 1799 o.z. uvádí, že doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát.
65. Podle § 1982 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.
66. Ust. § 2586 odst. 1 o.z. stanoví, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
67. Dle § 2587 o.z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.
68. Podle § 2590 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele.
69. Ust. § 2593 o.z. uvádí, že objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.
70. Ust. § 2604 o.z. stanoví, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.
71. Dle § 2605 o.z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.
72. Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.
73. Ust. § 2615 o.z. uvádí, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.
74. Dle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
75. Ust. § 2106 o.z. stanoví, že je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.
76. Podle § 2107 o.z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.
77. Dle § 2618 o.z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.
78. Ust. § 19 odst. 1 -3 ZOS uvádí, že s výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba, je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy. provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizovat reklamace. Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.
79. Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
80. Ust. § 2911 o.z. stanoví, že způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.
81. Podle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.
82. Ust. § 2952 o.z. uvádí, že se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.
83. Na základě těchto zákonných ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná.
84. Dle názoru soudu byla mezi stranami platně a účinně uzavřena smlouva o dílo, v níž se žalobkyně zavázala zhotovit a namontovat žalovanému okna s příslušenstvím v jeho bytě a žalovaný se za to žalobkyni zavázal vše převzít a uhradit sjednanou cenu díla. Právo na zaplacení ceny díla vzniká až provedením díla, tedy jeho dokončením (předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu) a předáním. Dle názoru zdejšího soudu přitom bylo dané dílo řádně, v souladu se smlouvou, dokončeno a předáno. Žalobkyně se ve smlouvě mimo jiné zavázala provést demontáž starých oken, montáž oken nových a zednické zapravení, kdy je zednickým zapravením míněno, jak vyplývá z výpovědi svědka p. [příjmení] stavební začištění vnitřní špalety. Soud přisvědčuje námitce žalovaného, že nikde ve smlouvě není uvedeno, že je zednickým začištěním okem míněno toliko začištění oken zvnitřku a takovéto ujednání by tak mělo být vykládáno v neprospěch žalobkyně v pozici osoby, která toto ujednání do smlouvy vložila, ovšem svědek [příjmení] ve své výpovědi rovněž uvedl, že žalovaného s obsahem sousloví„ zednické zapravení“ seznámil, když je ve smlouvě rovněž v další pozici uvedena pro vyplnění vzniklé spáry komprimační pěna („ zmáčklý“ molitan, který po zapravení nabyde), která byla u žalovaného užita z vnější strany oken pro jejich zapravení. O tom byl přitom žalovaný zpraven již před podpisem smlouvy, již v té době tak byl seznámen s obsahem smlouvy, resp. s obsahem tohoto ujednání a bylo tedy na něm, zda s takovýmto postupem výměny oken bude souhlasit, či nikoli (tj. zda smlouvu uzavře v tomto znění, či nikoli). S ohledem na povahu zednického zapravení má pak soud za to, že i laik by při předání díla měl a mohl poznat, zda bylo či nikoli zednické zapravení ve sjednaném rozsahu provedeno (jedná se o finální začištění okolí okna tak, aby kolem„ nečouhal“ molitan), což konečně vyplývá i ze svědeckých výpovědí p. [příjmení] a pí [příjmení]. Podle soudu přitom lze mít u žalovaného s ohledem na jeho plnou svéprávnost za to, že má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, přičemž má soud za to, že toto mohla žalobkyně v právním styku se žalovaným důvodně očekávat (§ 4 odst. 1 a 2 o.z.). S ohledem na uvedené má tak soud za to, že kdyby nebylo dílo provedeno ve sjednaném rozsahu, žalovaný by nepodepsal předávací protokol, v němž je uvedeno, že je dílo provedeno řádně, naopak by se dle názoru soudu ihned domáhal nápravy. Dle názoru soudu se tak v tomto případě nejedná o výraz připouštějící různý výklad, když byla skutečná vůle stran v tomto případě zjištěna jinak (srovnej rozhodnutí VS v [obec] ze dne 24.10.1995, sp. zn. 6 Co 564/94). Vzhledem k uvedenému tedy soud uzavřel, že dílo bylo ze strany žalobkyně řádně dokončeno, pročež žalobkyni vzniklo právo na zaplacení sjednané ceny díla. Nadto soud uvádí, že k tvrzení ohledně neprovedení zednického zapravení žalovaný dne 27.5.2021 soudu předložil čestné prohlášení p. [příjmení], soud však k tomuto důkazu nepřihlížel, jelikož se jedná o důkaz, který byl soudu předložen až po koncentraci řízení, přičemž nespadá pod žádnou z výjimek z koncentrace (nejedná se o důkaz, který má zpochybnit věrohodnost provedených důkazů, ani o důkaz předložený na základě poučení soudu dle § 118a o.s.ř. ani o důkaz, který žalovaný nemohl bez své viny uvést ani o důkaz, který by vznikl až po koncentraci řízení – naopak měl a mohl být tento důkaz ze strany žalovaného soudu navržen před koncentrací řízení).
85. Žalovaný ve věci dále namítal, že pro něj nejsou závazné VOP, jelikož mu nebyly nikdy předány. K tomu soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalovanému fyzicky (tj. v listinné podobě) nikdy (tj. ani před popisem smlouvy, ani při jejím podpisu) nebyly VOP ze strany žalobkyně předány, což vyplývá ze svědeckých výpovědí p. [příjmení] a pí [příjmení]. Ust. § 1751 o.z. však stanoví, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel (v tomto případě žalobkyně) k nabídce buďto připojí (tj. s ohledem na skutečnost, že smlouva byla uzavřena v listinné podobě fakticky„ fyzicky“ předá v listinné podobě), nebo které jsou stranám známy. Dle názoru soudu se pak v tomto případě jedná o právě uvedenou druhou možnost, tedy že VOP byly stranám známy. V řízení totiž bylo prokázáno, že koncept smlouvy byl žalovanému poskytnut prostřednictvím emailu 3 dny před jejím podpisem, žalovaný tak měl dostatečný časový prostor pro své důkladné seznámení se s jejím obsahem (s ohledem na skutečnost, že sám žalovaný komunikoval s žalobkyní prostřednictvím emailu, má soud za to, že žalovaný měl prostředky a možnost k seznámení se s VOP na webových stránkách žalobkyně). V čl. VI. této smlouvy je pak obsažena doložka v podobě odkazu na VOP na webových stránkách žalobkyně, přičemž je zde zároveň obsaženo ustanovení, že se obě smluvní strany seznámily s obsahem této smlouvy včetně jejích příloh, a to včetně VOP. Podle soudu přitom lze mít u žalovaného s ohledem na jeho plnou svéprávnost za to, že má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, tedy v tomto případě, že byl věci znalý při zvážení všech okolností, které mu musely být v jeho postavení zřejmé, přičemž má soud za to, že toto mohla žalobkyně v právním styku se žalovaným důvodně očekávat (§ 4 odst. 1 a 2 o.z.). S ohledem na uvedené poté soud dospěl k závěru, že v takovémto případě je namístě od žalovaného očekávat, že se před podpisem dané smlouvy se zněním VOP, které jsou mu k dispozici bez větších obtíží, řádně a včas seznámí tak, aby dostál smluvním ujednáním. Na uvedeném přitom nic nemění, že se v tomto případě jednalo o adhézní smlouvu (smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit) uzavřenou mezi žalobkyní v pozici podnikatele a žalovaným v pozici spotřebitele. Soud má totiž za to, že se jedná o doložku (odkaz na VOP mimo vlastní text smlouvy) platnou, jelikož žalovaný byl s jejím významem seznámen, resp. mu musel být její význam znám, když byla daná doložka žalovanému dostatečně seznatelná (dle názoru soudu by rozumná osoba v postavení žalovaného tuto doložku z okolností seznala) a řádná včleňovací doložka (odkaz na VOP na webových stránkách žalobkyně) byla obsažena přímo ve smlouvě s uvedením, že se ve věcech neupravených smlouvou řídí mimo jiné právě těmito VOP, a to stejným typem a velikostí písma jako ostatní smluvní ujednání. O uvedeném přitom svědčí mimo jiné i další chování a jednání žalovaného po uzavření této smlouvy, když v rámci reklamačního řízení postupoval plně v souladu s VOP (veškeré reklamace měly náležitosti konkrétně upravené toliko ve VOP). S ohledem na vše výše uvedené proto dospěl soud k závěru, že byla daná doložka ve věci sjednána platně a VOP jsou tak pro žalovaného závazné.
86. Dále žalovaný namítal, že ve věci nebyl sjednán konkrétní termín montáže, kdy mu sice byl dne 28.4.2020 zaslán email se dvěma termíny montáže, následně mu však přišla pouze 1 SMS s jedním termínem montáže dne 12.5.2020 s ohledem na sdělení od p. [příjmení] se pak řídil právě touto SMS. K tomu však soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že termín montáže byl ve smlouvě určen obecně s tím, že přesný den bude dohodnut mezi stranami následně a potvrzen formou emailů a SMS. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovanému byly ze strany žalobkyně řádně oznámeny dva termíny montáže, a to jak prostřednictvím emailu (toto žalovaný konečně nesporoval), tak prostřednictvím SMS, kdy byla montáž zakázky č. C92087A/C92087 a C92087C/C92087 potvrzena ze strany žalobkyně na den 11.5.2020 a montáž zakázky č. C92087B/C92087 pak na den 12.5.2020. Žalovaný přitom namítal, že se ve věci řídil sdělením p. [příjmení] ohledně přesného určení termínu montáže, kdy mu měl p. [příjmení] sdělit, že montáž bude hotová za jediný den, takže se má řídit zaslanými SMS. Ze svědecké výpovědi p. [příjmení] však vyplývá, že žalovanému sdělil, že on není oprávněn do termínu montáže jakkoli zasahovat, resp. se k tomuto termínu nějakým způsobem vyjadřovat, když to má na starosti příslušné oddělení žalobkyně. Obdobně se poté k této věci vyjádřila i svědkyně [příjmení]. Podle názoru soudu mělo na sjednání termínu montáže podstatný vliv rozdělení dané zakázky na části A, B a C, přičemž toto rozdělení není nikde ve smlouvě uvedeno. Ovšem z jednotlivých emailů i SMS toto rozdělení plyne, kdy má soud za to, že je seznatelné i průměrně rozumné osobě. Nebylo-li pak žalovanému toto rozdělení zřejmé, resp. došla-li mu dvě rozdílná sdělení týkající se termínu montáže, bylo dle názoru soudu na žalovaném, aby kontaktoval žalobkyni a požádal ji, resp. její příslušné oddělení o upřesnění termínu tak, aby pro něj bylo postaveno najisto, který přesně den k montáži dojde. To však žalovaný neučinil. I kdyby pak byla tato skutečnost přičtena k tíži žalobkyně, neměla by na posouzení této věci ze strany soudu žádný vliv, když žalovaný toto namítal toliko v rámci náhrady škody a v rámci nemožnosti kontaktování odborníka před převzetím díla (viz dále).
87. Co se týče náhrady škody požadované žalovaným z důvodu provedení montáže díla dne 11.5.2020, kdy žalovaný nebyl sto zajistit ochranu svého majetku, čímž mu měla vzniknout škoda, soud uvádí, že ke vzniku povinnosti škůdce nahradit poškozenému způsobenou škodu musí být kumulativně splněny čtyři předpoklady – a/ protiprávní (ne) jednání škůdce, b/ vznik škody, c/ příčinná souvislost mezi vznikem škody a (ne) jednáním škůdce a d/ zavinění na straně škůdce, jež zákon výslovně, není-li stanoveno jinak, presumuje ve formě nedbalosti, přičemž se však škůdce může tzv. vyvinit (prokázat, že vznik škody nezavinil). V daném případě tedy bylo nejprve nutné posoudit, zda jsou všechny tyto předpoklady splněny a zda tedy žalobkyni v pozici tvrzeného škůdce vznikla povinnost danou škodu žalovanému nahradit. Soud tedy nejprve přistoupil k hodnocení jednotlivých předpokladů vzniku povinnosti k náhradě škody. S ohledem na námitky žalovaného přitom soud přistoupil nejprve k hodnocení předpokladu v podobě vzniku škody, kdy byl žalovaný v pozici osoby, jíž v této věci tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní, a měla tedy procesní odpovědnost za to, zda za řízení bude, či nebude její tvrzení v této otázce úplné a prokázané. Smyslem těchto břemen přitom je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost významná podle hmotného práva pro rozhodnutí ve věci nebyla pro nečinnost účastníka prokázána, nebo být z objektivních důvodů ani prokázána nemohla a kdy tedy výsledky zhodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout závěr ani o pravdivosti této skutečnosti, ani o tom, že je nepravdivou (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2002, sp. zn. 21 Cdo 762/2001). Rozsah břemene tvrzení a břemene důkazního přitom určuje hmotněprávní norma, která je na sporný vztah aplikována, kdy tato břemena leží na účastníku řízení, který z její existence vyvozuje pro sebe příznivé právní následky (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2014, sp. zn. 33 Cdo 729/2013). Jak je uvedeno výše, tvrdil žalovaný, že mu montáží dne 11.5.2020 nikoli dne 12.5.2020 byla způsobena újma, škoda, kdy došlo ke zničení některých věcí, resp. k nutnosti jejich čištění a praní oblečení. Žalobce však ani po poučení ze strany soudu dle § 118a o.s.ř. blíže nespecifikoval újmu, která mu měla tímto jednáním žalobkyně vzniknout, resp. řádně nespecifikoval na jakých věcech či právech k dané újmě mělo dojít (řádně tedy např. neuvedl, jaké přesně věci s jejich řádnou specifikací tak, aby nebyly zaměnitelné s jinými, byly poškozeny, popř. zničeny, resp. které věci bylo nutné uklidit apod.), řádně tak ani neuvedl, jak dospěl k výši požadované náhrady škody, když toliko uvedl, že byla škoda stanovená odhadem dle hodnoty poškozených věcí i nákladů na vyčištění – tato tvrzení však dále blíže nespecifikoval. Konečně pak žalovaný k těmto svým tvrzením týkajícím se dané újmy/ škody nepředložil žádný důkaz. Soud tedy s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žalovaný v těchto otázkách neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Tento tvrzený nárok žalovaného za žalobkyní tak nemá dle názoru soudu podkladu, a žalovaný tak nemá právo na náhradu dané tvrzené škody. Dle názoru soudu tedy nebylo možné tento žalovaným tvrzený nárok platně započíst vůči nároku žalobkyně na zaplacení zbývající ceny díla, když ze strany žalovaného započítávaná pohledávka na náhradu škody neexistuje. Jak je pak uvedeno výše, na tomto závěru ničeho nemění tvrzení žalovaného, že k montáži díla došlo dne 11.5.2020, nikoli až 12.5.2020, když tato otázka sice úzce souvisí s předpokladem vzniku povinnosti nahradit poškozenému způsobenou škodu v podobě (ne) jednání škůdce, žalovaný však neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní v dalším předpokladu ke vzniku povinnosti nahradit poškozenému způsobenou škodu v podobě vzniku škody, takže, protože musí být všechny tyto předpoklady splněny kumulativně, není ve věci žalovaným uplatňovaná skutečnost rozhodující, a není tak nutné jí dále zkoumat.
88. Jak je poté uvedeno výše uplatňoval žalovaný námitku v podobě provedení díla již 11.5.2020 i v rámci svého tvrzení, že skutečný stav díla mohl zjistil až po konzultaci s odborníkem, jelikož on sám je laikem a nemá k posouzení potřebné znalosti, toto mu však nebylo s ohledem na provedení montáže daného dne umožněno, bylo ovšem trváno na podpisu předávacího protokolu, kde je uvedeno, že bylo dílo předáno bez vad. K této námitce soud uvádí, že lze přisvědčit žalovanému, že se na jeho straně nejedná o odborníka, který by měl potřebné znalosti co do de/montáže oken, na druhou stranu však soud opětovně poukazuje na § 4 odst. 1 o.z., kdy je žalovaný plně svéprávnou osobou, díky čemuž lze předpokládat, že má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností. S ohledem na rozsah daného díla i jeho předpokládanou cenu tak má soud za to, že bylo možné od žalovaného v rámci tohoto právního jednání očekávat, že si dílo nejprve řádně prohlédne a„ zkontroluje“ (a to buď sám, příp. i za součinnosti odborníka) a teprve poté jej převezme a podepíše předávací protokol, v němž je výslovně uvedeno, že je dílo předáno v plném rozsahu a bez závad. Na žalovaného přitom při podpisu daného protokolu nikdo„ netlačil“ tím způsobem, že by vůči němu uplatňoval bezprávní výhružku (výhrůžka, kterou je vynucováno něco, co nesmí být vynucováno, přičemž může spočívat v tom, že je vyhrožováno něčím, co hrozící vůbec není oprávněn provést, nebo co sice oprávněn provést je, ale nesmí tím hrozit tak, aby někoho pohnul k určitému právnímu jednání), příp. tím, že by vůči němu užil fyzické či psychické násilí, či jejich pohrůžku, konečně toto žalovaný ve věci ani netvrdil. Uvedl pouze, že montéři na podpisu předávacího protokolu trvali s tím, že si vše může překontrolovat následně. Dle názoru soudu však takovýto„ nátlak“, není takovým nátlakem, jemuž by svéprávná osoba nebyla schopna odolat, tj. takový nátlak, na jehož základě by žalovaný nebyl sto projevit svou svobodnou a vážnou vůli. Bylo tedy ve schopnostech i možnostech žalovaného, aby se s daným dílem i s předávacím protokolem (jeho obsahem co do souladnosti s faktickým stavem díla) řádně seznámil a svobodně se rozhodl, zda jej podepíše, či nikoli. Svéprávná osoba je pak dle názoru soudu schopna posoudit, jaký následek má podpis předávacího protokolu díla, v němž je uvedeno, že je dílo předáno řádně a bez závad, když existuje základní zásada, že neznalost zákona neomlouvá, resp. že smlouvy mají být plněny a„ co je psáno, to je dáno.“ S ohledem na výše uvedené tak dle názoru soudu neobstojí námitka žalovaného, že se podpisu tohoto předávacího protokolu zdráhal, protože tomu nerozuměl a na kontrolu díla si najal technika. Dle názoru soudu měl žalovaný možnost daný protokol nepodepsat s tím, že je podepíše až po konzultaci s daným technikem, a to bez ohledu na to, zda mělo k montáži dojít 11., či 12.5 2020. Podle soudu pak měl žalovaný, i s přihlédnutím k určitému překvapení a nastolení stresové situace, možnost, před vpuštěním montérů do bytu kontaktovat žalobkyni a konfrontovat jí se svým tvrzením ohledně nedodržení termínu, příp. měl následně možnost odmítnout vpuštění montérů do bytu tak, aby předešel dané situaci (a to i vzniku tvrzené škody s ohledem na prevenční povinnost).
89. Co se poté týče námitky žalovaného, že došlo ke zfalšování předávacího protokolu, když ve vyhotovení protokolu, které má k dispozici on, není na jeho druhé straně zaškrtnutý žádný bod v souvislosti s potvrzením provedených a zkontrolovaných prací, v předávacím protokolu, který má k dispozici žalobkyně však jsou některé body zaškrtnuty, uvádí soud, že v tomto případě není tato námitka rozhodující, když první strana protokolu byla ze strany žalovaného vlastnoručně podepsaná, přičemž žalovaný toto učinil nesporným, a na této první straně protokolu je uvedeno, že zakázka byla dodána, namontována, seřízena a předána v plném rozsahu a bez závad, přičemž dle názoru soudu není rozhodující, jaké přesně kroky v rámci následné kontroly montáže byly ze strany žalobkyně učiněny či nikoli tak, jak je to zachyceno na další straně předávacího protokolu. Nadto má soud za to, jak je uvedeno výše, že není souladné s postupem žalovaného v pozici plně svéprávné osoby, aby daný stejnopis podepsal v případě, kdy by byl daný stejnopis zcela prázdný, a kdy by nesouhlasil s rozsahem provedených prací.
90. Konečně žalovaný namítal, že u žalobkyně reklamoval vady díla, kdy se domáhal opravy daných vad, jelikož však žalobkyně dané reklamace nevyřídila ve stanovené lhůtě, změnil žalovaný následně svůj požadavek z opravy vad na slevu z ceny díla. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dne 14.5.2020 u žalobkyně reklamoval vady díla v podobě poškrábání skla u okna v dětském pokoji, barevnou odlišnost rámu okna v obývacím pokoji, nevzhlednost molitanu a jeho vypadávání a neprovedení zednického začištění (k otázce neprovedení zednického začištění viz výše). Rovněž pak bylo z reklamačního protokolu ze dne 15.5.2020 zjištěno, že se daného dne dostavil k žalovanému pracovník žalobkyně k vyřízení dané reklamace, kdy byly odstraněny vady v podobě poškrábání skla a uvolnění těsnění, reklamace barevné odlišnosti křídla okna pak byla zamítnuta.
91. V otázce reklamace/vytknutí vad je stěžejní otázka, zda se jedná o vadu, která způsobuje podstatné či nepodstatné porušení smlouvy, kdy se za podstatné porušení považuje takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. S ohledem na povahu vytýkaných vad specifikovaných výše má přitom soud za to, že se jedná o nepodstatné porušení smlouvy, kdy má za to, že intenzita zásahu do rozumného očekávání ohledně bezvadnosti věci v souvislosti s očekávaným upotřebením věci nebyla natolik„ zásadní“ (dílo sloužilo svému účelu, mělo odpovídající tepelné a izolační vlastnosti), když se podle jeho názoru jednalo toliko o určité„ estetické“ nedostatky. Jelikož se tedy jednalo o nepodstatné porušení smlouvy, měl žalovaný nárok na odstranění daných vad, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny, přičemž zvolil prvně uvedenou možnost, tedy odstranění daných vad. V řízení přitom bylo prokázáno, a žalovaný toto ani nesporoval, že žalobkyně hned druhý den po uplatnění výše specifikovaných vad k žalovanému dorazila a reklamované vady, vyjma barevné odlišnosti rámu odstranila, kdy odstranila i další vadu v podobě drobných prasklin (ty se dle tvrzení žalovaného následně objevily znovu, toto však není předmětem řízení, jelikož tuto skutečnost žalovaný u žalobkyně poté již nevytýkal). Co se poté týče vady v podobě barevné odlišnosti rámu okna, byla tato reklamace ze strany žalobkyně zamítnuta. Zákon přitom v rámci ochrany spotřebitele (což je i tento případ) stanoví mimo jiné povinnost dané osoby reklamaci přijmout a o reklamaci ihned, resp. ve složitějších případech do tří pracovních dnů o reklamaci rozhodnout (do této lhůty se však nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady). Samotná reklamace včetně odstranění vady pak musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se jinak považuje za podstatné porušení smlouvy.
92. Jak je uvedeno výše, žalovaný předmětné výše specifikované vady u žalobkyně uplatnil 14.5.2020, přičemž již o den později byly některé uplatněné vady ze strany žalobkyně odstraněny a zbývající byly zamítnuty. Soud má tak za to, že žalobkyně dostála svým zákonem stanoveným povinnostem v rámci úpravy reklamací vad co do odstranění vad, co se však týče zamítnutí reklamace, má soud za to, že žalobkyně tyto zákonem stanovené povinnosti nesplnila, když zamítnutí reklamace nikterak písemně nezdůvodnila. Žalobkyně tak v zákonem stanovené 30denní lhůtě nedostála svým zákonným povinnostem, což má za následek, že marným uplynutím této lhůty se uvedené považuje za podstatné porušení smlouvy. Není však možné automaticky konstatovat, že tato vada, kterou žalovaný reklamoval, se uplynutím této lhůty stává bez dalšího faktickou vadou, naopak se soud musí existencí této vady bez dalšího zabývat. Uplatněné právo z vadného plnění je totiž důvodné jen tehdy, je-li reklamovaná vada skutečně vadou, vyskytuje-li se u věci v době uplatnění práva z vadného plnění a má-li takovou povahu, jaká je pro uplatnění žalovaným zvoleného práva vyžadována (srovnej rozsudek NS ze dne 26.10.2010, sp. zn. 33 Cdo 3256/2008, či rozsudek NS ze dne 22.4.2010, sp. zn. 33 Cdo 3620/2008), zároveň je pak soud povinen zabývat se i splněním dalších zákonných předpokladů pro odpovědnost za vady.
93. Z dané reklamace plyne, že žalovaný uplatnil mimo jiné vadu v podobě barevné odlišnosti rámu, což bylo doloženo i fotografií daného rámu, přičemž tuto skutečnost žalobkyně ani nesporovala, ovšem s ohledem na povahu této tvrzené vady má soud za to, že se nejedná o vadu díla v pravém slova smyslu, když se jedná o rám vyhotovený ze dřeva, tedy z přírodního /nehomogenního materiálu, u nějž není možné bez dalšího zaručit stejnou barevnost. S ohledem na uvedené má tedy soud za to, že se nejedná o vadu, jež by zakládala odpovědnost žalobkyně za vadu.
94. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavřel, že žalovaný v pozici spotřebitele nebyl oprávněn změnit svůj požadavek na odstranění jím výše specifikovaných tvrzených vad díla z opravy na slevu z ceny díla s odůvodněním, že jeho reklamace nebyla vyřízena v zákonem stanovené 30denní lhůtě (většina vad byla odstraněna opravou a tvrzená vada v podobě barevné odlišnosti pak nebyla dle názoru soudu vadou).
95. Žalovaný poté dne 31.5.2020 reklamoval u žalobkyně 9 tvrzených vad – 1. Barevnou odlišnost rámu okna, 2. Poškrábání skla v dětském pokoji, 3. Nerovnoměrnost molitanů a jejich vypadávání u okna v ložnici a v kuchyni, 4. Šířka a vypadávání molitanu u okna v obývacím pokoji, 5. Nedodání návodu, 6. Nedodání předávacího protokolu a soupisu prací, 7. Špatné zavírání kliky v dětském pokoji, 8. Zavírání kliky v ložnici v jiné poloze než ostatní kliky. Lhůta k vyřízení této reklamace přitom uběhla až 30.6.2020, žalovaný však již dne 22.6.2020 změnil svůj požadavek na odstranění těchto vad v podobě opravy na slevu z ceny díla s odůvodněním, že již uplynula 30denní lhůta k vyřízení reklamace. Takovouto změnu však nebyl s ohledem na výše uvedené, oprávněn v dané době učinit (bez souhlasu žalobkyně), k tomuto jednání žalovaného tak není možné přihlédnout.
96. Konečně žalovaný dne 20.2.2021 reklamoval u žalobkyně další vady v podobě popraskané barvy na oknech a tvorby mokrých fleků, díky čemuž se tvoří plíseň a opadává malba – nátěr. Přílohu těchto emailů pak tvořily fotografie tvrzených vad. Ani k této reklamaci však nelze přihlédnout, jelikož se žalovaný domáhal jejich odstranění znovu toliko opravou, nikoli slevou z ceny díla (opravy se pak žalovaný příp. může domáhat za splnění zákonem stanovených podmínek novou žalobou). Není však možné, aby tento nárok na„ opravu“ započetl vůči žalované částce, což konečně žalovaný ani neučinil. K tomu poté soud uvádí, že tuto skutečnost právně nehodnotil jako zadržení části ceny díla s ohledem na tvrzenou vadnost, ale toliko v rámci možnosti započtení.
97. V rámci tvrzených vad tedy soud dospěl k závěru, že žalovaný nemá tč. právo na slevu z ceny díla, není tedy možné, aby toto svou tvrzenou pohledávku za žalobkyní započetl vůči pohledávce žalobkyně na úhradu zbývající části sjednané ceny díla.
98. K námitce žalovaného, že je rozporné s dobrými mravy, když žalobkyně požaduje zaplacení zbývající části sjednané ceny díla za situace, kdy předmětné dílo vykazuje vady, soud uvádí, že dle se dle jeho názoru jedná o námitku nepřípadnou, když žalobkyni v souladu se zákonem vzniklo právo na úhradu zbývající části ceny díla, přičemž žalovaný má„ k dispozici“ četné právní„ nástroje“ k vyřízení tvrzených vad.
99. S ohledem na vše výše uvedené tedy soud uzavřel, že má žalobkyně právo na zaplacení zbývající ceny díla, když bylo dílo řádně provedeno, přičemž nedošlo k jeho zániku započtením ze strany žalovaného, a to ani započtením tvrzené náhrady škody ani tvrzené slevy z ceny díla. Jelikož poté žalovaný neuhradil daný dluh žalobkyni řádně a včas, má žalobkyně právo rovněž na úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od prvního dne, kdy se žalovaný dostal s plněním do prodlení (od dne následujícího po splatnosti faktury, tj., od 23.5.2020). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I).
100. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud jí proto přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci žalobkyně tedy byla stanovena ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 12 000 Kč za 8 úkonů ve věci (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka, vyjádření ve věci na výzvu soudu dle § 118a o.s.ř., a 3 účasti na jednání, z nichž jedno trvalo přes dvě hodiny) dle §6, §7 bod 4 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 2 400 Kč za 8 úkonů ve věci (§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného ve výši 4 596,20 Kč za 3 cesty k jednání soudu osobním automobilem zn. FIAT v délce 256 km (cesta [obec] [obec] a zpět) při sazbě 5, 9846 Kč za jeden kilometr dle § 1 písm. b/ a § 4 písm. a/ vyhl. č. 589/2020 Sb. a náhrada za 24 půlhodin ztráty času strávených cestou k jednáním soudu po 100 Kč, celkem 2 400 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 4 493,20 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši 26 289,40 Kč. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně zastoupena ve věci advokátem, je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
101. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal odměnu a paušální náhradu nákladů za další dva úkony ve věci, a to vyjádření ze dne 11.2.2021 a ze dne 26.5.2021, jelikož se jednalo o úkony nadbytečné (jednalo se o doplnění žaloby, resp. doplnění tvrzení bez výzvy soudu).
102. Lhůta k zaplacení soudem přiznaných částek byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.