3 C 177/2021

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného toho času neznámého pobytu zastoupený opatrovnicí pro řízení advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 44 438,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 438,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 790,90 Kč a s dalším úrokem z prodlení ročně ve výši 9 % z částky 26 080,74 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba v té části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 727,13 Kč, dalšího úroku ročně ve výši 29 % z částky 26 080,74 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 38,86 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 671,32 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

IV. Ustanovené opatrovnici [příjmení] [jméno] [příjmení] se přiznává odměna ve výši 11 600 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč. Zaplatí je Česká republika – Okresní soud v Havlíčkově Brodě.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě náhradu nákladů řízení ve výši 4 069,12 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

VI. Česká republika – Okresní soud v Havlíčkově Brodě nemá co do částky 8 730,88 Kč právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 44 438,90 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 15. 4. 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce č. 541767251, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně poté, co s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, poskytla žalovanému částku 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy o zápůjčce, a kterou se zároveň zavázal vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši 29 958 Kč představující úrok ve výši 6 260 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 13 380 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 10 318 Kč, v 60 pravidelných týdenních hotovostních splátkách po 1 083 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 1 061 Kč byla splatná dne 9. 6. 2019. Žalovaný uhradil toliko částku 19 100 Kč. Protože žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, zůstal tak dlužen na jistině částku 26 080,74 Kč a na souhrnném poplatku částku 18 358,16 Kč, celkem tedy částku 44 438,90 Kč. Pohledávka byla poté postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni.

2. Opatrovnice žalovaného ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že podle smlouvy o zápůjčce byla zapůjčena částka 35 000 Kč, ale ze smlouvy o zápůjčce vyplývá, že žalovaný měl vrátit kromě jistiny i poplatek za zápůjčku ve výši 29 958 Kč. Namítla, že úroky z prodlení jsou nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně požaduje zaplacení smluvních úroků z prodlení ve výši 29 % ročně a k tomu ještě požaduje zaplacení zákonných úroků z prodlení. Navíc požaduje i zaplacení poplatku za administrativní činnosti a vedení zákaznického účtu. Celková odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky je tak nepřiměřená, a proto je v rozporu s dobrými mravy a jedná se o nepřiměřené ujednání ve spotřebitelském vztahu. Žalovaný již na úhradu dluhu zaplatil 19 100 Kč, která by s ohledem na shora uvedené měla být započtena na úhradu jistiny. Navrhla, aby žaloba byla ohledně nepřiměřeného poplatku za zápůjčku a ohledně nepřiměřených úroků zamítnuta.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Maďarské republiky. Jelikož projednávaná věc nespadá pod případy uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. a), b), c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení“), vyplývá příslušnost soudů České republiky k projednání a rozhodování této věci z čl. 7 odst. 1 písm. a), b) nařízení, podle něhož osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty.

4. Na základě provedených důkazů soud zjistil: - ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 15. 4. 2018 podepsané žalovaným, že žalovaný, jehož totožnost byla ověřena povolením k pobytu, uvedl, že je ženatý, má učňovské vzdělání, druh bydlení zaškrtl kolonku jiné, jako důvod zápůjčky zaškrtl kolonku neočekávané výdaje, měl 1 vyživovací povinnost, byl vlastníkem automobilu, příjem měl z pracovního úvazku ve výši 15 889 Kč čistého, jako další čisté příjmy domácnosti uvedl částku 15 000 Kč, odhadované měsíční výdaje uvedl ve výši 5 000 Kč, nebyl držitelem kreditní karty, neměl zápůjčku u jiné společnosti a byl majitelem bankovního účtu, přičemž tyto údaje byly doloženy pracovní smlouvou, potvrzením o příjmu a 3 výplatními páskami, - ze smlouvy o zápůjčce, že dne 15. 4. 2018 byla mezi společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovaným na straně druhé uzavřena smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti, podle níž zapůjčitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí této částky v hotovosti, a zavázal se zápůjčku spolu s dohodnutým poplatkem za zápůjčku ve výši 29 958 Kč představující úrok ve výši 6 260 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 13 580 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 10 318 Kč zapůjčiteli vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 1 083 Kč a poslední splátkou ve výši 1 061 Kč splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy, se zápůjční úrokovou sazbou 29 %, která je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, - ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, že podle bodu 1.1. se zákazník zavazuje poskytnutou peněžní zápůjčku splatit dohodnutým způsobem, a že za poskytnutí zápůjčky náleží Providentu poplatek za zápůjčku, který zákazník hradí spolu s jistinou poskytnuté zápůjčky; že podle bodu 2.. Provident nepodmiňuje uzavření smlouvy a poskytnutí zápůjčky ručením třetí osoby ani žádným jiným zajištění; že podle bodu 3.2. se zákazník zavazuje platit splátky v hotovosti do rukou oprávněného zástupce Providentu; že podle bodu 3.5. každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na položky v následujícím pořadí 1) náklady spojené s vymáháním pohledávek, 2) splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek za zápůjčku, 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky a 5) nesplatná část poplatku za zápůjčku; podle bodu 9.1. je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, případně prodloužené o udělené splátkové prázdniny, - z tabulky umoření, že žalovaný celkem vyčerpal částku 35 000 Kč, celkem zaplatil ve splátkách 19 100 Kč, z čehož částkou 8 919,26 Kč byla částečně uhrazena jistina, částkou 3 071,28 Kč byl částečně uhrazen úrok a částkou 7 109,46 Kč byly částečně uhrazeny dohodnuté poplatky, - z databáze úrokových sazeb [obec] národní banky, že v měsících březnu a dubnu roku 2018 činila úroková sazba úvěru na spotřebu kategorie domácnost se splatností nad 1 rok do 5 let 10,64 %, resp. 10,55 %, - ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 1. 2020 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, z výňatku ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, - z předžalobní výzvy ze dne 28. 6. 2021 a podacího lístku, že žalovanému byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky.

5. Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že poté, co na základě sdělených a žalovaným stvrzených údajů právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], prověřila schopnost žalovaného splácet předmětnou zápůjčku, uzavřela jako zapůjčitel se žalovaným jako vydlužitelem výše uvedenou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě zapůjčila žalovanému částku 35 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s dohodnutým poplatkem za zápůjčku skládajícím se z úroku a uvedených poplatků v pravidelných týdenních hotovostních splátkách. Žalovaný však nesplnil řádně a včas to, k čemu se smluvně zavázal, zápůjčku řádně a včas nevrátil a zůstal dlužen na jistině částku 26 080,74 Kč a na souhrnném poplatku částku 18 358,16 Kč.

6. Smlouva o zápůjčce je upravena v § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Pokud se týká námitky opatrovnice žalovaného spočívající v nepřiměřené výši úroku 29 %, pak soud neshledal tuto námitku důvodnou. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 (pramen ASPI) dovodil, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková sjednaná výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Na toto rozhodnutí pak Nejvyšší soud ČR navázal ve svém rozhodnutí ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33 Odo 234/2005 (pramen ASPI), v němž připustil v závislosti na okolnostech konkrétního případu, že ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nemusí být nepřiměřený, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Zápůjčka byla poskytnuta společností, která není bankou, v hotovosti bez jakéhokoli zajištění ve střednědobém horizontu splácení. Takový způsob poskytování finančních prostředků lze oproti úvěrům poskytovaným bankou považovat za rizikovější zejména z pohledu jejich návratnosti. V daném případě se úroková sazba úvěrů poskytovaných bankou pohybovala okolo 10,6 %. Soud proto shledal úrok dohodnutý ve výši 29 % ročně nikoliv nepřiměřeným, nýbrž plně v toleranci, kterou připouští i Nejvyšší soud ČR. Jen pro úplnost, úrok z prodlení byl nárokován a soudem také přiznán v zákonné výši. Námitka, že žalobkyně požaduje zaplacení smluvních úroků a ještě k tomu úroků z prodlení není také důvodná. Smluvené úroky představují odměnu za půjčení peněz, kdežto úroky z prodlení jsou sankcí za porušení povinnosti, tj. za nezaplacení dluhu řádně a včas. Zatímco povinnost dlužníka zaplatit věřiteli smluvené úroky vzniká ze závazku ve smlouvě, povinnost platit úroky z prodlení vyplývá bez dalšího ze zákona jako důsledek prodlení se splněním dluhu. I když dlužník není v prodlení s plněním dluhu, může věřitel požadovat úroky smluvené a úroky z prodlení může požadovat při prodlení dlužníka i u bezúplatné půjčky. Dohodnuté úroky a úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky, mají však jiný právní důvod a věřitel je může požadovat vedle sebe (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 8. 2014).

11. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Pokud se tedy týká poplatků za administrativní činnost, tyto poplatky byly smluvními stranami přímo v textu smlouvy dohodnuty a ve skutečnosti představují cenu za dohodnuté služby související s poskytnutím zápůjčky. Soud také přihlédl k tomu, že ujednání o těchto poplatcích bylo učiněno individuálně a nikoli adhezním způsobem (viz článek 4 odst. 2 Směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách).

13. Vzhledem k výše zjištěnému skutkového stavu věci a podle citovaných ustanovení o. z. soud shledal žalobu, pokud se týká nároku uvedeného ve výroku I., za důvodnou a podanou po právu. Soud proto žalobě v této části vyhověl. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

14. Pokud se týká úroku ročně ve výši 29 % z jistiny zápůjčky, ať již kapitalizovaného nebo dalšího od 21. 1. 2020 do zaplacení, v tomto případě jde o smlouvu o zápůjčce, při které lze sjednat úroky. Tento úrok byl sjednán v pevné částce 6 260 Kč jako součást poplatku za zápůjčku. Smlouva pak byla uzavřena na dobu určitou vymezenou ode dne podpisu smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky při dohodnutých 60 týdenních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Smluvní strany se však nedohodly na tom, že doba trvání (účinnosti) smlouvy o zápůjčce se v případě nevrácení zápůjčky řádně a včas prodlužuje až do konečného zaplacení, a že jistina bude do té doby i nadále úročena. Pokud se týká části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 38,86 Kč, podle výpočtu soudu za použití kalkulačky pro výpočet úroku Informačního systému pro okresní soudy (ISAS) žalobkyně požadovala na úroku z prodlení o tuto částky více, než jí náleží. Soud proto v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 68,21 % a žalovaný měl ve věci úspěch v rozsahu 31,79 %, čistý úspěch žalobkyně tak činí rozdíl, tj. 36,42 % Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 1 778 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) po 500 Kč (§ 14b odst. 1) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/), odměna za 3 úkony právní služby (písemná podání ze dne 9. 6. 2022 a ze dne 17. 8. 2022 týkající se věci samé a účast u jednání soudu konaného dne 25. 7. 2022) po 2 900 Kč (§ 14b odst. 3, § 7, § 11 odst. 1 písm. d/, g/) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. b/). Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 2 394 Kč. Poměrnou část nákladů řízení je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

16. Ustanovené opatrovnici [příjmení] [jméno] [příjmení] soud přiznal podle § 1 odst. 2, 3, § 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif odměnu za 4 úkony právní služby (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, vyjádření k žalobě a účast u dvou jednání soudu) po 2 900 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. b/, d/, g/) a 4 x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4), které budou advokátce vyplaceny z rozpočtových prostředků soudu (§ 140 odst. 2 o. s. ř.).

17. Žalobkyni, která nebyla ve věci úspěšná v rozsahu 31,79 %, čili žalovanému by v tomto rozsahu náležela náhrada nákladů řízení, soud uložil povinnost zaplatit státu v tomto rozsahu náhradu nákladů řízení (§ 149 odst. 2 o. s. ř.), tj. 4 069,12 Kč (12 800 Kč x 31,79 %). Ve zbývající části nemá stát právo na náhradu nákladů řízení.

18. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.