3 C 1/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem anonymizována dvě slova , ulice anonymizováno obec anonymizována dvě slova , PSČ obec zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , PSČ obec zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o povolení nezbytné cesty

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 19 633,46 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud povolil a zřídil ve prospěch žalobce jako vlastníka nemovité věci – stavby č. ev. 6 (dále jen„ chata“) postavené na pozemku č. parc. st. [číslo] ve vlastnictví žalobce a č. parc. st. [číslo], zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [příjmení] nezbytnou cestu přes pozemek žalovaného č. parc. [číslo], orná půda, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [příjmení], a to v rozsahu stanoveném v geometrickém plánu [číslo] 2021 vyhotoveném geodetickou kanceláří [právnická osoba] dne 8. 12. 2021 a schváleném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod, dne 19. 12. 2021, který by byl nedílnou součástí tohoto rozhodnutí. V žalobě tvrdil, že je spolkem vytvořeným za účelem sportovního a rekreačního využití volného času lyžováním, a že předmětem jeho činnosti je provoz lyžařského areálu [obec] a souvisejících činností a hostinství. Je výlučným vlastníkem chaty, která slouží jako zázemí a místo občerstvení především pro sportující veřejnost. Žalovaný je vlastníkem kromě jiných pozemku č. parc. [číslo] o výměře [výměra], orná půda, který bezprostředně sousedí s pozemkem č. parc. [číslo], na kterém stojí chata žalobce. Pravděpodobně v důsledku neúspěchu v jiném soudním řízení, které by mohlo napomoci obnově provozu lyžařského areálu [obec], navezl žalovaný v přesně neurčený den na konci srpna 2021 svévolně před vchod do chaty 12 kusů foliově zabalených balíků senáže a zcela tak žalobci znemožnil přístup do jeho chaty. Předseda žalobce se opakovaně pokoušel osobně s žalovaným dohodnout na odstranění balíků, a to minimálně v takovém rozsahu, aby umožnil vlastníkovi vstup do chaty. Žalovaný však na výzvy nereagoval a z tohoto důvodu podal žalobce k soudu návrh na nařízení předběžného opatření, kterému bylo vyhověno, a kterým byla žalovanému uložena povinnost odstranit 12 balíků senáže z pozemku č. parc. [číslo] před vchodem do chaty. Soud zároveň žalobci uložil, aby ve lhůtě jednoho měsíce podal u soudu žalobu, kterou se bude domáhat vůči žalovanému zřízení služebnosti ve prospěch chaty odpovídající právu nezbytné cesty po části pozemku č. parc. [číslo] v rozsahu, který bude vymezen geometrickým plánem. Žalobce se již několik let snaží se žalovaným domluvit na úpravě vlastnických a užívacích práv sousedících pozemků. Dosavadní jednání však nebyla úspěšná, resp. nevyústila v dohodu, která by oběma stranám zajistila pokojný výkon vlastnických práv. Žalobci proto nezbylo, než se domáhat povolení práva nezbytné cesty soudní cestou, a to tak, aby žalovaný byl nezbytnou cestou co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Proto si žalobce nechal na své náklady vyhotovit geometrický plán pro vymezení věcného břemene k části pozemku č. parc. [číslo] [číslo] který vymezuje průběh nezbytné cesty. Žalobce tak bude moci využívat přístup k svému stavebnímu objektu z veřejné cesty na pozemku č. parc. [číslo] ve vlastnictví obce Vysoká, pozemky č. parc. [číslo] a pozemek č. parc. [číslo] ve vlastnictví Technických služeb [obec], s nimiž je žalobce na užívání těchto pozemků dohodnut. Služebný pozemek č. parc. [číslo] má výměru [výměra] a je využíván žalovaným jako orná půda k pěstování zemědělských plodin. Zatěžovaná část tohoto pozemku, která bude sloužit žalobci jako nezbytná cesta, činí pouze cca 86 m2 a žalovaný tak bude ve výkonu svého vlastnického práva omezován pouze nepatrně, přičemž na zatěžované části žalovaný nehospodaří a historicky tato část vždy sloužila jako přístup k chatě. Rozsah práva nezbytné cesty pak žádal v rozsahu práva pěšího přístupu i příjezdu motorovým vozidlem. Žalobce je připraven uhradit žalovanému úplatu k odčinění újmy, jejíž výši ponechal na úvaze soudu.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Především odmítl tvrzení, že by se měl žalobci mstít za neúspěch v jiném soudním řízení. Žalobce opakovaně bez vědomí žalovaného zasahoval stavebně do pozemku žalovaného č. parc. [číslo], kdy pokládal do pozemku kabely, vstupoval na jeho pozemek a prováděl na něm stavební práce. Přestože byl opakovaně požádán, aby ustal ve své činnosti a uvedl pozemek do původního stavu, žalobce na snahu žalovaného nereagoval. Žalovanému tak nezbylo nic jiného než co nejrychleji a nejúčinněji zabránit žalobci v pokračování nezákonné činnosti na svém pozemku a tak žalovaný hranici svých pozemků vytyčil senážními balíky. Žalovaný je přesvědčen, že v daném případě nejsou splněny nezbytné základní podmínky pro vyhovění žalobě. První podmínkou je, že vlastník nemovité věci není současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka k nemovitosti nelze zajistit jinak. Žalobce je však výlučným vlastníkem pozemku č. parc. [číslo] a současně je výlučným vlastníkem pozemku č. parc. [anonymizováno], přičemž oba tyto pozemky přímo přiléhají k chatě. Je tedy zřejmé, že přístup k chatě lze zajistit jinak, a to přes pozemky žalobce a přes pozemky jiného vlastníka, jejichž užívání má žalobce s tímto vlastníkem ujednáno. Žalovaný poukázal na právní úpravu, podle níž pro pouhé zlepšení spojení nelze nezbytnou cestu zřídit. Žalovaný je přesvědčen, že právě pouhé zlepšení a zjednodušení spojení s chatou je důvodem podané žaloby a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2977/2009, v němž je uvedeno, že pokud stávající spojení je sice nepohodlné, vyžadující určité úsilí, nicméně postačující k objektivní potřebě nemovitosti, nelze právo cesty zřídit. V dané věci je zřejmé, že přístup k chatě existuje a pro účely, ke kterým je chata využívána, je zcela dostatečně přístupná z veřejné cesty. Podle dalšího rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1107/2019, na které žalovaný odkázal, nelze povolit nezbytnou cestu, může-li žadatel k přístupu využít pozemky ve svém vlastnictví, přičemž není právně významná okolnost, že přístup přes cizí pozemek na základě povolení nezbytné cesty by byl pro žadatele pohodlnější, resp. by se obešel bez nutnosti vynaložení nákladů. Druhou podmínkou je, že nezbytnou cestu lze zřídit jen tehdy, nelze-li přístup zajistit jinak, tedy bez omezení vlastníka přilehlého pozemku. Přístup k chatě lze zřídit výhradě po pozemcích žalobce a po pozemcích, jejichž užívání má žalobce s jejich vlastníky ujednáno, a to bez nadměrných nákladů. Žalobce neustále zasahuje do vlastnických práv žalovaného využíváním části jeho pozemků, na kterých tak žalovaný nemůže bez omezení hospodařit. Není pravdou, že by žalobce nemohl zřídit přístup a příjezd k chatě jinou cestou, dokonce žalobce o této možnosti ví a zveřejnil ji i v rozhovoru pro server iDNES. Jednou z možností je přístup do chaty z obecní cesty č. parc. [číslo] přes pozemky ve vlastnictví žalobce č. parc. [číslo] a následně č. parc. [číslo]. Další možností je přístup z obecní cesty přes pozemky obce č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo] na pozemek ve vlastnictví žalobce č. parc. [číslo]. [ulice] vchod do chaty je zřízen tak, že je přímo přístupný z pozemku ve vlastnictví žalobce č. parc. [číslo]. Třetí podmínkou je, že přístup musí být zajištěn k veřejné cestě. Žalobce sám v žalobě uvedl, že má zajištěn přístup k chatě z veřejné cesty na pozemku č. parc. [číslo] ve vlastnictví obce Vysoká a dále přes pozemky č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo]. Žalobci tak nebrání nic v tom, aby si zřídil vstup k chatě pouze po svých pozemcích, aniž by byl žalovaný dotčen na svých vlastnických právech.

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil: - z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [příjmení] vedeného u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod, že žalobce je vlastníkem pozemku č. parc. st. [číslo], na němž stojí stavba občanské vybavenosti [anonymizována dvě slova], a dále pozemků č. parc. [anonymizováno], č. parc. [anonymizováno], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo], - z částečného výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [příjmení] vedeného u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod, že žalovaný je vlastníkem pozemku č. parc. st. [číslo], na němž stojí stavba občanské vybavenosti č.e. [anonymizována dvě slova]), - z informace o pozemku, že žalovaný je vlastníkem pozemku č. parc. [číslo] orná půda o výměře 74319 m2 v [katastrální uzemí] [příjmení], - z informace o pozemku, že [územní celek] je vlastníkem pozemku č. parc. [číslo] ostatní plocha v [katastrální uzemí] [příjmení], - z katastrální mapy + ortofoto, že chata stojí zčásti na pozemku č. parc. st. [číslo] a z části na pozemku č. parc. st [číslo], - z fotografií založených na čl. 17 – 19, že v těsné blízkosti chaty jsou umístěny balíky senáže, - z článku uveřejněného na internetovém portálu www.idnes.cz dne 3. 2. 2022 a týkajícího se lyžařského areálu na [obec], že obsahuje i vyjádření předsedy žalobce [jméno] [příjmení], který kromě jiného uvedl:„ Přemýšlíme, že bychom udělali vchod do chaty z druhé strany, abychom chodili po svém.“ - z fotografií založených na čl. 46 a 47, že do chaty je ze zadní strany chaty vybudován vchod s dveřmi, - z fotografií založených na čl. 59 a 60, že před tímto vchodem jsou provedeny terénní úpravy, vybudovaná dřevěná podlaha a na ní jsou postaveny 4 stoly v kombinaci s lavicemi, přičemž na druhé z fotografií je ještě vidět umístěný slunečník, - ze smlouvy uzavřené dne 29. 9. 2006 mezi Tělovýchovnou jednotou [jméno] [obec] jako dárcem a žalobcem jako obdarovaným, že dárce daroval obdarovanému nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [příjmení] jako budova č.e. 6 na pozemcích č. parc. st. [číslo] a č. parc. st. [číslo] a pozemky č. parc. st. [číslo], č. parc. 173, č. parc. 174, č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím a se všemi právy a povinnostmi, - ze zprávy Městského úřadu v Havlíčkově Brodě, stavebního úřadu, že na pozemcích č. parc. st. [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí] [příjmení] se nachází samostatná stavba, která je stavebně technickým uspořádáním a vybavením určena k účelu občanské vybavenosti sportoviště na [obec]. Kolaudační rozhodnutí k této stavbě nebylo v archivu stavebního úřadu dohledáno, - z nájemní smlouvy uzavřené dne 24. 5. 2007 mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako pronajímateli na straně jedné a žalobcem jako nájemcem na straně druhé, že pronajímatelé pronajali nájemci pozemky v [katastrální uzemí] [příjmení] č. parc. st. [číslo] a č. parc. [číslo], a to na dobu určitou v trvání 5 let s možností prodloužení smlouvy o dalších 5 let, - ze smlouvy o nájmu pozemků uzavřené dne 17. 3. 2014 mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako pronajímateli na straně jedné a žalobcem jako nájemcem na straně druhé, že pronajímatelé pronajali nájemci pozemky v [katastrální uzemí] [příjmení] č. parc. st. [číslo] a části pozemků označených jako pozemková parcela [číslo] [číslo] na dobu určitou od 1. 4. 2014 do 31. 3. 2016 s tím, že po uplynutí této doby se nájemní smlouva automaticky prodlužuje vždy o 1 rok, pokud ani jedna ze stran 1 měsíc před skončením nájemní smlouvy písemně nesdělí druhé straně, že trvá na ukončení nájemní smlouvy, - z fotografií založených na čl. 82 a 83, jak vypadá situace před garáží, a fotografie založená na čl. 84 a 87 zachycuje vstup do suterénu s částečně opadanou omítkou obestavěný balíky senáže, - z fotografií založených na čl. 114 a 115, že zachycují nový vstup do chaty z její zadní části a opět umístěné balíky senáže.

4. Ohledáním na místě samém bylo zjištěno, že směrem k chatě vede z obce Vysoká příjezdová cesta, jde o obecní pozemek č. parc. [číslo]. S tímto pozemkem přímo sousedí pozemky ve vlastnictví žalobce č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo]. Do chaty je (původní) vstup z čelní strany, přičemž přístup k tomuto vstupu vede po části pozemku žalovaného č. parc. [číslo], na němž jsou patrné v trávě vyjeté koleje a vyšlapaná cesta. K chatě je přistavěna garáž s dvoukřídlovými vraty sloužící k uskladnění materiálu a techniky. Vzdálenost vjezdu do garáže k hranici s pozemkem žalovaného činí cca 250 cm. Z čelní strany chaty je po betonových schodech přístup do suterénu, který podle sdělení místopředsedy žalobce slouží jako technické zázemí, dílna, sklad materiálu a je v něm umístěn i přívod vody. Po vstupu do chaty původním vchodem následuje předsíň a na ni navazuje chodba, z níž první dveře vpravo vedou do malé místnosti sloužící jako skladiště. V této místnosti se také nachází v podlaze padací dvířka a pod nimi ocelové schody se zábradlím vedoucí do suterénu přístupného také po schodech zvenku. Dále v chodbě vpravo následují po sobě dvoje dveře vedoucí na záchody. Na protější straně (vlevo) vedou první dveře do místností původní části chaty a druhé dveře vedou z chodby do kuchyně. Naproti původnímu vchodu do chaty na konci chodby je vstup do hlavní společenské místnosti, kde se nachází zejména stoly, lavice, krb a bar. Z této hlavní společenské místnosti (naproti baru) pak vedou nově zřízené dveře směrem ven. Na levý bok chaty přiléhají pozemky žalobce, a to částečně č. parc. 174 a částečně č. parc. [číslo], který je travnatý, ale jsou na něm vyjeté koleje a je evidentní, že část tohoto pozemku slouží jako cesta, a to i pro motorová vozidla. V zadní části chaty přístupné po pozemku žalobce č. parc. [číslo] a cestě na něm se nacházející je zřízen nový vstup do chaty opatřený dveřmi. Před nimi jsou provedeny terénní úpravy, je vybudovaná terasa s prkennou podlahou, na níž jsou umístěny stoly kombinované s lavicemi a na podlaze jsou postaveny slunečníky. Nad vchodem je umístěno osvětlení a na stěně vpravo od dveří visí tabule s nabídkou občerstvení. Prostor s posezením je od sousedního pozemku žalovaného oddělen prkenným zábradlím.

5. K dalším důkazům, ať již byly provedeny či nikoliv, soud nepřihlížel, protože se nakonec ukázaly být pro posouzení a rozhodnutí věci relevantními.

6. Na základě provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili nespornými, tedy soud po skutkové stránce uzavřel, že žalobce má k chatě přímý a dostatečný přístup z veřejné cesty č. parc. [číslo] ve vlastnictví obce Vysoká přes bezprostředně sousedící pozemky ve svém vlastnictví č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo], eventuálně za použití i pozemku žalobce č. parc. 174, a to jak pro pěší, tak pro motorová vozidla.

7. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

8. Podle § 1032 odst. 1 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

9. Dvěma základními zákonnými předpoklady pro zřízení nezbytné cesty, které je svojí povahou výjimečným právním institutem, jsou 1) existenci nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či ji řádně užívat a 2) že tato nemovitost není dostatečně spojená s veřejnou cestou, přičemž rozhodující není, zda je toto spojení pohodlné a praktické, nýbrž zda je nutné takovou cestu k tíži vlastníka sousedního pozemku vůbec zřizovat. Soudem zjištěný skutkový stav svědčí o tom, že ani jeden z těchto zákonných předpokladů není naplněn. Žalobce jako vlastník chaty evidentně v této chatě hospodaří a tuto chatu užívá, a to v souladu s jejím účelovým určením. Žalobce také učinil opatření, aby mohl k přístupu k chatě využít výhradně pozemků ve svém výlučném vlastnictví, tj. zřídil vchod do chaty z její zadní strany. O tom, že nejde o provizorium, ale plnohodnotný vstup do chaty svědčí zejména výsledek ohledání na místě samém, kdy vstup je opatřen uzamykatelnými dveřmi, před nimiž byly provedeny terénní úpravy, zřízeno posezení pro návštěvníky chaty (dřevěná podlaha a na ní umístěné stoly, lavice, slunečníky, přičemž tento prostor je směrem k obci [obec] a tedy i pozemku žalovaného opatřen zábradlím z prken), nad dveřmi bylo instalováno světlo a vedle něho tabule s nabídkou občerstvení. Takto zařízený a vybavený prostor jako celek tak svědčí o tom, že k přístupu do chaty bude sloužit právě (nově) zřízený vstup opatřený dveřmi. O tom, že jde o plnohodnotný vstup do chaty a nikoli o provizorium svědčí i prohlášení předsedy žalobce [jméno] [příjmení] v článku uveřejněném na internetovém portálu www.idnes.cz dne 3. 2. 2022. Pokud jde o přístup do suterénu, lze využít vstup z místnosti sloužící jako skladiště, tj. padacími dvířky po ocelových schodech se zábradlím. Tento přístup je svojí kvalitou obdobný kvalitě přístupu zvenku po schodech. Pokud se týká užívání přístavby garáže, mezi účastníky nebylo sporu o tom, že tato stavba nebyla povolena ani ohlášena, tudíž otázka užívání, resp. přístupu k této garáži, není pro posouzení věci významná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 1. 2008 sp. zn. 22 Cdo 442/2007, ze dne 22. 11. 2012 sp. zn. 22 Cdo 950/2011, pramen ASPI).

10. Pokud jde o druhý předpoklad, chata je také dostatečně spojena s veřejnou cestou č. parc. [číslo] ve vlastnictví obce Vysoká přes bezprostředně sousedící pozemky ve vlastnictví žalobce, tj. č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo], eventuálně dále za použití i pozemku žalobce č. parc. [anonymizováno]. Chata je tak více než dostatečně přístupná po pozemcích ve vlastnictví žalobce, a to jak pro pěší, tak i pro motorová vozidla, aniž by muselo dojít k omezení vlastnického práva žalovaného k sousednímu pozemku.

11. Podle rozhodnutí Nejvyššího soud ČR ze dne 17. 2. 2006 sp. zn. 22 Cdo 35/2005 věcné břemeno nezbytné cesty nemůže soud zřídit, má-li žalobce zajištěn přístup na základě obligačního práva nebo může-li k přístupu využít jiné pozemky ve svém vlastnictví. Skutečnost, že přístup zřízený přes cizí pozemek na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni by byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější, nebo že by se obešel bez stavebních úprav, není významná. V dalším rozhodnutí ze dne 25. 1. 2017 sp. zn. 22 Cdo 3782/2016 (pramen ASPI) Nejvyšší soud ČR uzavřel, že zřízení věcného břemene nezbytné cesty je zásahem do vlastnického práva, které je jedním ze základních práv; ustanovení umožňující takový zásah nelze vykládat extenzívně. Při zřizování nezbytné cesty rozhodnutím soudu je třeba dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno co možno nejméně. Má-li vlastník stavby možnost zřídit přístup ke stavbě jinak, bez omezení vlastníka přilehlého pozemku, nelze právo věcného břemene cesty zřídit. O tom, že se počítá i s možnými stavebními úpravami nemovité věci žadatele o povolení nezbytné cesty svědčí například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 2. 2006 sp. zn. 22 Cdo 38/2005 (pramen ASPI), podle něhož soud nemůže věcné břemeno nezbytné cesty zřídit, může-li žalobce k přístupu využít pozemky ve svém vlastnictví. Přičemž nelze zřídit služebnost nezbytné cesty, pouze pokud by přístup zřízený přes cizí pozemek na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni byl pro žalobce pohodlnější (resp. výhodnější) nebo by se obešel bez stavebních úprav, tedy bez určitých nákladů.

12. Soud také při posuzování této věci nemohl přehlédnout, že žalobce měl dosavadní přístup k chatě ošetřený nájemními smlouvami uzavíranými vždy jen na dobu určitou s možným prodlužováním na další období (na dobu 5 let, resp. na dobu 1 roku). Žalobce tak z hlediska posouzení právní jistoty nemohl a neměl spoléhat výhradně na to, že k takovému prodlužování bude docházet do nekonečna, a že například se změnou vlastníka, jako se tomu stalo v tomto případě, nedojde k zániku nájemního vztahu uplynutím doby, na který byl sjednán.

13. Vzhledem k výše zjištěným skutečnostem soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jen pro úplnost dodává, že právo nezbytné cesty nelze ani zaměňovat s právem vstupu na sousední pozemek z důvodu údržby pozemku (§ 1021 o. z.). Soud také neshledal žádné výjimečné, specifické a individuální okolnosti dané věci, ostatně nebyly žádné takové okolnosti ani tvrzeny, pro které by bylo možné nezbytnou cestu povolit i přes negativní podmínky uvedené v § 1032 odst. 1 o. z. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 2020 sp. zn. 22 Cdo 1487/2020, pramen ASPI).

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, neboť se žalobě ubránil, a proto má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří náklady zastoupení advokátkou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna vypočítaná z tarifní hodnoty 10 000 Kč (§ 9 odst. 1) za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalovaného k žalobě, účast u 3 jednání soudu) po 1 500 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/), 5 x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4). Soud však nepřiznal advokátce odměnu a paušální náhradu nákladů za podání ze dne 9. 5. 2022, které se týká převážně dokazování, a za něž zpravidla advokátu náhrada nákladů nenáleží, a kromě toho nevnáší do řízení ani novoty, které by měly významný vliv na dosavadní skutkový či právní stav věci. Advokátce dále náleží náhrada za promeškaný čas 19 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 1, 3) a náhrada cestovních výdajů při použití osobního automobilu tov. zn. Suzuki Vitara s průměrnou spotřebou 6,1 l BA/100 km, přičemž podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. účinné od 1. 1. 2022 činila základní sazba 4,70 Kč/km (§ 1 písm. b/). [ulice] k jednání soudu konaném dne 2. 5. 2022 činila ujetá vzdálenost z [obec] do [obec] a zpět celkem 244 km a cena BA 95 37,10 Kč (§ 4 písm. a/ ve znění platném do 13. 5. 2022). [ulice] k jednání soudu konaném dne 29. 8. 2022 činila ujetá vzdálenost z [obec] do [obec] a zpět celkem 260 km a cena BA 95 44,50 Kč (§ 4 písm. a/ v nyní platném znění), přičemž soud vycházel z ceny benzínu vyúčtované advokátkou ve výši 40,90 Kč. [ulice] k jednání soudu konaném dne 23. 11. 2022 činila ujetá vzdálenost z [obec] do [obec] a zpět celkem 244 km a cena BA 95 44,50 Kč (§ 4 písm. a/ v nyní platném znění), přičemž soud vycházel z ceny benzínu vyúčtované advokátkou ve výši 40,90 Kč. Náhrada cestovních výdajů tak činí celkem 5 326 Kč (po zaokrouhlení). Advokátce byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 3 407,46 Kč Náklady řízení je třeba zaplatit advokátce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.